Drastický hospodářský pokles

18.01.2019 Přehřívání trhu a slábnoucí výsledky z minulého roku jsou pro řadu analytiků předzvěstí blížící se finanční krize, či dokonce potenciálního pádu burzy.

11.09.2019 Přehřívání trhu a slábnoucí výsledky z minulého roku jsou pro řadu analytiků předzvěstí blížící se finanční krize, či dokonce potenciálního pádu burzy. Samozřejmě, nikdo nemůže s jistotou prohlásit, kdy ekonomická krize skutečně přijde. V následujícím článku si probereme, které signály mohou naznačovat blížící se finanční krizi a také, jak se v nejkritičtějším případě při pádu burzy zachovat.

08.03.2019 Přestože americký prezident Donald Trump bojuje za nižší ceny ropy, tuto válku pravděpodobně nevyhraje. Saúdskoarabské a ruské ambice jsou totiž opačné. Alespoň malou útěchou pro Trumpa může být fakt, že výše cen ropy je závislá na globálním ekonomickém růstu.

11.12.2019 Americká centrální banka ponechá sazby beze změny. Na jejich stabilitu po celý příští rok zřejmě ukáže i její nová prognóza. Zveřejněna dnes bude i americká inflace. Ta díky vyšším cenám energií nabere na tempu. V regionu je kalendář událostí prázdný.

22.09.2014 Šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann podrobil Evropskou centrální banku (ECB) kritice za její...

31.12.2024 V tomto každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uspořádáno do jednotlivých měsíců a dnů – den za dnem jak události přicházely na trhy.

02.08.2019 Bankovní rada ČNB se na včerejším zasedání jednohlasně rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Současně prezentovala novou prognózu, která je jak pro letošní, tak pro příští rok optimističtější než ta minulá. Zatímco v zahraničí rostou obavy z divokého brexitu, obchodních válek, cyklického zpomalení a dalších rizikových faktorů, ČNB hledí do budoucna pozitivně. Pro letošní rok tak zvýšila prognózu českého růstu na 2,6 %, pro příští rok dokonce na 2,9 %. Inflační tlaky by měly ještě nějaký čas přetrvávat a teprve později by se inflace měla pozvolna vracet k cíli. Proto i prognóza předpokládá, respektive je s ní konzistentní, ještě jedno zvýšení úrokových sazeb během letošního roku a dvojí pokles v roce následujícím. A to je možná druhý bod – vedle optimistického výhledu na HDP, který může vyvolávat pochyby. Proč vlastně na zhruba půl roku zvýšit sazby s vidinou jejich následného poklesu. Navíc v době, kdy má kulminovat brexit a ECB zřejmě spustí další kolo uvolňování měnových šroubů. V první řadě je třeba vzít v úvahu, že jde jen o prognózu, nikoliv scénář, podle kterého centrální bankéři musí postupovat. Mohou se vymezovat, nesouhlasit, stejně jako hlasovat podle svého. A tak i nadále předpokládáme, že zvolí spíše cestu delší stability sazeb, i když guvernér znovu diplomaticky hovořil o možném pohybu sazeb oběma směry.