Ceny komodit rostou kvůli vysokým sazbám i omezené nabídce

Stagflace může znovu nastartovat vzestup drahých kovů

Posílení, které jsme předpovídali a k němuž ve 3. čtvrtletí u klíčových komodit došlo, bude podle všeho pokračovat i ve čtvrtletí závěrečném. Slábnoucí ekonomické vyhlídky nejen v Evropě a USA, ale do jisté míry i v Číně, totiž více než kompenzuje strach z nízké nabídky. Hlavně v energetice, kde kartel OPEC+ přiškrtil produkci ropy a palivových produktů tak úspěšně, že dosáhl kýženého růstu cen.

Drahé kovy

Drahým kovům se ve třetím čtvrtletí dařilo dobře, zlato se navzdory silnějšímu dolaru, velkému nárůstu výnosů z amerických vládních dluhopisů a očekávání, že FOMC (Federální výbor pro otevřený trh, Federal Open Market Committee) ještě nějakou dobu nenechá oficiální sazby spadnout níž, obchodovalo takřka beze změny. Ovšem vzhledem ke zvýšenému riziku, že v ekonomikách na obou stranách Atlantiku dojde ke stagflaci, očekáváme v nadcházejícím čtvrtletí značný potenciál pro růst cen drahých kovů, jako je zlato, stříbro a případně také platina, která je nyní vůči zlatu výrazně levnější.

Kdy může dojít k dosažení maximálních sazeb podporujících drahé kovy, zatím není jasné. Centrální banky dál bojují s inflací a situaci problematizuje i nedávný růst cen v energetice. Ale jak ve svém článku o dluhopisovém trhu píše Althea Spinozzi, neústupná inflace ještě nemusí znamenat, že dojde k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Už teď stoupají pomaleji a některé centrální banky jejich zvyšování dokonce na čas pozastavily. To znamená, že se blížíme ke konci cyklu navyšování, nebo jsme ho už dokonce dosáhli.

Následovat bude ladění monetární politiky ve snaze udržet tzv. „hawkish hold“, kdy centrální banka nedělá nic, ale je připravena zvýšit sazby, pokud se bude inflace dál držet nad cílovými parametry. Na horizontu se však stahují mračna, ekonomická aktivita zpomaluje a geopolitická rizika podpoří býčí trh nejen v oblasti dluhopisů, ale i v oblasti drahých kovů. Výnosy se stabilizují a investoři se postupně přeorientují na potřebu nižších reálných výnosů, které už v USA vzhledem k současným vyhlídkám dosáhly neudržitelné úrovně.

My jsme trpěliví a sázíme na vzestup nejen zlata, ale i stříbra a platiny, a podle nás nakonec třpytivý kov v nadcházejících měsících dosáhne nového rekordu. Kdy dojde k novému posunu výš, ale hodně záleží na vývoji americké ekonomiky. A tak čekáme, až FOMC přejde od zvyšování sazeb k jejich snižování, a mezitím, jak vidno ze situace v minulém čtvrtletí, nás nejspíš čeká neklidné obchodování.

Průmyslové kovy

Ceny průmyslových kovů budou dál záviset na snaze čínské vlády stabilizovat tamní ekonomiku, realitní sektor a měnu, ovšem poptávka po takzvaných zelených kovech nabízí v případě nouze záchrannou síť, protože spolu s postupující elektrifikací světa samozřejmě roste.

Dlouhodobí investoři jsou si i nadále dobře vědomi nedostatku rozsáhlejších těžebních projektů, které by do budoucna zajistily konstantní přísun surovin. I díky tomu lze čekat strukturální růst cen způsobený nejen rostoucí poptávkou po kovech potřebných k zelené transformaci, zejména po mědi, ale i faktem, že se těžební společnosti musejí vyrovnat s rostoucími náklady na financování, vyššími cenami vstupů kvůli růstu cen nafty a mzdových nákladů, nižší jakostí rudy, vyššími regulačními náklady a vládními zásahy. Navíc rozhodně nelze pominout klimatickou změnou, která přináší problémy jako záplavy či sucha. To je už dnes patrné na zásobách v burzami sledovaných skladech, které se u klíčových těžených kovů drží poblíž několikaletého minima.

Pokud jde o měď, zůstáváme dlouhodobě pozitivní, v současnosti se ale nemůže vymanit ze širokého pásma 3,25 až 4,25 USD. V nejbližší době bude směr pohybu cen nejvíc záviset na pohybech čínského jüanu a pak se ceny postupně vyšplhají výš, až se do věci vloží nízká nabídka a robustní poptávka způsobená elektrifikací, které někdy v příštím roce vyženou ceny na nové rekordní maximum.

Ropa a palivové produkty

K riziku stagflace, které podle nás nově pomůže investičním kovům, přispívají i úspěšné snahy kartelu OPEC+ prudce zvýšit ceny energií. Klíčoví producenti ropy v čele se Saúdskou Arábií měli pocit, že jsou ceny příliš nízké, a tak už od dubna omezováním produkce úmyslně zvyšují napětí na energetických trzích. Ačkoli zpočátku tvrdili, že je důvodem potřeba stabilního a vyrovnaného trhu, trh si postupně uvědomil, že hlavním cílem je zvýšení cen a optimalizace tržeb.

K zatím poslednímu přiblížení ceny ropy Brent ke 100 USD došlo v okamžiku, když Rusko i Saúdská Arábie oznámily prodloužení dobrovolných omezení produkce do konce roku a kartel OPEC ve své měsíční zprávě prohlásil, že může světový trh s ropou ve 4. čtvrtletí očekávat schodek ve výši 3,3 milionu barelů denně. IEA sice předpokládá mírnější, ale přesto znepokojivý nabídkový deficit, a tak jsou ceny ropy rozhodně na vzestupu. Za současnou neveselou situaci mohou velmi nízké zásoby nafty poté, co výrobci z Ruska a Středního východu snížili dodávky své ropy. Riziko dalšího zvýšení cen v posledním čtvrtletí nelze vyloučit a je třeba zohlednit také skutečnost, že kartelu OPEC+ nejde o stabilitu cen, ale o jejich optimalizaci. Nelze vyloučit ani krátkodobé riziko, že Brent dosáhne hladiny 100 USD a nakrátko ji i překročí.

OPEC sice může kontrolovat nabídku, a mimoděk tak zvyšovat volnou skladovací kapacitu (která jde jen málokdy ruku v ruce s vyššími cenami), ale má jen omezený vliv na poptávku. Vzhledem k obnoveným inflačním tlakům kvůli vyšším cenám energií a k problematickým ekonomickým vyhlídkám podle nás nakonec znovu přijdou obavy z poklesu poptávky. Teprve tehdy začne trh znovu hledat dno (patrně někde kolem 85 USD), které bude čím dál asertivnější kartel ze všech sil bránit.

Zemědělství

Celosvětově se sice ceny potravin podle Indexu cen potravin UN FAO meziročně o 12 % snížily, ale ve třetím čtvrtletí docházelo v zemědělském sektoru k výrazným výkonnostním rozdílům. Obilí a sójové boby se sice obchodovaly níž, ale ceny měkkých komodit rostly jen o něco pomaleji než ceny energií. Futures na kukuřici a pšenici se v Chicagu obchodovaly níž, protože poslední sklizeň přinesla vyšší výnosy, než se trhy původně obávaly. Pomohla tak zmírnit přetrvávající obavy ohledně dodávek pšenice z Ukrajiny. V nadcházejících měsících začnou postupně všichni sledovat vývoj počasí na jižní polokouli, zejména v Austrálii, kde už stoupají obavy z veder způsobených La Niñou, a v Jižní Americe, která postupně vytlačuje Spojené státy z pozice hlavního dodavatele kukuřice a sóji pro největšího světového dovozce, Čínu. Ceny měkkých komodit budou patrně dál stoupat nejen kvůli obavám z horkého počasí po celé Asii, které už vedly k omezení vývozu cukru a rýže, ale i kvůli letošní extrémně nízké produkci pomerančové šťávy na Floridě.

Autor: Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank