Americký nejvyšší soud dnes poměrem šesti ku třem označil mechanismus, kterým prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, za nezákonný, informuje agentura AP. Soud rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když cla zavedl na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Podle soudu se totiž jmenovaný zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje. Pravomoc zavádět cla má podle ústavy Kongres. Trump rozhodnutí soudu označil za hluboké zklamání a ostudu a pohrozil novými cly s tím, že nemusí žádat Kongres o svolení.

Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava "velmi jasně" zavádění daní, což zahrnuje i zavádění cel, svěřuje do kompetence Kongresu. "Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci," uvedl Roberts.

Trump rozhodnutí soudu označil za hluboké zklamaní s tím, že se za soudce, kteří hlasovali proti clům, stydí. Zároveň prohlásil, že má možnosti, jak zavést ještě tvrdší cla. Podle agentury Reuters Trump v této souvislosti poznamenal, že země, které se nyní radují, se nebudou radovat dlouho.

Soud dnešním krokem potvrdil dřívější rozhodnutí nižší instance, podle níž Trump zavedením plošných cel podle zákona z roku 1977 překročil své pravomoci. Rozhodnutí soudu je vyústěním žaloby podniků dotčených cly a 12 amerických států, z nichž většinu spravují demokraté, poznamenala agentura Reuters.

Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. "Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná," uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku.

Dnešní rozhodnutí se týká zákona známého pod zkratkou IEEPA, který umožňuje prezidentovi regulovat obchod v reakci na mimořádnou situaci. Trump tento zákon využil k zavedení cel vůči téměř všem obchodním partnerům USA, aniž by o souhlas požádal Kongres. Zmíněný zákon využili minulí američtí prezidenti v desítkách případů, často k zavedení sankcí, avšak Trump jej použil k zavedení cel jakožto první, poznamenala agentura AP.

Akcie ve Spojených státech i v Evropě na rozhodnutí soudu reagovaly růstem. Americký dolar naopak oslabuje ke koši měn, a přerušil tak sérií zisků, která trvala čtyři seance.

"Trhy reagují, protože se jedná o nejistotu, která je nyní jistá. Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota, takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál," uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger. Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům. Většina investorů také očekává, že administrativa má alternativní strategii pro cla.

Rozhodnutí může mít významné ekonomické dopady. Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a ze soudem zrušených cel bylo vybráno již přes 175 miliard USD (3,6 bilionu Kč), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny. Soud se dnes nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům.

Rozhodnutí také zvyšuje nejistotu ohledně obchodních dohod a globálních trhů. Cla byla používána jako páka při vyjednávání mezinárodních dohod a jejich zrušení může ovlivnit investice v řádu bilionů USD a přístup amerických firem na zahraniční trhy.

Dopady se dotýkají i amerických spotřebitelů a firem. I když někteří političtí komentátoři hovoří o "výhře pro peněženky Američanů", není jasný mechanismus vrácení již zaplacených částek, což může způsobit právní a byrokratické komplikace, upozorňují někteří analytici.

Dnešní rozhodnutí soudu zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Dnešní verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.

EU analyzuje rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které odmítlo Trumpova plošná cla

Evropská unie pečlivě analyzuje rozhodnutí nejvyššího soudu USA, podle něhož je mechanismus, kterým americký prezident Donald Trump zavedl plošná globální cla, včetně těch recipročních, nezákonný. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Evropské komise (EK). EU zůstává v blízkém kontaktu s americkou administrativou, stejný postup přislíbily v reakci na rozhodnutí soudu také Británie a Německo. Podle Kanady rozsudek ukazuje, že Trumpova cla jsou neoprávněná.

"Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení," uvedl mluvčí EK Olof Gill. Přislíbil také, že unie bude usilovat o to, aby od Trumpovy administrativy získala jasné informace o krocích, které hodlá podniknout v reakci na dnešní rozhodnutí soudu.

Britská vláda také přislíbila, že bude spolupracovat s americkou administrativou, aby lépe pochopila, jak rozsudek ovlivní cla uvalená na Británii i zbytek světa. "Británie těží z nejnižších vzájemných celních sazeb na světě a bez ohledu na další vývoj očekáváme, že naše privilegované obchodní postavení vůči Spojeným státům zůstane zachováno," doplnil její mluvčí. Díky dohodě s Washingtonem podléhala většina britských výrobků desetiprocentním clům, píše agentura AFP.

Berlín se podle vyjádření mluvčího vlády seznámil s rozhodnutím nejvyššího soudu USA. "Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou vládou, abychom získali jasné informace o dalších krocích, které je třeba podniknout k zajištění stability a předvídatelnosti obchodních vztahů," doplnil. Německé i další evropské obchodní organizace v souvislosti s dnešním rozsudkem varovaly před přetrvávající nejistotou.

Kanadský ministr Dominic LeBlanc zodpovědný za vztahy se Spojenými státy na síti X uvedl, že rozhodnutí soudu dále podporuje postoj Kanady, že Trumpova cla jsou neoprávněná. Rozhodnutí soudu se týká pouze celních poplatků, které americký prezident označil za vzájemné, nikoli však dalších sazeb uvalených na konkrétní odvětví, jako je automobilový průmysl, ocelářství či výroba hliníku, které Spojené státy zavedly na základě jiného zákona. LeBlanc připomněl, že Ottawa pokračuje v jednáních s Washingtonem, protože kanadské podniky jsou i nadále postiženy těmito cly, která mají dopad na klíčová odvětví ekonomiky.

Švýcarská Spolková rada uvedla, že bere rozhodnutí nejvyššího soudu na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Nyní bude sledovat další vývoj a dopady dnešního rozsudku, informovala agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, AFP

Čtěte více

• Nejvíc dalo na obranu z členů NATO loni Polsko
  Výdaje členských zemí NATO na obranu v roce 2025 (odhad NATO k červnu 2025; Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP, řekla dnes ministryně financí Alena Schillerová (ANO):
• Nejvíce na lobbing v EU vynakládají americké firmy Google, Facebook a Microsoft
  Nejvíce peněz na lobbing v Evropě vynakládají američtí technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Ukázala to studie organizací Corporate Europe Observatory a LobbyControl. Firmy vydávají vysoké částky v době, kdy se EU snaží prosadit přísnější zákony, jejichž cílem je moc těchto firem omezit.
• Nejvíc závazků z loňského summitu G7 splnila EU, nejméně Itálie
  Závazky vyplývající ze závěrečného prohlášení loňského summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 v Kanadě nejlépe splnila Evropská unie, nejhůře naopak Itálie. Vyplývá to ze studie týmu vědců z univerzity v Torontu, kterou dnes představili na vrcholné schůzce G7 v jihofrancouzském Biarritzu. Upozornili mimo jiné, že navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump loni svou podporu závěrečnému komuniké demonstrativně odvolal, jeho administrativa většinu závazků splnila.
• Nejvyšší duchovní Egypta podpořil zákaz obchodování s bitcoiny
  Nejvyšší duchovní Egypta podpořil zákaz obchodování s virtuální měnou bitcoin, který v Egyptě platí od minulého měsíce. Velký muftí Šaukí Ibráhím Allám řekl, že digitální měna je spojená s rizikem podvodů a její používání je v rozporu s islámem. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC.
• Nejvyšší korporátní daň v EU mají na Maltě a v Portugalsku, ČR patří pod průměr
  Nejvyšší daň z příjmu platí firmy ze zemí Evropské unie na Maltě (35 procent), v Portugalsku (31,5 procenta) a Německu (29,83). Nejnižší sazby daně z příjmů právnických osob mají Maďarsko (devět procent), Irsko (12,5 procenta) a Bulharsko a Chorvatsko (po deseti procentech). V průměru evropské země vybírají daň z příjmů právnických osob ve výši 21,5 procenta. To je mírně pod celosvětovým průměrem, který je podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 23,4 procenta. Daň z příjmu právnických osob v ČR se podle dnes zveřejněného konsolidačního balíčku od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších 19 procent. Česko tak bude lehce pod unijním průměrem.
• Nejvyšší míra inflace ze zemí EU je v Estonsku, Česko má čtvrtou nejvyšší
  Srovnání inflace v zemích Evropské unie (míra inflace v EU v červnu vystoupila na rekordních 9,6 procenta):
• Nejvyšší míra inflace ze zemí EU je v Estonsku, ČR má čtvrtou nejvyšší
  V Evropské unii podle konečné zprávy evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila inflace v červenci na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta. Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na rekordních 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny v červenci vykázalo Estonsko (23,2 procenta), dále Lotyšsko (21,3 procenta) a Litva (20,9 procenta). Česká republika má podle Eurostatu s hodnotou 17,3 procenta čtvrtou nejvyšší inflaci v unii. Nejpomaleji ceny rostly na Maltě a ve Francii, kde inflace činila 6,8 procenta.
• Nejvyšší soud rozhodl, že Trump se může zúčastnit primárek v Coloradu
  Bývalý americký prezident Donald Trump se může zúčastnit republikánských primárek ve státě Colorado. Podle agentur se na tom jednomyslně shodli soudci nejvyššího soudu USA, kteří zvrátili prosincové rozhodnutí nejvyššího soudu v Coloradu. Ten se zabýval Trumpovou účastí ve volbách vzhledem k jeho roli v nepokojích v Kapitolu 6. ledna 2021, které se odehrály několik týdnů po Trumpově prohře v minulých prezidentských volbách.
• Nejvyšší soud USA bude řešit Trumpovy finance na telekonferenci
  Nejvyšší soud Spojených států včera oznámil, že si v květnu prostřednictvím telekonference vyslechne ústní vyjádření ve sporu ohledně toho, zda musí prezident Donald Trump zveřejnit své daňové výkazy. V důsledku pandemie způsobené koronavirem bude soud skrze telekonference řešit i další případy. Informovala o tom včera agentura Reuters.
• Nejvyšší soud USA nezablokoval vydání finančních záznamů Trumpa
  Americký nejvyšší soud dnes odmítl zablokovat rozhodnutí nižších soudů, podle nichž účetní Donalda Trumpa musí předat exprezidentovy finanční záznamy v rámci vyšetřování vedeného prokuraturou v New Yorku. Verdikt by mohl definitivně ukončit mnohaměsíční bitvu o citlivé dokumenty. Podle agentury Reuters nejvyšší soud manhattanskému prokurátorovi Cyrusi Vanceovi otevřel cestu k Trumpovým daňovým přiznáním a dalším záznamům.
• Nejvyšší soud USA umožnil Lise Cookové zůstat zatím guvernérkou Fedu
  Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že Lisa Cooková může zatím setrvat ve funkci guvernérky centrální banky USA (Fed). Odmítl tak ihned vyhovět snaze administrativy prezidenta Donalda Trumpa o její okamžité odvolání. Argumenty týkající se Trumpova záměru odvolat ji z rady Fedu se bude soud zabývat v lednu. Uvedla to agentura AP s odvoláním na krátké usnesení soudu.
• Nejvyšší soud USA zrušil rozsáhlá cla zavedená Trumpem, akcie posilují
  Americké akcie dnes posílily po rozhodnutí nejvyššího soudu USA, který zrušil rozsáhlá cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie 30 předních amerických podniků, si dnes připsal 0,47 procenta a uzavřel na 49.625,97 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,69 procenta na 6909,51 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,90 procenta na 22.886,07 bodu.
• Nejvyšší soud v USA zamítl povinné očkování pro zaměstnance větších firem
  Nejvyšší soud ve Spojených státech zablokoval protiepidemické opatření administrativy prezidenta Joea Bidena, které požaduje, aby lidé pracující v amerických firmách s více než stovkou zaměstnanců byli očkovaní proti covidu-19, nebo se pravidelně testovali na koronavirus. Soud ale Bidenově administrativě umožnil prosazovat nařízení o povinné vakcinaci pro část zdravotníků, uvádí se v rozhodnutí.
• Nejvyšší úrokové sazby mají Maďarsko a Rumunsko, inflace je nejvyšší v Estonsku
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Podle údajů Evropské centrální banky (ECB) mají v EU vyšší úrokovou sazbu Rumunsko a Maďarsko. Naopak v Německu a Litvě je to pod jedno procento.
• Nejvyšší výnosy přinesly loni investorům americké akcie
  Nejvyšší zhodnocení přinesly loni investice do zahraničních akcií, zejména těch amerických. Dobrou investicí se ukázaly i zlato a stříbro. Výnosy z peněz uložených na termínovaných a spořících vkladech skončily opět jen lehce nad nulou. Pouze mírné výnosy vesměs zaznamenaly i penzijní fondy a stavební spoření. České akcie spíše zlevnily. Vyplývá to z ankety mezi poradenskými firmami.
• Nejzadluženější developer světa, China Evergrande, je v likvidaci
  Soud v Hongkongu dnes poslal do likvidace čínskou realitní společnost China Evergrande, která je se závazky v objemu 328 miliard dolarů (7,5 bilionu Kč) nejzadluženější developerskou firmou na světě. Agentura Reuters uvedla, že rozhodnutí pravděpodobně bude mít výrazné dopady na čínské finanční trhy. Evergrande se stala nejvýznamnějším symbolem krize na čínském trhu s nemovitostmi, která vedla ke zpomalení hospodářského růstu a k mnoha bankrotům.
• Nejzadluženější zemí eurozóny je Francie
  Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech dluh italský, informoval dnes evropský statistický úřad Eurostat. V prvních třech měsících roku dlužila Francie o 359 milionů eur (9,2 miliardy Kč) více než Řím.
• Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od září pod 40.000 dolarů
  Nejznámější kryptoměna bitcoin klesla poprvé od loňského září pod 40.000 dolarů. Od listopadového maxima 68.990,90 dolaru odepisuje více než 40 procent. Vzhledem ke zpřísňování finanční politiky americké centrální banky (Fed) klesá chuť investorů riskovat, napsala agentura AFP.
• Několik členů Fedu je připraveno začít uvažovat o změně měnové politiky
  Členové měnového výboru centrální banky USA (Fed) byli na dubnovém zasedání ohledně výhledu oživení americké ekonomiky obezřetně optimističtí. Několik jich podle zápisu z jejich posledního zasedání naznačilo, že budou připraveni začít uvažovat o změně měnové politiky v případě pokračujícího pokroku v ekonomickém oživení. Nejnovější statistické údaje však již tuto situaci mohly změnit, napsala agentura Reuters.
• Několik evropských zemí protestuje proti obnovení misí MMF v Rusku
  Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje.