Už stovky let je zlato vnímané jako konzervativní bezpečný přístav, ke kterému investoři utíkají, když se svět kolem bortí. Jenže během posledních dvou let zlato spíš než tradiční aktivum připomínalo dravou akcii. Loni na burze posílilo o více než 60 %.
Snad i tahle změna se do určité míry podílí na tom, že teď, když se na Blízkém východě zdánlivě vytvářejí podmínky pro další růst zlata, drahý kov nečekaně padá.
Uplynulý týden byl pro zlato historický, ale tentokrát v negativním smyslu. Nejslavnější kov si podle CNN prožil nejhorší týden od roku 1983. Výprodej pokračuje i pondělkem a aktuální týdenní ztráta už činí zhruba 15 %.
Vývoj ceny zlata (denní graf - D1):
Na první pohled to nedává smysl. Přiškrcení Hormuzského průlivu způsobilo napětí na akciích a především ropném trhu. Globální nejistota by měla investory vehnat právě do náruče zlata. Masa však mezi řádky čte, že argumentů pro nákup zlata není dost.
Největším důvodem, který se podílí na výprodeji zlata, je změna postoje americké centrální banky. V posledním roce Fed postupně, třebaže velmi opatrně, snižoval úrokové sazby. Centrální banka teď ale dává najevo, že aktuální vývoj na Blízkém východě povede k přehodnocení měnové politiky.
Na stole je tak nejen možnost, že se sazby snižovat nebudou, ale dokonce se už zase mluví o jejich navyšování. Vyšší sazby by mohly znamenat odklon od aktiv, která nevyplácejí žádný úrok.
Aktuální napětí mezi USA a Íránem pak vede také k růstu dolaru. Jeho hodnota vůči euru se vrátila na pozice z podzimu minulého roku. Tím se stává zlato pro většinu globálních investorů dražší.
Za současným výprodejem ale také stojí důvod, na který u zlata nejsme příliš zvyklí. Právě proto, že drahý kov za poslední dva roky tolik vyrostl, na trhu bylo dost investorů, kteří chtěli realizovat své pohádkové zisky. A otřesy na Blízkém východě tento proces uspíšily.
Když si totiž graf oddálíme, zjistíme, že zlato zase tak velká katastrofa nepotkala. Stále je meziročně v plusu zhruba 37 %.
Filip Kalčák