Index investiční gramotnosti: Investiční gramotnost v Česku roste, sebevědomí také. Přesto si v investicích stále nevěří přes dvě třetiny Čechů

• Investiční gramotnost se v Česku meziročně výrazně zvýšila. Nejlépe si vedou lidé ve věku 45–53 let, nejhůře mladí do 35 let.

• Muži stále ví o investování výrazně více než ženy, ty je ale rychle dotahují.

• Ve srovnání se sousedním Slovenskem a Polskem jsou na tom Češi nejlépe.

Češi a Češky se v investičních znalostech rok od roku zlepšují. Investiční gramotnost se zlepšuje také napříč generacemi, nejrychleji své aktuální manko ve znalostech dohání mladí lidé do 35 let. Stále nám však chybí sebevědomí – za nepříliš nebo zcela neznalého investora se označují dvě třetiny Čechů. Vyplývá to z posledního Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu na základě výzkumu agentury IPSOS.

Index investiční gramotnosti sleduje úroveň vědomostí české populace v klíčových investičních oblastech. Aktuální průzkum (realizovaný na reprezentativním vzorku 1050 obyvatel v prosinci 2023) ukázal, že úroveň znalostí o investicích se v Česku uplynulé tři roky neustále zlepšuje, od posledního měření (2022) navíc Češi prokázali dosud nejvýraznější posun a dostali se na hodnotu 113,9 bodů (105,5 b. při předchozím měření).  Premiérově se letos měřil Index investiční gramotnosti v Polsku a podruhé na Slovensku. Na Slovensku došlo k poklesu na 97,3 bodů, zatímco v Polsku při premiéře Indexu dosáhli hodnoty 90,6 bodů.

„Letošní výsledky vnímám pozitivně. Lidé oproti minulosti chápou investování jako efektivní ochranu peněz před inflací. Negativní situace s sebou přinesla pozitiva. Češi více přemýšlejí nad tím, jak investují. Vnímají nestabilitu trhu, rostoucí a v současnosti zase klesající inflaci a s ní související oscilaci úrokových sazeb. Uvědomují si tak například, že nelze predikovat budoucí výnosnost na základě historie. Zároveň se soustředí na diverzifikaci svých peněz a zajímají se o nové produkty, kterými by své investiční portfolio rozšířili, jako je například aktuální novinka v oblasti finančního zajištění na stáří, tzv. Dlouhodobý investiční produkt,“ popisuje Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu.

Polepšili jsme si v každé oblasti

Zhruba tři čtvrtiny obyvatel chápou správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k vyšším výnosům se váže také vyšší riziko. Razantně (o necelých 12 procentních bodů) se zlepšila informovanost o historických výnosech: 4 z 10 Čechů správně odpověděli, že minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích. Oproti poslednímu měření výrazně více lidí (celkem 48 %, tj. nárůst o více než 12 p. b.) také ví, že proti poklesům na akciových trzích se nelze pojistit. Největší problém naopak dělá Čechům otázka zdanění příjmů z cenných papírů. Dvě třetiny Čechů neznají správnou sazbu.

„Investiční gramotnost je stejně jako tanec nejenom o teorii, ale i o protancovaných střevících. Je správné, že se čím dál více věnujeme informování o investování včetně jeho rizik od základních po vysoké školy, ale vlastní zkušenost je nenahraditelná. Na výsledcích indexu se tak nyní i do budoucna bude projevovat nejen výsledek edukace, ale také čím dál častější zkušenosti lidí s investováním, které se zejména díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo,“ komentuje výsledky Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.

Ženy dotahují ztrátu v investičních znalostech

Stejně jako v minulých třech letech platí, že muži mají v investiční gramotnosti před ženami náskok, ten se však poměrně rychle snižuje. Zatímco v roce 2021 byl rozdíl ve znalostech ve prospěch mužů 50 %, nyní činí 35 %. Největší problémy dělají ženám i mužům otázky ohledně principu složeného úročení a počítání s procenty. Ženy pak často tápou ve vlivu měnových kurzů, muži měli nejmenší procento správných odpovědí v oblasti záruky budoucích výnosů.

„Nejnovější data Indexu investiční gramotnosti jsou potěšující, a to hned ve více směrech. Zejména pak v tom, že celkově znatelně stoupá investiční gramotnost Čechů, a také tím, že ženy současně stahují náskok mužů. Investiční gramotnost žen se totiž zlepšuje ještě rychleji než investiční gramotnost mužů. Důvodem je zejména mimořádně vysoká inflace uplynulých více než dvou let. Ta přiměla podstatnou část Čechů více se zaobírat investicemi, aby tak omezili nepříznivý dopad inflace na své úspory. Vhodně rozvržené investování, jehož je právě dostatečná investiční gramotnost základním předpokladem, skutečně v uplynulých zhruba dvou letech mohlo dramaticky snížit neblahý dopad inflace v podobě citelného snížení kupní síly domácností. Je potěšující, že řada Čechů si to zjevně uvědomila, zapracovala na své investiční gramotnosti, a uchránila si tak v celé řadě případů nemalou část svých úspor, často vytvářených po dlouhá léta, ba desetiletí,“ dodává Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Zlepšení i napříč generacemi, geograficky stále vynikají Pražané

Investiční gramotnost se zlepšuje také napříč věkovými kategoriemi. Výsledky jsou těsné, ovšem nejlepší znalosti prokázali Češi a Češky ve věku 45–53 let, “nejhůře“ jsou na tom mladí lidé do 35 let, kteří ovšem své manko dohánějí nejvyšším tempem. Nejmladší generace (věk 18–26) si oproti ostatním věkovým kategoriím nejlépe vede v oblastech diverzifikace investic a porozumění složeného úročení. „Věřím, že i nadále se bude finanční gramotnost Čechů zlepšovat tím, jak budeme bohatnout, a hlavně díky lepšímu přístupu k informacím se bude finanční tematika stávat mainstreamem,” říká tvůrce Investičního podcastu Vojty Žižky a influencer v oblasti investic Vojta Žižka.

Z geografického hlediska vedou v investiční gramotnosti Pražané a obecně občané měst nad 100 tisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že v Praze a okolí je větší koncentrace lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, potvrzuje se, že právě tyto skupiny mají investiční gramotnost vyšší. Propastný rozdíl (66 p. b.) index ukázal mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzdělání. Nejslabším regionem – byť i zde došlo ke zlepšení – je Ústecký kraj.

„Průzkum potvrzuje, že největším učitelem finanční gramotnosti je samotná zkušenost. Jakkoliv si lidé zvyšují znalosti – například o inflaci, ten největší dopad má, když si ji člověk zažije. Stejně to platí i pro investování, kdy člověk může mít detailně teoreticky nastudováno, ale růsty i poklesy se musejí především zažít. I proto dává velký smysl, že nejvyšší finanční gramotnost má skupina ve věku 45–53 let, kde se k řadě znalostí přidávají už i značné zkušenosti,“ vysvětluje Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

Sebevědomí nám stoupá, ale znalí se stále podceňují

Oproti minulým měřením se zvyšuje počet lidí, kteří se považují za velmi, relativně nebo spíše znalé investory. Nejvíce si věří generace ve věku 27–35 let, každý desátý se považuje za velmi nebo relativně hodně znalého investora. Přes pozitivní trend se však za zcela nebo nepříliš znalé investory považují asi dvě třetiny Čechů. Sebevědomí chybí především ženám, za zcela neznalé investorky se považuje 31 % z nich, a to navzdory výrazně se zlepšujícím znalostem.

Lidé, kteří se považují za velmi znalé investory, se spíše přeceňují – se svými vědomostmi se umístili až na třetím místě, a to za lidmi, kteří se považují za relativně hodně znalé investory či spíše znalé investory. Je to potvrzení trendu, který se projevil už v předchozích měřeních průzkumu: sebevědomí často neodpovídá reálným znalostem.

„Jedním z důvodů může být nedostatečná zkušenost v kombinaci s přílišnou důvěrou ve vlastní úspěchy v minulosti. To vede k přehlížení možnosti ztráty. Podobně vysoké sebevědomí v důsledku může vést k riskantnímu chování, jako je nadměrné obchodování či ignorování potřeby diverzifikace portfolia. Druhým důvodem pak může být Dunning-Krugerův efekt, kdy lidé s podprůměrnými schopnostmi svůj výkon výrazně nadhodnocují. Tento jev se může projevit i v investičním rozhodování, kde investoři mohou přeceňovat svou schopnost předvídat tržní vývoj a podcenit rizika,“ komentuje Lukáš Raška, analytik společnosti Portu.

Nicméně ti, co se považují za zcela neznalé, skutečně prokázali nejnižší investiční gramotnost. Jedná se nejčastěji o lidi se základním vzděláním, z obcí do 10 tisíc obyvatel a podprůměrnými příjmy.

Češi rozumí investicím lépe než Slováci a Poláci

Index investiční gramotnosti tentokrát porovnával výsledky ze tří zemí: Česka, Slovenska a Polska. Ukázalo se, že Češi v investiční gramotnosti znatelně vedou (113,9 b.), na druhém místě se umístilo Slovensko (97,3 b.), na třetím Polsko (90,6 b.). Češi mají nejlepší výsledky v devíti otázkách z celkem deseti, v oblasti vztahu výnosu a rizika se o první místo dělí se Slovenskem. Pro všechny země platí, že ženy dosáhly nižších výsledků než muži, slovenští i polští muži pak překonávají v investiční gramotnosti české ženy. „Prvenství českých investorů je velmi zajímavý výsledek, zejména vezmeme-li v potaz, že Polsko, které je “až” na třetím místě za ČR a Slovenskem, je obecně vnímáno v regionu střední a východní Evropy za lídra co se rozvinutosti kapitálového trhu týče,” říká Jiří Kovařík z Burzy cenných papírů Praha.

Otestovat se může každý

Cílem Indexu je vytvořit nástroj pro měření a sledování vývoje investiční gramotnosti v čase a napříč jednotlivými skupinami populace. Součástí projektu je i web rozumiminvesticim.cz, který každému nabízí možnost otestovat vlastní investiční gramotnost a porovnat svůj výsledek s celostátním průměrem.