Kuba dále rozvolnila podmínky pro zahraniční investice, zůstávají ale sankce USA

Kuba dále rozvolnila pravidla pro zahraniční podniky ve snaze přilákat nové investice do skomírající ekonomiky. V oficiálním věstníku dnes bylo vydáno novelizované znění zákona o zahraničních investicích. Ten nově umožňuje zahraničním firmám přímo zaměstnávat Kubánce. Od investic na Kubě však firmy odrazují americké sankce na tamní komunistický režim.

Kubánská vláda v uplynulých měsících přijala řadu opatření, kterými pod tíhou kolabující ekonomiky otevřela ostrov zahraničním subjektům. Na Kubě tak mohou vznikat firmy s čistě zahraničním kapitálem, které mohou působit ve skoro všech odvětvích hospodářství. Dříve musely firmy vytvořit společné podniky se státem. Kuba také v zákoně tvrdí, že zahraniční investice chrání.

Poslední, dnes vydaná novela zákona umožňuje firmám se zahraničním kapitálem přímo zaměstnávat lidi na Kubě. Dříve tak společnosti mohly činit jen za zprostředkování státních pracovních agentur. Pro zahraniční firmy, které mají obchodní vztahy i mimo Kubu, bude nově snazší otevřít bankovní účty, protože odpadne potřeba požádat úřady o povolení.

Podle deníku El País tento týden úřady vydaly další zákon, který nově umožňuje, aby ve firmách drželi podíly i kubánští migranti, čemuž se vláda dlouho bránila. Podíly nově mohou držet Kubánci žijící v zahraničí nebo cizinci trvale žijící na Kubě.

Kubánská vláda, kterou vede komunistická strana, na jaře oznámila řadu hospodářských změn, které otevřely kubánskou ekonomiku soukromému a zahraničnímu kapitálu nevídaným způsobem od revoluce vedené Fidelem Castrem v roce 1959. Vláda to odůvodnila nutností přizpůsobit zákony nové situaci.

Kubánské hospodářství čelí velkým potížím, které zesílily kvůli zpřísnění amerických sankcí. Od začátku roku se propadly dodávky ropy, které jsou pro Kubu klíčové pro výrobu elektřiny. Ostrov zažívá každodenní plánovaná přerušení dodávek elektřiny a opakované neplánované výpadky.

Kvůli sílícím americkým sankcím naopak řada investorů z ostrova odešla, ačkoliv místní legislativa je alespoň na papíře vstřícnější. To se týká například španělských firem, které v posledních letech investovaly stovky milionů eur (miliardy korun) do cestovního ruchu. Firmy se rozhodly z ostrova odejít nejen kvůli čím dál větším potížím místního hospodářství, ale také kvůli americkým sankcím, které zakazují obchodovat či mít jiné ekonomické vztahy s různými kubánskými konglomeráty, například armádním holdingem Gaesa.

Zdroj: Reuters, ČTK, El País

Čtěte více

• Kryptoúvěrová firma Nexo ukončí své aktivity v USA
  Britská kryptoúvěrová společnost Nexo v příštích měsících postupně ukončí své aktivity ve Spojených státech kvůli neshodám s tamními regulátory. Oznámila to dnes firma. Kryptoúvěrové společnosti fungují jako banky pro kryptoměnový svět. Nabízejí zákazníkům možnost uložit si kryptoměny do produktů s úrokovým výnosem, napsala agentura Reuters.
• K řeckým manévrům ve Středomoří se připojí Francie, Itálie a Kypr
  Řecko, Francie, Itálie a Kypr dnes zahajují společné vojenské cvičení ve východním Středomoří. Informovala o tom agentura AFP. V oblasti roste v posledních týdnech napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje turecké průzkumy za narušení své suverenity.
• Křeslo guvernéra bulharské centrální banky obhájil zastánce zavedení eura
  Křeslo guvernéra bulharské centrální banky (BNB) obhájil zastánce zavedení eura v zemi. Dimitara Radeva dnes ve funkci potvrdil bulharský parlament, banku povede dalších šest let, informovala agentura DPA.
• Křetínského EP Group se dostala mezi 500 největších firem na světě
  Skupina EP Group (EPG) českého podnikatele Daniela Křetínského se jako první česká firma dostala mezi 500 největších společností na světě. V žebříčku Fortune Global 500 amerického ekonomického listu Fortune, který podniky srovnává podle výše tržeb, obsadila 179. místo. První si toho všiml web e15, jehož je Křetínský spolumajitelem. EPG měla podle žebříčku loni roční tržby 75,387 miliardy dolarů (zhruba 1,6 bilionu Kč).
• Křetínského EPH odmítá obviňování holdingu z vazeb na ruskou ekonomiku
  Ukrajina dala na svůj seznam "mezinárodních sponzorů války" německý obchodní koncern Metro AG, který nadále působí v Rusku. Upozornil na to polský server Onet, který zároveň zdůraznil, že "klíčovým podílníkem v koncernu je český oligarcha Daniel Křetínský" s vazbami na ropný, plynárenský a bankovní sektor ruské ekonomiky. Mluvčí Energetického a průmyslového holdingu (EPH) většinově vlastněného Křetínským na dotaz ČTK sdělil, že společnosti ovládané EPH napojení na ruskou ekonomiku nemají a že podobné tvrzení je "nepravdivé, neférové a urážející".
• Křetínského EPH v pololetí zvýšil provozní zisk o 12 procent na 45,7 miliardy Kč
  Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského v letošním prvním pololetí zvýšil hrubý provozní zisk EBITDA meziročně o 12 procent na 1,87 miliardy eur (45,7 miliardy Kč). Tržby zůstaly stejně jako před rokem kolem 15 miliard eur (366,8 miliardy Kč). ČTK to dnes oznámil mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• Křetínský chválí Macrona za racionální politiku
  Miliardář Daniel Křetínský, který má ve Francii rozsáhlé ekonomické zájmy, v rozhovoru v deníku Le Figaro chválí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vedl podle něj racionální politiku, která přitáhla investory, a Křetínský doufá, že tato politika bude pokračovat i po prezidentských volbách plánovaných na příští rok. Křetínský také uvedl, že miliardářská daň prosazovaná levicí by podle něj znamenala pro Francii ekonomický konec.
• Křetínský: Průmyslová politika EU je ideologická, musí se změnit
  Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
• Křetínský v zahraničí vlastní časopisy, elektrárny i britskou poštu
  Výběr zahraničních akvizic podnikatele Daniela Křetínského, který se stane největším akcionářem West Hamu United (řazeno abecedně podle oboru):
• Které měny jsou levné a vhodné k nákupu?
  Dnešní graf z dílny investiční banky Bank of America Merrill Lynch nám ukazuje konsensus analytiků týkající...
• Kubánská ekonomika podle ministra letos klesla o 11 procent
  Kubánská ekonomika v letošním roce kvůli pandemii, přísnějším americkým sankcím a domácí nevýkonnosti klesla o 11 procent. Uvedl to v projevu v kubánském parlamentu ministr hospodářství Alejandro Gil. V příštím roce však čeká oživení a hrubý domácí produkt by měl vzrůst o šest až sedm procent. Plné oživení z letošního prudkého poklesu má kubánské ekonomice trvat dva roky.
• Kubánská vláda hledá řešení své energetické krize v Turecku, Číně či Rusku
  Na Kubu tento týden dorazila turecká plovoucí elektrárna, která má této karibské zemi pomoci zmírnit problémy s mnohahodinovými výpadky elektřiny. Ty se zhoršily poté, co Kubu koncem září zasáhl hurikán Ian, který tehdy způsobil v zemi totální blackout. Vyjednat pomoc s rekonstrukcí energetické infrastruktury je i jedním z cílů nynější cesty kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a několika ministrů jeho vlády do Alžírska, Turecka, Ruska a Číny. Informovala o tom agentura EFE.
• Kubánská vláda pro platby na ostrově uzná kryptoměny, bude je i regulovat
  Kubánská vláda uzná pro platby na ostrově kryptoměny, které bude i regulovat. Pravidla stanoví centrální banka, která též určí způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.
• Kubánský režim schválil tržní ekonomické reformy, největší za několik desetiletí
  Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil rozsáhlé ekonomické reformy, které mají pomoci zemi v krizi, jejíž hospodářství je přes 60 let centrálně řízené komunistickou vládou. Zahrnují zejména rozšíření soukromého podnikání, podporu zahraničních investic, změny v zemědělství, otevření zahraničního obchodu pro soukromé firmy i větší autonomii obcí. Jde o největší změny za několik dekád, pro něž ale nebyl stanoven harmonogram, napsala agentura AFP. Někteří ekonomové ale pochybují, že se změny budou mít rychlý účinek, a opoziční server CiberCuba vyjádřil obavy, že státní podniky, které se mají přeměnit na akciové společnosti, jen přejdou do rukou představitelů současného režimu.
• Kuba ohlásila měnovou reformu, skončí konvertibilní peso
  Kuba od 1. ledna příštího roku výrazně změní svůj stávající měnový systém. Měnovou reformu ohlásil kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, píší dnes světové agentury. Změna systému zřejmě povede k devalvaci kubánské měny, což bude poprvé od roku 1959. Vláda ohlásila, že má v příštím roce v úmyslu výrazně zvýšit platy, protože očekává silný růst cen.
• Kuba prý plánuje první oficiální devalvaci pesa od roku 1959
  Kuba bude brzy devalvovat směnný kurz domácí měny peso vůči americkému dolaru. Učiní tak poprvé od revoluce v roce 1959. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje.
• Kuba připravuje přechod k jediné měně
  Kuba připravuje plány na zavedení pouze jedné měny. Chystanou reformu mnozí považují za jeden z nejtěžších úkolů pro prezidenta Raúla Castra, který se snaží nastartovat skomírající ekonomiku této komunistické země.
• Kuba vyzvala USA ke zrušení obchodního embarga, označila ho za akt genocidy
  Kubánská vláda dnes vyzvala Spojené státy, aby ukončily obchodní embargo, jež vůči tomuto karibskému ostrovu zavedly před 60 lety. Havana označila blokádu za nelegální a za "akt genocidy". Podle ní je embargo nejdelší ekonomickou válkou proti jednomu národu. Kubánské ministerstvo zahraničí rovněž v prohlášení připomnělo, že i Valné shromáždění OSN opakovaně od 90. let vyzývá k ukončení amerického embarga vůči Kubě. Informovala o tom agentura EFE.
• Kuba začala odstraňovat systém dvojí měny
  Kuba schválila plán postupného odstraňování duálního monetárního systému. Jde o součást reforem, které mají zlepšit výkonnost kubánské ekonomiky, uvádí se podle agentury Reuters ve vládním sdělení, které dnes přinesla oficiální média.
• Kuba začala svým obyvatelům prodávat dolary za téměř tržní kurz
  Kubánská vláda začala skrze své oficiální směnárny prodávat obyvatelům americké dolary. Při směně při tom uplatňuje kurz 123,60 pesa za dolar, což je čtyřikrát více než oficiální kurz pro podnikatelský sektor. Kurz se ale přibližuje poměrům vládnoucím na černém trhu, uvedla agentura AP. Každý Kubánec však může koupit maximálně 100 dolarů za den.