Zlatí býci riskují pozdější uspokojení

Autor: Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank

Ve třetím čtvrtletí se budou dopady pandemie Covidu-19 na globální ekonomiku projevovat čím dál více. Zatímco druhý kvartál jsme strávili hlavně hašením požárů a snahou zabránit naprostému kolapsu světové ekonomiky, nyní začínají práce na její obnově.

Masivní zotavení světových akciových trhů už od dubna zvládlo zahladit ekonomické dopady karanténních opatření. Ovšem podpora, kterou nabízí Fed (hradba likvidity), TINA (neexistence přijatelné alternativy) a FOMA (strach, abychom něco nepropásli), už utrpěla první trhliny.

Přesvědčení, že se během pár kvartálů dokážeme vrátit k normálu, se nejspíš ukáže jako mylné – zejména vzhledem k často nepříjemným deficitům klíčových zásob, k nimž v počátečních fázích pandemie docházelo i v bohatých zemích. Jak říká náš kolega, hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen, máme obavy, že Covid-19 může ještě urychlit proces deglobalizace odstartovaný obchodní válkou mezi Čínou a USA a je předzvěstí konce volného trhu, coby hlavního určujícího faktoru ekonomiky.

Ve světle těchto předpokladů se nyní podíváme, co čeká klíčové komodity v nadcházejících měsících. V tomto období budeme patrně svědky nízkého, či dokonce záporného růstu, rostoucího zadlužení a nakonec i stoupající inflace, jejímž motorem budou rostoucí náklady na soběstačnost jednotlivých národů.

Zlaté časy pro zlato

Zlato zůstává jedinou komoditou, která zatím v roce 2020 vykazuje kladnou návratnost. Po divoké dubnové jízdě se vzácný kov uhnízdil v rozpětí kolem 1 700 amerických dolarů za unci. V průběhu třetího čtvrtletí se patrně naplno projeví jeho schopnost nejprve zklamat, ale nakonec odměnit trpělivé investory. V současnosti hovoří v jeho prospěch hned několik faktorů, ale všechny jsou vyváženy poklesem inflace, který je ale podle nás pouze krátkodobý.

Nadále sázíme na růst ceny stříbra, ale i zlata, když se teď jeho náskok oproti stříbru snížil. Existuje hned několik důvodů, proč předpokládat, že se zlato v letošním roce vyšplhá ještě nejméně na 1 800 dolarů za unci a v následujících letech dosáhne nového absolutního maxima:

• Zlato slouží jako zajištění proti monetizaci finančních trhů ze strany centrálních bank.
• Objem vládních stimulů je nebývale vysoký a vyšší inflace je politicky žádoucí, protože pomůže řešit zadlužení.
• Nevyhnutelné zavedení řízení výnosů v USA stlačí reálné výnosy dolů.
• V době záporných reálných úrokových sazeb a neudržitelně vysokého ocenění akciového trhu roste globální poptávka po úsporách.
• Před listopadovými americkými volbami zůstává geopolitické napětí v souvislosti s obviňováním z vypuštění viru Covid-19 i nadále vysoké.

Počátkem tohoto roku dosáhly futures na vzestup zlata maxima, ale od dubna už nedostatečné momentum i současné dezinflační prostředí způsobily jejich 55% propad. Stačí však menší pozitivní změna fundamentálních nebo technických vyhlídek a obchodníci nejspíš přestanou váhat a znovu se vrátí na trh. To by pak mohlo znamenat, že zlato vyšplhá zase o kousek výš.

Stříbro

Rekordní láce stříbra vzhledem ke zlatu pomohla ve druhém čtvrtletí k jeho výraznému zotavení. Naše býčí vyhlídky ohledně zlata se pozitivně odrazí i na stříbře. Vzhledem k jeho často nepředvídatelnému chování a k současným růstovým vyhlídkám však máme za to, že to při dohánění zlata nebude mít jednoduché. Poměr ceny zlata a stříbra, jeden z klíčových ukazatelů jejich relativní síly, může v nejlepším možném případě dosáhnout 95 uncí stříbra za unci zlata. Pokud se však naplno projeví druhá vlna pandemie, může znovu oslabit někam ke 110 – což by byl vůči současné hladině 10% propad.

Měď

Nedávné zotavení mědi na úroveň před pandemií ohrozí její schopnost dosáhnout vyšších sfér ve třetím kvartále. Obnova čínské poptávky v kombinaci s problémy v jihoamerických dolech přiměly spekulanty, aby po prolomení hladiny 2,50 dolarů za libru znovu zaujali dlouhé pozice. Případná druhá vlna pandemie – zejména u dvou největších světových spotřebitelů, Spojených států a Číny – však může ještě všechno změnit a v nadcházejícím čtvrtletí moc dalších pozitivních zpráv proto nečekáme.

Ropa

Dokud nebude pandemie Covidu-19 plně pod kontrolou, budou vyhlídky na zvýšení poptávky po ropě problematické. Skupina OPEC+ sice vyvinula přímo heroické úsilí na podporu globálního trhu, když rekordně omezila produkci, ale potenciál pro další posílení ropy v druhé polovině letošního roku přesto není nijak velký.

Po celém světě nadále platí omezení přeshraniční pozemní i letecké dopravy a miliony nezaměstnaných mají jen malou šanci, že v nejbližší době znovu získají práci. Poptávka po ropě tak možná poroste pomaleji, než se očekávalo. Už v této rané fázi však někteří odborníci začínají spekulovat, zda globální poptávka nedosáhla v roce 2019 vrcholu, z něho už nelze stoupat výš.

V budoucnosti budeme patrně svědky transformace vzájemných vztahů a chování jednotlivých lidí i celých zemí. Některé změny preferencí a chování mohou mít za následek trvalou proměnu globální spotřeby energií:

·        Domácí i zahraniční obchodní cesty budou nahrazeny videokonferencemi.

·        Práce z domova se stane akceptovanou alternativou kancelářské práce.

·        Budou podporovány alternativní způsoby přepravy, jako je cyklistika, kdekoliv je to možné.

·        Spotřebitelé omezí počet zahraničních dovolených a raději budou trávit volno v okolí domova.

·        Národní soběstačnost a deglobalizace zvýší poptávku po domácím zboží a službách.

·        Online nakupování bude preferováno před nákupními centry.

Druhá vlna už nepřinese poptávkový šok podobný tomu, který jsme zažili letos v dubnu. Většina zemí se totiž bude snažit udržet co největší část ekonomiky v provozu, protože hospodářské dopady by byly ještě horší. Dubnový propad ovšem jasně ukazuje, že má ropa tendence k nadhodnocení. A i když očekáváme, že se Brent koncem letošního či počátkem příštího roku znovu vrátí do rozpětí mezi 50 a 60 dolary za barel, krátkodobě teď bude spíše konsolidovat a po většinu třetího čtvrtletí se bude její cena pohybovat někde mezi 35 a 45 dolary za barel.