ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 2. května 2024

Bankovní rada na svém květnovém zasedání opět snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,25 %.

Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na letošních předchozích zasedání bankovní rady v únoru a březnu, a finanční trh snížení sazeb ČNB o půl procentního bodu očekával.

Inflace v únoru i březnu dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB a pohybuje se tak pod únorovou prognózou centrální banky.

Kurz koruny je naopak slabší, než centrální banka ve své prognóze předpokládala a snižování úroků stabilním tempem o půl procentního bodu v jednom kroku v celkovém kontextu dává smysl.

Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 5,25 % odpovídá očekáváním na finančním trhu.

Pro snižování úroků hovoří nízká inflace: ta se již v únoru dostala na dvouprocentní inflační cíl centrální banky a v březnu na této úrovni setrvala.

Vývoj cenových očekávání v jednotlivých sektorech české ekonomiky, zejména pokles inflačních očekávání mezi spotřebiteli, a stejně tak dostupné údaje o vývoji mezd, naznačují, že se nenaplnilo riziko roztočení tzv. mzdově-inflační spirály.

Mírné proinflační riziko může představovat vývoj kurzu koruny: česká měna je slabší, než ČNB předpokládala ve své prognóze zveřejněné počátkem února.

Kurz koruny jako takový ale nepředstavuje hráz, jež by měla proces snižování úroků zastavit: spíše jde o argument proti tomu, aby ČNB proces snižování úroků urychlila z předchozího snižování o půl procentního bodu v jednom kroku.

Předběžný údaj o HDP za letošní první čtvrtletí zároveň hlásí silnější růst české ekonomiky, než jaký předpokládala prognóza ČNB z počátku února.

Silnější růst české ekonomiky je sám o sobě také argumentem proti urychlení procesu snižování úroků české centrální banky.

Lepší výkon HDP je však zároveň dobrou zprávou pro českou měnu a koruna v reakci na údaj o HDP za letošní první čtvrtletí posílila – a silnější koruna dává bankovní radě v rámci procesu snižování úroků větší jistotu.

Dnešní snížení úrokových sazeb ČNB je zcela v souladu s očekáváním analytické obce.

Finanční trh, vyjádřeno vývojem výnosové křivky, v předvečer dnešního zasedání signalizoval kolísání očekávání mezi scénářem snížení úroků o půl procentního bodu anebo o čtvrt procentního bodu.

Snížení úroků o půl procentního bodu možná povede k mírně negativní reakci kurzu koruny.

Lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, což povede k poklesu úroků tuzemských bank – jak na vklady, tak na úvěry.

Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků tak bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice.

Vždy je ale potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích.

Jinými slovy: snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila od počátku letošního roku, se v české ekonomice začne naplno projevovat až počínaje prvním čtvrtletím 2025.

Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci bankovní rady, na níž budou prezentovány také hlavní závěry čerstvé čtvrtletní prognózy z dílny ČNB.

Osobně očekávám, že ČNB sníží své úroky o půl procentního bodu ještě alespoň na zasedání v červnu.

V průběhu druhého pololetí lze čekat pomyslné přeřazení na pomalejší rychlostní stupeň, co se snižování úroků týče, tedy na čtvrt procentního bodu v jednom kroku.

Pro závěr letošního roku očekávám repo sazbu na úrovni 3,50 % s prostorem pro mírný pokles, na 3 %, v prvních měsících roku 2025.

Na konkrétní rozhodování ČNB bude mít vliv nejen vývoj a výhled inflace v české ekonomice, ale také vývoj kurzu koruny a měnově-politické kroky ECB a amerického Fedu.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE