ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 29. března 2023

Bankovní rada ponechala úrokové sazby opět beze změny, což ovšem není překvapivý výsledek.

ČNB takto své úroky podržela beze změny již na šestém měnově-politickém zasedání v řadě.

ČNB zvýšila své úroky naposledy koncem loňského června a po celé loňské druhé pololetí a ani letos v únoru s nimi již nehýbala.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby na stávajících úrovních dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice.

Coby riziko ve směru delšího setrvání inflace na vysokých úrovních je vnímán vývoj mezd a veřejných rozpočtů.

Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji stabilitu úroků ČNB po celé první pololetí 2023 a zahájení jejich snižování ve druhé polovině letošního roku.

Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % není pro finanční trh překvapením: bankovní rada takto rozhodla na všech zasedáních od počátku loňského druhého pololetí a za poslední týdny nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb.

Růst spotřebitelských cen je letos zatím blízko odhadů centrální banky: celková inflace byla v únoru nepatrně nad prognózou ČNB, jádrová inflace vyšla přesně na úrovni prognózy.

Průměrný kurz koruny vůči euru je od počátku roku silnější o více než 1,3 %, než ČNB pro první čtvrtletí roku 2023 předpokládala ve své únorové prognóze, a silnější kurz koruny sám o sobě zpřísňuje měnové podmínky v české ekonomice.

Většina členů bankovní rady již nechce úrokové sazby dále zvyšovat.

Zároveň ale v situaci, kdy ČNB vyčkává, k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice a jak vysoko zůstanou inflační očekávání, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB.

Stabilitu úroků finanční trh pro březnové zasedání ČNB všeobecně předpokládal, pozornost se bude nicméně soustředit na odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, kde budou prezentovány aktuální názory ČNB na výhled inflace a na dění v ekonomice.

Klesající ceny energií a dalších komodit, slabší spotřeba domácností, silnější koruna: tyto faktory vesměs vedou k poklesu inflace.

Nedávné otřesy v bankovních sektorech v USA a Švýcarsku velmi pravděpodobně povedou ke zpřísnění úvěrových standardů bank jak v USA, tak v západní Evropě, což povede k slabšímu růstu ekonomiky.

Slabší růst globální ekonomiky bude sám o sobě faktor působící ve směru nižší inflace, se slabším hospodářským růstem může být navíc spojen další pokles cen komodit, což opět hovoří pro slabší inflační tlaky.

Zároveň se zdá, že nedávné otřesy na globálních trzích měly jen přechodný rušivý vliv na středoevropské měny včetně koruny: koruna znovu posiluje a silnější kurz povede ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.

Kombinace klesající inflace, která zřejmě již v červnu spadne pod 10 %, a silnější koruny dle mého názoru vytvoří v letošním druhém pololetí prostor pro pokles úroků ČNB.

Z nedávných výroků z bankovní rady je ale patrné, že ČNB bude chtít vyčkat na údaje o vývoji mezd a spotřeby domácností v letošním druhém čtvrtletí, jež bude mít k dispozici až na zasedání koncem září.

Velké centrální banky jako ECB či americký FED již možná úroky dále zvyšovat nebudou anebo cyklus zvyšování svých úroků ukončí v průběhu letošního druhého čtvrtletí a v případě USA může být v závěru roku 2023 na stole otázka snížení úrokových sazeb.

K zpřísnění měnových podmínek v USA a západní Evropě ale dojde skrze zpřísnění úvěrových podmínek ze strany bank a ČNB by se proto nemusela obávat scénáře, v němž by české ekonomice mohl hrozit dovoz vyšší inflace ze zahraničí.

Klíčovým faktorem pro kroky ČNB v letošním druhém pololetí bude především vývoj na straně domácích faktorů, v prvé řadě mezd a vládní rozpočtové politiky.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE