ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 20. března 2024

Bankovní rada na svém březnovém zasedání snížila úrokové sazby o půl procentního bodu: repo sazbu na úroveň 5,75 %.

Šlo o stejný rozsah snížení úroků jako na předchozím zasedání bankovní rady na počátku února a na finančním trhu očekávání snížení sazby o půl procentního bodu drtivě převažovalo.

Inflace v české ekonomice klesá rychleji, než se čekalo, když již v únoru dosáhla úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Samotný vývoj inflace nabízí argumenty i pro výraznější snížení sazeb než o půl procentního bodu v jednom kroku, k určité zdrženlivosti v tomto ohledu naopak vybízí oslabení koruny, pozorované po únorovém snížení úroků.

Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 5,75 % odpovídá převažujícímu očekávání na finančním trhu.

Inflace v české ekonomice v prvních dvou měsících letošního roku výrazně klesla a data z trhu práce naznačují, že se nenaplnilo riziko roztočení tzv. mzdově-inflační spirály.

Růst mezd v české ekonomice zůstává umírněný a dostupné průzkumy naznačují, že na straně spotřebitelů došlo ke zmírnění očekávání ohledně růstu cen v dalších měsících.

Data z české ekonomiky zároveň vykreslují smíšený obrázek ohledně celkového výkonu, neboť poměrně silný růst maloobchodních tržeb za letošní leden kontrastoval se slabou průmyslovou výrobou a poklesem průmyslových objednávek.

Základní scénář prognózy z dílny ČNB, jenž byl zveřejněn na minulém zasedání bankovní rady na počátku února, pracuje s předpokladem výrazného poklesu úrokových sazeb zejména v letošním prvním pololetí.

Jak aktuální vývoj inflace a další zprávy z české ekonomiky, tak vyznění základního scénáře prognózy ČNB by hovořily pro výraznější snižování úroků než o půl procenta v jednom kroku.

Bankovní rada ovšem v únoru při prezentaci nové prognózy dala najevo, že úroky budou pravděpodobně klesat pozvolněji, než s čím pracuje základní scénář prognózy z dílny centrální banky.

Pro relativní opatrnost při snižování úroků hovořilo také oslabení koruny pozorované v uplynulých týdnech.

Nicméně, nebude překvapením, pokud se dozvíme, že na březnovém zasedání někteří členové bankovní rady hlasovali pro výraznější snížení úroků než o většinově schválených 50 bazických bodů.

Dnešní snížení úrokových sazeb ČNB není pro finanční trh překvapením.

Zároveň lze předpokládat, že ČNB bude úroky snižovat i na dalších zasedáních, přičemž se může držet tempa snižování o půl procentního bodu v jednom kroku.

Snižování úroků ČNB povede k poklesu úroků tuzemských bank – jak na vklady, tak na úvěry.

Změkčování měnových podmínek skrze pokles úroků tak bude impulsem pro vyšší čerpání úvěrů a oživení domácí poptávky v české ekonomice.

Vždy je ale potřeba mít na paměti, že změna úroků centrální banky se v ekonomice naplno projeví se zpožděním několika kalendářních čtvrtletí, standardně se hovoří o čtyřech až šesti kalendářních čtvrtletích.

Jinými slovy: snižování úroků, k němuž ČNB přistoupila letos v únoru a březnu, se v české ekonomice naplno projeví až počínaje prvním čtvrtletím 2025.

Očekávám, že ČNB bude své úroky snižovat o půl procentního bodu i na zasedáních v letošním druhém a třetím čtvrtletí.

Pro závěr letošního roku očekávám repo sazbu na úrovni 3,25 % s prostorem pro mírný pokles, na 3 %, na počátku roku 2025.

Na konkrétní rozhodování ČNB bude mít vliv nejen vývoj a výhled inflace v české ekonomice, ale také vývoj kurzu koruny, jehož důležitost zmínilo v uplynulých týdnech hned několik členů bankovní rady.

Vliv na kroky ČNB bude mít také výhled měnové politiky v USA a v eurozóně, což jsou faktory, jež mají zpětně dopad na kurz české měny.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE