Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby

Čtěte více

• Česko udržuje prémiový trh práce i přes růst nezaměstnanosti
  Míra nezaměstnanosti v červenci přesně v souladu s naší i tržní predikcí vzrostla z červnových 3,6 % na 3,8 %. Za nárůstem stojí převážně sezónní faktory, červencový výsledek proto nenasvědčuje, že by růst nezaměstnanosti měl pokračovat i v dalších měsících. Po očištění o sezónnost navíc Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.
• Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii
  Českou ekonomiku čeká zítra velký den. Statistický úřad totiž zveřejní její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, která bude velmi pravděpodobně historicky suverénně rekordní. Nelze vyloučit růst atakující hranici 10 procent. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózuje růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládají růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu brání blízkovýchodní konflikt či cla
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí rostla rychleji, než nač ukazoval předběžný odhad. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco odhad předpokládal 2,1 procenta. Tahounem ekonomiky jsou investice a spotřeba, a to zejména spotřeba domácností, v menší míře pak také vlády. Naopak zahraniční obchod stahuje ekonomiku mírně dolů. Což však částečně odráží zmíněný růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Česko ukvapeným prodejem zlata prodělalo reálně přes 130 miliard korun, třeba na zlatě uloupeném nacisty takřka miliardu
  Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
• Česko uvolňuje ekonomické restrikce
  Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.
• Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
  Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
• Česko v EU posílilo. Posunulo se na 14. místo, lepšímu výsledku brání úroveň bydlení a digitalizace
  Pozice České republiky v EU sílí. Podle nejnovějšího vyhodnocení Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko posunulo v unijním srovnání ze 16. na 14. místo. Lépe si vedlo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za zlepšením stojí především stabilizace ekonomiky a silná pozice v oblasti zdraví a bezpečnosti. Data zároveň ukazují, že začínáme narážet na dlouhodobé strukturální limity, mezi které patří (ne)dostupnost bydlení, digitalizace nebo nižší přidaná hodnota ekonomiky.
• Česko vládne evropské nezaměstnanosti. Ale je to opravdu důvod k oslavě?
  Nejnižší nezaměstnanost v Evropě zakrývá nepříjemnou pravdu: čeští pracovníci mění práci neradi. A to může být v éře umělé inteligence a stárnoucí populace velmi drahá slabost. Jestli se česká ekonomika něčím může chlubit, je to rekordně nízká nezaměstnanost.
• Česko v nezaměstnanosti dále láme rekordy
  „Rekordně nízká míra nezaměstnanosti v Česku stále přetrvává. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřadu práce. Nezaměstnanost se v červnu držela na 3,6 %, stejně jako tomu bylo v květnu, v meziročním srovnání pak byl podíl nezaměstnaných vyšší jen lehce, o 0,2 %. V loňském roce totiž zaměstnavatelé nabírali více sezónních zaměstnanců, letos již dříve avizovali, že tzv. brigádníků plánují zaměstnávat méně. Nezaměstnanost v červnu meziměsíčně klesla ve 12 krajích a v 52 ze 77 okresů. Uchazečů o zaměstnání pak bylo v červnu 272 684, o 1 638 méně než v květnu,“ popisuje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Česko v období po invazi Ruska na Ukrajinu až do letoška navýšilo (!) podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Proto jsou pohonné hmoty tak levné
  Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, co se jinak tváří jako proukrajinští.
• Česko v pasti NIMBYsmu
  Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat tuzemskou ekonomiku v režii hlavních politických stran. Jejich výchozí premisa je bezpochyby pravdivá – Česko má všechny předpoklady prosperovat a hrát první ligu společně s vyspělými západními státy. Na cestě nás však čeká spousta výzev. A nejde přitom pouze o pro-růstové legislativní změny, ale také o mentální výhybku napříč společností.