Rozbřesk: Euro na cestě do emerging markets

Čtěte více

• Rozbřesk: Ekonomické trendy nastupující dekády, aneb na co se připravit?
  Posledním dnem roku 2019 uzavřela svou kapitolu také minulá dekáda, jejíž začátek poznamenaly následky velké hospodářské krize, zatímco jejímu konci dominovaly obavy z blížící se recese. Ty se sice prozatím nenaplnily, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky přetrvá i v tomto roce. Co dalšího nám minulá dekáda může napovědět o hlavních trendech pro nastupující dvacátá léta?
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny ztrácí na tempu
  Nepřekvapil, a tak ani nezarmoutil. Asi tak se dá zhodnotit bleskový odhad HDP eurozóny za čtvrtý kvartál loňského roku. Podle odhadu Eurostatu si hospodářství eurozóny udrželo mezičtvrtletní tempo 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení růstu ze 1,6 % na 1,2 %. Ještě v prvním pololetí přitom ekonomika eurozóny rostla svižným tempem překonávajícím dvě procenta, nicméně s tím, jak začal ztrácet dech průmysl – zvláště pak ten automobilový ovlivněný jednak nasycením poptávky, ale i novými emisními regulacemi – se nenašlo žádné další odvětví, které by tento výpadek dokázalo dostatečně vyvážit. A jak naznačují poslední PMI, na restart průmyslu to nevypadá ani v úvodu letošního roku. Navzdory přehršli levných peněz natištěných ECB a uvolněné fiskální politice v řadě zemí Unie. Když k tomu připočteme nejistotu kolem brexitu a zpomalování čínské poptávky, důvod k optimismu se hledá jen těžko.
• Rozbřesk: Ekonomika si vede lépe, než ČNB předpokládala, Fed opouští pohádku o dočasně vysoké inflaci
  Dva měsíce po konci třetího kvartálu máme konečně možnost seznámit se s podrobnými – i když ještě ne se všemi – výsledky české ekonomiky. Růst HDP byl nakonec o něco málo lepší, než naznačoval bleskový odhad, což je s ohledem na situaci v automobilovém průmyslu docela malý zázrak.
• Rozbřesk: Emerging markets opět na koni a další test poptávky po českých bondech
  Ty tam jsou časy, kdy novinovým titulkům dominovaly obavy z prudkého zpomalení čínské ekonomiky či vážných hospodářských problémů Ruska. Rozvíjející se ekonomiky dokázaly od té doby překonat past klesající růstové dynamiky – v níž ustrnuly během první pětiletky tohoto desetiletí – a vyšvihnout se k solidnímu růstu v roce 2017. Jaké jsou vyhlídky na rok letošní?
• Rozbřesk: Energetická krize a jestřábí Fed drží na trzích strach
  Trhy hýbe energetická krize a jestřábí rétorika amerického Fedu. Tato “smrtící” kombinace poslala ke konci týdne akciové trhy prudce dolů - akciové indexy v USA ztratily přes 3 % a ztrácely druhý týden v řadě. Letní vlna oddychu je tak definitivně pryč.
• Rozbřesk: Energie a paliva táhnou inflaci v EU a dolar těží ze slov z Fedu
  Vyšší inflace se stává nejenom realitou ČR, ale i dalších evropských zemí. V EU se meziroční inflace po dvou letech vrátila na hranici dvou procent, a to především zásluhou zemí stojících mimo eurozónu. Premianty v evropském inflačním klání jsou Maďarsko a Polsko, kde se již inflace dostala přes hranici pěti procent. ČR má v tomto řebříčku čestné čtvrté místo.
• Rozbřesk: Erdoganomika, aneb makroekonomické voodoo v praxi
  Netrvalo příliš dlouho a v Turecku se opět dějí věci. Jen co vstřebal bolestivou porážku v místních volbách v Istanbulu se turecký prezident Erdogan rozhodl odvolat guvernéra centrální banky a opět si znepřátelit trhy. Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.
• Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku
  Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.
• Rozbřesk: Eskalace napětí mezi USA a Íránem může zbrzdit riziková aktiva…
  Eskalace napětí mezi Íránem a USA bude dál hlavním motorem tržních pohybů. Akciové trhy a riziková aktiva obecně zakončila rok 2019 na optimistické vlně a i díky tomu se například česká koruna posunula v posledních dnech na nejsilnější úrovně od dubna 2018. Optimismus trhů může být ovšem podle mnoha měřítek přehnaný. Například podíváme-li se na americký trh. Investoři velice optimisticky počítají s růstem zisků skoro o 10 %, a to ve chvíli, kdy většina analytiků včetně nás nepočítá s tím, že by americká ekonomika letos jako celek měla růst rychleji než o 2 %.
• Rozbřesk: Eurozóna na prahu fiskální expanze?
  Zatímco česká vláda hledá v posledních týdnech kde uspořit, v eurozóně se začíná pozvolna mluvit o fiskální expanzi. Vzhledem ke slabým konjunkturálním číslům, jež značí prudké oslabení růstové dynamiky, nejde vlastně o nic až tak překvapivého. Nakonec, dnešní zpřesnění německého HDP za čtvrtý kvartál zřejmě potvrdí, že největší evropská ekonomika se jen těsně vyhnula technické recesi.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nad možnosti, inflace ale stále nepřichází. Ropa brent hájí 60 dolarů
  Ďábelská série makroekonomických událostí tohoto týdne může dnešním dnem nabrat na zajímavosti, neboť nás dopoledne čeká zveřejnění čerstvých dat za HDP a inflaci z eurozóny. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika s výrazným pákovým efektem následuje výkon Německa, musí nás doma zajímat výsledek eurozóny.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nejrychleji za posledních deset let
  Jak naznačil včera zveřejněný bleskový odhad HDP, výsledky eurozóny nejspíše opět překonaly již tak optimistickou prognózu ECB. HDP eurozóny totiž vzrostl podle odhadu Eurostatu mezičtvrtletně o 0,6 %, což v meziročním vyjádření znamenalo přírůstek 2,7 %. Navíc statistický úřad zrevidoval i předchozí číslo, takže šlo vlastně o nejrychlejší růst za posledních deset let. Jde samozřejmě o první čísla, která projdou řadou dalších zpřesnění, nicméně i tak se dá říct, že se kondice eurozóny stále zlepšuje. Nakonec už minulý týden první letošní PMI potvrdily, že i start do nového roku byl z pohledu evropských firem velmi příznivý. Proto by se dále měla zlepšovat i situace na trhu práce většiny zemí eurozóny. Ostatně nezaměstnanost klesá už čtyři roky za sebou a loni na podzim se už dostala pod hranici devíti procent, zatímco ještě v roce 2013 přesáhla 12% úroveň. I dnešní čísla o nezaměstnanosti v EMU by už s ohledem na rychlý růst ekonomiky měla vyznít pozitivně.
• Rozbřesk: Eurozóna v druhé recesi. A dolar sílí...na vlně rychlého oživení
  HDP v eurozóně spadlo do druhé pandemické recese. Poklesy ale nejsou tak výrazné, jak ukazovaly na základě měsíčních statistik naše (nowcast) modely. HDP v eurozóně spadlo o 0,6 % mezikvartálně, zejména kvůli výraznému poklesu německého hospodářství.
• Rozbřesk: Eurozóna ve střehu - kandidáti na francouzského prezidenta se utkají v TV debatě
  Na globálních a regionálních trzích vstupujeme do celkem hluchého týdne, kdy bude možné nabrat síly před koncem března, který může být hektičtější. Přesto se tento týden nemusíme úplně nudit, neboť již dnes večer může trhy oslovit TV debata prezidentských kandidátů ve Francii.
• Rozbřesk: Euro zůstává pod tlakem politiky
  Dnešní setkání euroskupiny (ministři financí eurozóny) je jednou z posledních šancí, jak “přiklepnout? Řecku další dávku pomoci ještě před nizozemskými volbami (15. března). Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se právě dnes měly “prolomit ledy?.
• Rozbřesk: EU řeší, zda půjčovat nebo rozdávat
  V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není.
• Rozbřesk: EU se "konečně" dohodla a srazila italské výnosy. Maďaři dnes zřejmě sníží sazby
  Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
• Rozbřesk: Evropa a Asie jedou po jiných covidových kolejích
  Akciové trhy dobývají nová maxima, tedy alespoň v USA. Zdá se totiž, jako by za nimi asijské trhy pomalu začaly pokulhávat (S&P 500 +0,30 % versus Hang Seng -0,70 % a KOSPI -1,40 %). A mohou k tomu mít pádný důvod.
• Rozbřesk: Evropa i v listopadu snížila spotřebu plynu o čtvrtinu
  Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.