Sazby daně z dividend

18.05.2026 Obecná sazba daně z příjmů právnických osob zůstává pro rok 2026 v České republice 21 %. V rámci ostatních zemí Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2026 nedošlo k žádným změnám sazeb daně z příjmů právnických osob. V Maďarsku zůstává sazba daně na úrovni 9 %, v Polsku nadále platí dvě sazby daně, základní sazba 19 % a snížená ve výši 9 % pro malé podniky.

19.06.2024 Sazba daně z příjmů právnických osob se od ledna 2024 v České republice zvýšila z 19 na 21 procent. Už 19procentní sazba byla nejvyšší obecnou sazbou ze zemí Visegrádské čtyřky (V4), její nová hodnota tak tuto pozici jen potvrdila. Na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku zůstaly obecné sazby zachované na loňských úrovních. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, snížilo daň z příjmu právnických osob jenom Rakousko.

10.06.2025 Obecná sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 %. V rámci Visegrádské čtyřky (V4) došlo letos k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku, kde z původních dvou sazeb 15 % a 21 % byla pro rok 2025 zavedena i sazba 10 % pro firmy s menšími výnosy a rovněž sazba 24 % pro firmy s výnosy nad 5 milionů EUR. V Maďarsku zůstala obecná sazba zachovaná na 9 % a v Polsku na 9 % a 19 %. Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil, naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku.

25.05.2026 Země Visegrádské čtyřky (V4) nadále preferují progresivní zdanění příjmů fyzických osob. V České republice se daň z příjmů fyzických osob uplatňuje v progresivních sazbách 15 % a 23 % u většiny druhů příjmů (zaměstnání, samostatná činnost, pronájem, kapitálové zisky), s výjimkou dividend a úroků, které mohou alternativně podléhat samostatné rovné 15% sazbě. Slovensko zavedlo dvě nové horní sazby daně z příjmů fyzických osob 30 % a 35 %, čímž rozšířilo stávající stupnici 19 % a 25 %.

15.07.2024 Při nákupu jakékoli akcie, nejen dividendové, se řada investorů zaměřuje na různé finanční ukazatele. Kromě ukazatelů, které jsme si vysvětlili v seriálu o investování do akcií, se dividendoví investoři zaměřují na další typy ukazatelů.

20.06.2023 Sazba daně z příjmů právnických osob činí v České republice 19 %. To je nejvyšší obecná sazba ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Pokud však zohledníme další specifika daňových systémů zemí V4, zdanění právnických osob nemusí v Česku vycházet nejdráž. Například Maďarsko má sice nejnižší obecnou sazbu ve výši 9 %, v některých odvětvích však může celková sazba daně ze zisku dosahovat až 50 %.

06.09.2026 Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.

17.11.2022 Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Dnes to řekl britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu. Ten má zemi pomoct zalepit díru ve státních financích.

27.01.2022 XTB nově klientům umožní snížení daně z amerických dividend o polovinu. Přední broker bude od nynějška nabízet možnost vyplnění formuláře W-8BEN. Klienti tak již nemusejí podléhat dvojímu zdanění amerických dividend, díky nové sazbě budou odvádět pouze 15 % namísto původních 30 %.

05.11.2024 Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní. Odhady Výboru pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) ukazují, že Harrisová by mohla zvýšit zadlužení USA o 3,5 bilionu dolarů, zatímco Trumpův plán by mohl přispět k nárůstu až o 7,5 bilionu dolarů během jedné dekády.