Trumpova administrativa zvažuje riskantní zmanipulování světového trhu s ropou, chce masivně prodávat „papírovou ropu“. Hrozí „biblická pohroma“, bojí se šéf burzy

15.03.2026 08:06 Sekce: Burzovní zpravodajství Tisk

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

Zásah by spočíval v masivní finanční spekulaci americké vlády na pokles ceny ropy, čili v takzvaném prodeji nakrátko. Ministerstvo financí USA by v rámci intervence prodalo obrovské množství termínových kontraktů na ropu, a to na burzách, jako je NYMEX (New York Mercantile Exchange). Tím by uměle zvýšilo nabídku ropy, což by termínové kontrakty na ni zlevnilo. Resort by vlastně zaujímal opačnou stranu obchodní pozice, než jaká náleží investorům sázejícím na vzestup cen ropy. Vláda by se snažila je vlastní masivní intervencí „vylekat“, aby své spekulace opustili. Tím by odpadl či alespoň ochabl klíčový zdroj růstu cen ropy. V podstatě by totiž byla nahlodána spekulativní složka světové poptávky po ropě.

Spekulace na pokles – neboli prodej nakrátko – obecně představuje investiční strategii, při níž si investor vypůjčí vybrané aktivum, například akcie, které obratem na burze prodá. Jak název napovídá, sází na to, že se cena daného aktiva propadne. Jakmile se tak stane, v dostatečném rozsahu, nakoupí jej zpět, za nižší cenu, než za jakou prodával, a vrátí původnímu majiteli. Investor pak tedy inkasuje zisk z rozdílu mezi cenou, za níž prodával, a cenou, za kterou stejné aktivum odkupoval zpět. Od zisku samozřejmě musí odečíst výlohy spjaté s vypůjčením daného aktiva.

V tomto případě by si ale ministerstvo financí USA termínové kontrakty na ropu nikde nepůjčovalo. Termínový kontrakt totiž není akcie. Obrazně řečeno, ministerstvo by přišlo na burzu a zakřičelo: „Prodám 1000 barelů ropy s dodáním v srpnu za 80 dolarů za barel.“ Takových příslibů lze na počítači vytvořit ve vteřině miliony. Teprve tehdy, když ministerstvo uslyší odezvu, „Kupuji!“, ze strany banky či nějakého spekulanta, vzniká kontrakt. Dochází na „plácnutí si“, slib je stvrzen, vzniká nový kontrakt, závazek, v tomto případě státu. Který zní na nižší cenu, než jaká je nynější tržní a sugeruje trhu dojem, že v nadcházejících měsících cena klesne. Z úrovně kolem 100 dolarů za barel na 80.

Ministerstvo financí by pochopitelně nemělo v úmyslu barel ropy v srpnu za 80 dolarů skutečně dodat. Jde o psychologickou hru, jejímž cílem není učinit z vlády USA burzovního obchodníka s ropou, nýbrž stlačit její tržní cenu. Ministerstvo by tedy převážně prodávalo pouze sliby – kontrakty –, že fyzické barely v budoucnu dodá, třeba právě letos v srpnu. Dramaticky by tak navýšilo nabídku ropy na burze, i když by se jednalo jen o ropu „papírovou“. Ta by ale na burze jaksi „splynula“ s kontrakty na ropu skutečnou, takže ve výsledku by se mohlo podařit vsugerovat trhu dojem, že Hormuzský průliv snad jakoby ani uzavřený vlastně nebyl, když existuje stále tak značná nabídka ropy, resp. kontraktů na ni.

Americké ministerstvo financí by k uskutečnění této psychologické manipulace využilo fond Exchange Stabilization Fund, který má k dispozici stovky miliard dolarů k případným intervencím na měnových trzích. Burza by tedy resortu financí USA otevření příslušných pozic na prodej termínových kontraktů na ropu umožnila, neboť resort by mohl jasně doložit, že má dostatek prostředků na burzovní zálohu, takzvaný margin. Kapitál ministerstva financí USA je navíc teoreticky neomezený – má v zádech „tiskárnu dolarů“ –, takže by se úřad v krajním případě nemusel spoléhat pouze na prostředky uvedeného fondu.

Na světovém trhu s ropou by se tedy zjevil velký obchodník s vlastně bezednou kapsou, který by navíc tedy sázel na pokles cen ropy, čímž by mohl „zviklat“ všechny ostatní, vesměs menší obchodníky, nikoli totiž již s kapsou bezednou, kteří by pak své investiční sázky na vzestup cen ropy přehodnocovali, korigovali, omezovali, nebo dokonce ukončovali, čímž by vznikl tlak na pokles, či alespoň zbrzdění růstu cen ropy. S termínovými kontrakty na fyzické dodání příslušné suroviny, jakou je třeba právě ropa, se zpravidla obchoduje tak, že se nepředpokládá skutečné fyzické převzetí – jde hlavně o spekulaci na růst či pokles ceny. Pokud by přesto kontrakty vypršely a ministerstvo financí USA muselo barely fyzicky dodat, americká administrativa by mohla teoreticky využít své Strategické ropné rezervy USA, největší na světě.

Přesto by se mohlo stát, že by nasmlouvané ropné kontrakty vlády USA převýšily objem amerických ropných rezerv, takže by se jednalo o nezákonný takzvaný nekrytý prodej nakrátko (čili naked short selling). Naprostá většina obchodů s termínovými kontrakty na suroviny se však uzavírá finančním, „papírovým“ vyrovnáním ještě před vypršením, aniž by tedy k fyzickému plnění kdy došlo. V případě prodeje „papírové ropy“ Trumpovou administrativou by k finančnímu vyrovnání došlo tak, jak vše začalo, tedy opět „papírově“. Místo aby ministerstvo financí USA bylo barely skutečně nuceno dodat, zpravidla by jen odkoupilo zpět, ještě před jeho vypršením, daný termínový kontrakt – vzalo by si zpět svůj „slib“. Pokud by cena kontraktů na ropu i třeba díky intervenci vlády USA ještě navíc dostatečně klesla, státu by se vlastně tato specifická podoba spekulace na pokles vydařila učebnicově, neboť by termínové kontrakty vykupoval zpět levněji, než za kolik je prodával.

Pokud by se Trumpova administrativa do krátkých prodejů papírové ropy vskutku pustila, číhá na ni ovšem řada rizik. Spekulace na pokles je obecně riziková v tom, že související ztráty jsou teoreticky neomezené, mohou jít třeba do tisíců procent, na rozdíl od spekulace na vzestup, při níž ztráta nemůže nikdy přesáhnout úroveň 100 procent (například cena akcie v nejhorším klesne na nulu, nikdy ne do záporu). Jestliže by cena ropy nadále rostla, i přes intervenci vlády USA, administrativa by musela kontrakty odkupovat zpět za vyšší cenu, než za jakou je prodávala, což by znamenalo ztrátu, jež by potenciálně mohla být masivní.

K takové masivní ztrátě by Trumpově administrativě mohlo „pomoci“ třeba i Rusko. Tím, že by si našlo nějakou záminku, proč zrovna svůj ropný vývoz na světové trhy přiškrtit.

Hlavní ale je, že světový trh s ropou je opravdu mohutný, takže je otázkou, zda by jej mohl jeden jediný hráč, byť s hypoteticky bezednou kapsou, totiž ministerstvo financí USA, delší dobu „papírovými sliby“ manipulovat k obrazu svému. Dříve či později by se trh dovtípil, že fyzicky barely pořád chybějí a manipulaci by déle již nepodléhal. Dostavila by se potenciálně „pohroma biblických rozměrů“, jak před zvažovaným zásahem do světového trhu s ropou varuje Terrence Duffy, generální ředitel burzovní skupiny CME Group.

Lukáš Kovanda
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Sdílení článku:

Čtěte více

Trump opět prodlouží lhůtu pro prodej TikToku v USA, tentokrát o 90 dní
Americký prezident Donald Trump opět prodlouží lhůtu pro prodej populární aplikace pro krátká videa TikTok vlastněné čínskou společností ByteDance do amerických rukou. Firma dostane dalších 90 dní, sdělila v úterý médiím mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump podepíše již třetí výnos odkládající platnost zákona schváleného loni Kongresem, na jehož základě hrozí TikToku z bezpečnostních důvodů zákaz v USA, pokud jej firma neprodá.
Trump opět šokuje, zavádí nová cla. Hraje vabank a nic jiného mu už nezbývá, čas je ovšem na straně Pekingu
Americký prezident Donald Trump opět zaskočil trhy. Včera oznámil, že od 1. září uvalí další cla na čínský dovoz. Zatím jde „pouze“ o desetiprocentní dodatečné zatížení čínského dovozu v ročním objemu 300 miliard dolarů. Jenže se jedná o zboží, na něž dosud Trump svá cla neuvalil. Celkově tak bude od září jeho cly zatížen prakticky veškerý čínský import do USA.
Trump opět zdůraznil hrozbu cel na čínské zboží
Prezident Donald Trump podle všeho zůstává věrný své strategii uvalování cel na zahraniční zboží s cílem podpořit domácí průmysl a snížit obchodní deficit Spojených států. Nedávno naznačil možnost zavedení 25% cel na dovoz z Kanady a Mexika a dalších zvýšení cel na čínské produkty. Tento krok má za cíl posílit americkou výrobu a omezit závislost na zahraničních dodavatelských řetězcích.
Trump oslabil světové trhy, Babiš pražskou burzu
Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování se ztrátami. Index Dow Jones oslabuje o 1,1 %, S&P 500 klesá o 1,2 % a technologický Nasdaq přichází o 1,3 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře daří technologickým firmám (-1,5 %) a průmyslovým podnikům (-1,4 %). V zisku se podařilo otevřít pouze energetickým společnostem, jejichž akcie rostou o 0,4 %. Hlavním důvodem poklesů akciových indexů po celém světě je včerejší oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o plánu zvýšit sazbu dovozních cel na čínské zboží v hodnotě 200 mld. USD z 10 % na 25 % s platností od tohoto pátku. Současně také Trump pohrozil, že je připraven uvalit 25% cla na zbývající čínské dovozy ve výši 325 mld. USD. Důvodem jeho rozhodnutí jsou údajně snahy Číny na přejednávání částí obchodní dohody, což Trumpovi přijde nepřijatelné. Minulý týden se spekulovalo o možném ukončení jednání tento pátek, proto Trumpovy hrozby mohou být jen dodatečným napětím a stimulem k rychlejšímu uzavření obchodních jednání.
Trumpova administrativa: Další bankéř od Goldmanů
V úterý pozdě večer středoevropského času začala americká média spekulovat, že zvolený americký prezident Donald Trump si za svého ministra financí v nejbližší době vybere bývalého bankéře a filmového producenta Stevena Mnuchina. V průběhu volební kampaně se staral o její financování a Trumpa už od začátku vnitrostranických primárek podporoval.
Trumpova administrativa ruší rekordní záruku pro solární projekt Sunnova
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zrušila částečnou vládní záruku na půjčku ve výši 2,92 miliardy USD, která byla určena pro jednoho z největších amerických poskytovatelů rezidenčních solárních systémů Sunnova Energy. Tato záruka měla financovat projekt Hestia, jehož cílem bylo instalovat až 100 000 střešních solárních systémů, zejména pro domácnosti s nižšími příjmy.
Trumpova administrativa se zavazuje prosazovat „reset“ ve WTO
Trumpova administrativa bude usilovat o rozsáhlou novelizaci „zastaralých celních praktik“ ve Světové obchodní organizaci. Chce napravit roky neférového zacházení se spojenými státy.
Trumpova administrativa stupňuje opatření proti Číně a zvyšuje hospodářské napětí
Trumpova administrativa zintenzivnila opatření namířená proti Číně a zavedla řadu politik týkajících se investic, obchodu a dalších strategických odvětví, což zvyšuje pravděpodobnost zvýšeného napětí mezi Spojenými státy a jejich předním ekonomickým konkurentem.
Trumpova administrativa zachovává omezení výroby společnosti Boeing ✈️
Sean Duffy, kterého Trump jmenoval americkým ministrem dopravy, potvrdil, že Trumpova administrativa prozatím nezmění omezení výroby uložená společnosti Boeing, týkající se jejího vlajkového modelu letadla Boeing 737 MAX.
Trumpova administrativa zasahuje do námořní dopravy: Nové poplatky míří na čínská plavidla a zahraniční lodě
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou se dále prohlubuje. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila plán na zavedení poplatků za kotvení čínských lodí v amerických přístavech, což by mohlo zásadně narušit globální námořní trasy a negativně ovlivnit dodavatelské řetězce po celém světě.
Trumpova autorita byla vážně podryta
V této analýze se pokusím vysvětlit, proč je zrušení globálních cel Donalda Trumpa pro americký dolar spíše špatné než dobré. Na první pohled se může zdát, že zrušení obchodních cel znamená konec globální obchodní války. Pokud by trh při každé zprávě o eskalaci panikařil a prodával dolar, americká měna by teď měla jednoznačně posilovat. Ve skutečnosti však účastníci trhu mohou mít úplně jinou logiku.
Trumpova celní otočka, měděný chaos a kovy, které stále hrají prim
V červenci se pozornost trhů soustředila zejména na intenzivní obchodní vyjednávání před Trumpem stanoveným termínem 1. srpna. Zatímco se EU podařilo dojednat rámcovou dohodu a jednání s Čínou nabírají na obrátkách před vypršením 90denního příměří v polovině srpna, ostatní obchodní partneři USA nikterak úspěšně nepokročili.
Trumpova celní smršť: 20 % na EU, 54 % na Čínu, 25 % na auta…
Donald Trump včera opět ukázal, že umí překvapit. V Růžové zahradě Bílého domu sice panovala velmi uvolněná atmosféra, ale z úst amerického prezident vypadávala velmi tvrdá opatření. Kromě potvrzeného 25% cla na automobily dostali hlavní obchodní partneři USA naloženo, když např. Čína bude čelit clům v celkové výši 54 %, EU 20 %, Japonsko 24 %, Korea 25 %, Švýcarsko 31 %, Vietnam 46 % atd.
Trumpova celní válka vyhnala zlato na nový rekord
Zlato vzrostlo v pátek na rekordní hodnotu přes 3 200 dolarů za troyskou unci. Investoři se stahují k bezpečným aktivům, protože se prohlubují obavy z obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem po vyhlášení cel Donaldem Trumpem.
Trumpova cla by českou ekonomiku silně zasáhla
Prezident Trump se rozhodl uvalit v podstatě plošná cla na dovoz do USA. Ty negativně ovlivní celou EU a zprostředkovaně i Českou republiku, která jinak do Spojených států přímo vyváží jen malou část svého zboží. S ohledem na přetrvávající nejasnosti kolem konečné podoby cel a nejistotu spojenou s odhadem citlivosti české ekonomiky na jejich zavedení prezentujeme v této analýze několik možných scénářů. Z našich výpočtů vyplývá, že uvalení plošné celní sazby na dovozy do USA ve výši 10 % by vedlo k poklesu české ekonomiky v rozsahu 1-2 %, při 20% plošné sazbě by se pak ztráty vyšplhaly na 2-4 %. Současná podoba amerických opaření přitom podle nás pro dovozy z EU indikuje efektivní celní sazbu na úrovni 10-15 %. To by podle našich odhadů znamenalo pokles českého HDP v rozmezí 1-3 %. Nejvíce zasažena by zřejmě byla odvětví s vysokým podílem na tuzemských vývozech, jako je automobilový, strojní a elektrotechnický průmysl.
Trumpova cla by Spojené státy vrátila do 30. let minulého století, střelila by USA do nohy. Nakonec by z nich totiž profitovaly jen tři z 50 států USA: Aljaška, Wyoming a Severní Dakota
Pravděpodobnost vítězství Donalda Trumpa v zítřejších prezidentských volbách v USA sice v posledních dnech poklesla, nicméně stále se pohybuje kolem 50 procent. Jen o něco nižší pravděpodobnost tak má zavedení cel, jaká Spojené státy nepamatují od 40. let minulého století. Trump totiž z dramaticky navýšených cel učinil v rámci předvolební kampaně středobod svých slibů v ekonomické oblasti. Samozřejmě, může jít jen o předvolební rétoriku, nicméně pravděpodobnost toho poměrně nízká. Mnohem spíše by Trump nová cla zaváděl. Argumentuje totiž soustavně, že cla povedou k masivní tvorbě pracovních míst v USA.
Trumpova cla by v Evropě poškodila nejvíce Německo, prohloubí zaostávání EU za USA, varuje Fitch Ratings
Na ekonomiku EU se dost možná řítí další pohroma. Po covidu a energetické krizi tentokrát spočívá v možném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Pokud by Trump v úřadu zavedl univerzální cla i na zboží z EU, čímž v kampani hrozí, z evropských ekonomik nejvíce poškodí Německo. Vyplývá to z analýzy, kterou ratingová agentura Fitch Ratings zveřejnila v pátek.
Trumpova cla jako ekonomický stín nad Evropou, platit mají už od příštího pátku. Zpomalí růst, ale krátkodobě zlevní život
Evropa zadržuje dech. Hrozba amerických cel ve výši až 30 procent na evropské zboží, kterou znovu oživil Donald Trump, nabývá čím dál reálnějších obrysů. Zatímco Brusel se snaží do poslední chvíle vyjednat kompromis, Washington kreslí jasné kontury. Podle amerického ministra obchodu Lutnicka je 1. srpen pevně stanoven jako den, kdy mají cla vstoupit v platnost.
Trumpova cla jako kouzelnické představení
„Celní politika prezidenta Trumpa pravděpodobně nejtvrději dopadne na Američany a o to víc, pokud americký dolar nezačne posilovat,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Trumpova cla jako symptom něčeho vážnějšího
„Cla jsou jen příznakem hlubší krize pod povrchem. Světový řád, na který jsme si zvykli se drolí a pokud to politici neuřídí, může být výsledek horší než pouhá recese,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Nejčtenější zprávy

reklama

Užitečné nástroje

FX sazby

Měna		Sazba	Měna		Sazba
	EUR	2.15 %		USD	3.75 %
	GBP	3.75 %		AUD	3.85 %
	CAD	2.25 %		NZD	2.25 %
	CHF	0.00 %		JPY	0.75 %

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: