Nejbohatší země Afriky platí randem. Cesta k němu vedla přes Brity i Mandelu

Jihoafrická republika je z hlediska HDP nejvýkonnější ekonomikou Afriky. A to i přesto, že si stále vláčí historické napětí mezi bělošským a černošským obyvatelstvem. Dnes se v zemi platí randem, cesta k němu ale vedla přes koloniální trny. Více o tom v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
iRiphabhuliki yaseNingizimu Afrika. I tak zní oficiální název země, kde se mísí jazyky, etnika i náboženství. A kde mají dokonce tři hlavní města. Jeden z kapitolů – Kapské Město – odkazuje na vůbec první osadu, kterou na místě založili Nizozemci.
Ti ale nebyli první, kdo Jihoafrickou republiku „objevili“. Už na úsvitu zámořských objevů si oblast vyhlédli Portugalci. Mořeplavci tady ale žádné osady nestavěli, protože pochopili, že by to napětí s domorodci nepomohlo.
To Nizozemci se v 17. století rozhodli udělat z jižní Afriky druhou Ameriku. Když portugalská námořní moc zeslábla, začali tam po vlastní ose budovat osady a první farmy. A zavedli také první modernější platidlo, nizozemský gulden.
Popularitě se v oblasti těšil také španělský dolar, což bylo v podstatě první globální platidlo v historii, které položilo základy pro řadu současných měn.
Vývoj kurzu amerického dolaru vůči jihoafrickému randu – USD/ZAR (týdenní časový rámec):

Potomkům prvních evropských osadníků, což byli hlavně farmáři nebo náboženští uprchlíci, se začalo říkat Búrové. Také Nizozemci ale nakonec nad jižní Afrikou ztratili moc. V Evropě totiž vypukly francouzské revoluční boje a následné napoleonské války, během této etapy Francie dobyla Nizozemsko.
Búrská válka za nezávislost nevyšla
Mocenského vakua v jižní Africe pohotově využila Velká Británie, nastupující koloniální velmoc. Nejdříve pod záminkou ochrany nizozemských pozic před Francouzi. Jenže pak Velká Británie sama koloniální državy v jižní Africe spolkla. Hlavní měnou se stala britská libra.
V 19. století tak k trvajícímu napětí mezi kolonisty a domorodci, přibylo také napětí mezi Brity a Búry. V podstatě došlo k podobnému stavu věci jako během americké války za nezávislost.
Na pozadí sporů se skrývaly i objevy nalezišť diamantů a zlata. Nizozemští osadníci si založili vlastní státy, mezi nimi Transvaalskou republiku a Oranžský svobodný stát. V nich se Búrové pokoušeli zavádět vlastní mince.
Tenze na kontinentu probublala v búrské války. Britské impérium se pokusilo anektovat Transvaal, narazilo ale na houževnatý odpor. I když byli Búrové většinou jen farmáři, byli to schopní střelci i jezdci. První búrskou válku se jim proto podařilo vyhrát a oddálit kousnutí šokované koloniální kobry.
Podruhé už se Britové zahryzli hlouběji. Zbývající búrské státy se spojily, ale nakonec podlehly extrémní převaze. Britové zvítězili za cenu extrémních ztrát a páchání válečných zločinů.
Cesta k dnešnímu randu
Búrové přesto nakonec získali alespoň omezená práva, v roce 1910 vznikla Jihoafrická unie, která sjednotila tehdejší provincie v jižní Africe. Blahosklonost Londýna měla ilustrovat i nová měna, kterou se stala jihoafrická libra, která byla však pevně navázána na tu britskou.
Až v roce 1931 přiznali Britové Jihoafrické unii částečnou nezávislost. Po druhé světové válce však přišlo další temné období jihoafrických dějin. Zatímco do Československa v roce 1948 dorazil komunismus, do jižní Afriky systémová rasová segregace.
Vývoj kurzu jihoafrického randu vůči české koruně – ZAR/CZK (týdenní časový rámec):

Stav společenského a ekonomického útlaku černošského obyvatelstva trval desítky let a vyprchal až s politickým snažením Nelsona Mandely. Režim apartheidu oficiálně skončil až v roce 1994.
Mezitím došlo v zemi k další změně. V roce 1961 na základě referenda vznikla Jihoafrická republika (JAR), kterou známe dnes. Zavedla se i nová měna, libru vystřídal jihoafrický rand. Směnný kurz byl jedna libra za dva randy.
Po konci apartheidu už nedošlo k žádné měnové reformě, měnil se ale vzhled bankovek, aby nepřipomínal období rasové segregace. Etnické napětí v zemi však trvá, což se odráží ve vysoké kriminalitě. Stejně tak zemi trápí nezaměstnanost i propasti mezi chudými a bohatými.
Přesto je Jihoafrická republika aktuálně nejvýkonnější ekonomikou Afriky. Stát je rovněž domovem pro Johannesburg Stock Exchange, nejprestižnější africkou burzu.
Jihoafrický rand: kurz 1,28 koruny / ZAR / v oběhu od roku 1961
Závěr
V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.
Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz
Související články
Čtěte více
-
Malajsii zdevastovaly „banánové peníze“. Dnešní ringgit z úpadku vytáhla ropa i kaučuk
Ještě v sedmdesátých letech žil v Malajsii každý druhý člověk na pokraji chudoby, dnes tam mezi mrakodrapy protékají zisky z prodeje ropy, kaučuku nebo palmového oleje. Silná exportní ekonomika opírá svůj vliv o malajsijský ringgit. Na nesnadnou cestu této měny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Měna, za kterou zaplatily životem miliony lidí. Bangladéšská taka se zrodila z revolty
Zatímco Indie a Pákistán získaly nezávislost krátce po druhé světové válce, Bangladéš musela na svobodu čekat další dekády. Nový stát a nová měna – bangladéšská taka – vznikly na popelu mimořádně krvavé války. Na příběh bangladéšského platidla se zaměříme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Měna zrozená z chaosu. Bosenská marka měla uklidnit rozbouřený Balkán
Mohlo by se zdát, že markou po přechodu Němců na euro už ve světě nikdo neplatí. Jenže platidlo Bosny a Hercegoviny nese stále název konvertibilní marka a je navázané právě na německé platidlo. Na historii bosenské marky se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Měnová reforma oškubala Čechy o miliardy. Takový byl osud našeho platidla
Když po první světové válce vznikala československá koruna, měla našlápnuta k tomu zařadit se mezi nejprestižnější měny světa. Druhá světová válka, komunistický převrat a následná obludná měnová reforma ale plány zhatily. Na vývoj české a československé koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Měnu v Indonésii zaváděli Nizozemci i Japonci. Nakonec ale vyhrála nezávislá rupie
Indonéská rupie je platidlem pro více než 270 milionů lidí. Čtvrtá nejlidnatější země světa ale musela o svoje platidlo pořádně bojovat. Podstatnou část historie totiž její měnové okovy svírali Nizozemci. Jaká byla cesta indonéské rupie, si povíme v dalším díle CASH HISTORY. -
Měny v Brazílii mají jepičí život. Současný real je už devátý pokus o stabilní platidlo
Současný brazilský real patří v historii měn této největší jihoamerické země k těm výdržnějším. Brazilská platidla se totiž v minulosti střídala jak na běžícím páse. Investoři to v zemi, která má zkušenosti s hyperinflací a těžkou korupcí, nemají jednoduché. Na osud brazilské měny se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Mezi naftovými poli u Kaspiku se platí manatem. Jaká je historie měny Ázerbájdžánu?
Že těžba ropy dokáže zemi změnit k nepoznání, vědí dobře nejen na Blízkém východě, ale i na břehu Kaspického moře. Ázerbájdžán na exportu černého zlata dramaticky bohatne, image mu ale kazí konflikty s Arménií. V minulosti pak úpěl pod Sovětským svazem. V dalším díle cyklu CASH HISTORY se podíváme na cestu ázerbájdžánského manatu. -
Moldavský lei je měnou zmítanou okolními obry. Platidlo přežilo i bankovní skandál století
Maličké Moldavsko se o opravdovou nezávislost snaží už přes šest set let, dodnes je ale ve vleku politických a ekonomických plánů okolních mocností. Moderní moldavský lei vznikl ostatně až v roce 1993. Na historii tohoto platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Myanmarský kyat překvapí staletou historií. Měna sváděla boj s kolonisty i Japonci
I když tady revoluce střídá revoluci, měnová historie Myanmaru tak překotná není. Momentálně se v zemi platí kyatem, který se v peněženkách objevil už v 19. století. V mezidobí ale historii měny ovlivnili Britové i Japonci, jak odkryje další díl cyklu CASH HISTORY. -
Na hřbitově národů se platí afgháním. Tálibán s ostatními měnami vypekl
Afghánistán je nepoddajnou zemí. Napříč historií se oblast snažilo ovládnout už několik říší, žádné se to ale trvale nepovedlo. Stejně tvrdohlavá je i místní měna. Afghánistán sice sužuje chudoba, současný měnový vývoj je ale paradoxně stabilní. Na historii afghánských platidel se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Nejzáhadnější měna světa. Potíže norské koruny trápí Oslo dekády, svádí se to na ropu
Norsko patří mezi nejbohatší státy světa, norská koruna pak mezi nejobchodovanější platidla. Přesto Oslo trápí záhada, která dlouhé roky způsobuje pokles hodnoty domácí měny. Na historii norské koruny se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Nese si dědictví Osmanů i Francouzů. Jaký je příběh alžírského dináru?
Podobně jako ostatní africké státy si Alžírsko na svou nezávislost muselo počkat stovky let. Stejně tak dlouho na severu Afriky čekali na vlastní měnu. Nejdříve bylo Alžírsko v područí Osmanské říše, pak Francie. Na historii alžírského dináru se podíváme v další etapě cyklu CASH HISTORY. -
Od Alexandra Velikého po dnešní denár. Podívejte se na historii makedonského platidla
Ačkoli se Makedonie spojuje už se starověkým vojevůdcem Alexandrem Velikým, moderní Severní Makedonie získala nezávislost až na sklonku 20. století. Tehdy se také zrodil moderní makedonský denár. Na historii tohoto platidla si posvítíme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Od Aztéků až k ropné krizi. Příběh mexického pesa začal během koloniální války
Mexické peso patří mezi dvacet nejčastěji obchodovaných měn na forexovém trhu a je třetím nejoblíbenějším platidlem na americkém světadílu. Už z názvu je patrné, že se mexické peso vyvinulo ze španělské koloniální měny. Na jeho příběh se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Od royalu k dolaru. Australská měna přerostla svého pána a stala se noční můrou pro padělatele
Mohl to být royal, tasmán nebo austral. Ale nakonec se u protinožců platí australským dolarem. Měna je v oběhu jen několik desítek let, ale přesto patří na forexu mezi nejpopulárnější. Na vývoj australského platidla se podíváme v dalším díle z cyklu CASH HISTORY. -
Od starověkého šekelu k moderní měně. Podívejte se na příběh izraelského platidla
Slovo šekel se používalo už za dávného starověku, moderní izraelskou měnou je ale teprve pár desítek let. Stát Izrael ostatně vznikl až v roce 1948 a na jeho území se už protočila čtyři různá platidla. Na vývoj tamní měny si posvítíme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů
Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Ostrovní státeček zbohatl na černém zlatu. Dnes má druhou nejsilnější měnu světa
Bahrajn je nejmenším státem v oblasti Perského zálivu, přesto se mu podařilo dramaticky zbohatnout. Pochopitelně díky ropě. Bahrajnský dinár je v současnosti druhou nejsilnější měnou světa. Na příběh platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Perly, ropa a dirham. Podívejte se na historii měny Spojených arabských emirátů
Objev ropy ve Spojených arabských emirátech udělal ze země vyhledávanou dovolenkovou destinaci. Před ropou ale byly hlavním vývozním artiklem země perly. Měnovou politiku Emirátů ovlivnili Britové i Američané. Na historii tamního platidla se zaměříme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
Diskuse ke článku
| Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
| Přihlásit se | Nová registrace |










