AI se stává běžnou součástí života Čechů, používají ji tři čtvrtiny z nich

Umělá inteligence naplno proniká do každodenního života českých domácností. Podle nového průzkumu společnosti Deloitte nazvaného TMT Highlights Česká republika 2026 ji alespoň příležitostně využívá 78 % lidí, což je více než trojnásobek oproti roku 2023. K novým technologiím a AI přistupují Češi pragmaticky a spíše pozitivně, zásadní roli však hraje důvěra, bezpečnost a praktický přínos. Nejpoužívanějším AI nástrojem zůstává ChatGPT.

Nové technologie jako pomocník, ale raději s nimi opatrně

Celkem 62 % respondentů průzkumu vnímá moderní technologie a umělou inteligenci jako přínos a pomoc v každodenním životě. Současně ale přetrvává určitá nejistota – téměř pětina lidí si není jistá, jak technologie hodnotit, dalších 20 % je považuje za potenciální společenské riziko. Zajímavým zjištěním také je, že ženy mají tendenci nahlížet na technologie mírně pozitivněji a také je méně často chápou jako hrozbu.

„Technologie už dnes nejsou vnímány jako něco vzdáleného nebo abstraktního. Stávají se běžnou součástí každodenního fungování a Češi je hodnotí především podle toho, v čem konkrétně jim pomáhají,“ popisuje přístup Čechů k umělé inteligenci říkáJulie Slavík, manažerka týmu Strategy a expertka na technologické inovace ve společnosti Deloitte, a dodává: „Zároveň ale vidíme, že pozitivní vnímání jde ruku v ruce s opatrností. Lidé jednoduše chtějí mít jistotu, že AI technologie fungují spolehlivě a že jsou používány smysluplně a bez skrytých rizik.“

AI proniká do každodenních návyků

Stejně jako se GPS stalo masově využívaným až po jeho integrování do chytrých telefonů, největší dopad má AI tehdy, když se stane neviditelnou součástí každodenních digitálních zkušeností. A v tomto ohledu jdou Češi příkladem, nástroje umělé inteligence si totiž osvojují stále rychleji. Podle průzkumu dnes AI využívá aspoň příležitostně 78 % české populace a současně roste podíl těch, kteří AI používají denně. Nejaktivnější jsou lidé ve věku 25–35 let, kteří tvoří 43 % denních uživatelů, zatímco mezi staršími generacemi zůstává využívání AI podstatně nižší. Zajímavým posunem je i genderová změna – více žen než mužů nyní uvádí, že AI aktivně používají, zatímco dříve tomu bylo naopak.

AI se nejčastěji využívá pro běžnou asistenci, jako je vyhledávání informací, vysvětlování témat nebo podpora při rozhodování. Významnou roli má umělá inteligence i ve vzdělávání a pracovních úkolech, což jasně ukazuje, že její přínos se posouvá od zábavy k praktickému využití.

„Umělá inteligence dnes funguje jako přirozený digitální asistent. Pomáhá lidem orientovat se v informacích, zjednodušuje rutinní úkoly a postupně mění způsob, jakým pracujeme i studujeme,“ říká Jan Kudlák, ředitel strategického poradenstvíDeloitte, a pokračuje: „Důležitý je i způsob, jakým se AI stává součástí každodenní zkušenosti. Čím méně je viditelná a čím více integrovaná do běžných nástrojů, tím rychleji ji Češi přijímají.“

ChatGPT je pro Čechy jasnou volbou, současně roste obliba dalších nástrojů

S tím, jak Češi používají AI pro stále širší spektrum úkolů, rozšiřuje se i paleta nástrojů, na které přitom spoléhají – vedle nejpoužívanějšího ChatGPT patří mezi oblíbené AI pomocníky Microsoft Copilot, Google Gemini, Claude, Perplexity, AI funkce v Canvě či AI asistenti integrovaní v telefonech a na sociálních sítích. Umělá inteligence je tak dnes stále dostupnější přímo v nástrojích, které lidé běžně používají. To nejen snižuje bariéry vstupu, ale postupně také redukuje podíl těch, kteří AI nevyužívají.

Od Googlu k AI: změna zažitého způsobu vyhledávání

Jednou z nejvýraznějších změn, které s sebou integrace AI do běžného života přinesla, je proměna vyhledávacího procesu. Zatímco celkově zůstávají hlavním nástrojem tradiční vyhledávače (55 %), stále více Čechů využívá AI chatbota (30 %) anebo sociální sítě (15 %). U mladší generace se však toto pořadí dramaticky mění. Mezi lidmi ve věku 15–24 let jsou AI chatboti nejčastějším výchozím bodem pro vyhledávání informací, na druhém místě jsou sociální sítě a až třetí volbou jsou klasické vyhledávače.

Důvěra v AI má určité limity

Nejmladší uživatelé (15–17 let) podle výsledků průzkumu více důvěřují výstupům AI a méně si je ověřují než starší generace. Mezi rizika spojená s AI, která Češi nejčastěji zmiňují, patří zneužití dat a soukromí, deepfaky a dezinformace, AI halucinace a digitální podvody. Vnímání rizik se ale výrazně liší podle věku: mladší ročníky si více uvědomují hrozby spojené s dezinformacemi, deepfaky a halucinováním AI, zatímco starší častěji zmiňují obavy z digitálních podvodů a zneužití dat. Může to souviset s tím, že o deepfake obsahu a dezinformacích mají zatím menší povědomí.  

„Důvěra v umělou inteligenci dnes automaticky neroste stejným tempem jako její využívání, což je ale přirozený projev dozrávání technologie. Uživatelé si začínají uvědomovat její limity – od nepřesností ve výstupech až po rizika spojená s dezinformacemi nebo ochranou dat. Do budoucna tak bude klíčová nejen technologická vyspělost AI, ale především budování transparentnosti, odpovědnosti a důvěry v její využívání,“ vysvětluje Julie Slavík.

AI a budoucnost práce: převládá nejistota

Pokud jde o vnímání dopadů AI na pracovní trh, průzkum ukázal, že česká společnost je v této oblasti rozdělená a vykazuje značnou míru nejistoty. Obavy z dopadu AI na zaměstnanost jsou stále výraznější, nicméně názory zůstávají rozdělené. Přibližně 40 % respondentů věří, že AI sníží počet pracovních míst, nicméně překvapivě vysoký podíl respondentů zůstává nerozhodnutý. To naznačuje, že v populaci roste především nejistota, nikoliv jednoznačný strach nebo optimismus ohledně AI. Zajímavý je také posun v osobním vnímání – stále více Čechů dnes připouští, že AI může ovlivnit jejich vlastní pracovní agendu a změnit i požadavky na dovednosti.

Chytré domácnosti: užitek vítězí nad inovací

Přestože digitalizace nabírá stále rychlejší tempo, chytrá domácnost se zatím u Čechů plně nezabydlela. Jen necelá polovina respondentů průzkumu uvádí, že jako praktického pomocníka využívá některou z technologií chytré domácnosti. Jedná se například o vzdálené ovládání spotřebičů, bezpečnostních systémů, osvětlení, topení či klimatizace. Podobně pragmatický přístup se projevuje i při výběru zařízení. Nejdůležitějšími faktory jsou funkčnost a výkon a následně cena. Inovace samotná hraje až druhotnou roli.

„Čeští spotřebitelé nejsou vůči moderním technologiím a AI uzavření, ale přistupují k nim velmi racionálně. Rozhodujícím faktorem je, zda jim přinesou reálný užitek v každodenním životě, ať už jde o úsporu času, zjednodušení rutinních činností nebo lepší orientaci v informacích. Zároveň je pro ně klíčová jednoduchost používání a důvěra v to, jak technologie fungují. Pokud tyto podmínky splní, jsou ochotni je relativně rychle přijmout a začlenit do svých běžných návyků,“ shrnuje přístup Čechů k AI Jan Kudlák.

Češi sledují digitální obsah podle věku a aktivně přehodnocují předplatné

Výsledky průzkumu potvrdily, že v oblasti digitální zábavy existují v Česku výrazné generační rozdíly.  Sociální sítě se u nás staly nejčastější formou digitální zábavy (37 %), populárnější jsou přitom u žen (46 % oproti 30 % mužů). Streamovací služby jako Netflix či YouTube sleduje 19 % uživatelů. Zatímco nejmladší skupina ve věku 15–17 let preferuje hlavně YouTube a sociální sítě, u věkové skupiny 18–55 let hrají klíčovou roli služby Video On Demand (video obsah na vyžádání). U respondentů nad 56 let pak stále dominuje tradiční televize.

V oblasti placeného obsahu domácnosti přistupují ke streamovacím službám flexibilně a aktivně řídí své předplatné. Sdílení účtů je v Česku běžnější než individuální platby (52,5 % vs. 47,5 %) a je typické zejména pro mladší uživatele a vícečlenné domácnosti. Video obsah a podcasty konzumuje 56 % Čechů, ale na platformách jako HeroHero, Forendors či Patreon za ně platí pouze 28 %, ostatní spoléhají za služby zdarma, jako jsou Spotify, Apple Podcasts a Youtube. Ochota platit přitom narůstá s věkem, nejvyšší je u věkové skupiny 46–55 let.

Digitální svět a nová bezpečnostní rizika