Konec éry drahého plynu?

Ještě před několika měsíci média doporučovala nakoupit teplé svetry na nadcházející zimu kvůli extrémním cenám energií a plynu. Zima s cenou plynu 300 eur za megawatthodinu by nebyla levná a nejspíš ani teplá. Tyto obavy však již dávno pominuly a nyní si klademe otázku: Je to konec éry extrémně drahého plynu a vysokých účtů za energie? Je to naopak začátek větších problémů, kterým čelí Evropa a další země závislé na plynu?

Historicky vysoké ceny plynu jsou za námi

Ceny plynu na evropských trzích se v určitém okamžiku vyšplhaly na 300 EUR/MWh, což bylo desetkrát více než před pandemií nebo dokonce třicetkrát více ve srovnání s Covidem. Ceny prudce vzrostly především kvůli válce na Ukrajině, i když k tomu přispěla i nedostatečná diverzifikace energetických zdrojů v Evropě a závislost na transferech z Ruska. Situaci ještě zhoršily nízké zásoby po předchozí zimě. Pomocí přenosové soustavy Nord Stream chtělo Rusko učinit Evropu ještě závislejší na svých dodávkách a odříznout ji od ostatních exportních tras. Na tomto místě je třeba také poznamenat, že Evropa sama již řadu let omezuje vlastní produkci a s výjimkou několika zemí dodávky nediverzifikuje.

Drahý plyn ohrozil evropskou ekonomiku

Vysoké ceny plynu způsobily chaos v evropské ekonomice, která se nezhroutila jen díky dřívějšímu rozmachu a vládní finanční podpoře. Všechny tyto otřesy samozřejmě ovlivnily inflaci, která vyskočila na úroveň nevídanou po celá desetiletí. Obchodní podmínky v zemích EU byly nejhorší v historii, což vedlo k poklesu oblíbeného eurodolaru pod paritu! Ani evropské indexy si nevedly dobře, a čím dále na východ, tím hůře. Indexy byly nejníže od pandemie, DAX se propadl o 25 % ze svého maxima, zatímco polský WIG20 ztratil téměř 50 %.

Evropa obstála ve zkoušce

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul téměř rok a od té doby se politika vůči plynovému gigantu, respektive samotný energetický mix, výrazně změnil. Evropská unie, Spojené státy a země G7 uvalily na Rusko řadu omezení a zároveň se zbavily dovozu komodit z této země. Evropa si samozřejmě musela najít jiné dodavatele, i když v počátečních fázích konfliktu některé země doufaly, že se obchod s Ruskem obnoví. Nakonec Rusko donutilo Evropu nakupovat plyn z různých míst, což vedlo k masivnímu nárůstu dovozu zkapalněného zemního plynu, který se nakupuje nejen na spotovém trhu, ale také prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, což je doprovázeno rozvojem infrastruktury.

Počasí je příznivé 

Tak příznivé počasí jsme během topného období v posledních letech nezaznamenali. Vysoké teploty a dřívější likvidace poptávky ze strany výrobního sektoru snížily spotřebu v průměru o 15-20 %. Evropa se dlouhodobě snaží odklonit od emisně náročných zdrojů energie a plyn měl být pouze přechodným palivem, nyní se zdá, že se tento proces výrazně urychlí. Na druhou stranu počasí může být rozmarné, a proto by Evropa neměla zapomínat na otázky diverzifikace a nespoléhat se pouze na zelenou energii, ale v zájmu zajištění stability a bezpečnosti se poohlédnout i po fosilních nebo jaderných zdrojích.

Je Evropa bezpečná?

Zásobníky plynu byly před zimou naplněny z 90 %, i když byl jeden z hlavních vývozních terminálů v USA uzavřen. V loňském roce se trhy potýkaly s několika bizarními situacemi, jako bylo zaplnění skladů na konci roku nebo záporné ceny za dodávky v ten samý den kvůli nedostatku skladů. Je však třeba připomenout, že je velmi nepravděpodobné, že by se takové události letos opakovaly.

V současné době jsou sklady naplněny ze 70 % a na konci topného období by měly být zásoby naplněny z více než 50 %. Teoreticky by Evropa měla být v bezpečí, ale za současný stav může počasí a relativně nízká spotřeba ve výrobním sektoru. Pokud do celkového obrazu doplníme aktuální zásoby, zjistíme, že jsou nižší než před rokem, kdy do Evropy ještě proudil ruský plyn. To znamená, že Evropa musí soutěžit na spotovém trhu, protože dlouhodobé kontrakty vstoupí v platnost až za několik let. Samotný spotový trh je velmi napjatý, Evropa musí většinu plynu z tohoto trhu urvat a my musíme soutěžit s Japonskem, Koreou nebo Čínou, kde jsou ceny v současné době o něco vyšší. To znamená, že cenového dna na evropském trhu s plynem, které se pohybuje kolem 50 EUR/MWh, již bylo pravděpodobně dosaženo. Trh s futures již nepředpokládá další pokles a dodávky pro příští zimní sezónu jsou dokonce o 20 EUR/MWh vyšší.

Evropa musí na spotovém trhu konkurovat Asii, proto se ceny plynu TTF musí vrátit nad asijské referenční hodnoty, zejména u plynu JKM. Zdroj: Bloomberg, XTB

Jak může být ovlivněn americký plyn?

Cena amerického plynu v roce 2022 vyskočila na úroveň nevídanou od roku 2008! Od té doby se však zásadně změnily základní faktory. USA jsou nyní jedním z největších producentů a vývozců na světě. Masivní těžba z břidlic způsobila, že ceny klesly hluboko pod světové referenční hodnoty. Počasí a vysoká produkce mohou v současné době nahrávat stabilizaci cen, podobně jako v období 2015-2020. Na druhou stranu i přes nízké ceny plynu byla implikovaná volatilita několikanásobně vyšší ve srovnání s jinými oblíbenými komoditními trhy, jako je ropa nebo zlato.

Je to konec poklesů?

Evropský plyn pravděpodobně dosáhl cenového dna. Ceny jsou stále nejnižší od poloviny roku 2021, takže dopad na euro nebo evropské indexy by měl být stále pozitivní. Naopak americký plyn je již extrémně levný. Nedávná korekce směrem dolů stlačila cenu NATGAS téměř 75 % pod maximum z roku 2022 a jen jednou v minulosti byl zaznamenán větší výprodej! Nyní vidíme, že spekulativní hráči navzdory vysoké produkci a příznivému počasí poměrně silně zvyšují svou angažovanost na trhu, což může naznačovat určité změny na trhu. V blízké budoucnosti také obnoví provoz jeden z největších terminálů pro vývoz LNG - Freeport. Mezitím by měl obrovský cenový rozdíl mezi americkým a evropským plynem, s přihlédnutím k nákladům na zkapalňování a přepravu, povzbudit zámořské společnosti ke zvýšení vývozu plynu na starý kontinent. To může znamenat, že jsme již dosáhli sezónního minima.

Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A. organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.

Čtěte více

• Konec cenových stropů PHM
  Od začátku jsem nebyl zastáncem zavedení cenového stropu. Právě vysoká cena nám dává signál, že někde existuje problém, něco se děje, a motivuje lidi k omezení spotřeby.
• Konec českého průmyslu se opět nekoná
  Zástupci českého průmyslu přinejmenším od covidové krize rádi veřejnému prostoru sdělují, že jejich odvětví je v ohrožení, ne-li přímo před likvidací. Když covidová pandemie odezněla, propukla inflační a energetická krize a doprovodil ji vpád ruských vojsk do sousední Ukrajiny. Vysoká energetická náročnost českého průmyslu se tedy projevila nejen v nákladovém šoku, ale i v riziku ohrožení samotných dodávek.
• Konec dluhopisové domobrany
  V 90. letech poradce bývalého amerického prezidenta Billa Clintona James Carville prohlásil: „Kdysi jsem si myslel, že bych se, existovala-li by reinkarnace, chtěl propříště narodit jako prezident nebo papež nebo basebalový pálkař s průměrem na pálce 0,400. Teď bych se ale raději chtěl narodit jako dluhopisový trh – můžete totiž kohokoliv zastrašovat“. S čerstvou zkušeností s tzv. Velkého dluhopisového masakru roku 1994, během něhož za rok vyrostly americké desetileté výnosy z 5,5 % na 8 %, tak trefně shrnul, že v těchto dobách dluhopisové trhy ještě vesměs fungovaly (i) jako jakési tržní výbory bdělosti, které svazovaly ruce vládám, které chtěly zcela sejít z cesty rozpočtové rozumnosti. V případě růstu rozhazovačnosti totiž vystavovaly růstem výnosů stopku expanzivním fiskálním plánům.
• Konec dob deflace v Japonsku, její možný začátek v Číně?
  Minulý týden skončila dost možná jedna ekonomická éra. Japonská měnová autorita Bank of Japan oficiálně vyhlásila konec dob deflace v ekonomice, zvýšila poprvé za 17 let úrokové sazby a zahájila tak cyklus restriktivní měnové politiky. Výraznější inflační tlaky se předtím neobjevovaly v japonské ekonomice více než tři desetiletí. V úplně opačné situaci je druhá největší světová ekonomika, Čína. Jaké jsou podobnosti mezi oběma zeměmi? Co můžeme z pohledu Číny očekávat v delším období?
• Konec dodávek ruských energií? Bát by se mělo především Česko a naši sousedi
  Okamžité zastavení dodávek ruské ropy a plynu by českou ekonomiku poznamenalo prakticky nejvíce v Evropské unii. Vysoký stupeň závislosti především na plynu by se totiž mohl sekundárně promítnout i do míry nezaměstnanosti. Podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade by při tzv. black-outu bylo ohroženo více než 20 % pracovních míst v průmyslovém odvětví. I proto je podle analytiků důležité, aby se jednotlivé státy i EU jako celek začaly na tuto variantu systematicky připravovat.
• Konec dotační ekonomiky? Ani náhodou
  V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným “dávkám” fiskálních prostředků. Dlouhých 8 let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie COVID 19, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
• Konec dovozu ruského plynu i ropy na dohled. Dvěma výbory prošel zákaz již od roku 2027
  Poslanci výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) dnes schválili nařízení o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu a ropy. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která pracovala na návrhu jako stínová zpravodajka, ho považuje za velmi důležitý krok pro evropskou energetickou bezpečnost. Díky tvrdému vyjednávání se jí podařilo s dalšími kolegy původní návrh Komise na zákaz posunout o rok dříve a také jej rozšířit na ropu a veškeré rafinované produkty.
• Konec downtrendu na AUD/USD? (TA,H1)
  Australskému dolaru se v posledních seancích daří, i když ještě v minulém týdnu kulminoval propad na dvouměsíční minim...
• Konec EET je finanční injekcí restauracím a gastropodnikům, vždyť díky EET jim DPH spadla z 21 na 10 %, kde zůstává. Česko je tak jedinou zemí EU, kde je daň z piva nižší než ta z ovoce
  Poslanci dnes na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc.
• Konec éry běžných pamětí. Samsung pohání budoucnost Nvidie
  Spolupráce mezi Samsung Electronics a Nvidií vstupuje do nové fáze, která může výrazně ovlivnit trh s polovodiči i vývoj akcií obou společností. Tyto dvě korporace se rozhodly rozšířit svůj dosavadní vztah dodavatele a odběratele do podoby strategického projektu výzkumu a vývoje zaměřeného na paměti nové generace a síťová řešení založená na AI. Toto partnerství oběma firmám umožňuje nejen společně vyvíjet nejmodernější technologie, ale také posílit svou pozici v rámci globálního ekosystému polovodičů a AI infrastruktury. Tento krok vysílá investorům jasný signál, že Samsung a Nvidia nechtějí pouze udržet technologické partnerství, ale také určovat standardy pro další dekádu vývoje pamětí a výpočetní infrastruktury.
• KONEC ÉRY S&P 500 – ZAČÍNÁ ZÁVOD KE DNU
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Konec evropského růstu na obzoru
  Ekonomická expanze eurozóny se silně otřásá v základech. Úterní data z Německa totiž ukazují, že důvěra investorů klesla na nejnižší úroveň od roku 2012 a nástup recese se tak stal mnohem pravděpodobnější.
• Konec globalizace!
  Geopolitická situace se neuklidňuje, ale už teď přináší vážné následky. Podle některých ekonomů nastal konec globalizace. Řekli to proto, že byť konflikt ve východní Evropě skončí, bude mezi současnými spojenci a protivníky vztah, který nebude snadné změnit. Dále, na globálních komoditních trzích je už teď chaos, protože mnoho zemí usiluje o vytvoření vlastních domácích dodavatelských řetězců. Největší dopad pociťuje energetický sektor, zvlášť evropský, který se snaží snížit svou závislost na Rusku ve věci dodávek ropy a plynu. Pokud ale Rusko své dodávky opravdu omezí, může podle některých ekonomů Evropa, která už balancuje nad propastí, spadnout do plnohodnotné recese. Rostoucí geopolitické napětí ovlivňuje i oblast zemědělství a neželezných kovů.
• Konec hlučných Silvestrů? Segment zábavní pyrotechniky česká propad tržeb ve stovkách milionů, kvůli přísnějším regulacím – a bude ještě hůř
  Tržby v segmentu zábavní pyrotechniky dosahovaly v Česku tradičně zhruba miliardy korun ročně. Letos však cifra bude nejspíše o výrazné stovky milionu nižší a bude se pohybovat spíše kolem půl miliardy korun.
• Konec intervencí aneb nehledejme šokující, kde není
  Po 1246 dnech skončily intervence ČNB a ? nic šokujícího nestalo. Koruna si spadla o pár desítek haléřů níže, zlevnilo zajištění skrze forwardy a vystoupaly (hlavně) krátké české dluhopisové výnosy. A samozřejmě se roztrhl pytel s hodnocením intervenčnímu režimu a s výhledy, co teď bude.
• Konec intervencí záleží i na prosincovém rozhodnutí ECB...
  Mario Draghi si včera na tiskové konferenci nechal všechny možnosti otevřené. ECB nehlasovala ani o natažení ani o útlumu politiky QE (kvantitativního uvolňování). Trhy ale mezi řádky četly spíše lehce holubičí signál. Jednak díky tomu, že Mario Draghi de facto vyloučil možnost úplného ukončení QE ze dne na den. S tím sice na trhu prakticky nikdo nepočítal, ale ECB zatím “natvrdo? tuto variantu nevyloučila. Za druhé, přestože je spokojen s odolností ekonomiky eurozóny, ECB vnímá rizika současné prognózy vychýlená směrem dolů - k nižší inflaci a růstu.
• Konec jedné diskontní éry? Německé REWE zvažuje prodej sítě Penny, pro Česko by to byl největší maloobchodní třesk posledních desetiletí; hrozí zdražování potravin
  Tuzemskou maloobchodní scénou otřásá spekulace, která může v základech proměnit to, jak, kde a za kolik Češi nakupují své každodenní potraviny. Prestižní italský deník Corriere della Sera, který se dlouhodobě opírá o spolehlivé insider informace z milánských finančních kruhů, dnes přišel se zprávou, že německý kolos REWE Group vážně uvažuje o prodeji celé své mezinárodní sítě diskontů Penny Market. Zpráva sice vznikla na Apeninském poloostrově, kde jsou tamní investiční bankéři podle všeho pověřeni přípravou obří transakce, její epicentrum by však leželo mnohem severněji. Konkrétně v České republice. Pro tuzemský trh by totiž odchod značky Penny znamenal největší maloobchodní zemětřesení za posledních dvacet let, které by přímo zasáhlo miliony peněženek českých spotřebitelů.
• Konec jedné hrozby pro UBS. Soud zastavil kauzu po Credit Suisse ⚖️
  UBS dosáhla významného právního vítězství, když švýcarský Federální trestní soud zamítl obvinění z praní špinavých peněz, které banka převzala po akvizici Credit Suisse. Kauza souvisela s dlouholetým skandálem kolem takzvaných mozambických „tuňákových dluhopisů“, jenž patří mezi nejznámější aféry evropského bankovního sektoru posledních let.
• Konec jedné země a dvou systémů
  „Hongkongský burzovní index Hang Seng dnes ztratil 5 procent své hodnoty. Prudkým propadem reagoval na zprávy o snaze Číny výrazně omezit hongkongské svobody. Zasaženy budou i další burzy ve světě, protože hrozí výrazný růst napětí mezi Čínou a Západem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Konec krypto euforie? Robinhood varuje celý sektor 📉
  Platforma, která před lety demokratizovala investování a naučila miliony mladých lidí obchodovat, zažila včera jeden z nejhorších dnů letošního roku. Akcie Robinhood uzavřely na 71,20 USD, což představuje pokles o více než 13%. Důvod byl překvapivě jednoduchý - krypto přestalo vydělávat.