Ranní okénko - Geopolitická nejistota jako hlavní dějová linka

Čtěte více

• Ranní okénko - Fed zvýšil sazby o 50bb, trh mu jestřábí výhled ale nevěří
  Americká centrální banka včera zvýšila v souladu s očekáváními sazby o 50bb a zpomalila tak své tempo. Trhy ovšem nepotěšila, když spolu s nižším hike doručila také jestřábí prognózu, která vidí růst sazeb v příštím roce nad 5 % a jen velmi vlažné snižování v roce 2024. Fed tak vyslal jasný signál, že sazby budou vyšší a na vyšších úrovních setrvají déle, než trh očekává. Zatímco k mírnému posunu na kratší straně výnosové křivky došlo, situace na druhé straně ukazuje, že trh Fedu nevěří. Desetileté dluhopisy zakončily den takřka bez pohybu a hluboká inverze naznačuje, že trh nečeká od vysokých sazeb delší trvání. Tržní očekávání jsou tak i po meetingu nastavenu níže – sazby by vrcholu měly dosáhnout začátkem příštího roku poblíž 4,8 %, i nadále první snižování trh očekává už v závěru roku 2023.
• Ranní okénko - Fed zvýšil sazby, zvýší i na každém dalším zasedání v tomto roce
  Napjaté trhy se konečně dočkaly prvního navýšení sazeb ze strany Fedu. Co stojí za to si ze včerejška ve zkratce odnést? Letos bude ještě šest zasedání, na každém z nich Fed zvýší sazby, ke konci roku by se chtěl dostat na 1,9 %. Menší polovina členů se kloní ještě k rychlejšímu tempu, což by znamenalo minimálně jeden hike o 0,5. Ke konci roku 23 by se sazby měly dostat na 2,8 %, a být tak nad rovnovážnou úrovní = ochlazování ekonomiky. Ohledně snižování bilance se více dozvíme až na květnovém setkání.
• Ranní okénko - Fed +75bb, nižší tempo, vyšší vrchol, delší restrikce
  Dnes odpoledne zasedá ČNB. Změna sazeb očekávána není a analytici tak jednomyslně očekávají setrvání základní sazby na úrovni 7 %. Po zasedání bude představena i nová prognóza, která ukáže vyhlídky ČNB ohledně vývoje HDP, inflace, kurzu ale i dalšího nastavení sazeb. Důležitý bude výhled do budoucnosti, kde trhy bude zajímat zejména horizont snižování sazeb. Aktuálně trh předpokládá stejně jako naše prognóza snižování až v druhé polovině příštího roku.
• Ranní okénko - Finální čísla HDP za 1. čtvrtletí roku 2023
  Poslední červnový týden nabídne nejzajímavější data z pohledu české ekonomiky ohledně finální podoby HDP za 1. čtvrtletí roku 2023. Z eurozóny dorazí předběžné údaje ohledně spotřebitelské inflace za červen a také konečný údaj květnové nezaměstnanosti. Nejvíce dat během tohoto týdne se dozvíme z USA. I zde bude zveřejněn konečný údaj HDP za 1. čtvrtletí tohoto roku včetně spotřeby za stejné období. Dále dorazí data týkající se poptávky, a to konkrétně osobní příjem a osobní výdaje za květen. V neposlední řadě bude zveřejněn index University of Michigan, který se zabývá sentimentem spotřebitelů.
• Ranní okénko - Finální inflace v souladu s očekáváním a proč Trumpova MAGA nefunguje
  Dnešní den bude na data poměrně skoupý. Ve večerních hodinách dorazí červnové údaje o federálním rozpočtu USA. Rozpětí odhadu je široké od -85 mld. USD až po 105,5 mld. USD. Průměrný odhad je dle agentury Reuters -11 mld. USD.
• Ranní okénko - Finanční trh očekává výsledky PMI
  Ekonomický kalendář je dnes strohý, ale zajímavý. Z Evropy i USA dorazí vysoce sledované PMI indikátory – pravidelné měsíční šetření mezi nákupními manažery, tentokrát za měsíc říjen. Korekce k nižší hodnotě se očekává především u subindexu pro zpracovatelský sektor, kde nákupní manažeři zažívají úskalí nadále narušeného fungování dodavatelsko-odběratelských řetězců. V Eurozóně očekáváme pokles subindexu z 58,6 na 57 bodů. Za tím stojí především zhoršení situace v německém průmyslu.
• Ranní okénko - Finanční trh vyčkává na americkou inflaci
  Dnes je ekonomický kalendář z pohledu důležitějších čísel zcela prázdný a globální trhy již netrpělivě vyčkávají na čtvrteční americkou inflaci. Ta by se v lednu měla dostat na nejvyšší úroveň za posledních 40 let. Obdobné statistiky z Česka se pak dočkáme až na začátku příštího týdne, i zde s největší pravděpodobností půjde o nejrychlejší dynamiku za posledních 23 let. Včera žádné výraznější překvapení nepřinesly data z tuzemského trhu práce, když nezaměstnanost mírně vzrostla zejména kvůli opakujícím se sezónním faktorům.
• Ranní okénko - Finanční trh vyhodnocuje stanoviska centrálních bank
  Ekonomický kalendář tento týden obsahuje důležitá data pro globální vývoj na finančním trhu jako měsíční zprávu z amerického trhu práce či inflaci v Německu a eurozóně. Z domácího pohledu bude zajímavý PMI index pro výrobní sektor, struktura HDP v 3Q22 a státní rozpočet za listopad. Vnímání rizika mezi investory v závěru minulého týdne zklidnily zápisky ze zasedání Fedu, které indikovaly zpomalení tempa zvedání úrokových sazeb, ale současně vyšší cílovou sazbu. Opačným směrem ale na vnímání rizika působí situace v Číně, jejíž ekonomiku dusí politika nulového covidu.
• Ranní okénko - Finanční trhy se obávají, jaký bude další vývoj v USA
  Dnes budeme zejména netrpělivě vyhlížet výsledek průmyslu, který podle naší prognózy ani v červnu mnoho optimismu nenabídne. V případě neočištěných dat očekáváme meziroční propad o téměř 5 % a ani výsledek očištěný o kalendářní vlivy není příliš povzbudivý, kdy podle našeho odhadu průmyslová produkce takřka stagnovala. Automobilový průmysl již v posledních měsících nepřispíval k růstu celého odvětví a stejně tomu tak bude i nyní díky vyšší srovnávací základně loňského roku. Navíc i zahraniční poptávka zůstává slabá, když nás zejména ovlivňují problémy německého průmyslu. O jeho vývoji se více dozvíme zítra, ale již dnes naznačí tovární objednávky, zda v Německu nenastává obrat k lepším zítřkům. V meziměsíčním srovnání trh předpokládá jejich zvýšení v červnu o 0,5 %, zatímco v květnu došlo k jejich snížení o 1,6 %. Nicméně i pokud by se tato predikce naplnila, není na místě dělat okamžité soudy a bude na místě počkat na další data.
• Ranní okénko - Fiskální pomoc a inflace v USA
  Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.
• Ranní okénko - Geopolitické napětí na Blízkém východě opět v centru pozornosti
  Čtvrteční den nabídne data spíše sekundárního charakteru. Nejprve bude Eurostatem publikovaný vývoj výrobních cen v eurozóně za měsíc srpen. Po nejvýraznějším meziměsíčním nárůstu (+0,8 %) během tohoto roku v předchozím měsíci predikujeme, že tempo růstu cen výrobců zpomalilo na +0,5 %. V meziročním srovnání výrobní ceny napříč celým letošním rokem klesají, ale zpomalujícím tempem, které dosáhlo v červenci -2,1 %. Nyní očekáváme, že by se cenová hladina mohla snížit o trochu výrazněji (-2,3 %). Prognóza trhu se liší jen velmi nepatrně (-2,4 %).
• Ranní okénko - Globálně pozorujeme posun ke zpřísňování měnové politiky
  V minulém týdnu proběhla jednání hned několika centrálních bank v čele s ECB, Fedu, Bank of England, ale třeba i Bank of Japan, Norges a dalších. I když některé zaujaly více jestřábí postoj než jiné – například Bank of England překvapila prvním zvýšením sazeb z rekordně nízké úrovně – všechny se více koncentrovaly na proinflační rizika a obavy z pandemie odložily na druhou kolej. Na globální úrovni tak byl nastolen trend utahování měnových podmínek, které byly s nástupem pandemie rychle a razantně uvolněny.
• Ranní okénko - Globální sentiment zůstává pod tlakem pátečních dat
  Dnes ráno vychází čísla z tuzemského maloobchodu, dopoledne pak statistika devizových rezerv. Zatímco předběžná data jasně naznačují, že aktivita ČNB potřeba nebyla, u dnešních čísel z maloobchodu je výsledek nejasný. Včera zveřejněná data z průmyslu opět výrazně ovlivnil vývoj v automotive, který dokázal udržet výsledek v kladných číslech. Bilance zahraničního obchodu pak po dlouhé době vykázala „pouze“ jednociferný deficit.
• Ranní okénko - HDP data za Q1 ještě solidní, inflace v Německu snad již za vrcholem
  Finanční trhy mají za sebou náročný závěr týdne. Na pozadí narůstajících očekávání ohledně zvyšování amerických sazeb se nedařilo akciovým ani dluhopisovým trhům. Tento týden by si trh mohl trochu oddychnout. Zaprvé E. Macron vyhrál ve francouzských prezidentských volbách a čeká ho další pětiletý mandát. Za druhé důležité údaje o HDP za Q1 22 by měly vyznít pozitivně. Jedná se sice o pohled zpět, ovšem solidní výkon na začátku roku by znamenal, že by průměrné HDP za celý rok nemuselo být špatné navzdory očekávaným potížím v příštích kvartálech. V neposlední řadě se od dubnové inflace v eurozóně čeká stagnace, v Německu snížení o 0,1 procentního bodu.
• Ranní okénko - HDP, inflace a Fed…nadcházející týden je nabitý
  K nejdůležitějším událostem nastávajícího týdne patří údaje o HDP za druhé čtvrtletí, inflace a zasedání Fedu, které by mohlo zvýšit volatilitu na trhu s dluhopisy. Navíc dorazí důležité indikátory sentimentu včetně německého Ifo indexu.
• Ranní okénko - Hike o ¾ bodu a atypická recese
  Fed dnes znovu zvýší úrokové sazby. Z futures vyplývá, že trh těsně před rozhodnutím věří v hike o 75bb (shodně s mediánem odhadu analytiků), od začátku měsíce se ale zvýšila očekávání hiku o procentní bod, kterému trh přikládá pravděpodobnost mezi 20-25 %. Fed ale své rozhodnutí zveřejní až v osm večer středoevropského času. Mezitím dorazí červnová statistika nových objednávek v americkém průmyslu.
• Ranní okénko - Hlavní událostí tohoto týdne bude americká inflace
  Hlavní událostí tohoto týdne budou data o americké inflaci. Fed ponechal sazby na stávající úrovni, protože se opět zvýšila nejistota ohledně hospodářských vyhlídek. Fed poukázal na vyšší riziko růstu inflace i nezaměstnanosti. Obava o vývoj inflace se odrazí v budoucím nastavení měnové politiky. Z EU se dozvíme druhý odhad HDP za první čtvrtletí 2025, data z průmyslu a také jarní hospodářskou prognózu Evropské komise.
• Ranní okénko - Hlavní událostí tohoto týdne bude zasedání ČNB
  V tomto týdnu bude nejzajímavější událostí středeční zasedání ČNB. Očekáváme, že ČNB na tomto zasedání ponechá sazby na stávající úrovni 3,5 %. Dozvíme se index nákupních manažerů PMI v Německu, USA i eurozóně. Z globálního hlediska nás bude zajímat dění v USA, kde budou zveřejněny údaje o finálním odhadu HDP za 1Q 2025, PCE inflaci a o spotřebitelské důvěře.
• Ranní okénko - Hluboký pokles českých mezd nahrává stabilitě sazeb
  Dnes za několik málo minut vyjde statistika maloobchodních tržeb. Očekáváme prohloubení meziročního poklesu, stejně tak je nastaven i medián trhu. Z Německa již brzy ráno dorazila statistika továrních objednávek. V rámci mezí se jedná o dobrý výsledek, kdy namísto očekávané stagnace se dostavil meziměsíční růst o 0,8 %, relativně výrazné revize směrem nahoru se dočkal i neuspokojivý výsledek ze září (-4,0 % -> -2,9 %).
• Ranní okénko - Hnutí ANO ovládlo volby, půdorys nové vlády se teprve rýsuje
  O víkendu proběhly v tuzemsku parlamentní volby, ve kterých drtivě zvítězilo hnutí ANO se ziskem necelých 35 % a 80 mandátů ve Sněmovně. Hnutí ANO bude sestavovat vládu. Ale až následující povolební vyjednávání určí, zda-li to bude menšinová – jednobarevná – vláda hnutí ANO nebo koaliční s podporou SPD a Motoristů. Pro finanční trhy vítězství ANO není žádným překvapením, dál bude pečlivě sledovat jednání o vládě a vyhlížet její budoucí program. Tento týden budou publikována také data z tuzemské ekonomiky (inflace, průmysl, zahraniční obchod, maloobchod či nezaměstnanost). Globální ekonomický kalendář je spíše prázdnější, když nejzajímavějšími údaji budou zasedání Polské národní banky, zápis z posledního zasedání amerického Fedu i ECB či údaje z německého průmyslu.