
V kontextu politiky Donalda Trumpa se celý minulý rok točil kolem cel. Americký prezident vyhlašoval nová obchodní omezení snad každý týden a hýbal s globálními trhy dle libosti.
Chaotický kolotoč plánů, změn a planých slibů se ale zdánlivě zasekl letos v únoru. Tehdy totiž Nejvyšší soud v USA rozhodl, že Trumpova celní politika byla protiprávní, protože prezident obcházel Kongres.
Trump dal okamžitě najevo, že s výrokem soudu nesouhlasí a že bude hledat cesty, jak dál cla aplikovat. Administrativa pohotově vyrukovala se sekcí 122 obchodního zákona z roku 1974, která měla prezidentovi umožnit uvalovat cla alespoň na 150 dní bez souhlasu Kongresu.
I proti tomuto triku se ale postavilo americké právo. A zdálo se, že Trump celní machinace vzdal. Ve skutečnosti jeho administrativa odhalila další kličku, která by mohla otevřít cestu pro trvalejší uvalení cel.
Ve středu zájmu je znovu obchodní zákon z roku 1974, tentokrát ale sekce 301. Pasáž podle administrativy umožňuje aplikovat celní omezení, pokud existuje podezření na nedostatečné potírání nucené práce a další problémy při výrobě.
Pokud země exportuje do USA zboží, při jehož výrobě byl nějaký člověk nucen k práci nebo byl nepřiměřeně ohodnocen, má údajně administrativa právo zasáhnout.
To znamená, že se otevřely další dvě celní kategorie. Zemím, které pro zabránění nucené práce přijaly jen základní opatření, hrozí nové 10procentní clo. Mezi takové se má řadit Kanada, Mexiko, ale i Evropská unie.
Státy, které mají s nucenou prací ještě větší problém, údajně postihne tvrdší clo 12,5 procenta. To se má dotknout třeba Číny, Brazílie, Japonska nebo Indie.
Pokud se plánu znovu nepostaví právo do cesty, mohla by nová cla začít platit už v červenci.
Filip Kalčák




