ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 22. prosince 2021

Bankovní rada ČNB na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 %, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Z pohledu finančního trhu jde o mírně vyšší než předpokládané navýšení úroků, neboť představitelé ČNB včetně guvernéra Rusnoka avizovali před prosincovým zasedáním jako velmi pravděpodobný krok zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu.

Zvýšení hlavní úrokové sazby je opět poměrně výrazné a tento krok potvrzuje, že bankovní rada stále vnímá potřebu reagovat na inflační rizika s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání v tuzemské ekonomice.

Představitelé ČNB ve svých nedávných výrocích naznačovali, že repo sazba by mohla dosáhnout vrcholu v oblasti 4 %, zřejmě již v prvním čtvrtletí 2022, a trhy nyní budou vyčkávat, zda dnešní tisková konference ČNB tento scénář podpoří anebo zda bude potřeba zvyšovat úroky ještě výrazněji. 

Zvýšení repo sazby ČNB o plný jeden procentní bod na úroveň 3,75 % je mírně nad očekáváním finančního trhu, jenž v návaznosti na nedávné komentáře několika členů bankovní rady očekával zvýšení na úroveň 3,50 %.

Jde jen o nepatrně méně výrazné zvýšení než v listopadu, kdy šla repo sazba nahoru o jeden a čtvrt procentního bodu a i prosincové zvýšení úroků tedy představuje výrazný krok.

Většina bankovní rady zjevně cítila potřebu razantně reagovat na růst inflačních rizik v české ekonomice, zároveň ale lze předpokládat, že se repo sazba ČNB blíží svému vrcholu, jenž by se mohl nacházet v oblasti čtyř procent. 

Cestou růstu úrokových sazeb se vydalo již několik centrálních bank v regionu střední a jihovýchodní Evropy: vedle ČNB a maďarské centrální banky, jež zvýšily své sazby v červnu jako první v EU (maďarská MNB tento první krok učinila jeden den před českou centrální bankou), úrokové sazby zvyšují také centrální banky v Polsku a Rumunsku.

ČNB odhaduje teoreticky rovnovážnou úroveň repo sazby pro českou ekonomiku v rozmezí 2,50 % až 3,00 %, aktuální úroveň úroků ČNB je tak již nad tímto pomyslným neutrálem.

Čtvrtletní prognóza ČNB, zveřejněná počátkem listopadu, předpokládala, že repo sazba dosáhne svého vrcholu v prvním čtvrtletí 2022 na úrovni 3,25 % či 3,50 %.

Data z české ekonomiky ovšem signalizují, že růst cenových tlaků je výraznější, než se původně předpokládalo, což si vyžádalo prudší reakci na straně zvyšování úrokových sazeb.

Pro potřebu rychlejšího zvýšení úroků hovoří také fakt, že koruna v uplynulých týdnech posilovala pomaleji, než ČNB předpokládala a měnové podmínky v ekonomice se prostřednictvím vývoje kurzu koruny zpřísňují pozvolněji, než s čím počítala listopadová prognóza centrální banky. 

Pozornost finančních trhů se bude soustředit na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, zejména na komentáře k výhledu inflace a dalšího vývoje úrokových sazeb.

Komentáře ČNB z posledních týdnů naznačovaly, že repo sazba může dosáhnout vrcholu v oblasti 4 % zřejmě již v průběhu prvního čtvrtletí 2022.

Dnešní rozhodnutí bankovní rady ale naznačuje, že repo sazba může nalézt svůj vrchol mírně nad čtyřmi procenty. 

Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat a pokud česká koruna dále posílí vůči euru, tak by se ve druhé polovině roku 2022 úrokové sazby ČNB mohly vydat k mírnému poklesu.

Po dosažení úrovně 3,75 % byla repo sazba ČNB od letošního června zvýšena již celkem o tři a půl procentního bodu a lze tak předpokládat, že větší část cesty směrem nahoru mají úroky české centrální banky v tomto cyklu zpřísňování měnové politiky již za sebou. 

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE