Rozbřesk: Navrhované odklady plateb sociálního a zdravotního pojištění = krok správným směrem

Čtěte více

• Rozbřesk: Napětí na trhu s byty zatím nepolevuje
  Včera byly zveřejněny jedny z posledních čísel za třetí kvartál loňského roku, kdy ekonomika krátce nabrala dech po prodělaném brutálním pádu, a sice indexy cen bytů. Jde o sadu dat publikovanou v režii Eurostatu, která má docela dlouhou historii a umožňuje jako jedna z mála v této oblasti i mezinárodní srovnání. Nová sada čísel potvrdila, že napětí na (nejenom) českém realitním trhu nepolevilo ani v době pandemie. Ceny bytů totiž ve třetím čtvrtletí dál rostly, tentokrát o 8,4 %, přičemž ty nové zdražily v meziročním srovnání dokonce o deset procent. Jestli někdo čekal, že pandemie a s ní spojená recese přinese zlevnění bytů v ČR, tak se zatím rozhodně nedočkal. To ostatně ukázaly mezikvartální tempa cen, která dále zrychlila.
• Rozbřesk: Napínavé zasedání bankovní rady ČNB. Jak si s ním poradí koruna?
  Co dnes čekat od ČNB a jak si to přebere koruna? Opatrně dál sázíme na to, že centrální banka dnes kvůli kombinaci slabší koruny a rychlých mezd zvýší úrokové sazby. Proti tomu sice trochu hovoří absence aktuálně největšího jestřába Mojmíra Hampla a skutečnost, že centrální bankéři ještě nebudou mít v ruce novou prognózu, která by jim “na papíře” potvrdila, že sazby mohou růst rychleji. Na druhou stranu do srpnového zasedání již nepřijdou (až na červnovou inflaci) žádná důležitější čísla a centrální banka má dost argumentů v ruce pro rychlejší růst sazeb již dnes. Také řada dalších centrálních bankéřů (Marek Mora, Vojtěch Benda a částečně i guvernér Rusnok) hovořila v posledním měsíci o potřebě utaženější měnové politiky.
• Rozbřesk: Na pořadu dne horší čísla z české ekonomiky
  Podle prvních výsledků platební bilance za celý rok 2019 skončil běžný účet ČR v červených číslech. To znamená, že na běžných transakcích odchází z ČR více peněz, než sem přichází. Přitom posledních pět let byl běžný účet platební bilance díky velmi dobrým výsledkům zahraničního obchodu a bilance služeb přebytkový.
• Rozbřesk: Na potravinových komoditách nás čeká těžké období. Výhled se ale dále nezhoršuje
  Čerstvá měsíční prognóza produkce, spotřeby a zásob zemědělských komodit z pera amerického ministerstva zemědělství (USDA) se sice v dlouhodobém srovnání stále nese v pesimistickém duchu, ale naštěstí neukázala na další zhoršení situace. A to je po událostech z posledních měsíců asi i celkem dobrá zpráva.
• Rozbřesk: Nastartuje Donald Trump ocelářskou válku?
  Donald Trump včera znovu zopakoval, že přemýšlí nad zavedením ochranných cel na dovoz oceli. Vadí mu především čínská dotovaná “nadprodukce?. Ta se ale na dovozech oceli do USA podílí již relativně malou částí. Ochranářská opatření by tak dopadla primárně na spojence USA z řad zemí G20 - Kanadu, Německo, Brazílii a Jižní Koreu. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se proto již nechal slyšet, že odvetná opatření a stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) by na sebe nenechala dlouho čekat.
• Rozbřesk: Na trhu s ropou zavládli medvědi
  Jeden z trhů, na kterých ještě panuje volatilita, tuto svou vlastnost včera opět demonstroval. Řeč je o ropě a o tom, že její cena se včera dostala o více než 20 % pod svá letošní maxima.
• Rozbřesk: Na trhy se vrací volatilita. Je strach z koronaviru u konce?
  Americké akcie si včera připsaly 1,4 % a index Nasdaq uzavřel na nových maximech. Na trhy se vrací volatilita. Včera to bylo počtvrté za posledních sedm seancí, kdy americké akcie zaznamenaly pohyb výraznější než 1 %. To vše přichází po období relativně bezprecedentního klidu z konce roku 2019.
• Rozbřesk: Návrat optimismu v Německu (?)
  Na tvrdá data, která by naznačila, zda se firmy v Evropě začínají obávat prohlubování obchodní války, si ještě budeme muset docela dlouho počkat, avšak v mezičase tu máme alespoň dávku indikátorů mapujících nálady v podnikatelském sektoru. Včera to byly jednak ty domácí v podobě konjunkturálního průzkumu mezi podniky v průmyslu, stavebnictví, ve službách a samozřejmě i samotnými spotřebiteli, a vedle toho i indexy nákupních manažerů (PMI) ve Francii, Německu a v eurozóně. Dnes se k nim připojí ještě asi ten nejsledovanější ukazatel – a sice Ifo, které v posledních měsících rozhodně mnoho radosti finančním trhům nepřineslo. Zvláště v případě očekávání německých firem, které už v posledních měsících nebyly zdaleka tak optimistické jako na přelomu roku.
• Rozbřesk: Návrat Řecka na trh dluhopisů jako důkaz uvolněných finančních podmínek
  Řecká ekonomika se jako bájný pták Fénix zvedá z popela a euro s ní. Včera totiž nedávno zbankrotovaný řecký stát upsal poprvé za poslední tři roky na trhu dluhopisy a nadšení z tohoto počinu oslavil eurodolar dotykem hranice 1,17.
• Rozbřesk: Návrat z prázdnin ve znamení obav - brexit, obchodní války, Argentina a další…
  První zářijový týden a “den práce” v USA pravidelně označují na trzích konec prázdnin. Investoři se vrací k “vážnému” obchodování a musí se rozhodnout, které z letních zpráv byly skutečně důležitými signály a které nepodstatným šumem. Během léta se dál zhoršovala ekonomická čísla (zejména v Německu a v Číně) a současně výrazně vzrostlo geopolitické napětí - jak spojené s obchodními válkami, tak i brexitem.
• Rozbřesk: Nečekaně jasně řečené A, ale nevyslovené B z ECB podtrhlo nohy italskému dluhu i eurodolaru
  Včerejší zasedání ECB bylo jedním ze dvou klíčových hřebů tohoto týdne. Během něho definitivně kapitulovala poslední bašta zvrhlého makroekonomického směru tvrdícího občanům, že současná inflace je přechodná záležitost, na níž netřeba reagovat. Nová prognóza ECB totiž ukázala na to, že tzv. jádrová inflace bude nad dvouprocentním cílem nejen letos, ale i příští rok a dokonce i v roce 2024.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí bariérou pro další růst české ekonomiky, obchodní válka eskaluje
  Napětí na českém trhu práce je čím dál větší, jak už ostatně každý měsíc naznačují statistiky nezaměstnanosti i volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesá a vlastně je už nejnižší v historii samostatné ČR a vlastně i ve srovnání se všemi ostatními členskými zeměmi EU. Podle domácích statistik jsou nyní tři procenta lidí bez práce, nicméně pokud se podíváme na srovnatelná data za celou Unii, tak míra nezaměstnanosti dosahuje aktuálně jen 2,2 %. Lidí, kteří si aktivně hledají práci a jsou do ní schopni (či ochotni) nastoupit během dvou týdnů, je výrazně méně, než naznačují data z úřadů práce. Pak nám vychází, že vlastně na jedno volné pracovní místo nepřipadá jeden nezaměstnaný, ale že jeden člověk bez práce si může (v průměru) vybírat hned ze dvou volných míst. A těch je aktuálně něco přes 280 tisíc, tedy pokud budeme brát v úvahu údaje pouze tak, jak jsou uvedena ve statistikách úřadů práce.
• Rozbřesk: Nedostatek lidí se stává brzdou dalšího růstu
  Průmysl sice na konci druhého čtvrtletí ubral na tempu, ale rozhodně se nedá říct, že by ho ztrácel nebo že by mu chyběly zakázky. Spíše naopak. Zakázek je dost a to, co toto největší tuzemské odvětví postrádá, jsou noví zaměstnanci. S tím, jak stále klesá nezaměstnanost a roste poptávka ze strany firem, se průmysl podobně jako některá další odvětví dostává na hranice svých možností. Toto tvrzení je samozřejmě zjednodušené, ale docela jistě reprezentuje situaci minimálně u těch nejúspěšnějších oborů, kam patří výroba osobních automobilů, elektrických zařízení, strojů apod.
• Rozbřesk: Nedostatek pracovníků je stále větší brzdou české ekonomiky
  Trendy na českém trhu práce se nemění, i když v úvodu roku nezaměstnanost vzrostla na 3,9 %. Zvyšování nezaměstnanosti na přelomu roku však není nic nového, jde jen o pravidelně opakující se jev spojený s koncem úvazků na dobu určitou v závěru roku. Hned v následujících měsících totiž nepochybně dojde díky náběhu sezónních prací k rychlému poklesu počtu nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti se začne rychle klesat ke třem procentům.
• Rozbřesk: Nedostatek zaměstnanců bariérou dalšího růstu Česka
  Situace na českém trhu práce je každým měsícem stále napínavější. Na jedné straně klesá míra nezaměstnanosti, která v posledním měsíci propadla už na 3,8 %, na straně druhé firmy hledají stále více nových zaměstnanců. A za vším můžeme hledat především silný růst české ekonomiky, zejména pak průmyslu, který vytváří rekordní počet volných pracovních míst. Tentokrát se jejich počet vyšplhal už na historických - více než 206 tisíc. Na jedno pracovní místo tak v průměru připadají méně než dva nezaměstnaní. Je to samozřejmě jen průměr, ale výrazné zlepšení situace za poslední dva roky je vidět v podstatě ve všech okresech ČR.
• Rozbřesk: Nehledě na válku na Ukrajině jestřábí rétorika centrálních bank zesiluje
  Rétorika centrálních bank zaznamenaná v tomto týdnu bezesporu překvapila svým jestřábí nastavením, které do značné míry ignorovalo fakt, že jsme svědky válečného konfliktu, který ekonomiky zásadně zpomalí. Každopádně jestřábí komunikace nelze ignorovat, a tak jsme nuceni sáhnout k okamžité revizi výhledu oficiálních úrokových sazeb u vybraných centrálních bank.
• Rozbřesk: Nejednotný Fed sice snížil úroky, ale v prognóze už s jejich další redukcí nepočítá
  Vedení americké centrální banky sice v souladu s očekáváním snížilo úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů, ale je jasné, že stále hůře hledá konsensus k dalším krokům v měnové politice. Roztříštěnost názorů uvnitř je totiž patrná nejen z výsledku hlasování výboru FOMC, kde tři z deseti členů hlasovali proti včerejšímu rozhodnutí, ale také velké variability v názorech, kam by se měly úrokové sazby ubírat letos a příští rok. V prognóze úrokových sazeb se navíc skrývalo druhé velké překvapení, neboť mediánová trajektorie budoucího vývoje sazeb Fedu již nepočítá s žádnou další redukcí. To je v příkrém rozporu s tím, co si myslí trh a v tomto smyslu by šlo hodnotit výsledek zářijového zasedání Fedu jako zjevně jestřábí.
• Rozbřesk: Nejen plyn, ale i rizikové prémie zdražují elektřinu
  Zatímco se evropské vlády snaží odmrazit obchodování na derivátových trzích s elektřinou a z tohoto důvodu v řadě zemí (netýká se to jen Česka) schvalují mimořádné úvěry pro producenty či obchodníky, tak trh nepřestává v extrémní době vysílat zajímavé signály.
• Rozbřesk: Nejhorší masakr od dob finanční krize, na volání po nižších sazbách centrální banky zatím neslyší
  Zatímco od nás i z dalších evropských zemí přicházejí povzbudivé zprávy o tom, jak jsou firmy optimistické pro následující měsíce, ať už to bylo lepší PMI, Ifo nebo včera důvěra v zemích EU, finanční trhy zdá se zajímá úplně něco jiného. A tím jsou zprávy o šíření koronaviru a jeho potenciálních důsledcích pro světovou ekonomiku. Zcela jasně je to vidět na vývoji úrokových či výnosových křivek, z nichž vyplývá, že trhy aktuálně „sází“ na velké uvolňování měnové politiky nejenom v USA, ale nyní už dokonce u nás. Investoři se vrací zpět k bezpečným aktivům – bez ohledu na jejich výnos – a zanechávají za sebou mj. oslabující měny, padající výnosy dluhopisů, akcie i komodity.
• Rozbřesk: Nejhorší výprodeje od roku 2008, trhy čekají na reakce politiků a centrálních bankéřů
  Akciové trhy zažily nejhorší výprodej od roku 2008. Americké trhy musely být několik minut po otevření na 15 minut uzavřeny, protože ztráty rychle překročily povolených 7 %. I když se v pozdějším obchodování po znovu-otevření snažily trhy nalézt pevnou půdu pod nohama, nepovedlo se. Konečné ztráty tak překročily 7,5 %. Masivní výprodeje akcií reagující na extrémní nejistotu spojenou s koronavirem a padající ropou dostávají pod velký tlak vlády a centrální banky.