Rozbřesk: Eurozóna ve střehu - kandidáti na francouzského prezidenta se utkají v TV debatě

Čtěte více

• Rozbřesk: Energetická krize a jestřábí Fed drží na trzích strach
  Trhy hýbe energetická krize a jestřábí rétorika amerického Fedu. Tato “smrtící” kombinace poslala ke konci týdne akciové trhy prudce dolů - akciové indexy v USA ztratily přes 3 % a ztrácely druhý týden v řadě. Letní vlna oddychu je tak definitivně pryč.
• Rozbřesk: Energie a paliva táhnou inflaci v EU a dolar těží ze slov z Fedu
  Vyšší inflace se stává nejenom realitou ČR, ale i dalších evropských zemí. V EU se meziroční inflace po dvou letech vrátila na hranici dvou procent, a to především zásluhou zemí stojících mimo eurozónu. Premianty v evropském inflačním klání jsou Maďarsko a Polsko, kde se již inflace dostala přes hranici pěti procent. ČR má v tomto řebříčku čestné čtvrté místo.
• Rozbřesk: Erdoganomika, aneb makroekonomické voodoo v praxi
  Netrvalo příliš dlouho a v Turecku se opět dějí věci. Jen co vstřebal bolestivou porážku v místních volbách v Istanbulu se turecký prezident Erdogan rozhodl odvolat guvernéra centrální banky a opět si znepřátelit trhy. Samozvanému bojovníkovi proti vysokým úrokovým sazbám se totiž nelíbí – podobně jako jeho americkému protějšku – příliš restriktivní politika centrální banky. Na rozdíl od Trumpa však Erdogan koncentruje výrazně větší rozhodovací pravomoci, díky kterým má přímý vliv nejen na fiskální, ale také měnovou politiku.
• Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku
  Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.
• Rozbřesk: Eskalace napětí mezi USA a Íránem může zbrzdit riziková aktiva…
  Eskalace napětí mezi Íránem a USA bude dál hlavním motorem tržních pohybů. Akciové trhy a riziková aktiva obecně zakončila rok 2019 na optimistické vlně a i díky tomu se například česká koruna posunula v posledních dnech na nejsilnější úrovně od dubna 2018. Optimismus trhů může být ovšem podle mnoha měřítek přehnaný. Například podíváme-li se na americký trh. Investoři velice optimisticky počítají s růstem zisků skoro o 10 %, a to ve chvíli, kdy většina analytiků včetně nás nepočítá s tím, že by americká ekonomika letos jako celek měla růst rychleji než o 2 %.
• Rozbřesk: Euro na cestě do emerging markets
  Euro je na kolenou. Nejenže se společná evropská měna ocitla na dvacetiletých minimech, ale navíc vykazuje charakteristiky chování měn z tzv. emerging markets. Ve čtvrtek totiž zasedá ECB a dost možná, že bude svojí slabou měnou dotlačena k vyššímu zvýšení úroků, než by si za jinak stejných okolností přála. Jak k tomu ale došlo, že euro mohlo klesnout tak hluboko?
• Rozbřesk: Eurozóna na prahu fiskální expanze?
  Zatímco česká vláda hledá v posledních týdnech kde uspořit, v eurozóně se začíná pozvolna mluvit o fiskální expanzi. Vzhledem ke slabým konjunkturálním číslům, jež značí prudké oslabení růstové dynamiky, nejde vlastně o nic až tak překvapivého. Nakonec, dnešní zpřesnění německého HDP za čtvrtý kvartál zřejmě potvrdí, že největší evropská ekonomika se jen těsně vyhnula technické recesi.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nad možnosti, inflace ale stále nepřichází. Ropa brent hájí 60 dolarů
  Ďábelská série makroekonomických událostí tohoto týdne může dnešním dnem nabrat na zajímavosti, neboť nás dopoledne čeká zveřejnění čerstvých dat za HDP a inflaci z eurozóny. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika s výrazným pákovým efektem následuje výkon Německa, musí nás doma zajímat výsledek eurozóny.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nejrychleji za posledních deset let
  Jak naznačil včera zveřejněný bleskový odhad HDP, výsledky eurozóny nejspíše opět překonaly již tak optimistickou prognózu ECB. HDP eurozóny totiž vzrostl podle odhadu Eurostatu mezičtvrtletně o 0,6 %, což v meziročním vyjádření znamenalo přírůstek 2,7 %. Navíc statistický úřad zrevidoval i předchozí číslo, takže šlo vlastně o nejrychlejší růst za posledních deset let. Jde samozřejmě o první čísla, která projdou řadou dalších zpřesnění, nicméně i tak se dá říct, že se kondice eurozóny stále zlepšuje. Nakonec už minulý týden první letošní PMI potvrdily, že i start do nového roku byl z pohledu evropských firem velmi příznivý. Proto by se dále měla zlepšovat i situace na trhu práce většiny zemí eurozóny. Ostatně nezaměstnanost klesá už čtyři roky za sebou a loni na podzim se už dostala pod hranici devíti procent, zatímco ještě v roce 2013 přesáhla 12% úroveň. I dnešní čísla o nezaměstnanosti v EMU by už s ohledem na rychlý růst ekonomiky měla vyznít pozitivně.
• Rozbřesk: Eurozóna v druhé recesi. A dolar sílí...na vlně rychlého oživení
  HDP v eurozóně spadlo do druhé pandemické recese. Poklesy ale nejsou tak výrazné, jak ukazovaly na základě měsíčních statistik naše (nowcast) modely. HDP v eurozóně spadlo o 0,6 % mezikvartálně, zejména kvůli výraznému poklesu německého hospodářství.
• Rozbřesk: Euro zůstává pod tlakem politiky
  Dnešní setkání euroskupiny (ministři financí eurozóny) je jednou z posledních šancí, jak “přiklepnout? Řecku další dávku pomoci ještě před nizozemskými volbami (15. března). Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se právě dnes měly “prolomit ledy?.
• Rozbřesk: EU řeší, zda půjčovat nebo rozdávat
  V Evropě i u nás se začínají stále více rozvolňovat restriktivní opatření a členské země EU diskutují nad podobou unijní podpory strádající ekonomice. Ve vzduchu poletují biliónová čísla, avšak to podstatné, zda půjde o půjčky nebo jen o rozdávání peněz jasné vůbec není.
• Rozbřesk: EU se "konečně" dohodla a srazila italské výnosy. Maďaři dnes zřejmě sníží sazby
  Skoro nejdelší summit EU dospěl do finále a dohoda o největším dluhovém programu v historii EU je na světě. Oproti původnímu záměru sice došlo k určitým modifikacím, ale podstata zůstává stejná. Tou je 750 mld. eur, které si EU nejprve dlouhodobě vypůjčí na finančních trzích a pak rozdělí v rámci dotací a půjček jednotlivým zemím na základě daných kritérií.
• Rozbřesk: Evropa a Asie jedou po jiných covidových kolejích
  Akciové trhy dobývají nová maxima, tedy alespoň v USA. Zdá se totiž, jako by za nimi asijské trhy pomalu začaly pokulhávat (S&P 500 +0,30 % versus Hang Seng -0,70 % a KOSPI -1,40 %). A mohou k tomu mít pádný důvod.
• Rozbřesk: Evropa i v listopadu snížila spotřebu plynu o čtvrtinu
  Evropa se ve snaze omezit závislost na ruských energiích opravdu snaží. Tedy, abychom byli přesnější, extrémní nárůst cen energií v čele právě s plynem, nutí evropské spotřebitele výrazně šetřit. Přesně to totiž naznačují předběžná čísla o spotřebě plynu v EU za listopad, která oproti pětiletému průměru ukazují na pokles spotřeby asi o čtvrtinu. Tedy podobně jako v říjnu, a to navzdory tomu, že listopad již z hlediska počasí nebyl tak příznivý.
• Rozbřesk: Evropa soutěží s Asií o americký plyn (a zatím vyhrává), cena elektřiny láme nové rekordy
  Situace na trhu s energiemi se za poslední asi měsíc všechno jen ne uklidnila. Cena ropy, která za běžné situace přitahuje z energetických komodit nejvíce pozornosti, klesla pod 100 USD/barel a zlevňují i benzín s naftou. Jak všichni víme, hlavní problém nyní ale leží jinde.
• Rozbřesk: Evropská i česká ekonomika nabírají na síle
  Po dvou největších ekonomikách v EU, které už své předběžné odhady HDP za první čtvrtletí již zveřejnily, dnes přijdou na řadu další země a zejména se ukáže, jak si vedla celá eurozóna a EU. Když se vrátíme krátce zpět, tak Francie rozhodně svým mezičtvrtletním růstem 0,3 % ani meziročním dosahujícím 0,7 % nijak neoslnila. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, jak silně se na tomto výsledku podílely zásoby a zahraniční obchod. O poznání lépe na tom bylo Německo, které si v úvodu roku připsalo 0,6 %, respektive meziročních 1,7 % s tím, že na růstu se podílely všechny části poptávky, zejména investice následované spotřebou a svůj podíl na růstu si připsala i pokračující úspěšná vývozní expanze německých firem.
• Rozbřesk: Evropská inflace nabírá na tempu
  Zatímco hlavním tématem pro finanční trhy zůstává i nadále Itálie a Turecko, ECB se možná přiblížila zásadnímu rozhodnutí o konci nekonvenční velkorysé politiky kvantitativního uvolňování. Podle členky výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerové by totiž o tomto kroku mohla centrální banka rozhodnout už během následujícího měsíce. Vyřešila by se tak konečně otázka, zda bude na podzim mezi centrálními bankéři existovat dostatečně silná vůle nepokračovat v zalévání trhů novou likviditou a zvýšila by se dokonce šance na normalizaci cen evropských dluhopisů. Tedy nejenom těch italských, které se pod tlakem nepřehledného vývoje na politické scéně staly horkým zbožím.
• Rozbřesk: Evropská inflace se probouzí, i když celkem pomalu
  Pokud bude chtít ECB oddalovat konec své extrémně uvolněné politiky, nebude to mít jednoduché. Čísla z eurozóny vypadají velmi příznivě, počínaje rychlejším růstem ekonomiky, až na výjimky celkem se zlepšujícím obrázkem trhu práce, oživením úvěrů a konče vyšší inflací a pozitivními očekáváními pro další měsíce. Jako tradičně, vždy lze najít nějaké to ALE, za které může posloužit tradičně nižší jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo třeba silnější euro, které sice nemusí vadit německým exportérům, avšak těm dalším nepřidá.
• Rozbřesk: Evropská inflace stále hluboko pod cílem ECB
  Finální statistiky potvrdily, že inflace v eurozóně zůstává i nadále velmi utlumená. Zatímco ještě před rokem se na chvíli dotkla cíle ECB, v letošním roce se od něj spíše vzdaluje. Červnové 1,3 % u celkové inflace a ještě o něco nižší jádrová inflace snad už ani nikoho nepřekvapily. Jde samozřejmě o průměr a inflaci na této úrovni má aktuálně jen Belgie, zatímco inflace v jednotlivých zemích eurozóny se pohybuje mezi 0,2 % a 3,1 % shodou okolností podle toho, v jaké kondici je ta která ekonomika.