Analytici: Změny amerických cel české firmy moc neovlivní

Situace kolem amerických cel zatím české firmy podle analytiků příliš neovlivní, v platnosti totiž nejspíš zůstávají pro tuzemské vývozce klíčová cla na automobily či ocel. Celkově jsou ale nová cla pro EU mírnou úlevou, pravděpodobně ovšem jen dočasnou. Další změny kolem amerických cel tak především zvyšují nejistotu na trhu. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK, v reakci na páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu a následného včerejšího oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel ve výši 15 procent.

Dosavadní cla na EU pro běžné zboží činila 15 procent, jejich výše by tak měla zůstat stejná. Trump sice v pátek původně oznámil zavedení cel ve výši deseti procent, včera je ale zvýšil na 15 procent. Nadále navíc platí dříve uvalená cla například na ocel a hliník ve výši 50 procent a na automobily ve výši 25 procent, o těch soud nerozhodoval.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil na to, že pro českou ekonomiku jsou problematická zejména cla na automobily, která zůstávají v platnosti. Aktuálně je navíc největším problémem nejistota kolem budoucnosti amerických cel. Ta podle Berky může omezit zahraniční poptávku po českém zboží. "Klíčové ale je, že se čeští exportéři dokážou relativně flexibilně přizpůsobit. USA pro nás nejsou hlavním přímým odbytištěm, postupně navyšujeme podíl na dalších evropských, ale také například afrických trzích," řekl Berka.

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň upozornil, že jedna z velkých kategorií českých vývozů do USA je v leteckém průmyslu, na které se dosud vztahovala výjimka. "Pokud teď nová cla budou skutečně na všechno, pro tuto část českých vývozů to může znamenat zvýšení cla," podotkl Bartoň. Zároveň ale připomněl, že české firmy podle výpočtů více než americká cla ovlivňoval přítok čínských výrobků do EU. "Když teď budou proudit do USA zase snáze, protože snížení cel na Čínu je výraznější než na EU, tak by měly české firmy zase o něco méně strádat kvůli čínské konkurenci," dodal Bartoň.

Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler zásadní dopad na Česko v blízké době také neočekává. "Prezident má totiž možnost uvalit na 150 dní cla, která nevyžadují schválení Kongresem. Troufám si tvrdit, že v mezičase se mu podaří cla opět zavést na základě jiného zákona," uvedl. Současná situace má podle něj spíše vnitropolitické dopady v USA.

Podle hlavního ekonoma Creditas Petra Dufka vneslo zrušení cel pro jednotlivé země do situace zmatek. Na trhu tak zůstává vysoká nejistota, co bude dál. "Dokážu si představit situaci, kdy exportér vypraví loď se zbožím do USA, avšak než dopluje, bude vše zase jinak. Takže nemá smysl přehnaně pospíchat," řekl.

Na mimořádnou nepřehlednost situace upozornil také analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Vzhledem k platnosti cel na ocel a hliník a automobily ovšem nečeká výrazně změny pro Česko. Nejlepší reakcí evropského průmyslu by podle něj bylo přesměrování exportů na trhy mimo USA a případně některé výroby, ale s minimální investicí, převézt na území USA.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že o dopadu na český export a průmysl bude jasněji až podle toho, jaká cla budou platit po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. "Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční," řekl Kovanda.

Podle analytika Purple Trading Petra Lajska je podstatné, že clo dopadá na všechny země bez rozdílu. "To snižuje riziko, že by české firmy byly znevýhodněny vůči konkurenci z jiných regionů. Nejde tedy o selektivní obchodní válku, ale o obecné zdražení. Pro exportéry to znamená tlak na marže, nikoli automatickou ztrátu trhu," vysvětlil. Krátkodobě lze podle něj čekat především vyšší nejistotu.

Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky není vyloučeno to, že s výší cel může do budoucna zahýbat odpor zástupců amerického lidu. "Občané v USA z většiny s cly a souvisejícím zdražováním dovozu nesouhlasí. Zástupci tak budou muset myslet na své voliče," upozornil Peterka.

Zdroj: Reuters, ČTK, Portu, XTB, Trinity Bank, Purple Trading, Cyrrus, Natland, Creditas, Capitalinked.com

Čtěte více

• Analytici: Zisk ČEZ meziročně klesá, příčinou je i zvláštní daň
  Hospodaření energetické skupiny ČEZ v letošním roce zatím podle analytiků naplňuje předpoklady. Čistý zisk podniku za tři čtvrtletí by se podle odhadů měl snížit na zhruba 27 miliard korun, což je meziročně asi o desetinu méně. Hlavní příčinu poklesu analytici vidí v nižším profitu z obchodu s komoditami a v přetrvávajícím vlivu speciální daně z mimořádných zisků. Vyplývá to z komentářů expertů, které oslovila ČTK. Výsledky za první tři čtvrtletí roku firma zveřejní v úterý ráno.
• Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 %, důvodem mimořádné daně
  Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovni mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.
• Analytici: Zlato a stříbro letos zlevnilo, platina, měď či ropa zdražily
  Zlato v letošním prvním čtvrtletí oslabilo o 9,5 procenta na 1728 dolarů za troyskou unci. Zlevnilo také stříbro, a to o sedm procent na 25 dolarů za unci. Naopak cena platiny vzrostla o 12 procent na 1208 dolarů, palladia o osm procent na 2656 dolarů a mědi o 13 procent na čtyři dolary, což je nejvyšší cena za deset let. Ropa zdražila o více než pětinu, uvedli dnes analytici na dotaz ČTK.
• Analytici: Zlato a stříbro zdražily o pět procent, ropa a plyn o desítky pct.
  Cena drahých kovů a komodit, jako jsou ropa, zemní plyn či pšenice a kukuřice, letos výrazně roste. V únoru k tomu podle analytiků oslovených ČTK výrazně přispěla eskalace konfliktu na Ukrajině, kam vtrhla ruská vojska. Zlato a stříbro zdražily o zhruba pět procent, ropa a zemní plyn o desítky procent.
• Analytici: Zlato letos zdražilo o 20 procent
  Cena zlata se podobně jako loni i v letošním roce zvýšila zhruba o 20 procent a vzestupný trend by podle většiny analytiků měl pokračovat. Žlutému kovu pomáhají nízké úroky a také nevídaný přiliv peněz, které centrální banky uvolňují na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Někteří z analytiků se podle agentury DPA domnívají, že padnout by v příštím roce mohly i nové rekordy. Nyní se cena pohybuje kolem 1880 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu).
• Analytici: Zlato, stříbro a měď v lednu mírně zlevnily, ropa výrazně zdražila
  Ceny zlata, stříbra a mědi v lednu mírně klesly, naopak výrazně zdražily energetické komodity, a to zemní plyn o 40 procent a ropa o 17 procent. O čtvrtinu stoupla také cena palladia, které je důležitým komponentem v automobilovém průmyslu. ČTK to dnes sdělili oslovení analytici.
• Analytici: Zlato za tři měsíce zdražilo o 18 procent, v korunách o tři procenta
  Cena zlata v amerických dolarech vzrostla od listopadu loňského roku z 1630 USD na dnešních 1932 USD, což je nárůst o více než 18 procent. Pro české investory nakupující zlato v korunách to byl kvůli posilujícímu kurzu koruny vůči dolaru nárůst o tři procenta. ČTK to řekl manažer společnosti Golden Gate CZ Pavel Řihák.
• Analytici: Zlepšení důvěry v ekonomiku ukazuje zotavující se hospodářství
  Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle odborníků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP), sdělili ČTK.
• Analytici: Zlotý i forint budou dál sílit, koruna se vrátí k 24,90 za euro
  Kurz maďarského forintu se bude v následujících měsících dál zvyšovat, i když pomaleji než dosud. Naopak česká koruna má silný růst patrně už za sebou a v následujícím roce bude slábnout, až se dostane zhruba na 24,90 za euro. Nejlépe si ale zřejmě povede polský zlotý, ukazuje výhled kurzů středoevropských měn, který na základě prognóz analytiků sestavila agentura Reuters.
• Analytici změnu měnové politiky ČNB nečekají
  Bankovní rada České národní banky na měnovém zasedání ve čtvrtek 2. února nechá sazby na minimech a oznámí pokračování devizových intervencí. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Centrální banka ve čtvrtek zveřejní i novou makroekonomickou prognózu, ve které ekonomové očekávají zohlednění výrazného růstu inflace koncem loňského roku. To by podle nich mohlo vést k rychlejšímu konci intervencí.
• Analytici: Zpomalení inflace je dobrou zprávou, rizika ale existují
  Lednové zpomalení meziročního růstu inflace je dobrou zprávou, rizikem pro vývoj v dalších měsících jsou ale zejména ceny potravin a služeb. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Spotřebitelské ceny v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, v prosinci to bylo o tři procenta, informoval dnes Český statistický úřad. Potvrdil tak svůj odhad z minulého týdne.
• Analytici: Zpomalení inflace způsobuje hlavně loňská srovnávací základna
  Meziroční inflace v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta hlavně kvůli vyšší srovnávací základně z loňska. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Překvapením pro ně bylo meziměsíční zdražení potravin, očekávali u nich stabilitu nebo pokles cen. V dalších měsících očekávají snižování meziroční inflace, v polovině roku by se mohla dostat pod deset procent. Dnešní informace Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji spotřebitelských cen podle nich neovlivní nastavení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).
• Analytici: Zpomalení inflace zvyšuje chuť Čechů utrácet
  Zpomalení inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB) a růst reálných mezd zvyšují chuť Čechů utrácet. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 6,1 procenta. Trh přitom podle analytiků očekával zvýšení o 2,8 procenta. Upozornili také na to, že maloobchodní tržby v březnu vykázaly nejsilnější meziroční růst od ledna roku 2022. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy jsou vyšší tržby pro prodejce důležité zejména s ohledem na jejich investice, řekl ČTK.
• Analytici: Zrychlení inflace bylo překvapivé
  Zrychlení meziroční inflace v květnu na 2,4 procenta z dubnových 1,8 procenta bylo překvapivé, shodli se analytici oslovení ČTK. Podle nich za vývojem stojí zejména zdražení potravin a alkoholických nápojů. Jako problematický vidí i cenový růst ve službách, který zrychlil na 4,9 procenta z dubnových 4,7 procenta. Inflační vývoj podle nich dává argumenty, aby bankovní rada České národní banky (ČNB) na konci června nesnižovala úrokové sazby.
• Analytici: Zrychlení inflace ovlivnila loňská srovnávací základna
  Zářijové zrychlení meziroční inflace v Česku na 2,6 procenta ze srpnových 2,2 procenta ovlivnila srovnávací základna z loňského roku, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent, shodli se analytici oslovení ČTK. Současně upozornili na to, že v září poprvé od loňského listopadu meziročně zdražily potraviny a nealkoholické nápoje.
• Analytici: Zrychlení inflace způsobilo hlavně loňské zrušení DPH na energie
  Zrychlení meziroční inflace na 16,2 procenta z říjnových 15,1 procenta způsobilo hlavně loňské odpuštění DPH na energie, které tak meziročně zdražily relativně víc. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Varují také, že inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících, pod deset procent se podle nich dostane až v polovině příštího roku.
• Analytici: Zrychlení inflace způsobily potraviny
  Říjnové zrychlení meziroční inflace na 2,5 procenta ze zářijových 2,3 procenta způsobily ceny potravin. Přetrvává také silnější zdražování služeb, které představuje riziko z pohledu české národní banky (ČNB). Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Celkově je ale podle nich inflace pod kontrolou a lze očekávat, že se v dalších měsících nadále bude držet mezi dvěma a třemi procenty.
• Analytici: Zrychlení růstu cen výrobců znamená, že inflace bude ještě kulminovat
  Březnové zrychlení cen výrobců znamená, že inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Za rostoucími cenami stálo podle nich především zdražení komodit včetně energií. V zemědělství se meziročně ceny výrobců zvýšily o 27,2 procenta, v průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta.
• Analytici: Zvolnění inflace bylo překvapivě silné
  Zvolnění meziroční inflace v září na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta bylo překvapivě silné. Pomohl k němu zejména vývoj cen potravin a pohonných hmot, shodli se analytici oslovení ČTK. Problematická ale podle nich zůstává inflace ve službách, jejichž ceny meziročně vzrostly o 4,7 procenta, stejně jako v srpnu. I z toho důvodu analytici nečekají, že by aktuální inflační data vedla Českou národní banku (ČNB) ke snížení úrokových sazeb.
• Analytici: Zvýšení sazeb ČNB prodraží hypotéky, na které dosáhne méně lidí
  Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.