Europarlament zítra asi odmítne jádro a plyn jako zelený zdroj, tlačí na to i Kyjev. Naopak USA zrušením cel na čínské zboží, tedy i ruskou ropu, oslabí západní sankce proti Rusku

Poslance Evropského parlamentu čeká už zítra stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu udělí visačku zeleného zdroje. Ukrajinští představitelé, včetně třeba ukrajinského velvyslance v Německu, přitom evropské zákonodárce tlačí k tomu, aby visačku neudělili. Podpora plynu prý znamená podporu Putinovu režimu.  

Jenže podpora plynu znamená také podporu evropské ekonomiky a zaměstnanosti. Bavorský svaz průmyslu spočítal, že kompletní vypnutí dodávek ruského plynu by německou ekonomiku v letošním druhém pololetí připravilo o 12,7 procenta jejího ekonomického výkonu. Přišla by tak o 193 miliard eur. To odpovídá 4775 miliardám korun.  

Bez ruského plynu tak Německo letos přijde o zhruba 400 miliard korun měsíčně, přičemž část této ztráty ponese také Česko, coby klíčový obchodní partner Německa. Daný výpadek 400 miliard korun měsíčně navíc v Německu podle zmíněného bavorského svazu průmyslu ohrozí 5,6 milionu pracovních míst, takže až statisíce pracovních míst v ČR.   

Nejde ovšem jen o nátlak Ukrajiny. Podstatná část europoslanců se nikdy nesmířila s tím, když Evropská komise letos na Nový rok přidala mezi zelené zdroje vznikající taxonomie také plyn a jádro, byť s omezujícími podmínkami. Tito europoslanci nyní cítí příležitost využít situace a se zdůvodněním ukrajinské války odmítnout to, co odmítali už před jejím započetím. Tehdy, na přelomu roku, ale ještě neměli vhodnou záminku a dostatečnou podporu. Evropská komise totiž chtěla vyjít vstříc průmyslovým zemím jako Česko nebo Polsko právě tím, že plynu a jádru navrhla zelenou visačku. Tak, aby jim usnadnila přechod od zdrojů typu uhlí, na němž jsou silné závislé, na obnovitelné zdroje.    

Nyní tedy europoslanci odmítající plyn i jádro utvářejí jakousi neformální, ovšem vlivnou alianci s ukrajinskými představiteli, takže zítra návrh Evropské komise opravdu mohou smést ze stolu. Ta by pak musela připravit nový návrh taxonomie, z hlediska ekonomických zájmů České republiky – a jejího energetického mixu – takřka jistě méně příznivý, než je návrh stávající.  

To, že stávající návrh Komise skončí pod stolem, naznačuje červnové hlasování dvou klíčových výborů Evropského parlamentu, které zamítly udělení zelené visačky jak plynu, tak jádru.  

Stěžejní zítřejší hlasování Evropského parlamentu se uskuteční v atmosféře vysoce napjaté situace na evropském energetickém trhu. Burzovní cena plynu v EU je nyní na zhruba 16násobku úrovně běžné pro tuto část roku v letech před rokem 2020, tedy před pandemií a válkou. Jen za poslední měsíc plyn v EU zdražil na dvojnásobek. V Německu kolabuje tamní plynárenský kolos Uniper. Včera se jeho akcie propadly o takřka 24 procent poté, co vyšlo najevo, že německá vláda uskutečňuje kroky, jež by potenciálně mohly vést k nouzovému znárodnění podniku.

Uniper je největší odběratel ruského plynu v Německu. Jeho současný pád započal v polovině června, když Gazprom, ruský plynárenský monopol ovládaný Kremlem, snížil své dodávky Německu plynovodem Nord Stream 1 o 60 procent. Od Uniperu nakupují ruský plyn také jeho dodavatelé v České republice.  

Dění kolem Uniperu tak podtrhuje, jak příliš je EU stále závislá na plynu jako takovém. A jak závislá je zvláště na plynu ruském. Výpadky v dodávkách plynu jsou klíčovým inflačním činitelem v celé Evropě, protože prodražují třeba také elektřinu a tím pádem vlastně úplně všechno další. Inflace v eurozóně je tudíž právě zejména kvůli drahým energiím na svém historickém rekordu.  

Inflace způsobená drahými energiemi ale deptá nejen Evropskou unii, nýbrž také Spojené státy. Ty už ovšem činí razantní kroky, které by ji potlačily, i v oblasti rozpočtové, nejen měnověpolitické. Na rozdíl od EU. Bidenova administrativa totiž zřejmě již v nejbližší době zruší některá cla uvalená na čínské zboží předchozí administrativou Trumpovou. Spojené státy by ovšem tímto krokem citelně oslabily své vlastní sankce vůči Rusku. 

To proto, že Rusko v důsledku války na Ukrajině a souvisejících západních sankcí přesměrovalo své dodávky ropy zejména do Indie a právě do Číny. Už letos v květnu tak Rusko předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se největším dovozcem ropy do Číny. Ruský vývoz ropy do Číny je nyní historicky rekordní. Jestliže by nyní Spojené státy zrušily cla na čínské zboží, ruší tím tedy i takto i své clo na ruskou ropu, neboť podstatná část zboží dováženého z Číny do USA se v Číně vyrábí právě díky ruské ropě.  

Zrušení amerických cel na čínské zboží znamená zvýšení odbytu tohoto čínského zboží – a tedy ruské ropy, díky níž je vyrobeno – na největším spotřebním trhu světa, tedy na tom americkém. Spojené státy tak na jedné straně sankcionují ruskou ropu, na straně druhé ji otevírají dveře, aby k nim snáze proudila – ve formě čínského zboží.  

Spojené státy tak jednají pragmaticky a upřednostňují svůj klíčový domácí ekonomický zájem, kterým je nyní zkrocení inflace. Naproti tomu Evropský parlament, pokud zítra definitivně odmítne podobu taxonomie s plynem a jádrem coby zeleným zdrojem, bude jednat proti ekonomickému zájmu zemí EU, v rozporu s cílem krocení inflace, spíše naivisticky a aktivisticky než racionálně a pragmaticky.

Lukáš Kovanda, Ph.D., Trinity Bank