Norský státní fond plánuje snížit podíl amerických dluhopisů

Norský státní investiční fond, který spravuje aktiva v hodnotě zhruba 2,3 bilionu dolarů (48 bilionů Kč), navrhuje snížit podíl státních dluhopisů ve svých investicích. Změna by se nejvíce dotkla amerických státních dluhopisů. Fond chce rozložit riziko mezi více trhů a zároveň dosáhnout vyšších výnosů. Uvedla to podle serveru zpravodajské televize CNBC v dopise norskému ministerstvu financí státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.

NBIM doporučila snížit podíl státních dluhopisů v dluhopisové části portfolia na 50 procent ze současných 70 procent. Podle NBIM by tento podíl měl stále zajišťovat dostatečnou likviditu v období výkyvů na finančních trzích a zároveň umožnit fondu hledat vyšší výnosy v jiných typech investic.

Navrhovaná změna by postupně snížila podíl amerických státních dluhopisů v portfoliu na 21,9 procenta z nynějších 34,1 procenta. Podíl dluhopisů zemí eurozóny by klesl na 14,1 procenta z 16,8 procenta. Naopak podíl japonských státních dluhopisů by vzrostl na 7,4 procenta ze současných 4,6 procenta.

NBIM chce také změnit způsob, jakým určuje váhu jednotlivých zemí ve svém portfoliu státních dluhopisů. Místo velikosti hrubého domácího produktu (HDP) by nově chtěl vycházet z tržní hodnoty dluhopisů. Důvodem je vysoká úroveň zadlužení téměř všech vyspělých ekonomik.

Případné snížení podílu amerických státních dluhopisů by přišlo v citlivé době, kdy jejich dlouhodobé výnosy vystoupaly na nejvyšší úrovně za deset let. Investory znepokojuje stav amerických veřejných financí a rostoucí zadlužení země. Ekonom Mohamed El-Erian upozornil, že tradiční velcí držitelé amerických dluhopisů, jako jsou Japonsko, Čína a státy Perského zálivu, jsou pod tlakem. Návrh norského fondu podle něj sice není objemově významný, ale vysílá důležitý signál o klesající spolehlivosti těchto investorů.

Fond chce naopak zvýšit podíl amerických nestátních dluhopisů, například dluhopisů firem, na 27,6 procenta z 16,2 procenta. Generální ředitel NBIM Nicolai Tangen a guvernérka norské centrální banky Ida Woldenová Bacheová uvedli, že diverzifikace do rizikovějších aktiv, například hypotečních cenných papírů, může přinést vyšší výnos. Tyto cenné papíry mají podle nich během krizí tendenci pohybovat se opačně než akcie, a mohou tak pomoci omezit kolísání hodnoty portfolia.

Fond vznikl v roce 1998 s cílem investovat příjmy Norska z těžby ropy a plynu a zajistit jejich dlouhodobé zhodnocování. V posledních čtvrtletích dosahoval rekordních zisků zejména díky investicím do amerických a asijských technologických firem a společností těžících z rozvoje umělé inteligence, například výrobců čipů.

V současnosti fond nyní drží akcie za zhruba 1,65 bilionu dolarů a dluhopisy za 592 miliard dolarů. Vlastní tak v průměru téměř 1,5 procenta akcií všech veřejně obchodovaných firem na světě.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Norsko počítá s dalším růstem těžby ropy, těžba plynu zůstane blízko rekordu
  Norsko počítá na letošní rok s růstem těžby ropy o 6,9 procenta, zatímco těžba zemního plynu by měla zůstat stabilní v blízkosti rekordu. Ve svém výhledu to uvedl norský úřad pro ropné zdroje NPD. Norsko je klíčovým producentem ropy a plynu v Evropě, po omezení dodávek surovin z Ruska v důsledku války na Ukrajině se jeho význam pro Evropskou unii ještě zvýšil.
• Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby
  Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
• Norsko snížilo úrok na nové minimum
  Norská centrální banka dnes snížila svou hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní...
• Norsko zvažuje kvůli Gaze prodat i podíly státního fondu v neizraelských firmách
  Norsko zvažuje, zda jeho státní investiční fond prodá podíly v některých neizraelských firmách kvůli jejich působení v palestinském Pásmu Gazy a na Izraelem okupovaném Západním břehu. Uvedl to server listu Financial Times (FT). Fond podle svého sdělení předal blíže neurčený počet mezinárodních společností Radě pro etiku, která posuzuje, zda podniky neporušují mezinárodní právo na okupovaných územích.
• Norsko zvažuje připojení ke globální dohodě o snížení těžby ropy
  Norsko zváží snížení těžby ropy, pokud největší světoví producenti ropy uzavřou novou dohodu o koordinovaném snížení dodávek. Uvedla to norská ministryně pro ropu a ropný průmysl Tina Bruová. Norsko je největším těžařem ropy v západní Evropě a na globálních dodávkách ropy se podílí dvěma procenty. Naposledy se ke koordinovanému snížení těžby přidalo v roce 2002.
• Norský fond nebude investovat do dluhopisů v některých měnách
  Norský státní fond bohatství, který je největší na světě, v rámci reorganizace portfolia cenných papírů s pevným příjmem v objemu 300 miliard USD (6,8 bilionu Kč) přestane investovat do dluhopisů států a firem z deseti zemí, včetně České republiky, vydávaných v lokálních měnách. Cílem tohoto kroku je snížit počet měn, ve kterých jsou investice fondu. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí.
• Norský obchod byl v září poprvé za dva roky v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Norska se v září poprvé za téměř dva roky propadla do deficitu. Důvodem byl prudký pokles prodeje zemního plynu a nižší ceny ropy, dvou nejdůležitějších vývozních položek. Deficit činil 1,2 miliardy norských korun (4,6 miliardy Kč), oznámil dnes norský statistický úřad SSB.
• Norský ropný průmysl na letošek plánuje opět rekordní investice
  Investice do těžby ropy a zemního plynu v Norsku letos překonají loňský rekord, zejména díky novým projektům. Největší podnikatelský sektor v zemi očekává, že letos investuje 253,8 miliardy norských korun (NOK; 541,3 miliardy Kč). Loni se investice zvýšily o 16,7 procenta na 251,2 miliardy NOK. Vyplývá to ze zprávy norského statistického úřadu. Norsko je hlavním dodavatelem ropy a plynu do zemí Evropské unie.
• Norský státní fond dosáhl v 1Q rekordního zisku
  Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Norský státní fond je ve ztrátě, čeká další výkyvy na trzích
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, v pololetí prodělal 188 miliard norských korun (téměř 468 miliard Kč). Znamená to nejhorší výsledek v jeho historii. Akcie a nemovitosti, které spravuje, totiž kvůli pandemii ztratily na hodnotě. Hodnota fondu se ale už vrátila na úroveň ze začátku roku, tedy do doby před příchodem krize způsobené šířením nového koronaviru. Správce fondu ale včera také uvedl, že do budoucna ještě počítá na trzích s dalšími výkyvy.
• Norský státní fond vykázal v pololetí rekordní zisk
  Norský státní investiční fond, někdy přezdívaný ropný fond, za první pololetí vykázal rekordní zisk 1,753 bilionu norských korun (3,88 bilionu Kč). Oznámil to v dnešní tiskové zprávě. K výsledku přispěly zejména akcie technologických společností. Výnos z investic do akcií činil 13 procent, výnos z investic do dluhopisů pak 0,9 procenta a z investic do nemovitostí tři procenta.
• Norský státní fond vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu, poprvé za dva roky
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, vykázal v prvním čtvrtletí ztrátu 653 miliard norských korun (1,7 bilionu Kč). Válka na Ukrajině a další globální události měly totiž negativní dopad na akcie a dluhopisy. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Fond je ve ztrátě poprvé od roku 2020.
• Norský státní fond vykázal v prvním pololetí největší ztrátu v historii
  Norský státní investiční fond má od ledna do června největší pololetní ztrátu ve své šestadvacetileté historii, prodělal 1,68 bilionu norských korun (4,2 bilionu Kč). Přestože rostly ceny plynu, nedařilo se akciovým trhům, do kterých tento největší fond svého druhu na světě masivně investuje. Takzvaný ropný fond, který v Norsku spravuje peníze získané z prodeje ropy a zemního plynu, to dnes uvedl na svém webu.
• Norský státní investiční fond má za loňský rok rekordní ztrátu
  Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, má za loňský rok rekordní ztrátu téměř 1,64 bilionu norských korun (3,6 bilionu Kč). Skončilo tak tříleté období vysokých zisků, informoval dnes fond v tiskové zprávě. Propad připsal válce na Ukrajině, vysoké inflaci a růstu úrokových sazeb. Předchozí nejhlubší ztráta činila 633 miliard norských korun a je z roku 2008.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal za loňský rok rekordní zisk 2,22 bilionu norských korun (4,86 bilionu Kč). Hlavní podíl na tom měly výnosy z investic do technologických akcií. V roce 2022 měl fond naopak kvůli poklesu technologických akcií ztrátu 1,64 bilionu NOK. Uvedla to podle agentury Reuters společnost Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu. Norský státní investiční fond je s hodnotou 1,6 bilionu USD (36,6 bilionu Kč) největší na světě.
• Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk
  Norský státní investiční fond vykázal loni rekordní zisk 2,51 bilionu norských korun (5,4 bilionu Kč). Překonal tak rekord z roku 2023, který činil 2,2 bilionu NOK, zejména díky růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to dnes státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
• Nová bankovní rada ČNB poprvé zasedala a rozdělila si kompetence
  Bankovní rada České národní banky dnes poprvé zasedala v novém složení a schválila rozdělení kompetencí jednotlivých členů. Nový guvernér Aleš Michl povede sekci kancelář, sekci správní a samostatné odbory interního auditu a lidských zdrojů. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Nová britská ministryně financí obvinila konzervativce z překročení rozpočtu
  Nová britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová dnes sdělila parlamentu, že její konzervativní předchůdce zanechal veřejné výdaje na cestě k překročení letošního rozpočtu o 21,9 miliardy liber (661 miliard Kč). Vzápětí oznámila škrty ve výši 5,5 miliardy liber a očekávat se dá i růst daní, píše agentura Reuters.
• Nová britská vláda dál představuje své plány, premiér chce "lepší" dohodu s EU
  Nová britská vláda po čtvrtečním drtivém vítězství labouristů v parlamentních volbách pokračuje v představování svých plánů s cílem podpořit ekonomický růst. Premiér Keir Starmer dnes vyhlásil, že chce "lepší" obchodní dohodu s Evropskou unií, informovala agentura Reuters. Nová ministryně financí zase hodlá urychlit výstavbu bytů či větrných elektráren.
• Nová dohoda NAFTA má být do konce roku
  Nová podoba Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) by mohla být hotova ještě do konce letošního roku. Podle Bílého domu se na tom včera shodli americký prezident Donald Trump s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Trump přitom tento týden pohrozil, že USA kvůli nevýhodným podmínkám dohodu vypoví.