ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 21. června 2023

Bankovní rada na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny: v souladu s očekáváním finančního trhu.

ČNB naposledy zvýšila své sazby loni v červnu a od té doby je drží beze změny, dnešní rozhodnutí tak znamená stabilitu úroků na osmém měnově-politickém zasedání bankovní rady v řadě.

Na předchozím zasedání počátkem května hlasovali hned tři členové bankovní rady pro mírné zvýšení úrokových sazeb.

Po květnovém zasedání bankovní rady ale z české ekonomiky chodily zprávy naznačující rychlejší odeznívání inflačních tlaků, než centrální banka čekala ve své prognóze.

Názor, že v červnu ponechá ČNB úroky beze změny, tak byl na finančním trhu fakticky jednomyslný.

Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji stabilitu úroků ČNB i v letošním třetím čtvrtletí, v závěrečném čtvrtletí letošního roku se ale může otevřít prostor pro postupné snižování úroků.

Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % je v souladu s očekáváním finančního trhu.

Hlasování bankovní rady na předchozím zasedání počátkem května bylo velmi těsné, když hned tři členové ze sedmičlenné rady hlasovali pro zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu.

Stabilitu úrokových sazeb na červnovém zasedání nicméně trh očekával jednoznačně, neboť zprávy z české ekonomiky, jež přišly v uplynulých dvou měsících, hovoří proti zpřísnění měnové politiky.

Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu a květnu zpomalil výrazněji, než co předpokládala prognóza ČNB zveřejněná počátkem května.

Výrazně se zpomaluje meziroční růst výrobních cen v průmyslu a ceny v zemědělství se v květnu dokonce vydaly k výraznému meziročnímu propadu, jenž činil o něco více než 10 %.

Česká ekonomika za letošní první čtvrtletí hlásí mezikvartální stagnaci HDP s výrazným poklesem spotřeby domácností, což taktéž zapadá do obrázku zmírňujících se inflačních tlaků.

Slabší, než ČNB očekávala, byl růst mezd v české ekonomice vykázaný za letošní první čtvrtletí.

Coby faktor, jenž střednědobě povede ke zmírnění inflační tlaků, je vnímán také fiskální konsolidační balíček, který v květnu představila vláda.

Všechny uvedené faktory naznačují, že se inflační tlaky a rizika v české ekonomice zmírňují a oslabují se tak argumenty pro další zvýšení úroků ČNB.

Meziroční inflace v červnu klesne pod 10 % a další zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen bude pokračovat i v dalších měsících.

ČNB ale i nadále zůstane ostražitá ohledně vývoje mezd a inflačních očekávání v české ekonomice.

Stabilitu úrokových sazeb tak lze čekat i po celé třetí čtvrtletí letošního roku.

Pokud údaje o HDP a mzdách za druhé čtvrtletí, jež budou k dispozici v září, ukáží, že růst mezd zůstává v přijatelné oblasti, a že ze strany spotřeby domácností nepřicházejí inflační rizika, tak se v závěrečném čtvrtletí může otevřít prostor pro snižování úroků.

Zahájení procesu snižování úroků v letošním závěrečném čtvrtletí by nijak nebylo v rozporu se stávající prognózou ČNB, kterou centrální banka prezentovala na počátku května.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE