ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 6. listopadu 2025

Bankovní rada na svém listopadovém měnovém zasedání ponechala úroky beze změny, repo sazbu na úrovni 3,50 %, v souladu s očekáváním finančního trhu.

Šlo tak o čtvrté zasedání v řadě, kdy ČNB nechala úroky beze změny: naposledy je snížila v květnu, o čtvrt procentního bodu.

Repo sazba ČNB se na své aktuální úrovni 3,50 % již nachází v oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 % až 3,50 %.

Přetrvávající cenové tlaky ve službách a v sektoru nemovitostí, poměrně robustní růst HDP hlášený dle předběžných údajů pro letošní 3. čtvrtletí a silný růst mezd vykázaný ve 2. čtvrtletí: to vše vede centrální banku k opatrnosti.

ČNB zahájila cyklus snižování úroků v prosinci 2023 a z výroků představitelů bankovní rady lze usuzovat, že tento cyklus uvolňování měnové politiky již skončil, zároveň se ale zatím nerýsuje potřeba obratu ve smyslu zahájení zvyšování úroků.

ČNB může držet své úroky beze změny řadu následujících čtvrtletí.

Bankovní rada chce ponechat reálné úrokové sazby, definované coby rozdíl mezi nominální úrokovou sazbou a očekávanou inflací, na dostatečně vysoké úrovni s cílem držet pod kontrolou inflační rizika.

Na výčtu inflačních rizik nalezneme jednak vývoj cen ve službách a v nemovitostním sektoru, růst mezd v české ekonomice (jenž byl ve 2. čtvrtletí silnější, než se čekalo) a ve směru významnějších proinflačních rizik možná začne výhledově působit také rozpočtová politika.

Jádrová inflace se i v důsledku zmíněných faktorů (mzdové tlaky v ekonomice, růst cen ve službách) drží poměrně vysoko: v srpnu i září činila meziročně shodně 2,8 %, což bylo sice v souladu s prognózou ČNB, zároveň to však centrální bankéře utvrdilo v názoru, že je potřeba držet relativně přísné měnové podmínky.

Coby brzda inflace pomáhá relativně silný kurz koruny, z pohledu bankovní rady ale silná koruna nepředstavuje faktor, jenž by volal po snížení úroků.

Centrální banka v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že silná koruna pomáhá tlumit cenové tlaky v případě zboží, zatímco na ceny služeb má měnový kurz méně výrazný dopad – a právě cenový vývoj ve službách patří mezi klíčová rizika na pomyslném seznamu ČNB.

Potenciálním protiinflačním faktorem zůstávají cla uvalená ze strany USA s tím, jak představují riziko pro růst české ekonomiky a pro globální hospodářský růst obecně.

V případě eurozóny jako celku se zatím však negativní dopad cel nijak dramaticky neprojevil, byť v případě německé ekonomiky některé ukazatele pokulhávají (příklad: propad objednávek v tamním zpracovatelském průmyslu v letošním 3. čtvrtletí).

Jinými slovy: rizika, jež představuje celní politika USA pro hospodářský růst v Evropě (s doprovodnými protiinflačními dopady), zatím nejsou pomyslnou hlavní kartou, na kterou by měla ČNB při nastavování své politiky sázet.

Trh nyní bude vyčkávat na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady: jednak na informaci o skóre dnešního hlasování o nastavení úrokových sazeb (předpokládáme, že rozhodnutí bylo jednomyslné), a také na vyznění čerstvé čtvrtletní prognózy vývoje české ekonomiky včetně inflace a úrokových sazeb.

ČNB velmi pravděpodobně naznačí, že její úrokové sazby zůstanou po delší dobu beze změny na svých stávajících úrovních.

Sdílíme názor, že cyklus snižování úrokových sazeb, jenž ČNB započala v prosinci 2023, již skončil, když k poslednímu snížení svých úroků ČNB přikročila letos v květnu.

Bankovní rada ale zároveň nemá důvod, aby se v dohledné době zabývala možností zvýšení úrokových sazeb.

V základním scénáři čekáme stabilitu úroků ČNB přinejmenším do konce roku 2026.

Riziko vůči scénáři delší stability úroků ovšem nyní vnímáme v možnosti zahájení jejich zvyšování již v průběhu roku 2026, zejména pokud by se rýsovalo uvolnění rozpočtové disciplíny, neboť expanzivnější rozpočtová politika by představovala inflační riziko.

Klíčovými faktory pro rozhodování ČNB bude každopádně i nadále vývoj inflace (zejména růst cen ve službách), tempo růstu mezd, výhled rozpočtové politiky nové vlády a z vnějších faktorů bude bedlivě sledován vývoj v německé ekonomice, tedy zda se naplní předpoklad prorůstového impulzu ze strany vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.

Kroky ČNB na poli úrokových sazeb jsou veřejností bedlivě sledovány mimo jiné z důvodu možných dopadů na vývoj sazeb u hypotečních úvěrů.

Zde platí konstatování, že úroky u nových hypoték klesají jen mírně, letos v září dle údajů České bankovní asociace činily sazby u nových hypoték 4,52 %, když loni v prosinci jejich úroveň činila 4,80 % a loni v září se průměrná úroková sazba u nových hypoték nacházela mírně na úrovni 4,96 %.

Je dobré si připomenout, že na sazbu u hypoték má vliv nejen vývoj úrokových sazeb ČNB, ale výrazně se zde propisuje také vývoj delších sazeb na kapitálovém trhu, zejména výnosů korunových vládních dluhopisů, u nichž došlo k poměrně viditelnému meziročnímu růstu a prostor pro další pokles hypotečních sazeb se tak výrazně zužuje.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE