Smart Money Trading: Fraktály (44. díl)

V minulé kapitole jsme si rozebrali téma, jak pracovat s otevřenou pozicí a proč nedostáváme Take-Profit o pár pipů. Řekli jsme si typické scénáře, proč se to v těchto konceptech děje, co je důvodem, nastínili jsme si, co je to mitigační cyklus a taky jak tomu předejít. V dnešní kapitole se podíváme na téma blízké inducementu a to na fraktály, které mohou být zajímavou náhradou inducementům a jsou též daleko jednodušší naprogramovat jako AOS (automatický obchodní systém) než inducementy, které fungují na bázi struktury trhu.

Co jsou fraktály?

Fraktál v tradingu je jednoduchý způsob, jak na grafu objektivně označit lokální zlom v pohybu ceny, tedy místo, kde se trh na chvíli zastavil a otočil. V praxi se nejčastěji pracuje se dvěma typy:

1.     Fraktálové maximum a
2.     fraktálové minimum,

přičemž fraktálové maximum vzniká tehdy, když se vytvoří svíčka, jejíž high je vyšší než high několika svíček před ní i po ní, a fraktálové minimum naopak tehdy, když má středová svíčka low nižší než low několika svíček před ní i po ní. Nejznámější a nejpoužívanější je pětisvíčkový fraktál, kde jsou dvě svíčky vlevo a dvě svíčky vpravo a teprve ve chvíli, kdy se uzavřou ty pravé svíčky, můžeme fraktál považovat za potvrzený, což je důležité jak pro ruční trading, tak hlavně pro automatizaci, protože tím získáme jasné pravidlo bez dohadů. Díky tomu fraktály fungují jako přehledná a opakovatelná mapa swingů, ze které jde snadno číst, kde trh naposledy bral likviditu, kde vznikaly reakce a kde se pravděpodobně nachází úrovně, které budou pro cenu zajímavé i příště, přičemž začátečníkovi fraktál pomůže zjednodušit chaos na grafu do srozumitelných pivotů a pokročilému dá pevný základ pro systematická pravidla, měření struktury a stavbu obchodních scénářů, které se dají konzistentně testovat i programovat. Pro jasné pochopení si to ukážeme na následujícím obrázku.

Obrázek značení fraktálů

Fraktály vs. struktura trhu (BOS/CHOCH) a vs. inducement

Fraktály jsou v první řadě nástroj na objektivní pojmenování lokálních pivotů, tedy bodů, kde se cena krátkodobě otočila, a právě v tom je jejich síla, protože dávají jasná a opakovatelná pravidla pro to, kde na grafu leží poslední významné swingy, jenže je důležité chápat i jejich limit, protože fraktál sám o sobě neříká, proč se cena otočila ani zda se tím potvrzuje trend nebo změna struktury, pouze konstatuje, že na daném místě vznikl lokální extrém a až další kontext rozhoduje, jestli šlo o reakci na likviditu, o odmítnutí ceny nebo jen o náhodný šum.

Oproti tomu struktura trhu typu BOS a CHOCH pracuje s logikou pokračování nebo změny trendu a sleduje, jak trh vytváří vyšší maxima a vyšší minima nebo naopak nižší maxima a nižší minima, takže nejde jen o jeden pivot, ale o vztah mezi pivoty a o to, které úrovně jsou proraženy a které zůstávají respektované, což je pro obchodníka velmi silné, ale zároveň je to hůře jednoznačně formalizovatelné, protože do hry vstupuje výběr toho, co považujeme za relevantní swing, jak filtrujeme šum, jak pracujeme s různými timeframy a jak přesně definujeme, co už je validní proražení a co je jen krátké vybrání likvidity. Oproti jiným (lehce odlišným) značením struktury v různých článcích na internetu, my v našem článku máme značení struktury trhu nejvíce objektivní a mechanické, což zaručuje správné provedení.

Inducement pak ještě posouvá náročnost o úroveň výš, protože se typicky snaží identifikovat místo, které láká účastníky trhu do „špatné“ strany, a to často vyžaduje kombinaci více věcí jako je mikrostruktura, pořadí swingů, reakce po vybrání úrovně a návaznost na vyšší timeframe, takže dvě situace mohou na první pohled vypadat podobně, ale logicky být úplně jiné, a právě proto je inducement těžší převést do čistých pravidel bez výjimek.

Z hlediska automatizace mají fraktály výhodu v tom, že jejich definice je více mechanická a dá se napsat jako jednoduchá podmínka, což znamená, že AOS (Automatický Obchodní Systém) přesně ví, kdy fraktál vznikl a kdy je potvrzený, zatímco u inducementu a často i u BOS a CHOCH se snadno dostanete do situace, kdy musíte doplňovat další filtry, aby systém nedetekoval stovky falešných signálů v chopovém trhu, a výsledkem bývá buď příliš složitý kód, nebo pravidla, která fungují jen na konkrétním trhu a období. Prakticky si to lze představit tak, že fraktál vám poskytne stavební kameny ve formě jasně označených swingů, struktura trhu z nich skládá příběh o tom, jestli trh pokračuje nebo se láme, a inducement je specifická interpretace toho, kde se pravděpodobně kumulovala likvidita před pohybem, přičemž pro systematický přístup a programování je často nejefektivnější začít právě fraktály a teprve potom nad nimi stavět strukturu a filtry, které z jednoduchého pivotu udělají obchodovatelný kontext.

Typy fraktálů a parametry

Typy fraktálů se v praxi dělí hlavně podle toho, jak široké okolí svíček používáme pro potvrzení pivotu a kdy přesně fraktál považujeme za platný, protože to přímo rozhoduje o tom, jestli budeme mít na grafu málo silných swingů nebo naopak hodně jemných a rychlých signálů. Nejběžnější je klasický pětisvíčkový fraktál, kde máme dvě svíčky vlevo a dvě svíčky vpravo, přičemž fraktálové maximum vznikne ve chvíli, kdy středová svíčka má vyšší high než obě svíčky před ní i po ní a fraktálové minimum analogicky tehdy, když má středová svíčka nižší low než obě svíčky před ní i po ní, a klíčové je, že takový fraktál je potvrzený až po uzavření těch pravých svíček, takže signál má zpoždění, ale zároveň je jednoznačný.

Parametry LeftBars (levé svíčky) a RightBars (pravé svíčky) pak fungují jako „citlivost“ fraktálu, protože čím více svíček vyžadujeme na obou stranách, tím méně fraktálů dostaneme a tím více bude každý z nich reprezentovat výraznější swing, zatímco s menšími hodnotami bude fraktálů přibývat, budou blíž u sebe a častěji zachytí i drobné výkyvy, které mohou být v chopu spíš šum než informace.

V praxi se často používá symetrické nastavení, třeba 2 a 2 nebo 3 a 3, ale někdy dává smysl i asymetrie, protože můžeme chtít fraktál potvrdit rychleji na jedné straně nebo naopak požadovat delší stabilizaci po pivotu, což může být užitečné třeba při intradenním obchodování, kde řešíme kompromis mezi rychlostí a spolehlivostí.

Vedle potvrzených fraktálů existuje i přístup pracovat s nepotvrzenými fraktály, kdy si kandidáta na pivot označíme hned, jakmile se vytvoří silná středová svíčka, ale musíme počítat s tím, že dokud nepřijdou pravé svíčky, může se kandidát zneplatnit, takže to může být použitelné pro diskreční čtení trhu, ale pro AOS to obvykle znamená vyšší složitost a větší riziko falešných signálů. Když si tedy vybíráme parametry, nejde o to najít „správné“ číslo, ale vybrat si takové nastavení, které odpovídá tomu, jaký typ pohybu chceme zachytit a na čem je strategie postavená, protože fraktál s většími hodnotami lépe mapuje hlavní swingy a hodí se jako základ pro strukturu a likviditu, zatímco fraktál s menšími hodnotami se hodí spíš pro jemnější timing vstupu a práci s návraty k úrovním, kde ale téměř vždy potřebujeme nějaký další filtr obchodů, který bude filtrovat obchodní signály, zejména pokud se nacházím v období, kdy trh jde do strany.

Pokud si to tedy shrneme, tak nastavení může vypadat například takto:

Obrázek nastavení a počítání fraktálů

Kde fraktály nejlépe fungují?

Fraktály fungují nejlépe v prostředí, kde trh dává smysluplné swingy a neřeže se chaoticky do strany, protože v trendu fraktály často přirozeně skládají sekvenci vyšších maxim a vyšších minim nebo naopak nižších maxim a nižších minim a dají se dobře použít jako jednoduchá mapa struktury i jako opěrné body pro vstupy, stop loss a targety. V rangi naopak fraktály vznikají často a blízko u sebe, takže bez filtru trhu snadno generují mnoho slabých signálů, které se navzájem ruší. Prakticky se proto často používá timeframe (TF) logika, kdy fraktál na vyšším TF určuje hlavní pivoty a směr nebo klíčové úrovně a na nižším TF se řeší přesnější vstup a řízení pozice, například si na 1H TF vezmeme poslední potvrzený swing jako úroveň a na 5m TF čekáme na návrat ceny k této úrovni nebo na reakci, která nám dá lepší timing a menší riziko.

Konkrétní obchodní modely (2–4 setupy)

V rámci fraktálů se dá vymyslet spousta strategií a společně s dalšími filtry, které k nim přidáte ať už jsou to různé klouzavé průměry nebo pásma. Nebo i samotná logika strategie může být s fraktály úplně odlišná, někdy můžete využít breakout strategie, kdy při breaku H nebo L se otevře obchod do daného směru průrazu, jindy si můžete zvolit systém na bázi ICT konceptů, kdy průraz H nebo L bude znamenat inducement a budeme obchodovat úplně do opačného směru oproti breakout strategii. Jindy je možné obchodovat i jako mean reversion, kdy při průrazu H nebo L se otevře obchod směrem ke střední hodnotě mezi těmito dvěma posledními fraktály. Možností je opravdu hodně a je jen na vás, co vám bude vyhovovat a dávat největší smysl. Níže si ukážeme 4 velmi jednoduché modely, které vám dají nastínění, jak taková strategie může vypadat.

a)    Return to level (retest fraktálu)

• Podmínky: Vznikne potvrzený fraktál L pro long nebo H pro short a trh se od něj nejprve vzdálí, aby bylo zřejmé, že pivot byl respektován.
• Vstup: Limitní příkaz na návrat k ceně fraktálu L pro long nebo k fraktálu H pro short.
• SL: Za fraktálovou úroveň, pro long pod L a pro short nad H, ideálně s malým bufferem (bezpečnostní mezerou) podle volatility.
• TP: Nejbližší protilehlý potvrzený fraktál, pro long poslední H a pro short poslední L, nebo fixní násobek rizika.
• Invalidace: Pokud dřív než dojde k návratu, vznikne nový fraktál opačného typu proti směru setupu nebo pokud cena prorazí úroveň fraktálu ještě před vyplněním limitu.
• Tato strategie je velmi podobná běžným strategiím, které využívají inducement.

Schéma strategie A

b)    Breakout fraktálu a retest

• Podmínky: Trh je v trendu nebo má jasný impuls a vznikne potvrzený fraktál H jako rezistence pro long breakout nebo L jako support pro short breakout.
• Vstup: Nejprve čekáme na proražení nad H pro long nebo pod L pro short a poté vstupujeme na retestu proražené úrovně limitně nebo po potvrzující svíčce.
• SL: Za retestovanou úroveň, pro long pod proražené H a pro short nad proražené L.
• TP: Další významná fraktálová úroveň ve směru obchodu nebo měřené pokračování, případně RRR násobek jako 2R nebo 3R.
• Invalidace: Pokud po breaku nedojde k retestu v rozumném čase nebo pokud se cena vrátí zpět pod nad úroveň a zavře zpět uvnitř předchozího pásma.

Schéma strategie B

c)    Sweep fraktálu a otočka

• Podmínky: Cena přijede k předchozímu potvrzenému fraktálu H nebo L a je zřejmé, že jde o očividnou likviditu.
• Vstup: Pro short čekáš na sweep nad H a následné zamítnutí, typicky uzavření svíčky zpět pod H, pro long analogicky sweep pod L a zavření zpět nad L.
• SL: Za extrém sweeupu, tedy nad maximum po vybrání H nebo pod minimum po vybrání L, s malým bufferem.
• TP: Návrat k poslednímu protilehlému fraktálu nebo střed range, případně první významná reakční zóna, protože jde často o mean reversion pohyb.
• Invalidace: Pokud po vybrání úrovně cena pokračuje dál stejným směrem bez návratu a uzavírá za úrovní, což znamená, že nejde o sweep ale o skutečný breakout.

Schéma strategie C

d)    Trend following přes sekvenci HL a LH

• Podmínky: Vzniká konzistentní sekvence fraktálů, pro long vyšší L a vyšší H a pro short nižší H a nižší L, ideálně potvrzeno trend filtrem.
• Vstup: Long po vytvoření nového potvrzeného HL, neboli jinak řečeno vyššího fraktálu L. Vstup buď na pullback k tomuto L (HL) nebo po proražení posledního fraktálu H, short analogicky po novém LH.
• SL: Pod poslední potvrzený fraktál L pro long nebo nad poslední potvrzený fraktál H pro short.
• TP: Trailing podle nových fraktálů, tedy posouvání SL pod nově vzniklé HL v longu nebo nad nově vzniklé LH v shortu, případně výstup při vzniku opačného fraktálu porušujícího sekvenci.
• Invalidace: Porušení sekvence, například v longu vznikne nižší L než předchozí HL nebo dojde k průrazu pod poslední HL.

Schéma strategie D

Závěr

Fraktály představují praktický a objektivní způsob, jak z trhu vytáhnout klíčové pivoty, se kterými můžete dál jednoduše pracovat jak při ručním obchodování, tak při stavbě automatických systémů. Samy o sobě sice nedávají kompletní kontext jako práce se strukturou trhu nebo inducement, ale právě díky své jednoznačné definici z nich můžete postavit robustní základ, na který následně přidáte filtr prostředí, práci s vyšším TF a jasná pravidla pro vstup, řízení rizika i výstup. Pokud chcete fraktály využít efektivně, začněte jedním jednoduchým modelem, nastavte rozumné parametry, otestujte ho na konkrétním trhu a až potom přidávejte další vrstvy, aby strategie zůstala srozumitelná, testovatelná a dlouhodobě použitelná.

Radek Zalubil
Tým FXstreet.cz

Související články

Jak pracovat s otevřenou pozicí a proč nedostáváme Take-Profit o pár pipů? (43. díl)
V minulé kapitole jsme si rozebrali téma odhadování trendu pomocí Asia session. Řekli jsme si, co je to Asia session, proč je tak moc důležitá včetně hlavních parametrů, ale hlavně to, jak díky nim můžeme trend na daný den odhadnout. A v dnešní kapitole se podíváme na to, jak pracovat s otevřenou pozicí a proč nedostáváme Take-Profit (TP) o pár pipů a obchod se následně otočí do opačného směru.

Smart Money Trading: Co je to inducement? (16. díl)
V minulé kapitole jsme probírali EPA a IPA neboli efficiency a inefficiency price action, díky čemuž jsme si mohli dát objektivní podmínku, zda vůbec vstoupíme do obchodu nebo ne. V dnešním článku se ale podíváme na jednu z nejdůležitějších konfluencí, jelikož inducement tvoří hlavní část technické analýzy v konceptech likvidity. Určitě spousta z vás už tento pojem slyšela, každopádně pokud nevíte, co přesně znamená, co se po inducementu očekává, kde ho přesně zaznačit a jak ho využít, tak tento článek je pro vás. Pojďme si ale prví říct, co je to inducement.

Smart Money trading: Načasování v konceptech likvidity (8. díl)
V minulé kapitole jsme si řekli, co je to imbalance a jak ji správně chápat v kontextu ICT a SMC. Dnes se podíváme na další složku našeho konceptu, a to je timing neboli načasování. Pokud jste dlouhodobý investor či poziční trader, tak vás timing v daném dnu nemusí vůbec zajímat, každopádně pokud jste intradenní obchodník, tedy obchodník, který obchoduje na denní bázi, tak by vás timing měl dost zajímat, protože v průběhu dne se otevírají burzy po celém světě, a to v daný okamžik může vyvolat zajímavý pohyb, který se v dost případech dá predikovat v kombinaci s dalšími konfluencemi, proto je dobré timing znát a rozumět mu.

Break of Structure (BOS) / Prolomení struktury trhu (6. díl)
Po kapitole o rozdílech ICT a SMC konceptů jsme si řekli, že budeme pokračovat už v praktičtějších věcech, podle kterých můžeme reálně obchodovat. Následně jsme probrali strukturu trhu, jak klasickou externí, tak i pokročilou interní. A nyní pokračujeme a budeme se zabývat slíbenými breaky struktury. Konkrétně dvěma typy, a to breaku z externí struktury a interní struktury, jaké jsou jejich váhy, co pro nás vůbec znamenají v rámci tradingu a jak je zaznačit na grafu. První si ale pojďme rozebrat trochu teorie o tom, co to vlastně break struktury je.

Základní struktura Price Action (4. díl)
V minulých kapitolách jsme si popsali, co je to ICT, SMC a rozdíly mezi nimi. Doposud všechny kapitoly byly teoretické, abychom pochopili souvislostí mezi teorií a praxí, na kterou se budeme zaměřovat dnes, jelikož dneškem začínají především praktické ukázky a popisy jednotlivých konfluencí, které se v ICT a SMC dost využívají. Zároveň je nutné poznamenat, že dost z těchto konfluencí je na internetu zdarma, každopádně ne všichni je chápou správně a proto se ve velké míře spousta lektorů dopouští chyb i v tak základní věci jako je struktura price action, kterou budeme dnes probírat. Kapitoly o struktuře si rozdělíme na dvě části, přičemž dnes si ukážeme základní strukturu a v další kapitole si tuto základní strukturu doplníme pokročilou interní strukturou, kterou většina lidí ani nepoužívá. První se ale jen trochu podíváme na pojem price action a koncept struktura trhu.

Smart Money koncept a ICT trading
Jak obchodovat podle Smart Money Concepts (SMC)? Nový seriál od FXstreet.cz, kde se velmi podrobně naučíte používat tuto obchodní metodu.

Čtěte více

• Smart Money technická analýza: Jak na knoty v tradingu? (34. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali order blocky, breaker blocky a jejich mitigaci, což nám dalo ucelený pohled na vstupní zóny v konceptech likvidity. Tato kapitola obsahovala i 3 druhy značení těchto zón včetně pravděpodobnosti mitigace. Dnešní kapitola technické analýzy bude zase na trochu jiné téma, a to ohledně wicků neboli knotů (stínů) svíček. Podíváme se na to, jak v těchto konceptech můžeme vstoupit na těchto knotech svíček i to, jaký pro nás mohou mít různé velikosti význam s ohledem na inducement.
• Smart Money Trading: Braní partials (scaling out) - vyplatí se vám to? (31. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali momentum, což je konfluence, která nám může napovědět sílu trhu v určitém směru a vytváří nám tak lepší celkový obraz o aktuální situaci na trhu. V dnešní kapitole se podíváme na trochu jiné téma, a to na to, zda se vám vyplatí brát partials, kolik vás to může stát peněz a v jakých případech se takové braní partials vyplatí. Pokud ale někdo z vás neví, co je to partials, tak si to v rychlosti řekneme.
• Smart Money Trading: Co je to inducement? (16. díl)
  V minulé kapitole jsme probírali EPA a IPA neboli efficiency a inefficiency price action, díky čemuž jsme si mohli dát objektivní podmínku, zda vůbec vstoupíme do obchodu nebo ne. V dnešním článku se ale podíváme na jednu z nejdůležitějších konfluencí, jelikož inducement tvoří hlavní část technické analýzy v konceptech likvidity. Určitě spousta z vás už tento pojem slyšela, každopádně pokud nevíte, co přesně znamená, co se po inducementu očekává, kde ho přesně zaznačit a jak ho využít, tak tento článek je pro vás. Pojďme si ale prví říct, co je to inducement.
• Smart Money Trading: Co je to periodicita ve footprint grafech? (39. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma volume footprintu, kde jsme si řekli, jaký je vztah volume footprintu s price action včetně rozdílu mezi zobrazování volume footprintů. V dnešní kapitole se podíváme na další téma, a to periodicitu ve footprintech, jelikož je to věc, kterou mnoho lidí nebere v úvahu či ani neví, že něco takového existuje, přitom vám to zase může pomoci zlepšit váš obchodní systém jakožto jedna z dalších konfluencí tradingu.
• Smart Money Trading: Delta ve footprint grafu (37. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali to, jak určovat bias na trhu neboli směr trhu. Ukázali jsme několik nástrojů, díky kterým můžeme předběžně neboli před každou obchodní session určit potencionální směr na daný den nebo alespoň na určitou denní session. V dnešní kapitole se podíváme znova na footprinty a to konkrétně na deltu ve footprint grafu. První si ale znova řekneme, co je tento graf zač a co je to vůbec delta ve footprint grafu. Pojďme se na to tedy podívat.
• Smart Money Trading: Denní cyklus – klasický (19. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali to, jak si zvolit obchodní time-frame (TF) v souvislosti s inducementy, což je jedna z důležitých vlastností k ziskovosti těchto konceptů na bázi likvidity. V dnešní kapitole začneme probírat denní cykly, které jsou celkově 4 a dnes začneme prvním, a to je klasický. V této kapitole budeme dost využívat timing, protože si budeme vysvětlovat jednotlivé pohyby v daných sessions, takže pokud jste nečetli kapitolu o timingu (kapitola 8) a případně i kapitoly k Asia session (kapitola 10 a kapitola 11), doporučuji si je před touto kapitolou pročíst.
• Smart Money Trading: Denní cyklus - London blow-up (22. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali třetí denní cyklus a to one-way, který je trendující a dá se velmi dobře odvodit i den předem. Naopak v dnešní kapitole se podíváme na další z denních cyklů, a to na London blow-up, který bude mít lehce i znaky one-way cyklu, každopádně bude jinak stavěný. První se klasicky podíváme na teoretický úvod a následně přejdeme na praktické ukázky. Co je to tedy London blow-up?
• Smart Money Trading: Denní cyklus - One Way (21. díl)
  V minulé kapitole jsme rozebírali druhý z denních cyklů a to rip-off neboli pomalou smrt, který je pro obchodníky obchodující koncepty likvidity ten nejvýnosnější, jelikož se pohybuje do strany a vybírá jednotlivé highs a lows. Naopak v dnešní kapitole se podíváme na úplný opak tohoto cyklu, a to na one way. Jak už můžete z názvu pochopit, bude se jednat především o trendující cyklus, který ale můžeme dost dobře odvodit už den předem. První se podíváme na teoretický úvod a poté přejdeme k praktickým příkladům na grafu. Co je to tedy one way cyklus?
• Smart Money Trading: Denní cyklus - Rip-off (20. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali první z denních cyklů, a to klasický denní cyklus, ve kterém hledáme primárně dva obchody a který nastává přibližně 3krát do měsíce. V dnešní kapitole budeme pokračovat v denních cyklech a rozebereme si cyklus rip-off, který je pro nás, jako obchodníky, kteří využívají strategii na bázi likvidity, ten nejvýnosnější. První se znova podíváme na teoretické základy a následně si rozebereme příklady na grafu. První otázka tedy je, co je to denní cyklus rip-off?
• Smart Money Trading: Footprint charts – co to je? (35. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma wicků (knotů) v tradingu včetně například toho, kdy a jak chceme vidět knot u inducementu nebo i barvu svíčky s knotem u tohoto inducementu a následně i procentuální rozdělení knotů v závislosti na mitigaci. V dnešní kapitole se podíváme na trochu jiné téma, a to na footprint grafy. Možná všude na internetu vidíte velmi složité indikátory, které jsou zabudované do grafů a stále jim nemůžete porozumět. V dnešní kapitole si vysvětlíme úvod do tohoto světa a pojmeme to co nejvíce jednoduše, aby to pochopil každý z vás. Co jsou to teda ty footprint grafy?
• Smart Money Trading: Jak odhadnout denní trend pomocí Asia session? (42. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma zajišťování v rámci konceptů likvidity. Řekli jsme si 3 základní způsoby, jak lze zajistit pozici proti potenciálnímu nepříznivému vývoji nebo i jen očekávanému nepříznivému vývoji. V dnešní kapitole se podíváme na to, co mnoho obchodníků trápí, a to je odhadnutí trendu z Asia session. Řekneme si ve zkratce, co je to Asia session, proč je důležitá, a i hlavní parametry, díky kterým může trend odhadnout.
• Smart Money Trading: Momentum (30. díl)
  V předchozí kapitole jsme probírali psychickou přípravu v jednotlivých etapách tradingu a to konkrétně v backtestingu, následně demo obchodování a finální části live tradingu. V dnešní kapitole se podíváme na další dost používanou konfluenci momentum. Momentum se dá chápat různě, existují různé techniky, jak tuto konfluenci používat a každá její definice může být přizpůsobena různým trading strategiím. My se dnes podíváme na to, jak tuto konfluenci chápat v rámci konceptů likvidity.
• Smart Money trading: Načasování v konceptech likvidity (8. díl)
  V minulé kapitole jsme si řekli, co je to imbalance a jak ji správně chápat v kontextu ICT a SMC. Dnes se podíváme na další složku našeho konceptu, a to je timing neboli načasování. Pokud jste dlouhodobý investor či poziční trader, tak vás timing v daném dnu nemusí vůbec zajímat, každopádně pokud jste intradenní obchodník, tedy obchodník, který obchoduje na denní bázi, tak by vás timing měl dost zajímat, protože v průběhu dne se otevírají burzy po celém světě, a to v daný okamžik může vyvolat zajímavý pohyb, který se v dost případech dá predikovat v kombinaci s dalšími konfluencemi, proto je dobré timing znát a rozumět mu.
• Smart Money Trading: Obchodní pozice velkých hráčů – jak na COT report? (23. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali denní cyklus, a to konkrétně London blow-up neboli londýnskou explozi. V dnešní kapitole se ale podíváme na trochu jiné téma, než jsou denní cykly, a to na COT report, jelikož tento report se využívá i při obchodování v konceptech likvidity a celkově smart money konceptu. Dá se říct, že je to jednoduchá konfluence, která vám pomůžete odhadnout bias trhu (výhled), každopádně musíte se v něm vyznat a nastavit si pro něj svá pravidla. První si ale řekneme, co je to vůbec COT report?
• Smart Money Trading: Obchodní time-frame a inducementy (18. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali speciální typy inducementů, se kterými budeme v budoucnu dost počítat a díky kterým můžeme výborně vyfiltrovat inducementy, které nebudeme brát v potaz. Pokud jste nečetli předchozí kapitolu, tak si ji doporučuji nastudovat, protože dnes z ní budeme využívat informace. Celkově obchodníci podle likvidity mají někdy problém v tom, z jakého time-framu (TF) si mají zvolit inducementy, jak si je podle time-framu vyfiltrovat a s tím i to, jaký inducement má pro ně větší váhu. Na to vše se podíváme v dnešní kapitole a řekneme si, co je ideální pro jednotlivé typy obchodníků.
• Smart Money Trading: Order blocky, breaker blocky a jejich mitigace (33. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma tradingových softwarů, kde jsme si ukázali velmi užitečné nástroje, které vám zefektivní trading. O některých z nich jste možná uslyšeli poprvé. V dnešní kapitole se podíváme ale na trochu jiné téma, které nám bude rozšiřovat kapitolu 13 s názvem POI, Order Block a Mitigace. V tomto článku jsme si řekli, co jsou tyto pojmy zač, jaké existují dva druhy POI, co je to vůbec order block a mitigace. Zároveň jsme si taky ukázali, jak zadávat obchod na takovém POI či order blocku společně s praktickými příklady na grafu. V dnešní kapitole se na to podíváme trochu do detailu, pohrajeme si s pravděpodobnostmi mitigací (cenových tapnutí) těchto POI/OB a též si řekneme, jak chápat breaker block.
• Smart Money Trading: Pokročilá analýza volume (28. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali to, proč je dobré se specializovat na 1 až 2 obchodní instrumenty a jaké jsou toho výhody. To vše v konceptech likvidity, ale své si najdou i obchodníci, kteří obchodují jiné strategie. V dnešní kapitole se podíváme na trochu složitější téma, a to na analýzu volume neboli to, jak pochopit objemovou analýzu v obchodování, jelikož s objemy též ICT a SMC koncepty pracují. Každopádně si to zkusíme popsat co nejvíce jednoduše na příkladech.
• Smart Money trading - Rozdíl mezi ICT a SMC koncepty (3. díl)
  V předchozích kapitolách jsme si popsali, co to je ICT (Inner Circle Trader) a SMC (Smart Money Concept). Tyto koncepty jsou oba postaveny na likviditě trhu, nicméně dokázali byste říct, jaké jsou mezi nimi rozdíly? I když jsou oba koncepty postaveny na stejné věci a logice, tak jsou tam malé rozdíly, proto se na to tedy pojďme podívat a více si rozebrat jednotlivé rozdíly mezi oběma koncepty. Rozdílů mezi oběma koncepty upřímně není mnoho, nicméně jsou dost důležité v kontextu celkové strategie a pohledu na trhy a trading.
• Smart Money Trading: Speciální typy inducementů (17. díl)
  V minulé kapitole jsme si řekli, co je to inducement, jelikož je to ta nejdůležitější část strategie v obchodování podle likvidity konceptů. Začali jsme teorií a řekli jsme si, co je to inducement, jak funguje otáčení likvidity, také jsme se pobavili o vedlejším a primárním inducementu a i o tom, jak je obchodovat. V dnešním článku se budeme věnovat též inducementům, ale trochu jinak. Ukážeme si totiž další tři typy inducementů, které jsou důležité pro celkové pochopení pohybů na trhu a budou taky navazovat na mitigační cyklus, o kterém si povíme později v dalších kapitolách. První si znovu napíšeme teoretický úvod a následně přejdeme k příkladům z praxe. Nyní tedy, jaké máme 3 typy inducementů?
• Smart Money Trading: Volume Footprint (38. díl)
  V minulé kapitole jsme si rozebrali téma delta footprintu, kde jsme si řekli, jak takový delta footprint vypadá, jak ho použít v praxi včetně toho, co jednotlivé barvy a čísla v tomto footprintu znamenají. A v dnešní kapitole se podíváme na to, co je to volume footprint. Ačkoli se někomu může zdát, že tento footprint bude to samé jako delta footprint, jelikož oba ukazují teoreticky stejná čísla, které vychází ze stejných dat, tak to není úplně to samé a každý z těchto footprintů má jinou vypovídající hodnotu. Pojďme se na to postupně podívat.