Dobře to ukazuje hypotetický příklad společnosti Berkshire Hathaway. Pokud bychom v roce 1965 investovali jeden dolar do indexu S&P 500, dnes by jeho hodnota podle analýzy AQR Capital Management dosahovala přibližně 300 dolarů při průměrném ročním výnosu 10,3 %. U akcií Berkshire Hathaway by byl rozdíl dramatický. Díky průměrnému ročnímu zhodnocení kolem 20,2 % by se jeden dolar proměnil přibližně ve 42 000 dolarů.
Zdroj: AQR Capital Management
Pokud bychom ale do tohoto příkladu započítali poplatkový model typický pro americké hedge fondy, tedy 2 % ročně z objemu spravovaných prostředků a dalších 20 % z vytvořeného zisku, výsledek by vypadal výrazně jinak. Průměrné roční zhodnocení by kleslo přibližně na 15,6 % a výsledná hodnota investice by dosáhla pouze kolem 4 500 dolarů. Stejná investice by tak kvůli poplatkům měla po několika desetiletích přibližně desetkrát nižší hodnotu.
I dvě procenta mohou znamenat miliony
Výše uvedený příklad je samozřejmě extrémní, protože dlouhodobě dosahovat dvojnásobného výnosu oproti celému trhu není realistickým očekáváním pro většinu investorů. Mnohem názornější je proto podívat se na situaci, kdy se liší pouze nákladovost investice. Představme si investora, který každý měsíc investuje 300 eur, tedy přibližně 7 500 korun, a jeho investice před poplatky dosahuje dlouhodobého průměrného výnosu 10 % ročně. Pokud by investoval prostřednictvím nízkonákladového ETF a celý tento výnos zůstal investorovi, po 30 letech by hodnota portfolia dosáhla přibližně 678 000 eur, tedy kolem 17 milionů korun.
Pokud by stejný investor platil průběžný poplatek 2 % ročně a jeho výsledný výnos by tak byl 8 %, hodnota portfolia by po 30 letech dosáhla pouze přibližně 447 000 eur, tedy asi 11,2 milionu korun. Rozdíl činí více než 230 000 eur. S delším horizontem se přitom rozdíl ještě výrazně zvětšuje. Po 40 letech by první investor měl přibližně 1,9 milionu eur, zatímco druhý pouze kolem 1,05 milionu eur. Rozdíl by tak přesáhl 850 000 eur, tedy více než 21 milionů korun.
Čím delší horizont, tím větší význam mají náklady
Podobný efekt můžeme sledovat také u jednorázové investice. Představme si například dvacetiletého investora, který má k dispozici 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, a investuje je na dlouhou dobu. Při průměrném výnosu 10 % ročně by hodnota investice po 30 letech vzrostla přibližně na 2 miliony eur, tedy kolem 50 milionů korun. Pokud by kvůli poplatkům investor dosahoval pouze 8 %, měl by po stejné době přibližně 1,1 milionu eur, tedy zhruba 27,5 milionu korun.
Ještě výraznější rozdíl vznikne při prodloužení horizontu na 35 let. Při výnosu 10 % by hodnota investice dosáhla přibližně 3,3 milionu eur, zatímco při 8 % by šlo pouze o 1,6 milionu eur. Rozdíl tedy činí přibližně 1,7 milionu eur, respektive více než 40 milionů korun. Tyto příklady samozřejmě představují pouze hypotetické scénáře a skutečné výnosy finančních trhů nejsou garantované. Dobře však ukazují jeden důležitý princip. Při dlouhodobém investování není podstatné pouze to, jak vysokého výnosu investice dosáhne, ale také kolik z něj investorovi skutečně zůstane po započtení všech nákladů. Právě kvůli složenému úročení mohou i zdánlivě malé rozdíly v poplatcích v horizontu několika desetiletí znamenat rozdíl v řádu milionů korun. Pro dlouhodobého investora proto dává smysl sledovat nejen očekávaný výnos a riziko, ale také celkové náklady spojené s investicí.
Chcete se na dopad poplatků podívat podrobněji? Ve videu od XTB najdete konkrétní příklady, které ukazují, jak mohou i zdánlivě malé poplatky ovlivnit hodnotu investice v dlouhodobém horizontu.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
