EU navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.

Evropská unie tím chce podle šéfky unijní exekutivy zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.

Nový balíček sankcí nyní projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.

"Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje," řekla dnes novinářům v Bruselu Kallasová. "Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří," doplnila ji von der Leyenová. Síla je podle ní jediný jazyk, kterému Rusko rozumí.

Balíček zahrnuje další snížení stávajícího cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů na 45 dolarů za barel. EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Snížení cenového stropu na ropu chce EU projednat na schůzce zemí G7, která se koná tento týden v Kanadě. "Předpokládám, že to uděláme společně jako G7. Začali jsme s tím jako G7, bylo to úspěšné jako opatření G7 a chci v tomto opatření jako G7 pokračovat," uvedla šéfka Evropské komise.

Navrhované sankce se týkají i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile, což jsou zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a Moskva tak přes ně obchází stávající exportní omezení.

O možných sankcích proti provozovateli plynovodu Nord Stream, který ve dvou větvích vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa, již na začátku května informoval americký list The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl tehdy, že Evropa by tak zareagovala na ruské snahy o obnovu provozu tohoto produktovodu. O takové možnosti hovořil ruský prezident Vladimir Putin, když uvedl, že Rusko o tomto tématu mluvilo s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kdy by mohl být osmnáctý balíček schválen, zatím není jasné. Je možné, že by se tak mohlo stát na jednání unijních ministrů zahraničí v pondělí 23. června. Již dříve se ale objevily informace, že by EU chtěla koordinovat své aktivity se Spojenými státy. Samostatné kroky totiž podniká také americký Senát, kde získala širokou nadstranickou podporu iniciativa republikánského senátora Lindseyho Grahama. Jeho návrh předpokládá až 500procentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Graham takový postup považuje za páku na Putina pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Euler Hermes: Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta
  Světová ekonomika v roce 2021 poroste o 5,1 procenta. Čtvrtinu tohoto nárůstu povedou Spojené státy. Naopak podíl čínské ekonomiky bude o něco nižší. Vyplývá to z analýzy přední světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes.
• EU letos poroste o 1,9 %, eurozóna o 1,6 %
  Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně bude růst činit 1,6 procenta....
• EU má produkovat více surovin klíčových pro zelené technologie, navrhla EK
  Evropská unie by měla začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítá s tím dnes zveřejněný návrh Evropské komise (EK), který má zajistit větší soběstačnost EU v produkci lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Norma o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) počítá s usnadněním finanční podpory a urychlením povolování vybraných projektů z této oblasti.
• EU má přísnější pravidla pro rozpočtové hříšníky
  Snadnějšímu uvalování sankcí na státy Evropské unie porušující rozpočtová pravidla už nic nestojí v cestě.
• EU možná prodlouží Řecku splatnost úvěrů
  Evropská unie uvažuje o tom, že další pomoc Řecku bude zahrnovat prodloužení splatnosti existujících...
• EU musí podpořit firmy, ale nepřijít o levné čínské technologie, řekl Draghi
  Evropská unie musí masivně investovat a podpořit své firmy proti čínské konkurenci, na druhé straně ale nesmí přijít o levné klimaticky čisté technologie z Číny urychlující ekologickou transformaci evropského hospodářství. Poslancům Evropského parlamentu to dnes řekl někdejší šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, který jim představil svou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Většina poslanců se shodovala, že EU musí podpořit své hospodářství čelící státem subvencované konkurenci, lišili se však v názorech, jak toho docílit.
• EU může o pomoci Řecku rozhodnout již v pondělí
  O druhém záchranném balíku půjček pro Řecko bude moci eurozóna rozhodnout v pondělí.
• EU napjatě očekává výsledky řeckých voleb
  Evropská unie a hlavní města především v zemích, kde se platí společnou měnou, očekávají výsledky...
• EU na rozdíl od Spojených států není proti Číně, řekl Le Maire
  Evropská unie má jinou čínskou politiku než Spojené státy. Serveru CNBC to na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj se EU nechce stavět proti Pekingu, ale chce s ním spolupracovat a to na základě společných pravidel.
• EU na rozhodnutí USA o clech zareaguje vlastními opatřeními
  Americké rozhodnutí uvalit cla na dovoz oceli a hliníku z EU nedává podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera unii jinou možnost než řešit věc sporem u Světové obchodní organizace (WTO). Juncker, který dnešní krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa označil za čistý a jasný protekcionismus, doplnil, že unie také uvalí dodatečná cla na nejrůznější dovoz z USA.
• EU navrhne do čela MMF Bulharku Kristalinu Georgievovou
  Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání v pátek vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.
• EU navrhuje rozpočtové reformy pro eurozónu
  Členské země eurozóny by podle návrhu Evropské unie měly podepsat smlouvy, ve kterých se zavážou...
• EU navrhuje sankce na čínské firmy, které pomáhají Rusku
  Evropská unie navrhuje uvalit sankce na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským společnostem vyvinout útočné drony nasazené v bojích na Ukrajině. Evropská komise (EK) coby výkonný orgán EU také zvažuje další omezení na ruské ropné tankery, aby Moskvě více zkomplikovala obcházení stávajících restrikcí. S odvoláním na příslušné dokumenty k těmto návrhům to uvedla agentura Bloomberg.
• EU nebude nepokutovat Madrid a Lisabon
  Členské země Evropské unie dnes rozhodly, že nebudou pokutovat Španělsko a Portugalsko za nadměrné rozpočtové deficity a nedostatečné snahy o jejich snížení. Rada ministrů EU také oběma zemím stanovila nové termíny pro snížení schodků pod unijní limit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedla agentura Reuters.
• EU nechce jednat o vstupu Turecka ani úpravě vzájemné celní unie
  Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. Včera o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
• EU nechce prodlužovat smlouvu o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu
  Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.
• EU není proti členství samostatného Skotska
  Žádná země Evropské unie nedala najevo, že by chtěla blokovat členství samostatného Skotska v EU...
• EU: Obchodní dohoda s Londýnem musí vyvážit práva a povinnosti
  Partnerství Evropské unie s Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí unie to dnes uvedli v závěrech vrcholné schůzky v Bruselu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit přitom zájmy členských zemí.
• EUobserver: V Řecku vrcholí konflikt
  Předčasné parlamentní volby v Řecku, vypsané na 25. ledna, jsou vyvrcholením dlouhého konfliktu mezi...
• EU očekává, že Británie zaplatí dluh i po brexitu bez dohody
  Evropská unie očekává, že Británie dodrží všechny své finanční závazky, které učinila během členství v bloku. Obzvlášť to platí pro případ, že z EU nakonec odejde bez dohody. Uvedla to dnes mluvčí Evropské komise (EK). Reagovala tak zjevně na nedělní prohlášení britského premiéra Borise Johnsona, podle nějž v případě brexitu bez dohody už země nebude unii dlužit 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), tedy původní odhadovanou výši "brexitového účtu".