Rozbřesk: Erdoganomika, aneb makroekonomické voodoo v praxi

Čtěte více

• Rozbřesk: ECB týden před svým zasedání vysílá zjevné jestřábí signály
  V posledních dvou třech týdnech se euro a italské vládní dluhopisy chovaly podle obvyklého scénáře: když šly rizikové marže u italského dluhu vzhůru, eurodolar rovněž a naopak. Včerejší jestřábí výstřely z ECB tuto pozitivní korelaci rozbily, resp. převrátily naruby.
• Rozbřesk: ECB ubere plyn a oznámí omezení kvantitativního uvolňování. Korunu pohání jestřábí tón ČNB
  Dnes se dostává na zřejmě nejzajímavější událost týdne, a sice na zasedání Evropské centrální banky. Jak již naznačilo zasedání minulé a konec konců i projevy šéfa ECB Draghiho v uplynulém měsíci, tak by tentokrát mělo být skutečně nač se těšit. ECB totiž asi rozhodne o tom, jak moc a v jakém objemu bude v příštích kvartálech praktikovat expanzivní politiku kvantitativního uvolňování či APP v hantýrce ECB.
• Rozbřesk: ECB ukáže cestu ČNB, zatímco Bank of Japan znovu zamává holubičími křídly
  Tento týden ECB opět o něco více poodhalí karty a ukáže, jak vážně to vlastně myslí s ukončením měnové expanze. Podle našeho názoru se tento čtvrtek nedozvíme nic úplně převratně nového. Mario Draghi bude vychvalovat rychlejší růst - ten po překvapivě silném květnovém průmyslu pravděpodobně překoná i naše relativně optimistické odhady a ve druhém kvartále by se měl bez větších problémů vyhoupnout nad 2 %. Bude také muset vysvětlit své červnové vystoupení, ve kterém po setkání s ostatními centrálními bankéři na půdě BIS (Banky pro mezinárodní platby) citelně přitvrdil a začal trhy připravovat na konec QE. Na druhou stranu ale asi nebude chtít tento čtvrtek znovu restartovat výprodej na dluhopisových trzích ani pomoci euru k dalším ziskům. Proto se bude nejspíš chtít vyhnout diskusi nad detaily ukončení měnové expanze a bude novináře odkazovat až na zářijové zasedání. Variant ukončení je podle našeho názoru celá řada a v rámci ECB pravděpodobně ještě jasné rozhodnutí nepadlo. S trvalým útlumem QE počítáme nadále až od začátku příštího roku. Nevylučujeme, že se ale ECB rozhodne technicky omezit QE již na podzim (z 60 na 40 miliard euro) ale současně natáhne jeho trvání v této výši do prvního kvartálu. ECB se tak připojí postupně k Fedu a Bank of Canada a v jejích stopách půjde také Česká národní banka. Ta může ostatně již během srpna koketovat s prvním růstem úrokových sazeb. Bank of Japan si naopak tento týden bude chtít dát hodně záležet, aby její komunikace mířila dál zcela opačným směrem a mávala dál výhradně holubičími křídly. TRHY CZK a dluhopisy Česká koruna ke konci týdne lehce zpevnila a pohybuje se pod 26,10 EUR/CZK. V tomto týdnu bude klíčové sledovat vystoupení Maria Draghiho po zasedání ECB (viz úvodník). Jakékoliv zmínky o blížícím se konci QE mohou koruně podle našeho názoru spíše pomoci - budou vnímány jako signál pro růst sazeb ČNB. EURUSD + zahraniční FX Páteční americká data se odchýlila od očekávání a na trzích to bylo znát. Nejsledovanější údaj - inflace - byl nižší než konsensus a zklamal i slabý maloobchod. Za odhady zaostala rovněž spotřebitelská důvěra podle Michiganské university a pouze mírně překonal očekávání růst amerického průmyslu. Sázky na další letošní zvýšení sazeb Fedu po číslech klesly a to se projevilo na nižších dluhopisových výnosech a slabším dolaru. Slabá americká data ocenilo nejenom euro, ale také libra, zlotý či forint. Daří se také komoditním měnám, které dnes po ránu dostávají další podporu v podobě silného čínského růstu HDP za 2. kvartál. Tento týden bude primárně v režii zasedání ECB, ale celkově vzato situace pro dolar nevypadá vůbec růžově. Americký růst je slabý (náš běžící odhad Stopař ukazuje jen na 1,6% růst) a inflace se nechce dostatečně přiblížit k 2% cíli. Obojí přitom zařídí jen slabší dolar, takže v krátkodobém horizontu je dost možný posun EUR/USD k důležité technické úrovni 1,17.
• Rozbřesk: ECB ustojí poslední várku slabých čísel a nic zásadního nezmění…
  ECB na svém prvním letošním zasedání pravděpodobně udrží “nervy na uzdě” a na své politice ani komentáři nebude měnit prakticky nic. V průběhu prosince sice výrazně narostlo napětí na trzích a utáhly se finanční podmínky. V průběhu ledna už se ale situace částečně stabilizovala a především se postupně utáhlo rozpětí mezi výnosy německých a periferních dluhopisů - italské výnosy oproti úrovním od začátku prosince poklesly skoro o 70 bps. Mario Draghi a jeho družina tedy nejsou pod přímým tlakem trhů.
• Rozbřesk: ECB zahájila revizi své politiky
  Včerejší zasedání ECB nepřineslo žádnou změnu měnové politiky této centrální banky, a tak úrokové sazby zůstávají tam, kde byly. Kvantitativní uvolňování (QE) odstartované teprve v listopadu pokračuje v nezměněném rozsahu. QE chce ECB ukončit jen těsně před tím, než začne zvyšovat úrokové sazby.
• Rozbřesk: ECB znovu pod italským tlakem?
  Udržet si politickou nezávislost bude pro ECB zdá se čím dál tím těžší. Včera se stala terčem kritiky nových vládních stran v Itálii za to, že v uplynulém měsíci (v rámci programu QE) nakoupila více německých a méně italských dluhopisů. Centrální bankéři ve Frankfurtu přitom nikdy nekupují stejnou proporci dluhu každý měsíc. Roli hrají zejména technické faktory jako potřeba reinvestovat splatný dluh.
• Rozbřesk: ECB zůstává i nadále klid na práci
  Navzdory pokračujícímu masívnímu tisku eur se ECB příliš nedaří s dosahováním jejího inflačního cíle. Dvouprocentní růst spotřebitelských cen zůstává stále v nedohlednu, nicméně to neznamená, že uvolněná měnová politika nepřináší nějaké to ovoce. Především si tuto velkorysou politiku užívají zadlužené země, které díky ní mohou platit nízké úroky a v klidu se zadlužovat dál.
• Rozbřesk: Ekonomické trendy nastupující dekády, aneb na co se připravit?
  Posledním dnem roku 2019 uzavřela svou kapitolu také minulá dekáda, jejíž začátek poznamenaly následky velké hospodářské krize, zatímco jejímu konci dominovaly obavy z blížící se recese. Ty se sice prozatím nenaplnily, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky přetrvá i v tomto roce. Co dalšího nám minulá dekáda může napovědět o hlavních trendech pro nastupující dvacátá léta?
• Rozbřesk: Ekonomika eurozóny ztrácí na tempu
  Nepřekvapil, a tak ani nezarmoutil. Asi tak se dá zhodnotit bleskový odhad HDP eurozóny za čtvrtý kvartál loňského roku. Podle odhadu Eurostatu si hospodářství eurozóny udrželo mezičtvrtletní tempo 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo zpomalení růstu ze 1,6 % na 1,2 %. Ještě v prvním pololetí přitom ekonomika eurozóny rostla svižným tempem překonávajícím dvě procenta, nicméně s tím, jak začal ztrácet dech průmysl – zvláště pak ten automobilový ovlivněný jednak nasycením poptávky, ale i novými emisními regulacemi – se nenašlo žádné další odvětví, které by tento výpadek dokázalo dostatečně vyvážit. A jak naznačují poslední PMI, na restart průmyslu to nevypadá ani v úvodu letošního roku. Navzdory přehršli levných peněz natištěných ECB a uvolněné fiskální politice v řadě zemí Unie. Když k tomu připočteme nejistotu kolem brexitu a zpomalování čínské poptávky, důvod k optimismu se hledá jen těžko.
• Rozbřesk: Emerging markets opět na koni a další test poptávky po českých bondech
  Ty tam jsou časy, kdy novinovým titulkům dominovaly obavy z prudkého zpomalení čínské ekonomiky či vážných hospodářských problémů Ruska. Rozvíjející se ekonomiky dokázaly od té doby překonat past klesající růstové dynamiky – v níž ustrnuly během první pětiletky tohoto desetiletí – a vyšvihnout se k solidnímu růstu v roce 2017. Jaké jsou vyhlídky na rok letošní?
• Rozbřesk: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku
  Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.
• Rozbřesk: Eskalace napětí mezi USA a Íránem může zbrzdit riziková aktiva…
  Eskalace napětí mezi Íránem a USA bude dál hlavním motorem tržních pohybů. Akciové trhy a riziková aktiva obecně zakončila rok 2019 na optimistické vlně a i díky tomu se například česká koruna posunula v posledních dnech na nejsilnější úrovně od dubna 2018. Optimismus trhů může být ovšem podle mnoha měřítek přehnaný. Například podíváme-li se na americký trh. Investoři velice optimisticky počítají s růstem zisků skoro o 10 %, a to ve chvíli, kdy většina analytiků včetně nás nepočítá s tím, že by americká ekonomika letos jako celek měla růst rychleji než o 2 %.
• Rozbřesk: Eurozóna na prahu fiskální expanze?
  Zatímco česká vláda hledá v posledních týdnech kde uspořit, v eurozóně se začíná pozvolna mluvit o fiskální expanzi. Vzhledem ke slabým konjunkturálním číslům, jež značí prudké oslabení růstové dynamiky, nejde vlastně o nic až tak překvapivého. Nakonec, dnešní zpřesnění německého HDP za čtvrtý kvartál zřejmě potvrdí, že největší evropská ekonomika se jen těsně vyhnula technické recesi.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nad možnosti, inflace ale stále nepřichází. Ropa brent hájí 60 dolarů
  Ďábelská série makroekonomických událostí tohoto týdne může dnešním dnem nabrat na zajímavosti, neboť nás dopoledne čeká zveřejnění čerstvých dat za HDP a inflaci z eurozóny. Vzhledem k tomu, že česká ekonomika s výrazným pákovým efektem následuje výkon Německa, musí nás doma zajímat výsledek eurozóny.
• Rozbřesk: Eurozóna roste nejrychleji za posledních deset let
  Jak naznačil včera zveřejněný bleskový odhad HDP, výsledky eurozóny nejspíše opět překonaly již tak optimistickou prognózu ECB. HDP eurozóny totiž vzrostl podle odhadu Eurostatu mezičtvrtletně o 0,6 %, což v meziročním vyjádření znamenalo přírůstek 2,7 %. Navíc statistický úřad zrevidoval i předchozí číslo, takže šlo vlastně o nejrychlejší růst za posledních deset let. Jde samozřejmě o první čísla, která projdou řadou dalších zpřesnění, nicméně i tak se dá říct, že se kondice eurozóny stále zlepšuje. Nakonec už minulý týden první letošní PMI potvrdily, že i start do nového roku byl z pohledu evropských firem velmi příznivý. Proto by se dále měla zlepšovat i situace na trhu práce většiny zemí eurozóny. Ostatně nezaměstnanost klesá už čtyři roky za sebou a loni na podzim se už dostala pod hranici devíti procent, zatímco ještě v roce 2013 přesáhla 12% úroveň. I dnešní čísla o nezaměstnanosti v EMU by už s ohledem na rychlý růst ekonomiky měla vyznít pozitivně.
• Rozbřesk: Eurozóna ve střehu - kandidáti na francouzského prezidenta se utkají v TV debatě
  Na globálních a regionálních trzích vstupujeme do celkem hluchého týdne, kdy bude možné nabrat síly před koncem března, který může být hektičtější. Přesto se tento týden nemusíme úplně nudit, neboť již dnes večer může trhy oslovit TV debata prezidentských kandidátů ve Francii.
• Rozbřesk: Euro zůstává pod tlakem politiky
  Dnešní setkání euroskupiny (ministři financí eurozóny) je jednou z posledních šancí, jak “přiklepnout? Řecku další dávku pomoci ještě před nizozemskými volbami (15. března). Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se právě dnes měly “prolomit ledy?.
• Rozbřesk: Evropská i česká ekonomika nabírají na síle
  Po dvou největších ekonomikách v EU, které už své předběžné odhady HDP za první čtvrtletí již zveřejnily, dnes přijdou na řadu další země a zejména se ukáže, jak si vedla celá eurozóna a EU. Když se vrátíme krátce zpět, tak Francie rozhodně svým mezičtvrtletním růstem 0,3 % ani meziročním dosahujícím 0,7 % nijak neoslnila. Zvlášť, když vezmeme v úvahu, jak silně se na tomto výsledku podílely zásoby a zahraniční obchod. O poznání lépe na tom bylo Německo, které si v úvodu roku připsalo 0,6 %, respektive meziročních 1,7 % s tím, že na růstu se podílely všechny části poptávky, zejména investice následované spotřebou a svůj podíl na růstu si připsala i pokračující úspěšná vývozní expanze německých firem.
• Rozbřesk: Evropská inflace nabírá na tempu
  Zatímco hlavním tématem pro finanční trhy zůstává i nadále Itálie a Turecko, ECB se možná přiblížila zásadnímu rozhodnutí o konci nekonvenční velkorysé politiky kvantitativního uvolňování. Podle členky výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerové by totiž o tomto kroku mohla centrální banka rozhodnout už během následujícího měsíce. Vyřešila by se tak konečně otázka, zda bude na podzim mezi centrálními bankéři existovat dostatečně silná vůle nepokračovat v zalévání trhů novou likviditou a zvýšila by se dokonce šance na normalizaci cen evropských dluhopisů. Tedy nejenom těch italských, které se pod tlakem nepřehledného vývoje na politické scéně staly horkým zbožím.
• Rozbřesk: Evropská inflace se probouzí, i když celkem pomalu
  Pokud bude chtít ECB oddalovat konec své extrémně uvolněné politiky, nebude to mít jednoduché. Čísla z eurozóny vypadají velmi příznivě, počínaje rychlejším růstem ekonomiky, až na výjimky celkem se zlepšujícím obrázkem trhu práce, oživením úvěrů a konče vyšší inflací a pozitivními očekáváními pro další měsíce. Jako tradičně, vždy lze najít nějaké to ALE, za které může posloužit tradičně nižší jádrová inflace, pomalejší růst mezd nebo třeba silnější euro, které sice nemusí vadit německým exportérům, avšak těm dalším nepřidá.