ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 21. prosince 2023

Bankovní rada na svém prosincovém zasedání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu: repo sazbu na úroveň 6,75 %.

Na finančním trhu převažovaly sázky na tento výsledek, nejistoty ale byly výrazné s tím, že by v bankovní radě mohla opět převážit opatrnost s odsunutím prvního snížení sazeb do roku 2024.

ČNB se tak připojila k Maďarsku a Polsku, když coby třetí centrální banka v Evropské unii začala snižovat úrokové sazby.

Pro snížení úroků hovořila data z české ekonomiky v podobě klesající inflace, slabého výkonu HDP a v porovnání s prognózou ČNB také slabšího růstu mezd.

Koruna je oproti listopadové prognóze ČNB ve stávajícím čtvrtletí zatím o necelé půl procento silnější a tržní úrokové sazby jsou oproti prognóze centrální banky naopak vyšší a na prostor pro snížení úroků tedy poukazuje i vývoj měnových podmínek v české ekonomice.

Mírné snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu na úroveň 6,75 % je v souladu s převažujícím očekáváním finančního trhu.

Již na listopadovém zasedání byly dva hlasy pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu – viceguvernér Frait a člen bankovní rady Holub – a na možnost snížení úroků na prosincovém zasedání poukazovaly v uplynulých týdnech komentáře i některých dalších členů bankovní rady.

Zároveň ale byla zmiňována nejistota ohledně novoročního navýšení cen energií a nového nacenění potravin s rizikem tlaku na navýšení inflačních očekávání na straně domácností a firem.

Předpokládám, že rozhodnutí bankovní rady nebylo jednomyslné, tedy že vedle většinové podpory mírného snížení úroků zde zůstal také tábor zastánců stability úrokových sazeb.

Pro snížení úrokových sazeb hovoří data z české ekonomiky: nejen klesající inflace, ale také slabý výkon HDP v letošním třetím čtvrtletí a oproti očekávání ČNB také slabší růst mezd.

Pokud vezmeme předpoklady čtvrtletní prognózy ČNB zveřejněné počátkem listopadu, tak oproti očekávání je koruna vůči euru mírně silnější a úrokové sazby na tuzemském peněžním trhu jsou nad prognózou centrální banky, tedy měnové podmínky v české ekonomice jsou přísnější, než prognóza předpokládala.

V neposlední řadě se snížením úroků v letošním závěrečném čtvrtletí počítala i samotná prognóza z dílny ČNB: za celé závěrečné čtvrtletí až o tři čtvrtiny procentního bodu.

Rozhodnutí zahájit proces snižování úrokových sazeb vnímám jako zcela opodstatněné.

Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, kdy prognóza pro rok 2024 předpokládá návrat inflace do oblasti dvouprocentního cíle, tak bylo odkládání pozvolného snižování úroků stále více těžko obhajitelné.

Zajímavá bude odpolední tisková konference bankovní rady: dozvíme se nejen skóre dnešního hlasování o nastavení úrokových sazeb, ale také to, jak se bankovní rada vyjádří k otázce dalšího snižování úroků.

Osobně očekávám, že bankovní rada sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu jak na svém únorovém zasedání, tak v březnu.

V průběhu druhého čtvrtletí by se na pořad mohlo dostat snižování úroků o půl procentního bodu v jednom kroku s tím, jak v souvislosti s klesající inflací budou reálné úrokové sazby v české ekonomice na poměrně vysokých kladných úrovních.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE