Červencové průzkumy v Německu signalizují stabilizaci. Přesvědčivé oživení je ale ještě daleko.

Klíčové body

• Indexy Ifo i PMI naznačují mírné zlepšení německé ekonomiky.
• Průmysl v červenci oživil, zatímco sektor služeb zůstává slabší.
• Hlavním rizikem zůstávají vysoké ceny energií a slabá poptávka.

Německá ekonomika vstoupila do 3. čtvrtletí ve slabé, avšak postupně se stabilizující kondici. Po růstu HDP o 0,3 % k/k na začátku letošního roku se ve 2. čtvrtletí očekává de facto stagnace. Vyšší ceny energií, zhoršení kupní síly domácností a problémy v dodavatelských řetězcích totiž tlumily spotřebu i produkci, zatímco fiskální podpora se do ekonomiky promítá pouze postupně. Červencové ukazatele Ifo a PMI nicméně naznačují, že začátek 3. čtvrtletí mohl být příznivější. Zlepšení je však zatím třeba interpretovat primárně jako velmi opatrné náznaky lehkého oživení ekonomiky, nikoli jako nástup silného růstového cyklu. Na to je ještě příliš brzy. 

Index podnikatelského klimatu Ifo se v červenci zvýšil z revidovaných 85,7 na 86,6 bodu, tedy nad tržní očekávání 86,0 bodu. Šlo o třetí meziměsíční růst v řadě a současně o nejvyšší hodnotu od února. Zlepšení však vycházelo výhradně z očekávání pro příštích šest měsíců, jejichž index vzrostl z 84,3 na 86,7 bodu, zatímco hodnocení současné situace pokleslo z 87,0 na 86,5 bodu. Podniky tedy nejsou spokojenější s aktuálními výsledky, ale navzdory nejistotě v oblasti Perského zálivu očekávají méně nepříznivý další vývoj.

Nejvýrazněji se podnikatelské klima zlepšilo ve zpracovatelském průmyslu, kde příslušné saldo vzrostlo z −12,5 na −9,6 bodu. Průmyslové podniky zaznamenaly oživení poptávky a zmírnění nedostatku materiálů. Jejich hodnocení současné situace se však mírně zhoršilo. Ve službách se indikátor zvýšil z −5,1 na −4,4 bodu díky příznivějšímu výhledu, zatímco hodnocení probíhajícího obchodu oslabilo. Příznivější vývoj vykázaly také obchod a stavebnictví, kde ubylo podniků stěžujících si na nedostatek zakázek. Přesto všechna odvětvová salda zůstávají záporná, takže výsledky ukazují spíše na ústup pesimismu než na plošné posílení hospodářské aktivity.

Předběžné indexy PMI, které byly pro Německo zveřejněny v závěru minulého týdne, vyslaly o něco silnější signál, když se souhrnný ukazatel aktivity zvýšil z červnových 49,5 na 51,2 bodu. Soukromý sektor se tak poprvé po čtyřech měsících vrátil nad hranici 50 bodů, která odděluje růst aktivity od jejího poklesu. Hlavním zdrojem zlepšení byl průmysl, jehož PMI vzrostl z 50,3 na 52,2 bodu, zatímco index služeb se zvýšil z 48,6 na 49,6 bodu a zůstal mírně v pásmu kontrakce. Nové zakázky napříč ekonomikou vzrostly poprvé od února, a to díky rychlejšímu přílivu průmyslových objednávek a nepatrnému oživení poptávky po službách.

Silnou stránkou PMI byl zejména nejrychlejší růst průmyslové produkce za téměř čtyři a půl roku, pomalejší úbytek zaměstnanosti a zvýšení podnikatelské důvěry na pětiměsíční maximum. Slabinou zůstává pokračující pokles aktivity ve službách a skutečnost, že podniky navzdory vyšším zakázkám dále snižují počet pracovníků. Současně znovu zrychlil růst vstupních nákladů, k čemuž přispěly dražší energie a ukončení dočasného snížení zdanění pohonných hmot. Obnovený růst cen ropy tak může již v srpnu zpomalit dezinflaci a omezit spotřebitelskou poptávku. Na nabídkové straně se sice podle Ifa nedostatek materiálů v červenci zmírnil, rizikem však zůstávají poruchy dodavatelských řetězců, delší dodací lhůty a zvýšené ceny surovin v souvislosti s vývojem na Blízkém východě. Červencová data proto představují příznivý začátek 3. čtvrtletí, ale udržitelné oživení bude záviset na stabilizaci cen energií a na tom, zda se růst zakázek promění v investice, silnější domácí poptávku a výsledně začnou být generována i nová pracovní místa.

FAQ

Jak si vede německá ekonomika?

Zatím spíše stagnuje.

Co táhne současné zlepšení?

Průmysl a nové zakázky.

Co ohrožuje další růst?

Drahé energie a slabá poptávka.

Čtěte více

• Červená pre centrálne banky
  Položme si pár základných otázok. Ako je možné, že v roku 2007 prišla kríza napriek tomu, že centrálne banky mali situáciu plne pod kontrolou? Ako je možné, že štandardná monetárna politika na jej prekonanie nestačila? Ako je možné, že na jej prekonanie nestačili ani všemožné variácie neštandardnej politiky? Ako je možné, že ešte niekto verí monetárnej politike centrálnych bánk?
• Červencová americká inflace: další makro-epizoda o dopadu cel
  Dnešní americká inflační data (za měsíc červenec) budou dalším příspěvkem do debaty o tom, jak moc vyšší celní sazby pociťuje americký spotřebitel. Až do června se přitom zdálo, že vyšší celní sazby se propisují do spotřebitelských cen opravdu jen minimálně a debata se logicky vedla o tom, nakolik vyšší cla absorbují exportéři (do USA), nakolik američtí dovozci a nakolik jde o efekt předzásobení.
• Červencová data ukázala zhoršující se kondici domácí ekonomiky
  Červencové výsledky průmyslové výroby, zahraničního obchodu i stavebnictví potvrdily zhoršující se kondici české ekonomiky. Pozitivně se na výstupu průmyslového sektoru i zahraničním obchodě odrazila vyšší produkce a vývoz automobilů, stejně tak i vyšší výroba elektřiny, plynu a tepla. Zklamaly naopak tradiční tahouni českého průmyslu, jako je kovovýroba. Za deficitem zahraničního obchodu stály vyšší i dražší importy ropy a zemního plynu. Příliš nepotěšilo ani české stavitelství, jehož výstup klesl již pátý měsíc v řadě.
• Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala
  Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zaostala za našimi i tržními očekáváními. Silně poklesl výstup průmyslové i stavební výroby, zahraniční obchod skončil poprvé od začátku roku v deficitu. Nepříznivě překvapil zpracovatelský průmysl, který po dvou měsících meziměsíčních růstu poklesl o téměř čtyři procenta. Meziměsíční snížení výstupu ale zaznamenala většina průmyslových odvětví. Nepotěšilo ani stavebnictví, které se po květnovém a červnovém růstu výrazně propadlo. Vstup české ekonomiky do druhého pololetí je tak vrávoravý a může signalizovat slabší výkonnost ve třetím čtvrtletí letošního roku.
• Červencová inflace dává Fedu prostor vyčkávat
  Spotřebitelská inflace (CPI) v USA dopadla v červenci prakticky přesně podle očekávání a dolar vůči euru díky tomu oslabil k hladině 1,156 EUR/USD. Konkrétně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 % meziměsíčně a meziroční inflace zpomalila z 3,5 % na 3,4 %. V jádrové složce, tj. inflace bez energií a potravin, inflace vzrostla 0,2 % a meziročně zpomalila z 2,6 % na 2,5 %. Po velmi slabém meziměsíčním růstu jádrové inflace v červnu tak v červenci došlo ke zrychlení cenové dynamiky. Žádné výraznější zesílení inflačních tlaků však červenec nepřinesl. Pro americkou centrální banku (Fed) je výsledek červencové inflace poměrně příznivou zprávou, ačkoliv celková inflace zůstává stále poměrně daleko od 2 % inflačního cíle.
• Červencová inflace nepřekvapila a poklesla na 2,7 %
  Meziměsíčně vzrostla cenová hladina o 0,5 %, v souladu s naší i tržní prognózou. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách (+1,4 %), což souvisí s letní sezónou. Ceny potravin, alkoholu a tabáku poklesly o 0,4 % a ceny energií vzrostly o 0,4 %.
• Červencová inflace překvapila pomalejším růstem
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlila, ovšem o poznání méně, něž jsme očekávali my i trh. Meziměsíčně vzrostly ceny o 1,3 % (oproti odhadu 2,6 %) a meziročně tak zrychlila “pouze” na 17,5 %. Velká část překvapení šla pravděpodobně na vrub pomalejšího zdražování energií - elektřina o 1,5 % a plyn o 1,3 %. Je proto pravděpodobné, že další výraznější navýšení cen nás čeká v průběhu srpna a září. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Červencová inflace setrvá pod 2 %
  FX výhled pro dnešek (psáno před 8 hodinou). Obchodování na hlavním měnovém páru se v tomto týdnu zatím drží v rozmezí 1,15 – 1,156 EURUSD, když euru aktuálně pomáhá pokles cen ropy a zlepšený sentiment na finančních trzích. Dnes odpoledne však mohou dolaru pomoci silnější statistiky z americké ekonomiky (report ADP a index ISM ve službách). Nejpravděpodobnějším scénářem dnes pokračování obchodování v rozmezí 1,15 – 1,156 EURUSD. Koruna dnes může dostat impuls od domácích makro statistik, a to především od červencové inflace. Česká národní banka (ČNB) se však zaměřuje primárně na jádrovou složku inflace, přičemž celková inflace je v posledních měsících silně ovlivňována vyššími cenami pohonných hmot na straně jedné a levnějšími potravinami na straně druhé. Pokud dnes inflace vyloženě nepřekvapí tak předpokládám, že její dopad na korunu bude relativně omezený. Korunu by však mohl podporovat zlepšený sentiment na trzích. Pro dnešek se tak rýsuje primárně obchodování v rozmezí 24,15 – 24,20 EURCZK.
• Červencová obchodní bilance skončila v mírném schodku
  Národní pojetí zahraničního obchodu skončilo v červenci schodkem 8,5 mld. Kč po revidovaném červnovém přebytku 13,4 mld. Kč. Výsledek je zároveň nepatrně horší, než očekával trh (-7,5 mld. Kč).
• Červencová průmyslová produkce výrazně zklamala
  Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 %. Meziměsíčně byla nižší o výrazných 2,6 %. Meziměsíčně v plusu zůstalo pouze několik málo odvětví, a to výroba oděvů, nápojů, motorových vozidel, opravy a instalace strojů a výroba a rozvod elektřiny. Meziměsíční nárůst výroby motorových vozidel, ač drobný (0,4 % m/m), je vzhledem k celozávodní dovolené v největším výrobci automobilů Škoda Auto pozitivním překvapením.
• Červencové zasedání ECB: předběžný přehled
  Evropská centrální banka zasedá ve čtvrtek 27. července. Banka se chystá zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů. O tom není pochyb, protože prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý měsíc oznámila další zpřísnění parametrů měnové politiky. Hlavní důraz bude proto kladen na postoj ECB. Klíčovými body zájmu budou formulace v doprovodném prohlášení a verbální signály šéfa ECB. Skutečnost, že došlo ke zvýšení sazeb, bude trh pravděpodobně ignorovat.
• Červencové zaškobrtnutí stavební produkce
  Stavební výroba v červenci meziměsíčně poklesla o 2,6 % a meziročně vzrostla o nepatrných 0,5 %, což je nejhorší výsledek za poslední tři měsíce, ale stále vysoko nad průměrem letošního roku. Oproti předchozímu měsíci poklesla aktivita napříč všemi sektory stavebnictví. Hlavním tahounem poklesu bylo však pozemní stavitelství. Z výsledku za jeden měsíc nelze vyvozovat silné závěry, nicméně se zdá, že letošní oživení stavebnictví je křehčí, než naznačovaly předchozí dva měsíce.
• Červencový index spotřebitelské důvěry v Británii: Tohle bude bolet
  Index spotřebitelské důvěry GfK ve Velké Británii přináší pochybnosti ohledně rychlého zotavení ekonomiky. Ještě v červnu se nacházel na minus 30 a v červenci zůstává na minus 27, i když se očekávalo minus 26. Jediným světlým bodem je zlepšení osobní finanční situace v následujících dvanácti měsících, způsobené zejména hlavně vyšší mírou úspor.
• Červencový výsledek průmyslu nečekaně hluboko v záporu
  Průmyslová produkce v červenci meziročně poklesla o 2,8 %. Odhad trhu počítal s mírným nárůstem, zatímco naše prognóza pokles – přesto finální síla poklesu byla ještě razantnější, než jsme v krátkodobé prognóze odhadovali. Za nečekaně silným snížením průmyslové produkce stojí pokles v odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu, negativně se ale projevují i postupně ochabující kladné příspěvky ze strany automotive. Nepříliš pozitivně pak vyznívá i silný červencový meziměsíční pokles o 2,6 %, již po sezónním očištění.
• Červen – domácnosti spoří, firmy čerpají úvěry
  Bilanční suma bankovního sektoru se v červnu snížila o 0,2 % meziměsíčně a ukončila první pololetí na hodnotě 9 662 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení objemu vkladů u centrálních bank o téměř 167 mld. Kč. Naopak úvěry za klienty připsaly solidních 46,5 mld. Kč a vklady a úvěry u jiných úvěrových institucí vzrostly o téměř 79 mld. Kč. V meziročním srovnání je objem celkových aktiv vyšší o 9,6 %.
• Červenec byl ve znamení růstu cen v průmyslu, avšak poklesu ve službách
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,6 % po červnovém poklesu o 0,3 %. To bylo výrazně nad konsensem trhu, který počítal s meziměsíčním poklesem o 0,1 %. Po sezonním očištění však červencové zvýšení cen nedokázalo vykompenzovat pokles z předchozích dvou měsíců. V meziročním vyjádření růst výrobních cen sice zrychlil z 1,0 % na 1,7 %, z hlediska cíle ČNB však zůstává spíše umírněný.
• Červenec – letní útlum nových úvěrů
  Celkový objem aktiv bankovního sektoru se díky 2,7% meziměsíčnímu růstu vrátil nad hranici 9 biliónů Kč (9 049,8 mld. Kč). Hlavními hybateli bilanční sumy zůstaly, stejně jako v předchozím měsíci, položky Vklady a úvěry u centrálních bank (+154 mld. Kč) a Pohledávky za klienty (+64 mld. Kč). V meziročním srovnání tempo růstu aktiv zrychlilo na 5,0 %.
• Červenec přinesl nepříznivé výsledky pouze pro akciové fondy. Ztratily 0,24 %
  V červenci si pověstného Černého Petra vytáhly akciové fondy, které si jako jediné z kategorií sledovaných Broker Consulting Indexem podílových fondů odepsaly -0,24 procentních bodů. Dařilo se tradičně fondům komoditním, které meziměsíčně posílily o 0,98 %, a po delší době také fondům dluhopisovým i fondům peněžního trhu, které o měsíc dříve shodně vykázaly zápornou nulu. V červenci si již připsaly 0,48 %, respektive 0,43 %. Nemovitostní fondy posílily o 0,27 % a do značné míry odrážejí současnou situaci na nemovitostním trhu.
• Červenec v maloobchodu předčil očekávání
  Tuzemský maloobchod (bez započtení prodeje automobilů) vykázal v červnu meziroční růst o 3%. Po zohlednění kalendářních vlivů to pak odpovídá meziročnímu růstu o 1,9 %. Se zahrnutím automobilů došlo k meziročnímu snížení tržeb o 1,1 %. Výsledek je pro trh i nás pozitivním překvapením. Především s přihlédnutím na včerejší výsledek maloobchodu v eurozóně, který se v červenci zotavoval méně, než bylo očekáváno.
• Červenec – vývoj bez velkých překvapení
  Celková suma aktiv bankovního sektoru se po červnovém poklesu vrátila k růstu, a to o 2,4 % meziměsíčně. Hlavní roli opět sehrála položka vklady a úvěry u centrálních bank, jejíž objem vzrostl o 10,1 % meziměsíčně. V meziročním srovnání dosahuje bilanční suma aktuálního tempa růstu 6,9 %, a to zásluhou významného navýšení položek Úvěry za klienty a Dluhové cenné papíry v držení bank.