Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností

Čtěte více

• Česko si musí připravit 260 miliard ročně navíc. Trump dnes potvrdil, že bude žádat, aby země NATO dávaly na obranu 5 % HDP
  Mnohé země EU ale možná ztratí vůli na Ukrajině dále válčit, když už budou muset boje platit ze svého, ne z amerického; i to Trump zřejmě testuje.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko si v genderové rovnosti pohoršilo oproti minulému roku o tři příčky. Je na 104. místě
  Nejlépe si ČR vede v oblasti vzdělání, kde dosáhlo stoprocentní genderové rovnosti a v oblasti zdraví, nejhůře naopak v politické sféře. V platové rovnosti je jednou z nejhorších zemí v EU. Úplné genderové rovnosti dosáhlo zatím 24 % organizací v ČR
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín ke zrušení poplatku za plyn
  Česká republika, Slovensko a Rakousko vyzvaly Berlín, aby tento měsíc schválil novelu zákona, která zruší poplatek za tranzit plynu přes jeho území. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na dokument, ke kterému získala přístup.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.
• Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje
  Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje. Budeme rádi, když si letošní HDP udržíme na kladných hodnotách. Musíme si zvyknout, že pokud ekonomika poroste, bude to spíše šnečím tempem. Důvody nehledejme daleko. Domácnosti budou mít stále méně a méně volných prostředků, kromě energií jim je začnou brát také dražší hypotéky. Rodiny tak budou šetřit, kde se dá. Vstupujeme do náročné éry, kdy se nám po nějaký čas určitě nebude zvyšovat ekonomická životní úroveň.
• Česko udržuje prémiový trh práce i přes růst nezaměstnanosti
  Míra nezaměstnanosti v červenci přesně v souladu s naší i tržní predikcí vzrostla z červnových 3,6 % na 3,8 %. Za nárůstem stojí převážně sezónní faktory, červencový výsledek proto nenasvědčuje, že by růst nezaměstnanosti měl pokračovat i v dalších měsících. Po očištění o sezónnost navíc Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností v EU.
• Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii
  Českou ekonomiku čeká zítra velký den. Statistický úřad totiž zveřejní její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, která bude velmi pravděpodobně historicky suverénně rekordní. Nelze vyloučit růst atakující hranici 10 procent. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózuje růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládají růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby
  Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.
• Česko uvolňuje ekonomické restrikce
  Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.
• Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
  Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.