Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř

Čtěte více

• Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
  Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
• Česko se zlepšilo v čerpání peněz z fondů EU. Má po dlouhé době proplacen objem, který je v rámci EU nadprůměrný
  Česko v posledním čtvrtletí roku 2019 zlepšilo stav svého čerpání prostředků z fondů EU. Aktuálně má proplaceno už 40 procent dotací určených na programové období let 2014 až 2020. Jedná se o necelých 243 miliard. Česká republika tak má proplacen v rámci EU mírně nadprůměrný objem prostředků. To je ovšem výrazný posun, neboť prakticky po celé běžící programové období v proplácení peněz z evropských fondů za průměrem EU zaostávala. Nyní má proplacen vyšší podíl prostředků než třeba Nizozemsko či Belgie.
• Česko si na dluh kupuje nízkou nezaměstnanost, ve stavebnictví přitom zoufale chybí lidi, takže budou chybět i byty
  Míra nezaměstnanosti v ČR v dubnu klesla z březnové úrovně 4,2 na 4,1 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání opět klesl pod 300 tisíc a je nižší než prakticky za celé takřka devatenáctileté období od poloviny roku 1998 do poloviny roku 2017. Třetí měsíc v řadě se v dubnu zvyšoval převis volných pracovních míst, kterých bylo 343,4 tisíce, právě nad počtem uchazečů, jejichž počet činil 297,9 tisíce. Tento převis dosáhl 45,5 tisíce, a byl tak nejvyšší od loňského srpna. To svědčí o tom, že situace na trhu práce se v porovnání s loňskem stabilizuje, aniž přitom loni došlo k výraznějšímu propadu zaměstnanosti. Z dlouhodobého hlediska – čistě dle statistických údajů – je situace na trhu práce stále nadprůměrně příznivá, což lze vzhledem k pandemické situaci považovat za „malý zázrak“.
• Česko skrytě zásobuje sankcionované Rusko počítači, auty, autodíly či karoseriemi. Zboží do Ruska dodává přes třetí země typu Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Arménie nebo Spojených arabských emirátů
  Klíčovým důvodem, proč zatím západní sankce proti Rusku nezabírají dle původních představ, je to, že dochází k jejich obcházení ve spolupráci s třetími zeměmi. Na přeprodeji přes třetí země se zjevně podílí i Česko.
• Česko stále patří v čerpání evropských peněz k podprůměrným státům EU. Programové období končí příští rok a proplacenu má zhruba třetinu
  Ačkoli Česká republika letos oproti loňsku zrychlila tempo čerpání evropských peněz, z celounijního pohledu patří v čerpání stále k podprůměrným státům. K dnešnímu dni se podíl proplacených dotací z celkového přiděleného objemu zvýšil na 34 procent, jak vyplývá z průběžně aktualizovaných údajů Evropské komise. Průměrné číslo za celou EU přitom činí 36 procent.
• Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje
  Česko šlape mírně na brzdu a hospodářský růst oslabuje. Budeme rádi, když si letošní HDP udržíme na kladných hodnotách. Musíme si zvyknout, že pokud ekonomika poroste, bude to spíše šnečím tempem. Důvody nehledejme daleko. Domácnosti budou mít stále méně a méně volných prostředků, kromě energií jim je začnou brát také dražší hypotéky. Rodiny tak budou šetřit, kde se dá. Vstupujeme do náročné éry, kdy se nám po nějaký čas určitě nebude zvyšovat ekonomická životní úroveň.
• Českou ekonomiku čeká zítra velký den: vykáže historicky rekordní růst. Půjde o statistický klam, nicméně domácnosti jsou i tak s vlastní ekonomickou situací navzdory pandemii nejspokojenější v historii
  Českou ekonomiku čeká zítra velký den. Statistický úřad totiž zveřejní její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, která bude velmi pravděpodobně historicky suverénně rekordní. Nelze vyloučit růst atakující hranici 10 procent. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózuje růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládají růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.
• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby
  Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.
• Česko uvolňuje ekonomické restrikce
  Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.
• Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
  Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
• Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
  Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
• Česko v těchto týdnech dováží z Ruska zhruba 50 % plynu, vyplývá i z dat ministerstva průmyslu
  Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní uvádí, že během letošního roku až do října, tedy fakticky v říjnu (neboť předtím, od letošního ledna, ze Slovenska do Česka plyn prakticky netekl – viz obr. 2 níže) přiteklo 79,6 milionu kubíků plynu (viz obr. 1 níže). Podle dat Bloombergu k přepravě plynu skrze stanici Lanžhot se v říjnu ze Slovenska do Česka přepravilo 88,4 milionu kubíků (viz obr. 2 níže). Takže přes 90 % plynu, který v říjnu prošel Lanžhotem, bylo z Ruska – pokud tedy platí údaj ministerstva průmyslu.