Rozbřesk: Ekonomika si vede lépe, než ČNB předpokládala, Fed opouští pohádku o dočasně vysoké inflaci

Čtěte více

• Rozbřesk: ECB zahájila revizi své politiky
  Včerejší zasedání ECB nepřineslo žádnou změnu měnové politiky této centrální banky, a tak úrokové sazby zůstávají tam, kde byly. Kvantitativní uvolňování (QE) odstartované teprve v listopadu pokračuje v nezměněném rozsahu. QE chce ECB ukončit jen těsně před tím, než začne zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: ECB znovu pod italským tlakem?
  Udržet si politickou nezávislost bude pro ECB zdá se čím dál tím těžší. Včera se stala terčem kritiky nových vládních stran v Itálii za to, že v uplynulém měsíci (v rámci programu QE) nakoupila více německých a méně italských dluhopisů. Centrální bankéři ve Frankfurtu přitom nikdy nekupují stejnou proporci dluhu každý měsíc. Roli hrají zejména technické faktory jako potřeba reinvestovat splatný dluh.
• Rozbřesk: ECB zůstává i nadále klid na práci
  Navzdory pokračujícímu masívnímu tisku eur se ECB příliš nedaří s dosahováním jejího inflačního cíle. Dvouprocentní růst spotřebitelských cen zůstává stále v nedohlednu, nicméně to neznamená, že uvolněná měnová politika nepřináší nějaké to ovoce. Především si tuto velkorysou politiku užívají zadlužené země, které díky ní mohou platit nízké úroky a v klidu se zadlužovat dál.
• Rozbřesk: ECB zvedla sazby a překvapila jestřábí rétorikou, eurodolar atakoval 1,07
  Evropská centrální banka včera dle očekávání zvýšila depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 2,0 %. Ještě důležitější než samotný růst sazeb byl však doprovodný komentář, který se nesl v překvapivě jestřábím duchu a měl za následek výplach na rizikových aktivech. Rada guvernérů má totiž za to, že úrokové sazby by se měly dále „znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly dostatečně restriktivní úrovně“. Na restriktivní úrovni by navíc měly úrokové sazby setrvat po delší dobu k zajištění včasného návratu inflace k 2% cíli.
• Rozbřesk: ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny a půjde dál
  ECB včera dokonala jestřábí obrat - zvýšila sazby o 75 bps (nejvíce od vzniku eurozóny) a jasně naznačila, že bude na nadcházejících zasedáních sazby dál zvyšovat (my čekáme až do blízkosti 2,50 %). Otázka kvantitativního utahování sice zůstává pro centrální bankéře ve Frankfurtu mimo hru, to ale pro trhy to nebylo velké překvapení.
• Rozbřesk: Efekt restartu ekonomiky už vyprchal, karanténní šrouby se v ČR utahují dále
  Ani další várka nových dat z české ekonomiky nevyznívá příliš optimisticky. Maloobchod sice zaznamenal nárůst, nicméně spíše jen symbolický. Oproti červenci se tak tržby tentokrát zvýšily jen o 0,3 %, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,1 %.
• Rozbřesk: Efekt restartu ekonomiky vyprchal, COVID znovu utahuje Česko
  Ani další várka nových dat z české ekonomiky nevyznívá příliš optimisticky. Maloobchod sice zaznamenal nárůst, nicméně spíše jen symbolický. Oproti červenci se tak tržby tentokrát zvýšily jen o 0,3 %, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,1 %. Pokud srovnáme úroveň nákupů s předkovidovým vývojem, tak čeští spotřebitelé v srpnu utráceli zhruba stejně jako na začátku roku. Ukazuje se, že poté, co po uvolnění zrealizovali odloženou poptávku, chuť výrazněji utrácet opadá. Je to vlastně i logické vzhledem k obavám z dalšího vývoje ekonomiky i jejich finanční situace, stejně jako s ohledem na výrazné přibrzdění růstu příjmů. Růst mezd je silně zbrzděný, a tak nárůst disponibilního důchodu obstarávají především zvýšené sociální dávky. To není zrovna kombinace, která by nahrávala návratu dřívějšího spotřebitelského chování.
• Rozbřesk: Ekonomické trendy nastupující dekády, aneb na co se připravit?
  Posledním dnem roku 2019 uzavřela svou kapitolu také minulá dekáda, jejíž začátek poznamenaly následky velké hospodářské krize, zatímco jejímu konci dominovaly obavy z blížící se recese. Ty se sice prozatím nenaplnily, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky přetrvá i v tomto roce. Co dalšího nám minulá dekáda může napovědět o hlavních trendech pro nastupující dvacátá léta?
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny v útlumu
  Eurozóna se na rozdíl od Spojených států dokázala v první části roku vyhnout (technické) recesi, vstup do druhé poloviny se však nese ve znamení viditelného zpomalení růstové dynamiky. Včera zveřejněný souhrnný index nákupních manažerů (PMI) za země eurozóny skončil i v srpnu pod hranicí 50, což signalizuje pokles hospodářské aktivity ve třetím čtvrtletí.
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny ztrácí na tempu
  Nepřekvapil, a tak ani nezarmoutil. Asi tak se dá zhodnotit bleskový odhad HDP eurozóny za čtvrtý kvartál loňského roku. Podle odhadu Eurostatu si hospodářství eurozóny udrželo mezičtvrtletní tempo 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení růstu ze 1,6 % na 1,2 %. Ještě v prvním pololetí přitom ekonomika eurozóny rostla svižným tempem překonávajícím dvě procenta, nicméně s tím, jak začal ztrácet dech průmysl – zvláště pak ten automobilový ovlivněný jednak nasycením poptávky, ale i novými emisními regulacemi – se nenašlo žádné další odvětví, které by tento výpadek dokázalo dostatečně vyvážit. A jak naznačují poslední PMI, na restart průmyslu to nevypadá ani v úvodu letošního roku. Navzdory přehršli levných peněz natištěných ECB a uvolněné fiskální politice v řadě zemí Unie. Když k tomu připočteme nejistotu kolem brexitu a zpomalování čínské poptávky, důvod k optimismu se hledá jen těžko.
• Rozbřesk: Emerging markets opět na koni a další test poptávky po českých bondech
  Ty tam jsou časy, kdy novinovým titulkům dominovaly obavy z prudkého zpomalení čínské ekonomiky či vážných hospodářských problémů Ruska. Rozvíjející se ekonomiky dokázaly od té doby překonat past klesající růstové dynamiky – v níž ustrnuly během první pětiletky tohoto desetiletí – a vyšvihnout se k solidnímu růstu v roce 2017. Jaké jsou vyhlídky na rok letošní?
• Rozbřesk: Energetická krize a jestřábí Fed drží na trzích strach
  Trhy hýbe energetická krize a jestřábí rétorika amerického Fedu. Tato “smrtící” kombinace poslala ke konci týdne akciové trhy prudce dolů - akciové indexy v USA ztratily přes 3 % a ztrácely druhý týden v řadě. Letní vlna oddychu je tak definitivně pryč.
• Rozbřesk: Energie a paliva táhnou inflaci v EU a dolar těží ze slov z Fedu
  Vyšší inflace se stává nejenom realitou ČR, ale i dalších evropských zemí. V EU se meziroční inflace po dvou letech vrátila na hranici dvou procent, a to především zásluhou zemí stojících mimo eurozónu. Premianty v evropském inflačním klání jsou Maďarsko a Polsko, kde se již inflace dostala přes hranici pěti procent. ČR má v tomto řebříčku čestné čtvrté místo.
• Rozbřesk: Erdoganomika, aneb makroekonomické voodoo v praxi
  Netrvalo příliš dlouho a v Turecku se opět dějí věci. Jen co vstřebal bolestivou porážku v místních volbách v Istanbulu se turecký prezident Erdogan rozhodl odvolat guvernéra centrální banky a opět si znepřátelit trhy. Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.
• Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku
  Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.
• Rozbřesk: Eskalace napětí mezi USA a Íránem může zbrzdit riziková aktiva…
  Eskalace napětí mezi Íránem a USA bude dál hlavním motorem tržních pohybů. Akciové trhy a riziková aktiva obecně zakončila rok 2019 na optimistické vlně a i díky tomu se například česká koruna posunula v posledních dnech na nejsilnější úrovně od dubna 2018. Optimismus trhů může být ovšem podle mnoha měřítek přehnaný. Například podíváme-li se na americký trh. Investoři velice optimisticky počítají s růstem zisků skoro o 10 %, a to ve chvíli, kdy většina analytiků včetně nás nepočítá s tím, že by americká ekonomika letos jako celek měla růst rychleji než o 2 %.
• Rozbřesk: Euro na cestě do emerging markets
  Euro je na kolenou. Nejenže se společná evropská měna ocitla na dvacetiletých minimech, ale navíc vykazuje charakteristiky chování měn z tzv. emerging markets. Ve čtvrtek totiž zasedá ECB a dost možná, že bude svojí slabou měnou dotlačena k vyššímu zvýšení úroků, než by si za jinak stejných okolností přála. Jak k tomu ale došlo, že euro mohlo klesnout tak hluboko?
• Rozbřesk: Eurozóna na prahu fiskální expanze?
  Zatímco česká vláda hledá v posledních týdnech kde uspořit, v eurozóně se začíná pozvolna mluvit o fiskální expanzi. Vzhledem ke slabým konjunkturálním číslům, jež značí prudké oslabení růstové dynamiky, nejde vlastně o nic až tak překvapivého. Nakonec, dnešní zpřesnění německého HDP za čtvrtý kvartál zřejmě potvrdí, že největší evropská ekonomika se jen těsně vyhnula technické recesi.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nad možnosti, inflace ale stále nepřichází. Ropa brent hájí 60 dolarů
  Ďábelská série makroekonomických událostí tohoto týdne může dnešním dnem nabrat na zajímavosti, neboť nás dopoledne čeká zveřejnění čerstvých dat za HDP a inflaci z eurozóny. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika s výrazným pákovým efektem následuje výkon Německa, musí nás doma zajímat výsledek eurozóny.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nejrychleji za posledních deset let
  Jak naznačil včera zveřejněný bleskový odhad HDP, výsledky eurozóny nejspíše opět překonaly již tak optimistickou prognózu ECB. HDP eurozóny totiž vzrostl podle odhadu Eurostatu mezičtvrtletně o 0,6 %, což v meziročním vyjádření znamenalo přírůstek 2,7 %. Navíc statistický úřad zrevidoval i předchozí číslo, takže šlo vlastně o nejrychlejší růst za posledních deset let. Jde samozřejmě o první čísla, která projdou řadou dalších zpřesnění, nicméně i tak se dá říct, že se kondice eurozóny stále zlepšuje. Nakonec už minulý týden první letošní PMI potvrdily, že i start do nového roku byl z pohledu evropských firem velmi příznivý. Proto by se dále měla zlepšovat i situace na trhu práce většiny zemí eurozóny. Ostatně nezaměstnanost klesá už čtyři roky za sebou a loni na podzim se už dostala pod hranici devíti procent, zatímco ještě v roce 2013 přesáhla 12% úroveň. I dnešní čísla o nezaměstnanosti v EMU by už s ohledem na rychlý růst ekonomiky měla vyznít pozitivně.