Euro a inflace

24.02.2025 Minulý týden jsme upřeli svoji pozornost na zasedání centrální bank. Pojďme si připomenout to nejdůležitější, co ovlivnilo trhy.

02.12.2025 Eurostat dopoledne zveřejní předběžný odhad spotřebitelské inflace HICP za listopad, kdy trh předpokládá, že inflace se ve srovnání s říjnem nezmění a zůstane tak na 2,1 %, jádrová složka bude také stagnovat na 2,4 %. Dle našeho odhadu inflace vzroste na 2,3 %. V říjnu vykázaly nejvyšší příspěvek k inflaci služby (+1,54 p.b.), potraviny, alkohol a tabák (+0,48 p.b.), neenergetické průmyslové zboží (+0,16 p.b.), naopak energie přispěly záporně (-0,08 p.b.). Z členských států byla nejvyšší meziroční inflace zaznamenána v Rumunsku (8,4 %), Estonsku (4,5 %) a Lotyšsku (4,3 %), nejnižší na Kypru (0,2 %), ve Francii (0,8 %) a Itálii (1,3 %).

21.03.2025 Minulý týden nám dal 4 zasedání centrálních bank. Pojďme si připomenout to nejdůležitější z nich.

01.08.2023 Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.

02.09.2025 Dopoledne zveřejní Eurostat odhad srpnové inflace v eurozóně (HICP). Odhad trhu počítá s meziroční inflací na úrovni 2,1 % a jádrovou inflací na 2,2 %. Podle našeho odhadu zůstane inflace na 2% cíli ECB stejně jako v červenci a červnu. Největší příspěvek k červencovému růstu cen přinesly potraviny, alkohol a tabák, jejichž inflace zrychlila na 3,3 % z předchozích 3,1 %. Ceny služeb rostly o 3,2 %, tedy jen o něco méně než v červnu (3,3 %). U neenergetického průmyslového zboží došlo k mírnému zrychlení růstu na 0,8 % z červnových 0,5 %, zatímco ceny energií poklesly o 2,4 % (v červnu -2,6 %).

03.01.2024 Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.

20.08.2024 Dnes již před několika okamžiky dorazila první data z Německa, kde byl potvrzen růst cen průmyslových výrobců během července o 0,2 % v meziměsíčním vyjádření. Ačkoli rozptyl odhadů se pohyboval v rozmezí od -0,2 do 0,4 %, výsledek je zcela v souladu s mediánem podle agentury Reuters. V meziročním vyjádření činí výrobní inflace -0,8 %, zůstává tedy stále záporná, avšak deflační trend již výrazně zpomaluje (-1,6 % v červnu). Jelikož slabá poptávka zatím průmyslovým výrobcům příliš zdražovat nedovolovala, současné zdražení představuje spíše pozitivní zprávu.

17.07.2024 Dnes budeme sledovat vývoj výrobních cen (PPI) v Česku, v případě cen v průmyslu by mělo dle našeho odhadu v červnu opět dojít k poklesu (-0,2 % m/m vs -1,2 % m/m v květnu). V meziročním vyjádření by tak ceny průmyslových výrobců byly pouze o 1,1 % vyšší (vs 1,0 % r/r v květnu). Již od poloviny minulého roku zůstává meziroční míra výrobní inflace bezpečně pod 2 %, cenový vývoj na nabídkové straně ekonomiky by tak měl zůstat nadále stabilizovaný, ačkoli poslední průzkumy PMI poukazují na rizika v podobě růstu některých cen vstupů (potraviny, kovy, energie).

25.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.

17.12.2025 Průzkum ifo v Německu v listopadu ukázal, že se nálada mezi německými společnostmi zhoršila. Index podnikatelského klimatu ifo poklesl na 88,1 bodu (z 88,4 bodu) z důvodu pesimističtějších očekávání. Na druhou stranu společnosti hodnotily současnou situaci pozitivněji, ale mají jen ne příliš velkou důvěru v oživení v budoucnu. Index poklesl ve zpracovatelském průmyslu, jelikož firmy jsou skeptičtější ohledně budoucího výhledu a nižšímu objemu objednávek. V sektoru služeb a cestovního ruchu se podnikatelské klima zlepšilo. V odvětví dopravy a logistiky znatelně pokleslo. Ze začátku vánoční sezóny byli zklamaní také maloobchodníci. Situace nebyla příznivá ani ve stavebnictví. Trh očekává, že v prosinci index neznatelně vzroste na 88,2 bodů.