Seznam článků kategorie / Fundamentální analýza

Největší burzovní událost roku! Vesmírná společnost SpaceX nejbohatšího člověka na světě Elona Muska nabízí své akcie veřejnosti. Každý retailový investor tak může participovat na růstu odvětví s ohromným potenciálem skrz lídra oboru.

V posledních letech ustupuje u investorů klasická fundamentální analýza, na které postavili své burzovní zisky Benjamin Graham a Warren Buffett. Místo „nudných“ čísel se derou do popředí příběhy, sentiment, víra v další růst. V dnešním světě o alokaci kapitálu už nerozhodují v takové míře technokratičtí portfolioví specialisté v podílových fondech, naopak každý retailový investor si může nainstalovat appku a na pár kliků s minimálními poplatky si vybrat akcie, které uzná za vhodné. A málokdy vybírá na základě cashflow analýzy, ale vybírá aktiva, která letí – Tesla, Netflix, Bitcoin, Gamestop, SpaceX (?). Tyto peníze hnané příběhem pak ženou ceny sexy aktiv vzhůru a přílivem dalších podobně laděných investorů si růstem sami obhajují své investiční rozhodnutí.

Mezi komoditními tradery v tomto týdnu vládli medvědi, kteří vidí jako slibné postupující vyjednávání mezi Íránem a USA o dohodě navazující na příměří v Perském zálivu. Byť fyzické fundamenty stále vytvářejí ropný deficit okolo 10-12 milionů barelů denně, WTI futures se dostaly pod 90 USD za barel. Takový pokles je však velmi optimistický vzhledem k vyčerpaným zásobníkům, kde po 3 měsících uzavřeného Hormuzského průlivu chybějí vyšší stovky milionů barelů, které bude třeba i při případném plném otevření této ropné tepny doplnit.

Turecko se rozhodlo v posledních 3 letech jít cestou řízeného oslabování domácí měny vůči americkému dolaru. Od srpna 2023 takto koordinovaně roste měnový pár USD/TRY z 26,70 na aktuálních 45,70 lir za dolar.

Uzavření Hormuzského průlivu nejvíce bolí Asii. Ropa a zkapalněný plyn z Perského zálivu totiž mířily v drtivé většině právě do energeticky hladových asijských zemí, kde se koncentruje obrovské množství obyvatel i průmyslu.

Konflikt na Blízkém východě výrazně zamíchal kartami na měnovém poli. Dovozci energií čelí propadům v obchodní bilanci a zrychlující inflace trápí téměř všechny země. Asie však vychází ve srovnání s Evropou nebo Amerikou výrazně hůře, protože země Perského zálivu zásobovaly ropou a zemním plynem převážně Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Indii a další asijské země hladové po energiích.

Japonsko ve čtvrtek intervenovalo ve prospěch své měny. Koordinovaná akce ministerstva financí v Tokiu a centrální banky Bank of Japan (BoJ) v předpokládané hodnotě 5-6 bilionu jenů (cca 35 mld. USD) znamenala pokles měnového páru USD/JPY o necelá 3 %.

Příměří v Íránu trvá, ale ropa stále skrz Hormuzský průliv neproudí. Už téměř 2 měsíce vysychají asijské zásobníky. Jakmile Čína vyčerpá své tučné rezervy a jako největší světový dovozce se vrátí na trh s ropou, bude muset cena barelů vzrůst a inflační kolečko se začne roztáčet globální ekonomikou. Kromě paliv se začíná projevovat krize i v zemědělství v důsledku nedostatku hnojiv, stavební materiály rostou na ceně. Je jen otázkou času, kdy budou muset centrální banky brzdit poptávku, aby nebyl růst cen šokový, ale více méně snesitelný.

Ceny ropy WTI i Brent se vrátily pod 100 USD za barel. Příměří trvá a na vládě Spojených států je vidět, že žádnou další eskalaci nemají v plánu. Jenže tankery stále stojí a přeprava skrz Hormuzský průliv zůstává minimální.

Rakety a drony v Íránu utichly a cena ropy výrazně spadla. Zásobování globálního trhu klíčovým Hormuzským průlivem ale nebylo plně otevřeno, karty má ve svých rukou stále íránský režim. I když se některé lodě přes průliv dostanou, globální deficit ropy a produktů tvoří i nadále odhadem 5-7 milionů barelů denně, a to je příliš velké sousto, aby jej dokázaly největší světové ekonomiky vykrývat rezervami nebo utlumením poptávky.

Ani velikonoční týden nepřinesl uklidnění do Perského zálivu. Útoky Izraele, Íránu i Spojených států pokračují a Hormuzským průlivem proplouvá zlomek předválečného objemu ropy. Na trhu chybí cca 7-9 milionů barelů denně (mbd), které doposud vykrývají asijské země čerpáním ze strategických zásob. Ty ale nejsou bezedné a při pokračujícím konfliktu bude muset stoupnout cena ropy do takových výšin, aby omezila poptávku a vybalancovala trh.

Zlatá horečka skončila. Z historického maxima 5608 USD za unci dosaženého na konci ledna už zlato ztratilo okolo 20 % a v posledních dnech se stabilizovalo lehce pod 4500 USD.

Trhy začínají přepínat do panického módu. Válka s Íránem nemusí mít krátkého konce. Hormuzský průliv zůstává uzavřený a kromě několika odvážných lodí nemůže nikdo z Perského zálivu vozit ropu, zkapalněný zemní plyn, hnojiva a další globálně důležité komodity. Kromě toho přicházejí arabské země o příjmy z turismu a také o možnost importovat spotřební zboží, na což doplácejí především letecké společnosti a luxusní značky.

Už dva týdny trvá bezprecedentní „raketová“ válka USA a Izraele proti Íránu. Rychlá kapitulace režimu se nedostavila, tradeři se proto začínají připravovat na déletrvající konflikt, při kterém Írán hraje svého žolíka – uzavření Hormuzského průlivu.

Nákladní lodě přestaly v uplynulém týdnu plout z Perského zálivu. Írán se ve snaze bránit americko-izraelské raketové intervenci posílá střely i na ostatní muslimské země v regionu Blízkého východu a také na tankery, které by chtěly dopravit ropu a plyn do celého světa.

Od počátku roku se sentiment na trhu s ropou obrátil. Zatímco okolo Vánoc vládli ropě medvědi a obří globální přebytek cca 3 miliony barelů denně (mbd) indikoval další pokles ceny, za 2 měsíce je vše jinak. Prozatím cena jednoho barelu Brent zdražila z 60 na 70 USD, obchodníci jsou ale nervózní, aby se ropná rovnováha při eskalaci některých opatření nedostala dokonce do deficitu.

Space Exploration Technologies Corp (SpaceX) je jednou z nejhodnotnějších a zároveň nejtajemnějších soukromých společností na světě. Společnost založená v roce 2002 Elonem Muskem staví rakety, provozuje globální satelitní internetovou síť a jejím cílem je rozšířit výpočetní a umělou inteligenci i do vesmíru. Na začátku roku 2026 zůstává soukromou firmou, ale podle mnoha zpráv se připravuje veřejná nabídka akcií (IPO).

Výsledky technologických obrů za čtvrté čtvrtletí minulého roku investory potěšily. Google, Amazon, Meta i Netflix se dále vezou na růstové vlně co se týče tržeb i zisku. Analytikům ale vyrazilo dech tempo, jakým chtějí tito giganti v letošním roce investovat do umělé inteligence. Za vývoj, datová centra a čipy se podle odhadů utratilo v roce 2025 zhruba 380 mld. USD. Projekce na základě výhledů Big Tech pro rok 2026 nyní hovoří o 600 mld. USD.

Americké akcie zůstávají i přes výsledkovou sezónu a průlomové zprávy ohledně umělé inteligence v klidu. Na nečekané výroky Donalda Trumpa i geopolitické rošády už si Wall Street zvykla. Žádné velké drama.

Bobtnající vládní dluhy jsou v pohodě, jsou stále v pohodě, dokud zkrátka nejsou. Tento moment přichází právě nyní. Eurozóna si prošla krizí důvěry kvůli vysokému zadlužení před 15 lety a nyní si podobnou krizí procházejí Japonsko a Spojené státy. Obě země mají tu výhodu, že mohou emitovat vlastní měnu (na rozdíl od tehdejších PIIGS hříšníků) a tyto nakumulované rozpočtové schodky ve výši 125 % HDP v USA a 230 % v Japonsku „jednoduše“ umořit inflací.

Zalistování zbrojařské společnosti CSG (CZECHOSLOVAK GROUP) je burzovní událost číslo jedna nejenom českého, ale i evropského měřítka. Podle Reuters jde o největší IPO výrobce zbraní v historii! CSG nabídlo veřejnosti zhruba 15 % svých akcií do free-floatu, při ceně 25 EUR za akcii vyneslo IPO 3,8 mld. EUR, z toho samotná společnost navýšila kapitál o 750 mil. EUR.

V Íránu probíhají protivládní protesty už od 29.12. Internet v zemi je vypnutý více než týden. Komoditní trhy už reagují na riziko, že íránská vláda zkolabuje a naruší se exporty ropy. Cena barelu Brent od vypuknutí horké fáze protestů 8. ledna zdražila o 8 % ze zhruba 60 na 65 USD.

Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, podpora íránských protivládních protestů, náznaky zpřísnění sankcí proti Rusku, návrh na zvýšení armádních výdajů o 50 % na 1,5 bilionu USD a snaha získat pro USA Grónsko – Donald Trump si věří a do nového roku vlétl jako uragán, jako de facto vládce světové supervelmoci. Jak dopadají jeho kroky na finanční trhy?

Přes vánoční svátky panuje na trzích relativní klid. I na makrodata je konec roku standardně střídmý, statistici nechtějí odpočívající tradery ničím vystrašit. V letošním roce se však kvůli americkému lockdownu zveřejňovaly důležité reporty o stavu ekonomiky se zpožděním, tj. těsně před Vánocemi.

Letošní investicí číslo 1 byly drahé kovy. Zlato trhalo rekordy, Trumpova politika bezedných vládních deficitů a slabší dolar hnaly investory směrem od amerických dluhopisů do reálných aktiv.

Vyspělé země generují obrovské deficity vládních rozpočtů a ani inflační vlna let 2021-23 nepřiměla politiky k úsporám. Nové dolary, libry, eura i jeny se skrz financování fiskálních schodků emitují rekordním tempem. Držitelé dluhopisů se bojí možné inflační spirály a požadují vyšší výnos ze svých fixně úročených půjček. A takový dluhopisový výprodej se obratem vrací i proti akcionářům, protože se zdražují úvěry společnostem.

V minulých letech byla závislost mezi technologickými akciemi a kryptoměnami vysoká. Sentiment určující nákupní horečku, nebo naopak strach a výprodeje býval silně provázaný mezi těmito dvěma druhy investic. Pro diverzifikaci akciového portfolia, které je vychýlené směrem k Big Tech akciím, se proto kryptoměny příliš nehodily, protože klesaly i rostly ve stejný čas, jen kryptoměny dokonce s vyšší volatilitou.

V souvislosti s pokusy o vyjednání míru na Ukrajině se v očích tradera nejvíce objevují ceny ropy, plynu a akcie západních zbrojařských společností. A právem. Pokroky v jednání dokážou skutečně finančními trhy prudce zahýbat.

I přes silné výsledky fiskálního třetího čtvrtletí nedokázala nejhodnotnější společnost světa zažehnout novou rally. Tržby ve výši 57 mld. USD (růst o 62 %) a čistý zisk 31,9 mld. USD (růst o 65 %) vyšly nad oficiálními tržními odhady, ale nepřesvědčily investory, že si Nvidia zaslouží být znovu naceněná na 5 bilionů dolarů v tržní kapitalizaci.

Na dnešní ekonomické mapě světa najdeme nějaké zářivé místo jen těžko. Spojené státy se kvůli vládnímu shutdownu a clům dostávají do stagnace. Čína dle nových dat prudce zpomalila svůj růst, dočasný boom způsobený předzásobením celého světa se už zřejmě vyčerpal.