V historii nenajdeme moc situací, kdy by se zlato dva roky po sobě chovalo jako nějaká dravá akcie. Proto když drahý kov v minulém roce dokráčel pro rekordní výnosy, bralo se to za anomálii, která brzy pohasne.
Jenže letošní leden ukázal, že zlato má na grafu rozhodně ještě kam šplhat. Za rok už posílilo o více než 65 procent. Novou rekordní metu pokořilo v pondělí. Dnes 31 gramů stojí přes 100 tisíc korun či přes 5000 dolarů.
Co za tím je? Určitě to neznamená, že by si lidé na celé planetě zničehonic ještě více oblíbili zlaté šperky nebo že by začali masivně nakupovat elektroniku, která drahé kovy obsahuje.
Zlato roste především kvůli tomu, co představuje. Úkryt v časech krize. Bezpečný asset v době, kdy se svět otřásá a státní měny se drolí. Investoři dospěli k tomu, že takový stav nastal právě nyní.
Trh se zlatem rozhýbal primárně Donald Trump. Už jeho celní válka loni v dubnu drahé kovy vybudila, tím to ale neskončilo. Americký prezident přidal hádku se šéfem Fedu, nejistotu ohledně postoje směrem k NATO, hrozbu eskalace napětí v Íránu, únos venezuelského vůdce Nicoláse Madura a snahy anektovat Grónsko.
Takový soupis událostí by v historii kolikrát stačil na několik dekád, ale Trump je stihl v prvním roce svého druhého mandátu. Nejčerstvějším impulzem pro růst zlata je prezidentova výhrůžka, že uvalí 100% cla na dovoz z Kanady. Ano, celní kolovrátek nekončí. Ačkoli Nejvyšší soud v USA stále nerozhodl o tom, jestli jsou Trumpova cla legální.
Zatímco investoři do zlata sčítají zisky, akcioví investoři už tak optimističtí nejsou. Ano, akcie v minulém roce nakonec vybruslili z nejhoršího, ale na bouchání šampaňského to nebylo.
Když totiž „nový“ prezident přijde do Bílého domu, jeho první rok vlády Wall Street většinou přeje. Trump trhy dokázal oslnit při svém prvním mandátu, znovu už se mu to ale nepodařilo. Při srovnání prvních let vlády amerických prezidentů a výkonů tamního trhu si ve skutečnosti Wall Street prožilo nejhorší etapu za posledních 20 let.
Filip Kalčák
