Poprvé od roku 2011 provedly USA zásah na měnových trzích. Cíl? Nakoupit japonskou měnu společně s tokijskou vládou a zbrzdit tím oslabovaní jenu. Nikdo netuší, v jakých objemech se transakce americké strany pohybovaly, ačkoli se objevily spekulace, že mělo jít asi o 10 miliard dolarů. Japonský zásah by v takovém případě byl mnohem vyšší.
„Mají oslabující jen a potřebovali trochu pomoci. A my jsme tu pro Japonsko vždycky,“ řekl Trump.
Ale u něj už člověk tak trochu tuší, že z čisté lásky k bližnímu to Spojené státy nedělají. Slabý jen totiž Bílému domu nehraje do karet, protože silnější dolar prodražuje americký export. A sám Trump je velkým fandou slabého dolaru.
Vývoj měnového páru USD/JPY (denní graf – D1):
Kdyby pád jenu pokračoval, japonská centrální banka by musela přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb, což by mohlo způsobit zemětřesení na globálních trzích. Japonští investoři by mohli přelít akcie z amerických akcií a dluhopisů domů, protože by tam našli atraktivnější výnosy. Oslabil by se tím populární trend, kdy si investoři půjčují levný jen a investují do amerických aktiv (carry trade).
Každý velký výprodej amerických dluhopisů pro USA znamená problém. A těch v Japonsku zvlášť. Pokud totiž nepočítáme samotnou Ameriku, Japonsko je největším věřitelem USA.
To znamená, že odprodej amerických dluhopisů by prodražil obsluhu amerického dluhu, která už je teď mimořádně nákladná. Americké bondy nedrží jen malí japonští investoři, ale především banky, fondy nebo pojišťovny. V součtu kumulují přes bilion dolarů.
Aktuální intervence má vyvážit i vliv spekulativních obchodů, které tlačí jen dolů. Krátkodobě se to teď podařilo. Měnový pár USD/JPY klesl z dřívějších maxim 164 na 157. Je ale otázka, jestli jednorázová intervence zastaví dlouhodobý trend oslabujícího jenu.
Filip Kalčák