Červencová průmyslová produkce výrazně zklamala

Čtěte více

• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 23. ledna 2023
  Britská měna dál stoupala, i když Velká Británie oznámila, že celkové maloobchodní tržby klesly v meziročním srovnání o 5,8 %, a to po listopadovém poklesu o 5,7 %. Projekce přitom hovořily o –4,4 %. Po zveřejnění této zprávy libra samozřejmě trochu klesla, nakonec ale pozvolna stoupala. A mimochodem, stále je v rostoucím trendu, což považuji za naprosto absurdní. Libra navíc v průběhu několika málo týdnů vyskočila o téměř 500 bodů. A my přitom zoufale potřebujeme korekci. Nic takového se ale neděje, dokonce ani navzdory negativním makro datům. Vše silně připomíná banální spekulaci, vyvolanou očekáváním brzkého snížení sazeb Federálního rezervního systému. Nehledě na fakt, že Bank of England k tomu má stejně tolik důvodů, ba dokonce ještě víc. Spekulativní růst britské měny tudíž může znenadání vystřídat rychlý pokles, který velmi překvapí mnohé účastníky trhu. Ale dnes, dokud je makroekonomický kalendář prázdný, libra pravděpodobně poroste, byť v omezené míře.
• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 3. prosince
  Na počátku americké seance pár GBP/USD díky prvotní reakci trhu na chmurnou listopadovou zprávu o zaměstnanosti v USA prudce vzrostl nad úroveň 1,3300. Dolar ale znovu nabral sílu kvůli jestřábímu vyjádření Fedu a přinutil pár obrátit se k jihu.
• Čerstvé zprávy o situaci na trhu s plynem
  Poté, co odstupující Bidenova administrativa zavedla několik sankcí proti Gazpromu, USA podle posledních zpráv povolily pod silným politickým tlakem operace s několika ruskými společnostmi, včetně Gazprom Nelfproject, Rosnefteflot, Sovcomflot a Gazprom Neft. Rozhodnutí následovalo po složitých jednáních a politických manévrech, které braly v úvahu nejen domácí zájmy USA, ale i globální ekonomickou realitu. Operace s těmito společnostmi by mohly pramenit z potřeby udržet dodávky energií a stabilitu trhu, zejména v době krizí souvisejících s dodávkami energetických zdrojů. Bidenova administrativa musela navzdory dřívějším omezením vzít v úvahu názory spojenců z NATO a evropských zemí, které také spoléhají na energetické zdroje z Ruska. Došlo tak k paradoxní situaci, kdy sankce, jejichž smyslem bylo vyvinout tlak na Rusko, mohly negativně ovlivnit ekonomické zájmy všech států.
• Červená čísla na konci včerejšího obchodního dne v USA
  Americký akciový index S&P 500 včera oslaboval o 0,2 %. Hlavní technologický index USA Nasdaq posiloval, a to o 0,1 %. Na konci včerejšího obchodního dne v USA jsme mohli vidět červená čísla navzdory pozitivním zprávám ohledně uzavření dohody mezi prezidentem USA Trumpem a EU ohledně celní politiky. Trh poslední týdny na zprávy a spekulace týkající se celní politiky spíše nereagoval a vrací se k běžné volatilitě, čemuž napovídá i klesající index volatility VIX. Deeskalace obchodní války přináší pozitivní prostředí pro další vývoj akcií, avšak růst na pozitivních zprávách okolo tohoto tématu již nelze očekávat, protože trh tyto informace již zacenil.
• Červená pre centrálne banky
  Položme si pár základných otázok. Ako je možné, že v roku 2007 prišla kríza napriek tomu, že centrálne banky mali situáciu plne pod kontrolou? Ako je možné, že štandardná monetárna politika na jej prekonanie nestačila? Ako je možné, že na jej prekonanie nestačili ani všemožné variácie neštandardnej politiky? Ako je možné, že ešte niekto verí monetárnej politike centrálnych bánk?
• Červencová americká inflace: další makro-epizoda o dopadu cel
  Dnešní americká inflační data (za měsíc červenec) budou dalším příspěvkem do debaty o tom, jak moc vyšší celní sazby pociťuje americký spotřebitel. Až do června se přitom zdálo, že vyšší celní sazby se propisují do spotřebitelských cen opravdu jen minimálně a debata se logicky vedla o tom, nakolik vyšší cla absorbují exportéři (do USA), nakolik američtí dovozci a nakolik jde o efekt předzásobení.
• Červencová data ukázala zhoršující se kondici domácí ekonomiky
  Červencové výsledky průmyslové výroby, zahraničního obchodu i stavebnictví potvrdily zhoršující se kondici české ekonomiky. Pozitivně se na výstupu průmyslového sektoru i zahraničním obchodě odrazila vyšší produkce a vývoz automobilů, stejně tak i vyšší výroba elektřiny, plynu a tepla. Zklamaly naopak tradiční tahouni českého průmyslu, jako je kovovýroba. Za deficitem zahraničního obchodu stály vyšší i dražší importy ropy a zemního plynu. Příliš nepotěšilo ani české stavitelství, jehož výstup klesl již pátý měsíc v řadě.
• Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala
  Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zaostala za našimi i tržními očekáváními. Silně poklesl výstup průmyslové i stavební výroby, zahraniční obchod skončil poprvé od začátku roku v deficitu. Nepříznivě překvapil zpracovatelský průmysl, který po dvou měsících meziměsíčních růstu poklesl o téměř čtyři procenta. Meziměsíční snížení výstupu ale zaznamenala většina průmyslových odvětví. Nepotěšilo ani stavebnictví, které se po květnovém a červnovém růstu výrazně propadlo. Vstup české ekonomiky do druhého pololetí je tak vrávoravý a může signalizovat slabší výkonnost ve třetím čtvrtletí letošního roku.
• Červencová inflace nepřekvapila a poklesla na 2,7 %
  Meziměsíčně vzrostla cenová hladina o 0,5 %, v souladu s naší i tržní prognózou. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách (+1,4 %), což souvisí s letní sezónou. Ceny potravin, alkoholu a tabáku poklesly o 0,4 % a ceny energií vzrostly o 0,4 %.
• Červencová inflace překvapila pomalejším růstem
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlila, ovšem o poznání méně, něž jsme očekávali my i trh. Meziměsíčně vzrostly ceny o 1,3 % (oproti odhadu 2,6 %) a meziročně tak zrychlila “pouze” na 17,5 %. Velká část překvapení šla pravděpodobně na vrub pomalejšího zdražování energií - elektřina o 1,5 % a plyn o 1,3 %. Je proto pravděpodobné, že další výraznější navýšení cen nás čeká v průběhu srpna a září. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Červencové zasedání ECB: předběžný přehled
  Evropská centrální banka zasedá ve čtvrtek 27. července. Banka se chystá zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů. O tom není pochyb, protože prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý měsíc oznámila další zpřísnění parametrů měnové politiky. Hlavní důraz bude proto kladen na postoj ECB. Klíčovými body zájmu budou formulace v doprovodném prohlášení a verbální signály šéfa ECB. Skutečnost, že došlo ke zvýšení sazeb, bude trh pravděpodobně ignorovat.
• Červencové zaškobrtnutí stavební produkce
  Stavební výroba v červenci meziměsíčně poklesla o 2,6 % a meziročně vzrostla o nepatrných 0,5 %, což je nejhorší výsledek za poslední tři měsíce, ale stále vysoko nad průměrem letošního roku. Oproti předchozímu měsíci poklesla aktivita napříč všemi sektory stavebnictví. Hlavním tahounem poklesu bylo však pozemní stavitelství. Z výsledku za jeden měsíc nelze vyvozovat silné závěry, nicméně se zdá, že letošní oživení stavebnictví je křehčí, než naznačovaly předchozí dva měsíce.
• Červencový index spotřebitelské důvěry v Británii: Tohle bude bolet
  Index spotřebitelské důvěry GfK ve Velké Británii přináší pochybnosti ohledně rychlého zotavení ekonomiky. Ještě v červnu se nacházel na minus 30 a v červenci zůstává na minus 27, i když se očekávalo minus 26. Jediným světlým bodem je zlepšení osobní finanční situace v následujících dvanácti měsících, způsobené zejména hlavně vyšší mírou úspor.
• Červencový výsledek průmyslu nečekaně hluboko v záporu
  Průmyslová produkce v červenci meziročně poklesla o 2,8 %. Odhad trhu počítal s mírným nárůstem, zatímco naše prognóza pokles – přesto finální síla poklesu byla ještě razantnější, než jsme v krátkodobé prognóze odhadovali. Za nečekaně silným snížením průmyslové produkce stojí pokles v odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu, negativně se ale projevují i postupně ochabující kladné příspěvky ze strany automotive. Nepříliš pozitivně pak vyznívá i silný červencový meziměsíční pokles o 2,6 %, již po sezónním očištění.
• Červen – domácnosti spoří, firmy čerpají úvěry
  Bilanční suma bankovního sektoru se v červnu snížila o 0,2 % meziměsíčně a ukončila první pololetí na hodnotě 9 662 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení objemu vkladů u centrálních bank o téměř 167 mld. Kč. Naopak úvěry za klienty připsaly solidních 46,5 mld. Kč a vklady a úvěry u jiných úvěrových institucí vzrostly o téměř 79 mld. Kč. V meziročním srovnání je objem celkových aktiv vyšší o 9,6 %.
• Červenec byl ve znamení růstu cen v průmyslu, avšak poklesu ve službách
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,6 % po červnovém poklesu o 0,3 %. To bylo výrazně nad konsensem trhu, který počítal s meziměsíčním poklesem o 0,1 %. Po sezonním očištění však červencové zvýšení cen nedokázalo vykompenzovat pokles z předchozích dvou měsíců. V meziročním vyjádření růst výrobních cen sice zrychlil z 1,0 % na 1,7 %, z hlediska cíle ČNB však zůstává spíše umírněný.
• Červenec – letní útlum nových úvěrů
  Celkový objem aktiv bankovního sektoru se díky 2,7% meziměsíčnímu růstu vrátil nad hranici 9 biliónů Kč (9 049,8 mld. Kč). Hlavními hybateli bilanční sumy zůstaly, stejně jako v předchozím měsíci, položky Vklady a úvěry u centrálních bank (+154 mld. Kč) a Pohledávky za klienty (+64 mld. Kč). V meziročním srovnání tempo růstu aktiv zrychlilo na 5,0 %.
• Červenec přinesl nepříznivé výsledky pouze pro akciové fondy. Ztratily 0,24 %
  V červenci si pověstného Černého Petra vytáhly akciové fondy, které si jako jediné z kategorií sledovaných Broker Consulting Indexem podílových fondů odepsaly -0,24 procentních bodů. Dařilo se tradičně fondům komoditním, které meziměsíčně posílily o 0,98 %, a po delší době také fondům dluhopisovým i fondům peněžního trhu, které o měsíc dříve shodně vykázaly zápornou nulu. V červenci si již připsaly 0,48 %, respektive 0,43 %. Nemovitostní fondy posílily o 0,27 % a do značné míry odrážejí současnou situaci na nemovitostním trhu.
• Červenec v maloobchodu předčil očekávání
  Tuzemský maloobchod (bez započtení prodeje automobilů) vykázal v červnu meziroční růst o 3%. Po zohlednění kalendářních vlivů to pak odpovídá meziročnímu růstu o 1,9 %. Se zahrnutím automobilů došlo k meziročnímu snížení tržeb o 1,1 %. Výsledek je pro trh i nás pozitivním překvapením. Především s přihlédnutím na včerejší výsledek maloobchodu v eurozóně, který se v červenci zotavoval méně, než bylo očekáváno.
• Červenec – vývoj bez velkých překvapení
  Celková suma aktiv bankovního sektoru se po červnovém poklesu vrátila k růstu, a to o 2,4 % meziměsíčně. Hlavní roli opět sehrála položka vklady a úvěry u centrálních bank, jejíž objem vzrostl o 10,1 % meziměsíčně. V meziročním srovnání dosahuje bilanční suma aktuálního tempa růstu 6,9 %, a to zásluhou významného navýšení položek Úvěry za klienty a Dluhové cenné papíry v držení bank.