Konec evropského růstu na obzoru

Čtěte více

• Konec českého průmyslu se opět nekoná
  Zástupci českého průmyslu přinejmenším od covidové krize rádi veřejnému prostoru sdělují, že jejich odvětví je v ohrožení, ne-li přímo před likvidací. Když covidová pandemie odezněla, propukla inflační a energetická krize a doprovodil ji vpád ruských vojsk do sousední Ukrajiny. Vysoká energetická náročnost českého průmyslu se tedy projevila nejen v nákladovém šoku, ale i v riziku ohrožení samotných dodávek.
• Konec dluhopisové domobrany
  V 90. letech poradce bývalého amerického prezidenta Billa Clintona James Carville prohlásil: „Kdysi jsem si myslel, že bych se, existovala-li by reinkarnace, chtěl propříště narodit jako prezident nebo papež nebo basebalový pálkař s průměrem na pálce 0,400. Teď bych se ale raději chtěl narodit jako dluhopisový trh – můžete totiž kohokoliv zastrašovat“. S čerstvou zkušeností s tzv. Velkého dluhopisového masakru roku 1994, během něhož za rok vyrostly americké desetileté výnosy z 5,5 % na 8 %, tak trefně shrnul, že v těchto dobách dluhopisové trhy ještě vesměs fungovaly (i) jako jakési tržní výbory bdělosti, které svazovaly ruce vládám, které chtěly zcela sejít z cesty rozpočtové rozumnosti. V případě růstu rozhazovačnosti totiž vystavovaly růstem výnosů stopku expanzivním fiskálním plánům.
• Konec dob deflace v Japonsku, její možný začátek v Číně?
  Minulý týden skončila dost možná jedna ekonomická éra. Japonská měnová autorita Bank of Japan oficiálně vyhlásila konec dob deflace v ekonomice, zvýšila poprvé za 17 let úrokové sazby a zahájila tak cyklus restriktivní měnové politiky. Výraznější inflační tlaky se předtím neobjevovaly v japonské ekonomice více než tři desetiletí. V úplně opačné situaci je druhá největší světová ekonomika, Čína. Jaké jsou podobnosti mezi oběma zeměmi? Co můžeme z pohledu Číny očekávat v delším období?
• Konec dodávek ruských energií? Bát by se mělo především Česko a naši sousedi
  Okamžité zastavení dodávek ruské ropy a plynu by českou ekonomiku poznamenalo prakticky nejvíce v Evropské unii. Vysoký stupeň závislosti především na plynu by se totiž mohl sekundárně promítnout i do míry nezaměstnanosti. Podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade by při tzv. black-outu bylo ohroženo více než 20 % pracovních míst v průmyslovém odvětví. I proto je podle analytiků důležité, aby se jednotlivé státy i EU jako celek začaly na tuto variantu systematicky připravovat.
• Konec dotační ekonomiky? Ani náhodou
  V předchozích letech si česká ekonomika navykla výrazným “dávkám” fiskálních prostředků. Dlouhých 8 let levicových vlád, které uplácely své voliče si vybralo svou daň v hospodářství. A následné období pandemie COVID 19, kdy se řada firem přizpůsobila řadě programů, typu Antivirus nebo Covid – Nepokryté náklady, situaci jen dále zhoršilo.
• Konec dovozu ruského plynu i ropy na dohled. Dvěma výbory prošel zákaz již od roku 2027
  Poslanci výborů pro energetiku (ITRE) a pro mezinárodní obchod (INTA) dnes schválili nařízení o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu a ropy. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která pracovala na návrhu jako stínová zpravodajka, ho považuje za velmi důležitý krok pro evropskou energetickou bezpečnost. Díky tvrdému vyjednávání se jí podařilo s dalšími kolegy původní návrh Komise na zákaz posunout o rok dříve a také jej rozšířit na ropu a veškeré rafinované produkty.
• Konec downtrendu na AUD/USD? (TA,H1)
  Australskému dolaru se v posledních seancích daří, i když ještě v minulém týdnu kulminoval propad na dvouměsíční minim...
• Konec EET je finanční injekcí restauracím a gastropodnikům, vždyť díky EET jim DPH spadla z 21 na 10 %, kde zůstává. Česko je tak jedinou zemí EU, kde je daň z piva nižší než ta z ovoce
  Poslanci dnes na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc.
• Konec éry drahého plynu?
  Ještě před několika měsíci média doporučovala nakoupit teplé svetry na nadcházející zimu kvůli extrémním cenám energií a plynu. Zima s cenou plynu 300 eur za megawatthodinu by nebyla levná a nejspíš ani teplá. Tyto obavy však již dávno pominuly a nyní si klademe otázku: Je to konec éry extrémně drahého plynu a vysokých účtů za energie? Je to naopak začátek větších problémů, kterým čelí Evropa a další země závislé na plynu?
• KONEC ÉRY S&P 500 – ZAČÍNÁ ZÁVOD KE DNU
  Týdenní videokomentář: akcie, indexy, Forex, komodity a kryptoměny.
• Konec globalizace!
  Geopolitická situace se neuklidňuje, ale už teď přináší vážné následky. Podle některých ekonomů nastal konec globalizace. Řekli to proto, že byť konflikt ve východní Evropě skončí, bude mezi současnými spojenci a protivníky vztah, který nebude snadné změnit. Dále, na globálních komoditních trzích je už teď chaos, protože mnoho zemí usiluje o vytvoření vlastních domácích dodavatelských řetězců. Největší dopad pociťuje energetický sektor, zvlášť evropský, který se snaží snížit svou závislost na Rusku ve věci dodávek ropy a plynu. Pokud ale Rusko své dodávky opravdu omezí, může podle některých ekonomů Evropa, která už balancuje nad propastí, spadnout do plnohodnotné recese. Rostoucí geopolitické napětí ovlivňuje i oblast zemědělství a neželezných kovů.
• Konec hlučných Silvestrů? Segment zábavní pyrotechniky česká propad tržeb ve stovkách milionů, kvůli přísnějším regulacím – a bude ještě hůř
  Tržby v segmentu zábavní pyrotechniky dosahovaly v Česku tradičně zhruba miliardy korun ročně. Letos však cifra bude nejspíše o výrazné stovky milionu nižší a bude se pohybovat spíše kolem půl miliardy korun.
• Konec intervencí aneb nehledejme šokující, kde není
  Po 1246 dnech skončily intervence ČNB a ? nic šokujícího nestalo. Koruna si spadla o pár desítek haléřů níže, zlevnilo zajištění skrze forwardy a vystoupaly (hlavně) krátké české dluhopisové výnosy. A samozřejmě se roztrhl pytel s hodnocením intervenčnímu režimu a s výhledy, co teď bude.
• Konec intervencí záleží i na prosincovém rozhodnutí ECB...
  Mario Draghi si včera na tiskové konferenci nechal všechny možnosti otevřené. ECB nehlasovala ani o natažení ani o útlumu politiky QE (kvantitativního uvolňování). Trhy ale mezi řádky četly spíše lehce holubičí signál. Jednak díky tomu, že Mario Draghi de facto vyloučil možnost úplného ukončení QE ze dne na den. S tím sice na trhu prakticky nikdo nepočítal, ale ECB zatím “natvrdo? tuto variantu nevyloučila. Za druhé, přestože je spokojen s odolností ekonomiky eurozóny, ECB vnímá rizika současné prognózy vychýlená směrem dolů - k nižší inflaci a růstu.
• Konec jedné země a dvou systémů
  „Hongkongský burzovní index Hang Seng dnes ztratil 5 procent své hodnoty. Prudkým propadem reagoval na zprávy o snaze Číny výrazně omezit hongkongské svobody. Zasaženy budou i další burzy ve světě, protože hrozí výrazný růst napětí mezi Čínou a Západem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Konec kvartálu, jednání s Íránem a ropa, divergence na CAD; analýza USD/CAD, GBP/CAD, EUR/AUD
  Obchodníci s ropou by dnes měli sledovat jednání mezi USA a Íránem ve švýcarském Bazileji. Podle Spojených států je šance na dosažení dohody...
• Konec medvědího trendu na AUD/USD?
  Australské maloobchodní tržby po druhé za sebou zklamaly. V lednu vzrostly o pouhá 0,3 procenta. Nečekaně slabý výsledek přináší obavy, zda vydrží...
• 🔴 KONEC NADĚJÍ PRO TRHY? Fed zpřísňuje, investorům to začíná docházet 🔥 Investování do zemního plynu
  Týdenní videokomentář: Forex, komodity, akcie, indexy a kryptoměny.
• Konec nízké volatility v amerických akciích
  Dva týdny stará korekce na amerických akciových trzích kompletně změnila dosavadní hru. Nízká volatilita končí, příliš vysoká inflace se stává reálným nebezpečím a větší korekce cen akcií se patrně stanou běžnou součástí vývoje.
• Konec obchodní války je na obzoru. Trhy reagují růstem
  „Investoři chtějí být přítomni na burze v okamžiku uzavření dohody mezi Spojenými státy a Čínou. Předpokládá se totiž, že v důsledku ukončení obchodních válek trhy výrazně vzrostou. Již nyní proto můžeme pozorovat zvýšený zájem investorů o nákup akcií,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.