Forex: HDP eurozóny v závěrečném čtvrtletní loňského roku táhla dolů spotřeba

Ve Spojených státech by se mělo do konce týdne podařit schválit fiskální balíček.  Americké inflaci pomohou nahoru vyšší ceny pohonných hmot. V delším horizontu ji však bude držet na uzdě pomalý růst cen nájemného. Růst by měla i evropská průmyslová produkce za leden. Problémy s dodavatelskými řetězci, vyšší ceny vstupů i propad v registracích aut pro její další vývoj ale nevěští nic dobrého. Struktura evropského růstu HDP za Q4 20 ukáže, že k poklesu výkonnosti ekonomiky přispěla především spotřeba domácností, zatímco investice v mezičtvrtletním srovnání rostly. Ve čtvrtek zasedá ECB. Ta by podle našeho názoru měla po verbálních intervencích proti rostoucím výnosům přistoupit k akci a začít v rámci pandemického programu nakupovat více aktiv. Kalendář bude nabitý i v Česku. Zveřejněná data ukáží, že české mzdy mírně rostly i v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Na tempu pak nepatrně nabere domácí inflace, její jádrová složka však poklesne. Problémy na hranicích a se subdodavatelskými řetězci, či propad ve výrobě automobilů, to vše naznačuje, že zázraků se od českého průmyslu v lednu nedočkáme.

Evropský průmysl v lednu rostl

Pozornost finančních trhů se i tento týden bude točit kolem amerického fiskálního balíčku. Ten by měl úspěšně projít legislativním procesem ideálně do konce tohoto týdne, neboť v polovině března skončí schválená vyšší podpora v nezaměstnanosti. Sněmovna reprezentantů již fiskální stimul ve výši 1,9 bilionu dolarů schválila. Ve formě, v jaké ho předala Senátu, však zřejmě neprojde. Sněmovna reprezentantů ho pak může schválit v podobě, který připraví Senát, a pokud ne, budou se obě komory muset sejít u jednacího stolu, aby se na jednotné podobě dohodly.

Inflace ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vyskočí o 0,3 %, v meziročním srovnání pak z lednových 1,4 % na 1,7 %. Za růstem cen budou stát především dražší pohonné hmoty. V následujících měsících inflace vlivem nízké srovnávací základny vystřelí nad 2,5 %. Bude se však jednat o jednorázový výkyv, čehož si je vědoma i tamní centrální banka. Hlavní složkou spotřebitelského koše jsou v USA ceny nájemného (33 % v celkové inflaci, 42 % v jádrové). Ty však budou vzhledem k situaci na trhu práce a stěhování se obyvatel mimo velké aglomerace růst pouze pozvolně.

V eurozóně bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za Q4 20 včetně jeho struktury. Očekáváme, že mezičtvrtletní pokles o 0,6 % bude revidován o 1-2 desetiny k horšímu, především v důsledku zklamání, které přineslo irské HDP. Struktura by měla ukázat, že spotřeba ve srovnání s předchozí kvartálem propadla o 3 % a zredukovala tak HDP o 1,6 pb. Na rozdíl od druhého čtvrtletí loňského roku však investice odolaly koronavirové vlně lépe a rostly o 1,6 % q/q. Čisté exporty naopak z růstu HDP 0,3 pb ukrojily, a to v důsledku vysoké importní aktivity. Pokud jde o výhled, bude první čtvrtletí letošního roku stále ještě ovlivněno restriktivními opatřeními. HDP tak zřejmě ve srovnání se závěrečným kvartálem loňského roku zůstane víceméně beze změny. Za celý letošní rok očekáváme jeho růst o 4,1 %.

Z dalších dat, které budou tento týden zveřejněny, stojí za zmínku evropská průmyslová produkce. Ta zřejmě po meziměsíčním prosincovém propadu o 1,9 % v lednu o 1 % vzrostla. Další výhled evropského průmyslu je ale nejistý. Poslední PMI průzkumy ukázaly, že problémy s dodávkami vstupních materiálu zvyšují jejich ceny a budou se pravděpodobně dále prohlubovat. To by mohlo vést k omezení objemu výroby. Restrikce také zvyšují pravděpodobnost, že poptávka po některých produktech bude klesat. Registrace nových automobilů v lednu spadly o 24 % po prosincových -3,3 %, přičemž v únoru pravděpodobně propadly o dalších 20 %.

K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne evropská centrální banka. Ta se v minulých dnech snažila verbálně intervenovat proti rostoucím výnosům dluhopisů, které tlačí nahoru inflační očekávání. Pokud výnosy dále porostou a budou ohrožovat hospodářský růst, je ECB připravena zasáhnout. Otázkou ale je, při jakém růstu výnosů by k takovémuto poškozování mělo docházet, a zda má ECB prostředky na to, aby tomu zabránila. Podle našeho názoru je lepší se v tomto případě zabývat reálnými výnosy, které vzhledem k vyšší inflaci nijak zásadně nerostou. V posledním období to bylo o 15-20 bb, přičemž aby dopad do reálné ekonomiky byl znatelný, muselo by to být nejméně 50 bb. Navíc se domníváme, že ECB nemá páky na to, aby růstu výnosů v prostředí rostoucí inflace a očekávaného oživení dlouhodobě zabránila. Může ho ale zbrzdit, případně vyhladit, k čemuž by měla začít využívat stávající pandemický program. Zvýšení objemu nákupu aktiv by tak mělo být prvním logickým krokem.

Kalendář je nabitý i v České republice. Dnes bude zveřejněn vývoj českých mezd v závěrečném čtvrtletí loňského roku. Vzhledem k jejich protisměrnému vývoji v průmyslu a stavebnictví, kde se zvyšují, a sektoru služeb, kde lze očekávat opačný trend, počítáme pouze s mírným nárůstem průměrné mzdy, a to o 2,9 % meziročně. Za celý loňský rok tak počítáme s růstem průměrné mzdy o 3,4 %, přičemž vzhledem k dopadům koronavirové krize odhadujeme pro letošek zpomalení tohoto tempa na 3,0 %.

Dalším důležitým údajem, který bude tento týden publikován, bude domácí únorová inflace. Ta pravděpodobně vlivem mírně vyšších cen potravin a cen u čerpacích stanic meziměsíčně vzroste o 0,4 % m/m, přičemž v meziročním srovnání zrychlí z lednových 2,2 % na únorová 2,3 %. Bude se tak nacházet již 0,6 bb nad prognózou centrální banky. U lednové průmyslové výroby čekáme naopak její pokles. V indikátoru se zřejmě projeví problémy s dodavatelskými řetězci a na hranicích, předzásobení se Velké Británie kvůli brexitu (německý vývoz do Velké Británie klesl v lednu o 30 %) i nižší výroba automobilů. Předpokládáme tak, že výstup českého průmyslu v lednu poklesl o 1,1 % po prosincovém růstu o 1,4 %.

Forex: Koruna pod tlakem pandemické situace

V průběhu minulého týdne koruna ztrácela. Zatímco ještě v pondělí se alespoň krátce pohybovala pod úrovní 26,10 CZK/EUR, v pátek se již nacházela na o dvacet haléřů slabší úrovni. Na domácí měnu dolehla domácí pandemická situace, přičemž v závěru týdne se k tomu přidala ještě slábnoucí společná evropská měna. Jenom za pátek si tak koruna ze svého konta odepsala 0,4 % a posunula se na hladinu 26,35 CZK/EUR. Vzhledem k vývoji pandemické situace nejsou její vyhlídky pro tento týden o mnoho lepší.

V závěru týdne se nedařilo ani zbytku regionu. Polský zlotý v pátek oslabil o 0,6 % na 4,591 PLN/EUR, maďarský forint pak o 0,7 % na 367,2 HUF/EUR. Očekávání ohledně zvyšování polských úrokových sazeb se snažil zchladit guvernér tamní centrální banky Glapinsky. Ten řekl, že růst inflace bude v následujících čtvrtletích tažen pouze externími faktory. Jádrová inflace sice podle jeho slov v Q2 21 stoupne na 3 %, poté bude ale klesat. Růst úrokových sazeb tak nepředpokládá do konce svého působení v centrální bance, tedy do poloviny roku 2022. Očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb jsou podle jeho názoru nerealistická. Zároveň dodal, že pokud bude třeba, je centrální banka připravena opět intervenovat na devizovém trhu.

V pátek zveřejněná data z amerického trhu práce příjemně překvapila. Počet volných pracovních míst mimo zemědělský sektor dosáhl 379 tisíc, v soukromém sektoru to bylo dokonce 465 tisíc. Míra nezaměstnanosti se tak snížila z 6,3 % na 6,2 %. Na trhu práce se začíná projevovat uvolňování restriktivních opatření, která sebou přináší vyšší tvorbu pracovních míst v oblasti pohostinství, ubytování či služeb spojených s volným časem. I tak ale bude návrat trhu práce na předkrizové úrovně pouze pomalý (v roce 2024). Dolar na zveřejněná data reagoval posílením na 1,1900 EUR/USD, hned vzápětí ale zkorigoval zpět k 1,1930 EUR/USD.

Jana Steckerová
Ekonomický a strategický výzkum
Komerční banka