Česko uvolňuje rozpočtová pravidla a chystá rekordní investice 💰

Česká republika uvolňuje svá rozpočtová pravidla, aby vládě umožnila výrazně zvýšit investice financované dluhem. Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a definitivně schválila změnu, která umožní hospodařit s podstatně vyšším deficitem, než dovolovala dosavadní pravidla.

Ministryně financí Alena Schillerová změnu obhajuje tím, že je nezbytná pro splnění vládního programu. Kabinet premiéra Andreje Babiše plánuje rozsáhlé investice a podle ministryně by mělo jít o nejvyšší kapitálové výdaje v historii Česka.

Více peněz má zamířit do infrastruktury a energetiky

Vláda chce využít relativně nízkého zadlužení České republiky ve srovnání s řadou dalších evropských zemí a prostřednictvím vyšších výdajů urychlit modernizaci ekonomiky. Peníze mají směřovat především do dálnic, nemocnic a rozvoje jaderné energetiky.

Vyšší investice však budou znamenat také rychlejší růst státního dluhu. Vláda už dříve uvedla, že deficit státního rozpočtu pro rok 2027 bude vyšší než letošních 310 miliard Kč, neměl by však překročit hranici 400 miliard Kč.

Podle předchozích pravidel by přitom schodek mohl dosáhnout maximálně přibližně 150 miliard Kč. Schillerová takový limit označila vzhledem k investičním plánům vlády za nepřijatelný.

Deficit má zůstat pod evropským limitem

Přestože stát plánuje výrazně vyšší schodek, vláda očekává, že celkový deficit veřejných financí v příštím roce dosáhne přibližně 2,8 % HDP. Česko by se tak stále mělo nacházet pod hranicí 3 % HDP, kterou stanovují evropská fiskální pravidla.

Ministerstvo financí zároveň předpokládá, že deficit veřejných financí bude v následujících letech postupně klesat. Klíčové tak bude, zda vyšší zadlužení skutečně povede k investicím, které podpoří budoucí ekonomický růst a zvýší produktivitu české ekonomiky.

Česko patří mezi méně zadlužené země EU

Zdroj: Eurostat

Česká republika vstupuje do období vyšších investic s relativně nízkým veřejným dluhem. Podle dat Eurostatu dosahoval hrubý dluh sektoru vládních institucí na konci roku 2025 přibližně 44,2 % HDP, tedy výrazně pod průměrem Evropské unie ve výši 81,7 % HDP i pod maastrichtskou hranicí 60 % HDP.

Ve srovnání se sousedními zeměmi je rozdíl rovněž výrazný. Rakouský dluh dosahoval 81,5 % HDP, maďarský 74,6 % a slovenský 61,4 %. Nižší zadlužení tak dává Česku větší fiskální prostor pro financování infrastruktury, energetiky nebo dalších strategických projektů. Současně ale platí, že tento náskok se může při dlouhodobě vysokých rozpočtových schodcích postupně zmenšovat.

Prezident i rozpočtová rada varují před riziky

Uvolnění pravidel ale vyvolává kritiku. Prezident Petr Pavel zákon původně vetoval a proti změně se postavila také Národní rozpočtová rada. Kritici upozorňují především na riziko zhoršení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Spor se tak netýká pouze velikosti schodku, ale především otázky, zda je současná relativně nízká úroveň českého zadlužení důvodem k větším investicím, nebo zda by si stát měl vytvořit rezervu pro budoucí ekonomické a demografické problémy.

Pro finanční trhy bude důležité také tempo růstu státního dluhu. Vyšší potřeba financování může znamenat větší objem emisí českých státních dluhopisů a v delším horizontu ovlivnit jejich výnosy i náklady státu na obsluhu dluhu.

 

---

Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 77 % účtů retailových investorů došlo při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Investování je rizikové. Investujte zodpovědně. Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Marketingová komunikace je připravena s nejvyšší pečlivostí, objektivitou, prezentuje fakta známé autorovi k datu přípravy a neobsahuje žádné hodnotící prvky. Marketingová komunikace je připravena bez zohlednění potřeb klienta, jeho individuální finanční situace a nijak nepředstavuje investiční strategii. Marketingová komunikace nepředstavuje nabídku k prodeji, nabídku, předplatné, výzvu na nákup, reklamu nebo propagaci jakýchkoliv finančních nástrojů. Společnost XTB S.A., organizační složka nenese odpovědnost za jakékoli jednání nebo opomenutí klienta, zejména za získání nebo zcizení finančních nástrojů, na základě informací obsažených v této marketingové komunikaci. V případě, že marketingová komunikace obsahuje jakékoli informace o jakýchkoli výsledcích týkajících se finančních nástrojů v nich uvedených, nepředstavují žádnou záruku ani předpověď ohledně budoucích výsledků. Minulá výkonnost nemusí nutně vypovídat o budoucích výsledcích a každá osoba jednající na základě těchto informací tak činí zcela na vlastní riziko.

Čtěte více

• Českou ekonomiku obchodní války a útlum v automoto jen přibrzdí
  Česká ekonomika by měla i v příštím roce pokračovat v solidním růstu, což by znamenalo už sedmý úspěšný rok po sobě. Hrubý domácí produkt by se měl zvýšit o 2,2 procenta, když za letošní rok se očekává vzestup ekonomiky o 2,4 procenta, vyplývá z výhledu ČSOB.
• Českou ekonomiku podržela spotřeba domácností
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za třetí čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 1,4 % po 1,0 % ve druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika po předchozích 8,1 % rostla o 2,8 %. Meziroční nižší dynamika jde na vrub menšímu propadu HDP v Q3 2020 oproti Q2 2020.
• Českou ekonomiku táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu brání blízkovýchodní konflikt či cla
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí rostla rychleji, než nač ukazoval předběžný odhad. Meziročně přidala 2,2 procenta, zatímco odhad předpokládal 2,1 procenta. Tahounem ekonomiky jsou investice a spotřeba, a to zejména spotřeba domácností, v menší míře pak také vlády. Naopak zahraniční obchod stahuje ekonomiku mírně dolů. Což však částečně odráží zmíněný růst spotřeby, neboť její část se pochopitelně týká i zboží z dovozu.
• Českou ekonomiku táhnou dolů domácnosti
  Česká ekonomika ve třetím kvartále podle našich očekávání poklesla o něco méně, než naznačoval předběžný odhad (o 0,2 % mezikvartálně), což zpomalilo meziroční dynamiku na 1,7 %. Česko tak vstupuje do recese, kterou ovšem zatím způsobuje prakticky výhradně spotřeba domácností, která ubrala z meziroční dynamiky HDP 2,7procentního bodu (nejvíce od covidového startu do roku 2021).
• Českou ekonomiku v prvním čtvrtletí nakopli spotřebitelé. Už bude jen hůř
  Hrubý domácí produkt České republiky letos v první čtvrtletí stoupl meziročně o 4,6 procenta. Překonal tak drtivou většinu očekávání. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst pouze o 4,3 procenta. Za svižným růstem ovšem z podstatné části stojí také citelně ponížená srovnávací základna loňského prvního čtvrtletí, kdy byla ekonomika stále v sevření silných protipandemických opatření.
• Českou ekonomiku zasáhla pádivá inflace
  „Inflace v České republice se dostala na dvoucifernou úroveň, takže ji oficiálně můžeme označovat za pádivou. V důsledku tohoto vývoje dochází k výraznému snížení kupní síly úspor a inflace se stává součástí kalkulací při uzavírání smluv. To může způsobit, že období vysoké inflace v naší zemi bude trvat déle než do konce letošního roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Českou inflaci pomáhá krotit také slabý jüan. Od začátku roku oslabil o desetinu a je tak nejslabší za téměř 11 let
  Zatímco euro vůči koruně v posledních měsících mírně posiluje, u ostatních klíčových měn je situace odlišná. Americký dolar se aktuálně pohybuje pod hranicí 21,2 koruny a je nejslabší od poloviny letošního dubna. Ještě silnější pozici si koruna vybudovala vůči čínskému jüanu, který se dostal pod hranici 3 korun a který je aktuálně nejslabší za posledních 11 let. Jen od začátku roku ztratila čínská měna vůči té české 10 %. Čína je přitom po Německu druhým největším importérem do České republiky. Hodnota zboží dovezeného z Číny v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o více než pětinu na 588 miliard korun.
• Česko ukvapeným prodejem zlata prodělalo reálně přes 130 miliard korun, třeba na zlatě uloupeném nacisty takřka miliardu
  Se současným závratným růstem ceny zlata závratně narůstá také ztráta České republiky z kvapného rozprodeje „zlatého pokladu republiky“ koncem 90. let minulého století.
• Českou republiku deptá „past dluhu“ i inflace. Běžné spoření tak představuje nejrychlejší cestu do chudoby
  Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.
• Česko uvolňuje ekonomické restrikce
  Dnešním dnem se v Česku otevírají za specifických hygienických podmínek obchody do 2500 metrů čtvereční, posilovny či vysoké školy. K poměrně razantnímu uvolnění dochází s asi dvoutýdenním předstihem vůči původnímu 5 stupňovému plánu. Služby či pohostinství zůstanou zavřené až do poloviny resp. do konce května.
• Českou značku alkoholu, kterou propagovali Spejbl s Hurvínkem, kupuje firma, jejíž peníze mohly udržet Messiho v Barceloně
  Investiční společnost CVC kupuje výrobce destilátů Stock Spirits. Ten je výrazně svázán i s českými zeměmi. Pod jeho křídla patří totiž také likérka Stock v Plzni-Božkově, výrobce známého bylinného likéru fernet.
• Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
  Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
• Česko včera dovezlo letošní rekordní objem ruského plynu, přes 110 tisíc megawatthodin
  Objem ruského plynu dováženého do Česka znatelně narůstá. Včera podle dat ENTSOG, tedy evropské sítě přepravců plynu, činil objem plynu přepravený ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot více než 123 tisíc megawatthodin (viz graf Bloombergu níže). To je dosavadní letošní nejvyšší údaj. Objem plynu přepravovaného ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot postupně narůstá od začátku letošního října, když předtím byl prakticky po celý letošní rok nulový.
• Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
  Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
• Česko v EU posílilo. Posunulo se na 14. místo, lepšímu výsledku brání úroveň bydlení a digitalizace
  Pozice České republiky v EU sílí. Podle nejnovějšího vyhodnocení Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko posunulo v unijním srovnání ze 16. na 14. místo. Lépe si vedlo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za zlepšením stojí především stabilizace ekonomiky a silná pozice v oblasti zdraví a bezpečnosti. Data zároveň ukazují, že začínáme narážet na dlouhodobé strukturální limity, mezi které patří (ne)dostupnost bydlení, digitalizace nebo nižší přidaná hodnota ekonomiky.
• Česko vládne evropské nezaměstnanosti. Ale je to opravdu důvod k oslavě?
  Nejnižší nezaměstnanost v Evropě zakrývá nepříjemnou pravdu: čeští pracovníci mění práci neradi. A to může být v éře umělé inteligence a stárnoucí populace velmi drahá slabost. Jestli se česká ekonomika něčím může chlubit, je to rekordně nízká nezaměstnanost.
• Česko v nezaměstnanosti dále láme rekordy
  „Rekordně nízká míra nezaměstnanosti v Česku stále přetrvává. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřadu práce. Nezaměstnanost se v červnu držela na 3,6 %, stejně jako tomu bylo v květnu, v meziročním srovnání pak byl podíl nezaměstnaných vyšší jen lehce, o 0,2 %. V loňském roce totiž zaměstnavatelé nabírali více sezónních zaměstnanců, letos již dříve avizovali, že tzv. brigádníků plánují zaměstnávat méně. Nezaměstnanost v červnu meziměsíčně klesla ve 12 krajích a v 52 ze 77 okresů. Uchazečů o zaměstnání pak bylo v červnu 272 684, o 1 638 méně než v květnu,“ popisuje Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
• Česko v období po invazi Ruska na Ukrajinu až do letoška navýšilo (!) podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu. Proto jsou pohonné hmoty tak levné
  Kdo se raduje z levných pohonných hmot v ČR, raduje se z toho, že Česko jako jedna z mála zemí EU skrze ropu velmi dlouho, takřka už tři roky, financuje Rusko a jeho válku na Ukrajině. Přitom se takto radují paradoxně často ti politici, co se jinak tváří jako proukrajinští.
• Česko v pasti NIMBYsmu
  Restart Česka. Republika v pohybu. Česko musí zrychlit. The country for the future. To vše jsou názvy strategií, jak modernizovat tuzemskou ekonomiku v režii hlavních politických stran. Jejich výchozí premisa je bezpochyby pravdivá – Česko má všechny předpoklady prosperovat a hrát první ligu společně s vyspělými západními státy. Na cestě nás však čeká spousta výzev. A nejde přitom pouze o pro-růstové legislativní změny, ale také o mentální výhybku napříč společností.
• Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
  Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.