Rozbřesk: Na pořadu dne horší čísla z české ekonomiky

Čtěte více

• Rozbřesk: Napětí mezi Ruskem a západem roste, co může konflikt způsobit na trzích?
  Tento týden bude opět udávat trhům tóninu i rytmus geopolitické napětí. Americký ministr zahraničí o víkendu zopakoval, že se ruský prezident pravděpodobně již definitivně rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ruská strana to sice odmítá, ale současně podle satelitních snímků nijak nesnižuje počty svých ozbrojených sil na ukrajinských hranicích a současně prodlužuje pobyt svých vojáků (přibližně 30 tisíc) v Bělorusku. Prezident Biden pak v neděli souhlasil s osobní schůzkou s Vladimírem Putinem, ale pouze za předpokladu, že nedojde k invazi.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce nepolevuje
  Sérii příznivých zpráv přicházejících z české ekonomiky včera doplnily nejnovější údaje z trhu práce. Podle nich se znovu snížila míra nezaměstnanosti a počet volných pracovních míst dále narostl. Potvrzuje se tak, že tuzemské hospodářství sice prochází fází zpomalení, která ovšem není nijak dramatická či nebezpečná. Napětí na trhu přetrvává a vlastně ani nepolevuje.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce tlačí mzdy stále nahoru, libra si trochu ulevila
  Zatímco potvrzený výsledek HDP za druhé čtvrtletí odpovídal přesně poslední prognóze ČNB, vývoj mezd ji dokonce předčil. Podle včera zveřejněných údajů dosáhlo v tomto období tempo růstu průměrné mzdy v ČR 7,2 % a bylo tak jen o tři desetiny procentního bodu pomalejší než v úvodu roku. Reálně si zaměstnanci polepšili meziročně o 4,3 %. Samozřejmě jde jen o průměrná čísla, na která jako tradičně nedohlédnou dvě třetiny pracovníků, nicméně zle si nevedl ani medián, který se tentokrát zvýšil o 6,9 %. Je na něm vidět nejenom samotné zpomalení růstu hranice, která dělí zaměstnance na dvě poloviny, ale i jeho zaostávání za průměrem. Ukazuje totiž, že po třech letech, kdy se zvyšovaly především nižší mzdy, se tentokrát rychlejší navyšování mezd (a platů) odehrává u zaměstnanců s vyššími příjmy, a tak nepřekvapí dvojciferný nárůst platů ve školství nebo necelých devět procent ve zdravotnictví, tj. odvětví pod dominantní kontrolou státu.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce zatím jen symbolicky polevuje
  Napětí na českém trhu nepolevuje, i když nezaměstnanost v posledních měsících narůstá. Tedy alespoň podle údajů z úřadů práce, podle kterých se v lednu zvýšila na 3,1 %, zatímco ještě před dvěma měsíci byla o půl procentního bodu níže. S přelomem roku nicméně přichází pravidelné zvyšování počtu nezaměstnaných v důsledku vypršení úvazků na dobu určitou, sezónních prací nebo optimalizace zaměstnanosti ve firmách. Není to nic nového, překvapivého a vlastně ani veskrze dramatického. Stále totiž byla lednová nezaměstnanost nejnižší minimálně od roku 2005 (dřívější data jsou počítána odlišným způsobem, a tak jsou nesrovnatelná) a pokud ji očistíme o sezónnost, tak je stále pod hranicí tří procent. Když k tomu připočteme další nárůst volných pracovních míst, kterých je stále více než nezaměstnaných – v některých okresech dokonce desetinásobně – vypadá to, že na českém trhu práce zůstává vše při starém.
• Rozbřesk: Napětí na pracovním a realitním trhu dál přetrvává
  Česká ekonomika už v uplynulém roce zařadila nižší rychlostní stupeň, nicméně na situaci na dvou napjatějších trzích v ČR – pracovním a realitním – to zatím vidět nijak nebylo. Už příští týden nejspíše zaznamenáme další pokles nezaměstnanosti, tentokrát na nové květnové minimum, zatímco počet nabízených volných pracovních míst se bude dál držet v blízkosti svých maxim.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce nepolevuje
  Na první tvrdá data z české ekonomiky za letošní rok si budeme, stejně jako centrální banka, muset ještě nějaký čas počkat. Nicméně už nyní je zřejmé, že se jen těžko může tuzemské hospodářství vyhnout dalšímu zpomalení. Už druhá polovina loňského roku byla ve znamení ztráty tempa a nejnovější měkké indikátory nálad či důvěry zatím nenaznačují, že by se tento trend měl brzy obrátit. A nenaznačuje to ani vývoj u našich hlavních obchodních partnerů, kteří své výhledy na letošní rok opět přepisují směrem dolů. Nálada se sice celkově zhoršuje, nicméně na využití kapacit v průmyslu neklesá a problém nedostatku zaměstnanců jako hlavní bariéry pro další růst přetrvává.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce se dále stupňuje
  Tuzemským firmám stále více chybějí zaměstnanci a červencové mírné zvýšení nezaměstnanosti v tomto směru nepřinese žádnou změnu. Nárůst počtu nezaměstnaných na začátku prázdnin je v podstatě vždy jen krátkodobou záležitostí spojenou mimo jiné s příchodem absolventů na trh práce, kteří poté co se rozkoukají, si rychle práci najdou. Proto by titulky o zvýšené nezaměstnanosti neměly vlastně ani nikoho vzrušovat. Obrovský převis volných pracovních míst na trhu práce totiž přetrvá až do příští recese, takže několik málo tisíc nezaměstnaných navíc s ním vlastně ani nic udělat nemůže.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce už polevuje?
  ČR se i v posledním čtvrtletí loňského roku mohla pochlubit relativně největší nabídkou volných pracovních míst ze všech zemí EU. Míra volných pracovních míst byla ve srovnání s eurozónou více než dvojnásobná, když počet volných pracovních míst k celkové pracovní síle dosáhl šesti procent. Pro srovnání země na stříbrné a bronzové pozici (Belgie a Německo) za ČR téměř o polovinu zaostaly.
• Rozbřesk: Napětí na trhu s byty zatím nepolevuje
  Včera byly zveřejněny jedny z posledních čísel za třetí kvartál loňského roku, kdy ekonomika krátce nabrala dech po prodělaném brutálním pádu, a sice indexy cen bytů. Jde o sadu dat publikovanou v režii Eurostatu, která má docela dlouhou historii a umožňuje jako jedna z mála v této oblasti i mezinárodní srovnání. Nová sada čísel potvrdila, že napětí na (nejenom) českém realitním trhu nepolevilo ani v době pandemie. Ceny bytů totiž ve třetím čtvrtletí dál rostly, tentokrát o 8,4 %, přičemž ty nové zdražily v meziročním srovnání dokonce o deset procent. Jestli někdo čekal, že pandemie a s ní spojená recese přinese zlevnění bytů v ČR, tak se zatím rozhodně nedočkal. To ostatně ukázaly mezikvartální tempa cen, která dále zrychlila.
• Rozbřesk: Napínavé zasedání bankovní rady ČNB. Jak si s ním poradí koruna?
  Co dnes čekat od ČNB a jak si to přebere koruna? Opatrně dál sázíme na to, že centrální banka dnes kvůli kombinaci slabší koruny a rychlých mezd zvýší úrokové sazby. Proti tomu sice trochu hovoří absence aktuálně největšího jestřába Mojmíra Hampla a skutečnost, že centrální bankéři ještě nebudou mít v ruce novou prognózu, která by jim “na papíře” potvrdila, že sazby mohou růst rychleji. Na druhou stranu do srpnového zasedání již nepřijdou (až na červnovou inflaci) žádná důležitější čísla a centrální banka má dost argumentů v ruce pro rychlejší růst sazeb již dnes. Také řada dalších centrálních bankéřů (Marek Mora, Vojtěch Benda a částečně i guvernér Rusnok) hovořila v posledním měsíci o potřebě utaženější měnové politiky.
• Rozbřesk: Na potravinových komoditách nás čeká těžké období. Výhled se ale dále nezhoršuje
  Čerstvá měsíční prognóza produkce, spotřeby a zásob zemědělských komodit z pera amerického ministerstva zemědělství (USDA) se sice v dlouhodobém srovnání stále nese v pesimistickém duchu, ale naštěstí neukázala na další zhoršení situace. A to je po událostech z posledních měsíců asi i celkem dobrá zpráva.
• Rozbřesk: Nastartuje Donald Trump ocelářskou válku?
  Donald Trump včera znovu zopakoval, že přemýšlí nad zavedením ochranných cel na dovoz oceli. Vadí mu především čínská dotovaná “nadprodukce?. Ta se ale na dovozech oceli do USA podílí již relativně malou částí. Ochranářská opatření by tak dopadla primárně na spojence USA z řad zemí G20 - Kanadu, Německo, Brazílii a Jižní Koreu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se proto již nechal slyšet, že odvetná opatření a stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) by na sebe nenechala dlouho čekat.
• Rozbřesk: Na trhu s ropou zavládli medvědi
  Jeden z trhů, na kterých ještě panuje volatilita, tuto svou vlastnost včera opět demonstroval. Řeč je o ropě a o tom, že její cena se včera dostala o více než 20 % pod svá letošní maxima.
• Rozbřesk: Na trhy se vrací volatilita. Je strach z koronaviru u konce?
  Americké akcie si včera připsaly 1,4 % a index Nasdaq uzavřel na nových maximech. Na trhy se vrací volatilita. Včera to bylo počtvrté za posledních sedm seancí, kdy americké akcie zaznamenaly pohyb výraznější než 1 %. To vše přichází po období relativně bezprecedentního klidu z konce roku 2019.
• Rozbřesk: Návrat optimismu v Německu (?)
  Na tvrdá data, která by naznačila, zda se firmy v Evropě začínají obávat prohlubování obchodní války, si ještě budeme muset docela dlouho počkat, avšak v mezičase tu máme alespoň dávku indikátorů mapujících nálady v podnikatelském sektoru. Včera to byly jednak ty domácí v podobě konjunkturálního průzkumu mezi podniky v průmyslu, stavebnictví, ve službách a samozřejmě i samotnými spotřebiteli, a vedle toho i indexy nákupních manažerů (PMI) ve Francii, Německu a v eurozóně. Dnes se k nim připojí ještě asi ten nejsledovanější ukazatel – a sice Ifo, které v posledních měsících rozhodně mnoho radosti finančním trhům nepřineslo. Zvláště v případě očekávání německých firem, které už v posledních měsících nebyly zdaleka tak optimistické jako na přelomu roku.
• Rozbřesk: Návrat Řecka na trh dluhopisů jako důkaz uvolněných finančních podmínek
  Řecká ekonomika se jako bájný pták Fénix zvedá z popela a euro s ní. Včera totiž nedávno zbankrotovaný řecký stát upsal poprvé za poslední tři roky na trhu dluhopisy a nadšení z tohoto počinu oslavil eurodolar dotykem hranice 1,17.
• Rozbřesk: Návrat z prázdnin ve znamení obav - brexit, obchodní války, Argentina a další…
  První zářijový týden a “den práce” v USA pravidelně označují na trzích konec prázdnin. Investoři se vrací k “vážnému” obchodování a musí se rozhodnout, které z letních zpráv byly skutečně důležitými signály a které nepodstatným šumem. Během léta se dál zhoršovala ekonomická čísla (zejména v Německu a v Číně) a současně výrazně vzrostlo geopolitické napětí - jak spojené s obchodními válkami, tak i brexitem.
• Rozbřesk: Navrhované odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění = krok správným směrem
  Odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění jsou přesně tím nástrojem, který v tuto chvíli velká část podniků skutečně potřebuje a ocení je. Pokud návrh projde, může přinést krátkodobě významnou úlevu. Z poslední ankety mezi podniky na Ranní kávě hlavního ekonoma Patrie Jana Bureše a jeho hostů vyplynulo, že vysoké procento (skoro polovina) bude do měsíce řešit likvidní problémy. A skoro třetina z dotázaných by si jako nástroj pomoci vybrala na prvním místě právě odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění.
• Rozbřesk: Nečekaně jasně řečené A, ale nevyslovené B z ECB podtrhlo nohy italskému dluhu i eurodolaru
  Včerejší zasedání ECB bylo jedním ze dvou klíčových hřebů tohoto týdne. Během něho definitivně kapitulovala poslední bašta zvrhlého makroekonomického směru tvrdícího občanům, že současná inflace je přechodná záležitost, na níž netřeba reagovat. Nová prognóza ECB totiž ukázala na to, že tzv. jádrová inflace bude nad dvouprocentním cílem nejen letos, ale i příští rok a dokonce i v roce 2024.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
  Napětí na českém trhu práce je čím dál větší, jak už ostatně každý měsíc naznačují statistiky nezaměstnanosti i volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesá a vlastně je už nejnižší v historii samostatné ČR a vlastně i ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU. Podle domácích statistik jsou nyní tři procenta lidí bez práce, nicméně pokud se podíváme na srovnatelná data za celou Unii, tak míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 2,2 %. Lidí, kteří si aktivně hledají práci a jsou do ní schopni (či ochotni) nastoupit během dvou týdnů, je výrazně méně, než naznačují data z úřadů práce. Pak nám vychází, že vlastně na jedno volné pracovní místo nepřipadá jeden nezaměstnaný, ale že jeden člověk bez práce si může (v průměru) vybírat hned ze dvou volných míst. A těch je aktuálně něco přes 280 tisíc, tedy pokud budeme brát v úvahu údaje pouze tak, jak jsou uvedena ve statistikách úřadů práce.