Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce tlačí mzdy stále nahoru, libra si trochu ulevila

Čtěte více

• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice se mírně zlepšuje
  To nejhorší, co další vlna pandemie přinesla, má už ČR snad za sebou a v ekonomice se začínají opět objevovat náznaky optimismu. Na začátku měsíce to už naznačil index nákupních manažerů, k němuž se včera přidal i konjunkturální průzkum statistického úřadu, podle kterého se zvýšila důvěra u podnikatelů i spotřebitelů. Tedy s výjimkou služeb, které jsou na vývoj nákazy (a zejména na restrikce s ní spojené) mnohem citlivější.
• Rozbřesk: Nálada v české ekonomice znovu klesá
  Zatímco v německé ekonomice je největší vlna pesimismu snad už pomalu na ústupu, v české se zatím nic nemění a důvěra v ekonomiku dál slábne. A to jak v podnikatelském sektoru, tak mezi spotřebiteli. Listopadový konjunkturální průzkum totiž opět potvrdil zhoršování důvěry především v největším tuzemském odvětví – v průmyslu, kde důvěra poklesla až na šestileté minimum.
• Rozbřesk: Nálada v eurozóně jen kosmeticky horší, odolný je lépe proočkovaný jih
  Podnikatelská nálada sice v eurozóně v srpnu poklesla, index nálady PMI ovšem stále zůstává na historicky velmi vysokých úrovních (59,5 oproti 60,2 bodu v červenci). Na rozdíl od řady asijských ekonomik, jako je Japonsko nebo Austrálie, nadále ukazuje na pokračující silné oživení.
• Rozbřesk: Nálada v eurozóně láme rekordy, ale euro nemá sílu dobrá čísla ocenit
  Kdo si myslel, že eurozóna už jede na plný plyn, spletl se. V listopadu podle poslední sady čísel ještě přišlápla “pedál více k podlaze” - podnikatelské nálady vyskočily na nejvyšší úrovně za posledních šest a půl roku, a to není vše.
• Rozbřesk: Nálada v průmyslu pod bodem mrazu. Hraje se o energie v roce 2023
  Nálada v českém průmyslu dál klesá a potvrzuje příchod recese. Na tu ukazují jak poslední indexy nákupních manažerů, tak i čísla z Českého statistického úřadu. Index PMI v průmyslu poklesl na 44,7 bodu (výrazně pod úroveň 50 bodů oddělující kontrakci od expanze) a na nejnižší úrovně od roku covidového jara 2020. Hlavním problémem zůstává inflace - tempo růstu cen vstupů překvapivě oproti srpnu podle průzkumu opět zrychlilo a vysoké ceny jsou jedním z hlavních důvodů, proč padá poptávka. Nové objednávky šly dolů sedmý měsíc v řadě, a to nejprudším tempem za poslední dva roky.
• Rozbřesk: Nálady obrat k lepšímu zatím nevěstí
  Po pátečních žalostných výsledcích PMI za Německo, který se v průmyslu propadl na šest a půl leté minimum, si trhy mohly spravit náladu o něco příznivějším vývojem Ifa. To dopadlo lépe než minule, a to jak z pohledu hodnocení současnosti, tak i očekávání 9 000 německých firem. Na první pohled tak vidíme kontrast mezi PMI a čísly Ifa, nicméně až tak dramaticky rozdílnou informaci nám podávat nemusejí, když se podíváme o něco více do hloubky.
• Rozbřesk: Nálady v průmyslu ukáží, zda Německo uniká z recesní pasti
  Ekonomika eurozóny především kvůli průmyslu ke konci uplynulého roku prudce šlápla na brzdu. I když díky službám stále rostla, průmysl v eurozóně efektivně v druhé polovině roku spadl do recese a další pokles lednové nálady v průmyslu (PMI) neznačí nic dobrého ani pro začátek roku 2019. Na vině jsou vedle (pravděpodobně jednorázových) problémů automobilek s novými emisemi i trvalejší faktory. Především rostoucí politická rizika (brexit a obchodní přestřelky) a slábnoucí Čína výrazněji omezují globální investice. To se odráží jednak ve slabších vývozech, ale současně ve slabších investicích. Nejvíce zranitelná je z velkých ekonomik logicky nejprůmyslovější a vůči asijským trhům nejotevřenější ekonomika Německa, které jen těsně v závěru roku uniklo z pasti technické recese.
• Rozbřesk: Napětí globálních řetězců slábne, inverze americké výnosové křivky prohlubuje
  Poselství řady ekonomických údajů zveřejněných v minulém čtvrtletí je jasné: problémy v globálních dodavatelských řetězcích ustupují - dodací lhůty výrobků se zkracují a náklady na mezinárodní přepravu klesají. Připomeňme, že spolu s cenami energií byly problémy právě s řetězci klíčovým faktorem stojícím za globální inflační vlnou, jíž jsme svědky. Úplná normalizace řetězců sice ještě vyžaduje nějaký čas, nicméně fakt, že sazby za kontejnerovou dopravu se celosvětově propadly, přestože zůstala blízko svého růstového trendu, působí nadějně. Například ve zmíněném třetím čtvrtletí tento "pozitivní nabídkový šok" přispěl i k hospodářskému růstu v eurozóně, který by bez něj dle našich odhadů býval byl asi o 0,3procentního bodu nižší.
• Rozbřesk: Napětí mezi Ruskem a západem roste, co může konflikt způsobit na trzích?
  Tento týden bude opět udávat trhům tóninu i rytmus geopolitické napětí. Americký ministr zahraničí o víkendu zopakoval, že se ruský prezident pravděpodobně již definitivně rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ruská strana to sice odmítá, ale současně podle satelitních snímků nijak nesnižuje počty svých ozbrojených sil na ukrajinských hranicích a současně prodlužuje pobyt svých vojáků (přibližně 30 tisíc) v Bělorusku. Prezident Biden pak v neděli souhlasil s osobní schůzkou s Vladimírem Putinem, ale pouze za předpokladu, že nedojde k invazi.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce nepolevuje
  Sérii příznivých zpráv přicházejících z české ekonomiky včera doplnily nejnovější údaje z trhu práce. Podle nich se znovu snížila míra nezaměstnanosti a počet volných pracovních míst dále narostl. Potvrzuje se tak, že tuzemské hospodářství sice prochází fází zpomalení, která ovšem není nijak dramatická či nebezpečná. Napětí na trhu přetrvává a vlastně ani nepolevuje.
• Rozbřesk: Napětí na českém trhu práce zatím jen symbolicky polevuje
  Napětí na českém trhu nepolevuje, i když nezaměstnanost v posledních měsících narůstá. Tedy alespoň podle údajů z úřadů práce, podle kterých se v lednu zvýšila na 3,1 %, zatímco ještě před dvěma měsíci byla o půl procentního bodu níže. S přelomem roku nicméně přichází pravidelné zvyšování počtu nezaměstnaných v důsledku vypršení úvazků na dobu určitou, sezónních prací nebo optimalizace zaměstnanosti ve firmách. Není to nic nového, překvapivého a vlastně ani veskrze dramatického. Stále totiž byla lednová nezaměstnanost nejnižší minimálně od roku 2005 (dřívější data jsou počítána odlišným způsobem, a tak jsou nesrovnatelná) a pokud ji očistíme o sezónnost, tak je stále pod hranicí tří procent. Když k tomu připočteme další nárůst volných pracovních míst, kterých je stále více než nezaměstnaných – v některých okresech dokonce desetinásobně – vypadá to, že na českém trhu práce zůstává vše při starém.
• Rozbřesk: Napětí na pracovním a realitním trhu dál přetrvává
  Česká ekonomika už v uplynulém roce zařadila nižší rychlostní stupeň, nicméně na situaci na dvou napjatějších trzích v ČR – pracovním a realitním – to zatím vidět nijak nebylo. Už příští týden nejspíše zaznamenáme další pokles nezaměstnanosti, tentokrát na nové květnové minimum, zatímco počet nabízených volných pracovních míst se bude dál držet v blízkosti svých maxim.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce nepolevuje
  Na první tvrdá data z české ekonomiky za letošní rok si budeme, stejně jako centrální banka, muset ještě nějaký čas počkat. Nicméně už nyní je zřejmé, že se jen těžko může tuzemské hospodářství vyhnout dalšímu zpomalení. Už druhá polovina loňského roku byla ve znamení ztráty tempa a nejnovější měkké indikátory nálad či důvěry zatím nenaznačují, že by se tento trend měl brzy obrátit. A nenaznačuje to ani vývoj u našich hlavních obchodních partnerů, kteří své výhledy na letošní rok opět přepisují směrem dolů. Nálada se sice celkově zhoršuje, nicméně na využití kapacit v průmyslu neklesá a problém nedostatku zaměstnanců jako hlavní bariéry pro další růst přetrvává.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce se dále stupňuje
  Tuzemským firmám stále více chybějí zaměstnanci a červencové mírné zvýšení nezaměstnanosti v tomto směru nepřinese žádnou změnu. Nárůst počtu nezaměstnaných na začátku prázdnin je v podstatě vždy jen krátkodobou záležitostí spojenou mimo jiné s příchodem absolventů na trh práce, kteří poté co se rozkoukají, si rychle práci najdou. Proto by titulky o zvýšené nezaměstnanosti neměly vlastně ani nikoho vzrušovat. Obrovský převis volných pracovních míst na trhu práce totiž přetrvá až do příští recese, takže několik málo tisíc nezaměstnaných navíc s ním vlastně ani nic udělat nemůže.
• Rozbřesk: Napětí na trhu práce už polevuje?
  ČR se i v posledním čtvrtletí loňského roku mohla pochlubit relativně největší nabídkou volných pracovních míst ze všech zemí EU. Míra volných pracovních míst byla ve srovnání s eurozónou více než dvojnásobná, když počet volných pracovních míst k celkové pracovní síle dosáhl šesti procent. Pro srovnání země na stříbrné a bronzové pozici (Belgie a Německo) za ČR téměř o polovinu zaostaly.
• Rozbřesk: Napětí na trhu s byty zatím nepolevuje
  Včera byly zveřejněny jedny z posledních čísel za třetí kvartál loňského roku, kdy ekonomika krátce nabrala dech po prodělaném brutálním pádu, a sice indexy cen bytů. Jde o sadu dat publikovanou v režii Eurostatu, která má docela dlouhou historii a umožňuje jako jedna z mála v této oblasti i mezinárodní srovnání. Nová sada čísel potvrdila, že napětí na (nejenom) českém realitním trhu nepolevilo ani v době pandemie. Ceny bytů totiž ve třetím čtvrtletí dál rostly, tentokrát o 8,4 %, přičemž ty nové zdražily v meziročním srovnání dokonce o deset procent. Jestli někdo čekal, že pandemie a s ní spojená recese přinese zlevnění bytů v ČR, tak se zatím rozhodně nedočkal. To ostatně ukázaly mezikvartální tempa cen, která dále zrychlila.
• Rozbřesk: Napínavé zasedání bankovní rady ČNB. Jak si s ním poradí koruna?
  Co dnes čekat od ČNB a jak si to přebere koruna? Opatrně dál sázíme na to, že centrální banka dnes kvůli kombinaci slabší koruny a rychlých mezd zvýší úrokové sazby. Proti tomu sice trochu hovoří absence aktuálně největšího jestřába Mojmíra Hampla a skutečnost, že centrální bankéři ještě nebudou mít v ruce novou prognózu, která by jim “na papíře” potvrdila, že sazby mohou růst rychleji. Na druhou stranu do srpnového zasedání již nepřijdou (až na červnovou inflaci) žádná důležitější čísla a centrální banka má dost argumentů v ruce pro rychlejší růst sazeb již dnes. Také řada dalších centrálních bankéřů (Marek Mora, Vojtěch Benda a částečně i guvernér Rusnok) hovořila v posledním měsíci o potřebě utaženější měnové politiky.
• Rozbřesk: Na pořadu dne horší čísla z české ekonomiky
  Podle prvních výsledků platební bilance za celý rok 2019 skončil běžný účet ČR v červených číslech. To znamená, že na běžných transakcích odchází z ČR více peněz, než sem přichází. Přitom posledních pět let byl běžný účet platební bilance díky velmi dobrým výsledkům zahraničního obchodu a bilance služeb přebytkový.
• Rozbřesk: Na potravinových komoditách nás čeká těžké období. Výhled se ale dále nezhoršuje
  Čerstvá měsíční prognóza produkce, spotřeby a zásob zemědělských komodit z pera amerického ministerstva zemědělství (USDA) se sice v dlouhodobém srovnání stále nese v pesimistickém duchu, ale naštěstí neukázala na další zhoršení situace. A to je po událostech z posledních měsíců asi i celkem dobrá zpráva.
• Rozbřesk: Nastartuje Donald Trump ocelářskou válku?
  Donald Trump včera znovu zopakoval, že přemýšlí nad zavedením ochranných cel na dovoz oceli. Vadí mu především čínská dotovaná “nadprodukce?. Ta se ale na dovozech oceli do USA podílí již relativně malou částí. Ochranářská opatření by tak dopadla primárně na spojence USA z řad zemí G20 - Kanadu, Německo, Brazílii a Jižní Koreu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se proto již nechal slyšet, že odvetná opatření a stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) by na sebe nenechala dlouho čekat.