ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 2. února 2023

Bankovní rada na svém prvním letošním měnově-politickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny, což ovšem není překvapivý výsledek.

ČNB takto své úroky podržela beze změny již na pátém měnově-politickém zasedání v řadě.

ČNB zvýšila své úroky naposledy koncem loňského června a po celé druhé pololetí s nimi již nehýbala.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovní sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice.

Jako nejvíce pravděpodobný scénář vnímám stabilitu úroků po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině letošního roku by ale ČNB mohla začít své roky snižovat.

Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % není pro finanční trh překvapením: bankovní rada takto rozhodla na všech čtyřech zasedáních v loňském druhém pololetí a v mezidobí nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb.

Růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace byl v loňském závěrečném čtvrtletí slabší, než ČNB předpokládala ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu, slabší byl také růst výrobních cen v zemědělství a průmyslu.

Průměrný kurz koruny vůči euru je od počátku letošního roku silnější o více než 2,5 %, než ČNB pro první čtvrtletí roku 2023 předpokládala, a silnější kurz koruny sám o sobě zpřísňuje měnové podmínky v české ekonomice.

Zároveň ale v situaci, kdy ČNB vyčkává, jak dopadne inflace za leden a především k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB.

Stabilitu úroků finanční trh pro letošní první zasedání bankovní rady všeobecně předpokládal, pozornost se bude nicméně soustředit na odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude prezentována i čerstvá čtvrtletí prognóza z dílny centrální banky.

Předchozí čtvrtletní ekonomická prognóza, kterou ČNB prezentovala počátkem listopadu, pracovala s prudkým zvýšením úroků v loňském závěrečném čtvrtletí a následně s jejich snižování již od prvního čtvrtletí roku 2023.

Nebude úplným překvapením, pokud aspoň mírné zvýšení úroků navrhne pro nejbližší měsíce i nová prognóza, kterou ČNB bude prezentovat na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady.

Většina bankovní rady ale nechce k výkyvům úrokových sazeb v podobě jejich zvýšení, jež by bylo následováno poměrně brzkým obratem k poklesu úroků, přistoupit.

Převažující názor v bankovní radě je, že na stávajících úrovních úrokové sazby pomáhají tlumit inflaci v české ekonomice již dostatečně výrazně.

Centrální banka chce zároveň vyčkat na výsledky mzdových vyjednávání v české ekonomice pro rok 2023 a na další kroky v oblasti směřování rozpočtové politiky.

Pokles cen energií na světových trzích, klesající spotřeba domácností v české ekonomice a také silnější koruna jsou nicméně faktory, jež budou inflaci tlačit dolů a jež mohou v průběhu letošního roku otevřít debatu o snižování úroků ČNB.

Nepředpokládám, že by ČNB měla své úroky dále zvýšit, zároveň ale nečekám ani rychlý obrat do opačného směru.

Očekávám, že ČNB podrží své úroky beze změny i po celé letošní první pololetí, ve druhé polovině letošního roku by ale mohla zahájit proces jejich snižování.

Druhé pololetí roku 2023 by již mělo být ve znamení jasně viditelného poklesu inflace v české ekonomice, k němuž by mělo přispět i aktuální dění na trzích s energiemi a také silnější koruna.

Velké centrální banky jako ECB či americký FED by měly v průběhu letošního druhého čtvrtletí ukončit cyklus zvyšování svých úroků a v případě USA může být v závěru roku 2023 na stole otázka snížení úrokových sazeb.

Z pohledu ČNB bude důležitý vývoj mezd v české ekonomice a nastavení rozpočtové politiky, nicméně řada domácích i vnějších faktorů dle mého názoru v letošním třetím čtvrtletí otevře prostor pro zahájení cyklu snižování úroků ČNB.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE