Hormuzský průliv, tato tepna mezi Perským zálivem a širým mořem Indického oceánu teď špuntuje obrovské množství surovin, které se nemůžou dostat na globální trh. Takový šok ještě dodávky ropy nezažily. Ani embargo z roku 1973, které spíše přesměrovalo toky ropy, ani začátek první války v Iráku v roce 1990, ani irácko-íránská válka z 80. let neznamenaly výpadek v takovém množství.
Standardně proplouvá Hormuzským průlivem cca 20 milionů barelů ropy denně (mbd), necelých 20 % celosvětové nabídky. Některé země sice mají možnost toky suroviny přesměrovat jinudy – Saúdská Arábie přes Rudé moře, UAE přes přístav Fujairah a Irák ropovodem do Turecka -, i přesto ale zůstává 12-13 mbd uvězněno.
Vývoj ceny ropy Brent v USD za barel (denní graf – D1):
Prozatím zdražil barel Brent z 72 USD před intervencí na aktuálních 84 USD za barel. Proč tedy cena ropy nevystřelila ihned raketově vzhůru nad 100 USD? Zaprvé je stále možné rychlé ukončení konfliktu, které by znamenalo malé kumulované ztráty dodávek. Svůj vliv mají zajisté i vysoké úrovně zásob v Číně, USA i Evropě jako důsledek loňského ropného přebytku. Ty se ale nedají „ždímat“ věčně, nadbytek zásob nad normál by stačil jen na vykrytí několika málo týdnů. Přístavy jsou stále ještě dobře zásobované, protože tankery, které vypluly ze Zálivu do konce února, jsou teprve na cestě do Asie a Evropy.
Čína preventivně zakázala vývoz benzinu a nafty ze země. Rafinérské marže ve zbytku světa tak mohou růst. Takový scénář nahrává společnostem jako BP nebo ÖMV, které mají minimální expozici na Blízkém východě a mohou sbírat benefity drahé ropy a o to dražších paliv.
Vývoj ceny akcie BP v GBP (denní graf – D1):
S prodlužujícím se konfliktem, který by zamezoval exporty ze Zálivu, se cena ropy bude postupně zvyšovat. Základním scénářem následujících dnů je tedy další růst barelu Brent na 90 USD, případně i přes 100 USD za barel, dokud nedojde k otevření průlivu, čímž se cena skokově propadne.
Podobný vývoj můžeme čekat i na evropské ceně plynu. Výpadek exportů LNG z Kataru dopadl na obchodování s plynem ještě významněji než u ropy. Cena zemního plynu v holandském hubu TTF vystřelila z 30 EUR až přes 50 EUR za MWh. Evropské zásobníky jsou po zimě relativně prázdné, není tedy z čeho brát při dočasném výpadku.
Navíc Rusko hrozí odstřižením Evropy od svého plynu přes Turkstream a vývozy LNG, což může mít také vliv na další zdražení, ale spíše se jedná o slovní intervenci, protože by se tímto přístupem Rusové střelily do vlastní nohy v době, kdy prázdná válečná pokladna potřebuje každé euro.
Vývoj ceny evropského plynu TTF v EUR/MWh (denní graf – D1):
Na akciovém trhu se poraženým stávají aerolinky, které bolí jak pozastavení letového provozu na Blízkém východě, tak i skokový nárůst cen paliv. Dále ztrácí nečekaně i real estate společnosti, protože zvýšená inflační očekávání ženou nahoru výnosy dluhopisů a financování velkých portfolií nemovitostí dluhem se prodraží. Ztrácejí i banky, ale za tím nacházíme spíše zhoršený sentiment než fundament. Banky by proto mohly být jedním z prvních sektorů, které obrátí zpět do plusu a které se nyní dají nakoupit za výhodnější cenu.
Vývoj indexu EuroStoxx Banks (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Financial Times, OPEC Monthly Report, BP Investor Relations, tradingeconomics.com, Reuters
