Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii

Čtěte více

• Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump dnes potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 % HDP
  Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického; i to Trump zřejmě testuje.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko si v genderové rovnosti pohoršilo oproti minulému roku o tři příčky. Je na 104. místě
  Nejlépe si ČR vede v oblasti vzdělání, kde dosáhlo stoprocentní genderové rovnosti a v oblasti zdraví, nejhůře naopak v politické sféře. V platové rovnosti je jednou z nejhorších zemí v EU. Úplné genderové rovnosti dosáhlo zatím 24 % organizací v ČR
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko, Slovensko a Maďarsko vyvázáním se z ručení a splácení půjčky EU pro Ukrajinu sníží své veřejné výdaje; na související úrokové platby o zhruba 3 miliardy korun ročně a na splátku příslušné jistiny o přibližně 80 miliard korun
  Splátka úroků z půjčky EU pro Ukrajinu bude činit v přepočtu zhruba 73 miliard korun ročně (neboli 3 miliard eur ročně, viz níže). O tuto splátku se každoročně podělí 24 zemí EU, a to dle výkonnosti své ekonomiky, konkrétně dle ukazatele hrubého národního důchodu.
• Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
  Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
• Česko snižuje výdaje na obranu – kdy přijde Trumpův hněv?
  Poslanecká sněmovna poslala návrh státního rozpočtu pro letošní rok do třetího čtení. Vládní koalice v něm navrhla jen drobné přesuny (celkem za jednu miliardu korun), hlavní parametry – v čele s deficitem v rozsahu 310 miliard korun zůstaly beze změny. A to platí i pro výdaje na obranu: ty evidentně nejsou – ani v těchto geopoliticky napjatých časech – vládní prioritou. Letos by se měly výdaje na obranu snížit v poměru k HDP z loňských 2 % na 1,8 %, zatímco původní návrh Fialovy vlády počítal s jejich mírným zvýšením.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.
• Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje
  Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje. Budeme rádi, když si letošní HDP udržíme na kladných hodnotách. Musíme si zvyknout, že pokud ekonomika poroste, bude to spíše šnečím tempem. Důvody nehledejme daleko. Domácnosti budou mít stále méně a méně volných prostředků, kromě energií jim je začnou brát také dražší hypotéky. Rodiny tak budou šetřit, kde se dá. Vstupujeme do náročné éry, kdy se nám po nějaký čas určitě nebude zvyšovat ekonomická životní úroveň.
• Česko udržuje prémiový trh práce i přes růst nezaměstnanosti
  Míra nezaměstnanosti v červenci přesně v souladu s naší i tržní predikcí vzrostla z červnových 3,6 % na 3,8 %. Za nárůstem stojí převážně sezónní faktory, červencový výsledek proto nenasvědčuje, že by růst nezaměstnanosti měl pokračovat i v dalších měsících. Po očištění o sezónnost navíc Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhne domácí poptávka
  Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu ve 2. čtvrtletí oproti 1. čtvrtletí vzrostla o 0,4 % a v meziročním srovnání o 1,9 %. Český statistický úřad (ČSÚ) tak předběžný odhad z konce července revidoval nepatrně dolů. Pozitivní je, že domácí ekonomika po slabším začátku roku v mezikvartálním srovnání zrychlila. Meziroční dynamika sice zpomalila na 1,9 %, ale při detailnějším pohledu vyznívá struktura růstu daleko příznivěji. Spotřeba, fixní investice i zahraniční obchod ve 2. čtvrtletí rostly a za slabším meziročním růstem stály zásoby.
• Českou ekonomiku táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu brání blízkovýchodní konflikt či cla
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí rostla rychleji, než nač ukazoval předběžný odhad. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco odhad předpokládal 2,1 procenta. Tahounem ekonomiky jsou investice a spotřeba, a to zejména spotřeba domácností, v menší míře pak také vlády. Naopak zahraniční obchod stahuje ekonomiku mírně dolů. Což však částečně odráží zmíněný růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Česko ukvapeným prodejem zlata prodělalo reálně přes 130 miliard korun, třeba na zlatě uloupeném nacisty takřka miliardu
  Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
• Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby
  Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.