Pětice institutů zvýšila odhad letošního růstu německé ekonomiky

Německé hospodářství letos poroste proti původním odhadům rychleji a vykáže růst o 1,3 procenta. Ve společném podzimním výhledu to dnes uvedlo pět předních hospodářských institutů. Svůj odhad tak více než zdvojnásobily - v jarní prognóze předpovídaly růst o 0,6 procenta. V příštím roce by se mohl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,1 procenta místo 0,9 procenta předpovídaného na jaře.

"Ekonomika se vyvíjela lépe, než se očekávalo. Oživení ale stojí na křehkých základech, protože ho zatěžují vysoké ceny energií a strukturální problémy," uvedl Oliver Holtemöller z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH). Velký podíl na příznivém vývoji má podle ekonomů export, který se v prvním pololetí vyvíjel výrazně lépe, než se čekalo.

"Impulzy přišly z robustní světové konjunktury a z celosvětového boomu umělé inteligence (AI)," uvedly instituty. Příznivý dopad mělo na německou ekonomiku podle nich také to, že kvůli konfliktu s Íránem měly některé státy v Perském zálivu vážná výrobní omezení.

"Energetický šok spojený s íránskou válkou sice německé hospodářství zbrzdil, vyšší ceny pohonných hmot a topných olejů se ale v ostatních spotřebitelských cenách zatím neprojevily," uvedli ekonomové.

Ve třetím čtvrtletí podle institutů oživení německého hospodářství zpomalilo. "Obzvlášť nízká hladina řek, která trvá od poloviny července, omezuje produkci v chemickém průmyslu," uvedli. Vyšší ceny energií navíc omezují kupní sílu, a mají tak vliv na soukromou spotřebu. Ve třetím čtvrtletí by tak HDP mohl proti předchozímu čtvrtletí vzrůst jen o 0,1 procenta.

Pětice institutů předpokládá, že růst bude pokračovat i v příštích dvou letech. V roce 2027 poroste podle výhledu německá ekonomika o 1,1 a v roce následujícím o 0,4 procenta.

Podle společného odhadu pětice institutů inflace v Německu v letošním roce dosáhne 2,8 procenta a v roce příštím 3,2 procenta. V roce 2028 by se mohla vrátit ke dvěma procentům. Míra nezaměstnanosti podle prognózy bude za letošní rok činit 6,4 procenta a v následujících dvou letech klesne na 6,2 a pak na 5,8 procenta.

Německý ministr financí Lars Klingbeil dnes řekl, že lepší vyhlídky německého hospodářství ukazují, že vládou přijatá investiční opatření fungují. "Německo tak získává novou hospodářskou sílu, ačkoli mezinárodní situace, která se nese ve znamení krizí, zůstává stejná," uvedl vicekancléř a předseda sociální demokracie (SPD). "Můžeme tak Německo a také Evropu znovu proměnit v růstový motor," dodal.

Podle ekonomů jsou státní investice v současnosti v Německu skutečně důležitým růstovým faktorem. Strany německé vlády na začátku loňského roku schválily reformu ústavní dluhové brzdy, která umožnila zvýšit výdaje na obranu. Německo plánuje do roku 2029 postupně tyto výdaje zvýšit na 3,5 procenta HDP. Vznikl také zvláštní fond pro investice do infrastruktury s 500 miliardami eur (zhruba 12,2 bilionu Kč), který je rovněž financován z půjček. Ekonomové se ovšem obávají, že kvůli krátkodobému růstu vyvolanému státními výdaji by mohla vláda zanedbat hluboké strukturální reformy.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada dalších zemí je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles - loni to bylo o 0,2 a předloni o 0,3 procenta. Německý průmysl už delší dobu čelí řadě problémů, včetně vysokých nákladů na energie, nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či rostoucí čínské konkurence.

Německé hospodářské instituty vydávají společnou prognózu dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim. Spolupracuje na ní berlínský Německý institut pro výzkum hospodářství (DIW), mnichovský institut Ifo, Kielský institut pro světové hospodářství (IfW Kiel), Leibnizův institut pro hospodářský výzkum z Halle (IWH) a essenský Leibnizův institut pro hospodářský výzkum (RWI).

Zdroj: Reuters, ČTK, IWH

Čtěte více

• Pentagon investuje 400 mil. USD do amerického těžaře vzácných zemin MP Materials
  Americké ministerstvo obrany se stane největším akcionářem těžařské firmy MP Materials, která se zabývá těžbou kovů vzácných zemin. Firma podle prohlášení souhlasila, že ministerstvo koupí její prioritní akcie za 400 milionů USD (8,4 miliardy Kč).
• Pentagon požádal firmy o urychlení výroby zbraní
  Pentagon tento týden urgoval americké zbrojařské společnosti, aby urychlily výrobu a dodávky zbraní včetně munice, které má armáda Spojených států ve válce s Íránem extrémní nedostatek. Náměstek ministra obrany Steve Feinberg lídrům zbrojařského průmyslu v dopise napsal, že mají 21 dní na předložení plánu, jak hodlají požadavek vlády splnit. Píše o tom deník The Washington Post (WP) s odvoláním na vnitřní zprávu ministerstva obrany.
• Perebyjnis: Ukrajina bude potřebovat dalších pět miliard dolarů měsíčně
  Ukrajina bude podle náměstka ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise potřebovat v příštím roce dalších pět miliard dolarů (114,2 miliardy korun) měsíčně na udržení chodu ekonomiky. Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce České televize. Dodal, že země také potřebuje více dodávek zbraní.
• Personál britské centrální banky stávkuje
  Pomocný personál britské centrální banky vstoupil poprvé za 50 let do stávky a požaduje zvýšení platů. Informují o tom dnes místní média. Třídenní stávka v Bank of England (BoE) se přitom ve čtvrtek překrývá s měnovým zasedáním, na kterém se mimo jiné rozhoduje o úrokových sazbách.
• Pesimismus německých exportérů se díky otevírání ekonomik zmírnil
  Pesimismus, který vlivem karanténních opatření v dubnu panoval mezi německými vývozci, tento měsíc díky otevírání ekonomik mírně opadl. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba 2300 výrobci, sice za květen rekordně vzrostl, zůstává ale záporný. Uvedl to dnes mnichovský ekonomický institut Ifo.
• Pesimistické odhady nezaměstnanosti v USA se potvrzují
  Mezinárodní organizace práce (ILO) začátkem dubna varovala, že nynější pandemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 30 milionů pracovních míst. Globální finanční krize z let 2008 až 2009 přitom zvýšila počet nezaměstnaných zhruba o 25 milionů. Pandemie nemoci covid-19 sníží podle ILO ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek.
• Pesimistické odhady nezaměstnanosti zaznívají hlavně z USA
  Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Pro srovnání - globální finanční krize z let 2008 až 2009 zvýšila počet nezaměstnaných zhruba o 22 milionů. Ve své zatím poslední zprávě sice neuvedla přesný odhad, ale napsala, že to bude "podstatně více". Na počátku tohoto roku bylo bez práce po celém světě 190 milionů lidí.
• Peso v reakci na diplomatickou roztržku klesá
  Mezi Mexikem a Spojenými státy se rozhořela diplomatická roztržka. Prezidenti obou států měli naplánované setkání, od kterého si prezident Spojených států Donald Trump nejspíš sliboval, že přesvědčí svého mexického protějška, aby Mexiko zaplatilo za plánovanou zeď na hranici obou zemí. To však mexický prezident Enrique Peňa Nieto odmítl. Donald Trump kontroval, že setkání nemá význam a bylo by lepší ho zrušit, což se také stalo. Americký prezident pohrozil 20% clem, pokud Mexiko za Trumpovu zeď nezaplatí.
• Pětaosmdesátiny slaví americký mediální magnát Ted Turner
  Amerického mediálního magnáta Teda Turnera, který 19. listopadu oslaví 85. narozeniny, proslavilo založení televizní stanice CNN v roce 1980 a její nepřetržitě vysílané zprávy, například z války v Perském zálivu. Turner proslul i řadou dalších mediálních projektů a také svými provokativními výroky. Úspěšný jachtař a filantrop se věnoval i skupování půdy, chovu bizonů a provozování restaurací.
• Pět členů eurozóny vstoupilo do recese
  USD se obchoduje mírně slabší proti AUD, NZD a CAD a naopak mírně silnější proti EUR, GBP, CHF a JPY. Nejdůležitější evropské akciové trhy si připisují mezi 0.2% a 0.9% a relativně nejsilnější je již tradičně NZD a AUD. Ropa WTI se obchoduje za 101.50 a spotové zlato za 1726.
• Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
  Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
• Pětileté úvěrové náklady Irska na minimu
  Úvěrové náklady Irska měřené výnosy pětiletých dluhopisů klesly na minimum v 92leté historii země...
• Pětina německých firem se cítí ohrožená koronavirovou krizí
  Pětina německých firem se cítí existenčně ohrožená koronavirovou krizí. Vyplývá to z červnového průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil hospodářský institut Ifo. V ohrožení se cítí hlavně poskytovatelé služeb, v anketě se tak ohodnotilo 27 procent oslovených firem v odvětví. V obchodu to bylo 18 procent, v průmyslu 17 a ve stavebnictví jen dvě procenta.
• Pět informací o kvantitativním uvolňování
  Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla zahájit takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky, které...
• Petkov: Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s Gazpromem, firma porušila smlouvu
  Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s ruským plynárenským koncernem Gazprom, včetně těch o tranzitu plynu do Srbska a Maďarska. Podle agentury Reuters to dnes řekl bulharský premiér Kiril Petkov. Gazprom ráno oznámil, že zastavil dodávky plynu do Bulharska a do Polska. Sofia hovoří o porušení smlouvy, protože dopředu zaplatila za dodávky na celý měsíc.
• Pět velkých bank zaplatí rekordní pokutu
  Pětice velkých mezinárodních bank zaplatí americkým a britským úřadům pokutu v celkové výši zhruba 5,7...
• Pět zemí založilo novou "globální" ratingovou agenturu
  Pětice rozvíjejících se zemí světa založila novou "globální" ratingovou agenturu pod názvem ARC Ratings...
• Pět z osmi největších bank v USA nemá důvěryhodné krizové plány
  Pět z osmi největších amerických bank nemá důvěryhodné plány na omezení svých operací v době krize, aby...
• Pfizer prudce zvýšil zisk, čeká další tržby za lék proti covidu
  Největší americká farmaceutická společnost Pfizer zvýšila ve čtvrtém čtvrtletí meziročně čistý zisk o 76,2 procenta na 594 milionů dolarů (12,8 miliardy Kč). Firma dnes uvedla, že z prodeje vakcíny proti covidu-19 letos očekává tržby asi 15 miliard dolarů a zvýšila i celoroční výhled. Pfizer přípravek vyrábí s německým partnerem BioNTech.
• Pfizer tvrdí, že jejich vakcína má přes 90procentní účinnost
  Americká farmaceutická společnost Pfizer dnes oznámila, že její experimentální vakcína proti covidu-19 vykázala více než 90procentní účinnost. K závěru společnost dospěla na základě předběžných dat z rozsáhlé studie. Informovala o tom agentura Reuters.